Barroso, Schulz a Van Rompuy převzali Nobelovu cenu míru, peníze půjdou na děti

Ocenění pro Evropskou unii převzali předsedové hlavních unijních institucí. Finanční odměna má být věnována na projekty, které pomáhají dětem ve válečných oblastech.

(pjed)

10.12.2012 20:19

A1

Martin Schultz (vlevo), Herman Van Rompuy a José Manuel Barroso na archivním snímku. Foto archiv EK, europa.eu

Nobelova cena míru pro rok 2012 míru byla slavnostně předána zástupcům letošní laureátky – Evropské unie. Stalo se tak v pondělí na slavnostní ceremonii v Oslu. Diplomy, medaili i poukaz na finanční odměnu převzali nejvýše postavení představitelé hlavních institucí EU, zastupující 27 členských států a 500 milionů Evropanů – předseda Evropské komise José Manuel Barroso, předseda Evropského parlamentu Martin Schultz a předseda Evropské rady a tzv. prezident EU Herman Van Rompuy.

„Dnešní Evropa není dokonalá (...) Má ale sílu řešit své problémy společně. (...) I díky tomu se změnil kontinent války v kontinent míru. (Výběrem letošní laureátky) chtěl Norský Nobelův výbor připomenout, co pro mír v Evropě Evropská unie znamenala a znamená,“ citují agentury z projevu Thorbjørna Jaglanda, předsedy Výboru, jenž cenu udílí.

„Potřebujeme instituce, které zaručují, že se národní státy i jednotlivci učí kompromisu, sebeovládání a vyjednávání (...) Právě tyto principy jsou zapotřebí ve světě prostoupeném hrozbami a nebezpečími, jež přináší 21. století,“ uvedl Jagland dále.

Kritika a protiargumenty
Kritikové letošního rozhodnutí Výboru poukazovali v minulých měsících na fakt, že EU existuje teprve dvacet let a za tu dobu míru moc nepomohla, spíše naopak: její členové selhali při prevenci válek na Balkáně, při debatě, jež provázela americkou invazi do Iráku, i při řešení konfliktů v Asii nebo Africe, kde hájí jednotliví členové Unie především vlastní zájmy.

Podle oficiálního odůvodnění však Výbor neocenil EU za „prosazování míru, usmíření, demokracie a lidských práv“ ve světě obecně, ale právě na starém kontinentu, a to v desetiletích po 2. světové válce. Evropská unie pak cenu získala i za organizace, z nichž vznikla: Evropská společenství, resp. Evropské společenství uhlí a oceli.

„V klíčovém okamžiku se do té doby znepřátelené země rozhodly změnit běh dějin a staly se, spolu s ostatními evropskými zeměmi, partnery,“ uvedl v děkovací řeči Barroso.

„Po válce se zdál úspěch takovéhoto projektu nepravděpodobný. Dnes jsme však silným společenstvím se sedmadvaceti členy a zanedlouho nás bude víc,“ doplnil Van Rompuy.

Všichni tři zástupci unijních institucí pak ještě různými slovy připomněli, že cenu nevnímají jen jako odměnu za to, co se povedlo v minulosti, ale i jako závazek do budoucna – výzvu celé EU, aby vyřešila stávající problémy společně a solidárně a opět se stala symbolem naděje.

Peníze dětem
Nobelovu cenu míru udílí zmíněný Norský Nobelův výbor, jenž tvoří tradičně pět členů. Všechny vybírá norský parlament a každý obvykle zastupuje jeden z politických proudů v zemi.

Výbor rok co rok obdrží okolo dvou set nominací od tzv. zvláštních poradců – držitelů ceny z minulých let, akademiků, členů vlád a poslanců parlamentů z celého světa. V průběhu jara jsou tyto nominace roztříděny. Na konci srpna se již vybírá pouze z několika favoritů.

Jméno laureáta pro daný rok bývá oznámeno vždy na začátku října. Vlastní cena se předává 10. prosince, na den výročí smrti Alfréda Nobela.

Spolu s pamětní medailí a diplomem získává každý laureát také finanční odměnu. Její výše byla pro tento rok stanovena na přibližně 23 milionů korun. Zástupci zmíněných institucí se již minulý měsíc dohodli, že částku doplní dalšími 26 miliony a věnují na projekty, které pomáhají dětem v oblastech zasažených válkou.

Další ocenění
První Nobelova cena míru byla udělena v roce 1901 Švýcaru Henrrymu Duantovi za úlohu, jíž sehrál při zakládání Mezinárodního výboru Červeného kříže. V posledních letech cenu získávaly především konkrétní osoby – v roce 2011 společně liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová, mírová aktivistka a bojovnice za rovnoprávnost Leymah Gboweeová z téže země a novinářka, politička a obhájkyně práv z Jemenu Tawakkul Karmánová; v roce 2010 čínský disident Liou Siao-po a v roce 2009 americký prezident Barack Obama.

Podle původního zadání měla být mírová cena udílena osobnostem či organizacím, které „vykonaly nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Nezřídka je však předávána i osobám a institucím, které se zasloužily o zlepšování poměrů ve své zemi či na světě obecně, například vyjednáním závažných mezinárodních dohod nebo bojem za dodržování lidských práv.

Cena slouží jak jako ocenění dosavadních aktivit, tak jako – většinou – symbolický apel, aby držitel pokračoval v prosazování toho, co hlásá.

Kromě EU byli tento rok navrženi například bývalý prezident USA Bill Clinton či bývalý německý kancléř Helmut Kohl, katarská televizní stanice Al-Džazíra, kubánští disidenti Oswaldo Paya a Yoani Sánchezová, propagátor teorie nenásilného odporu Gene Sharp, ruské lidskoprávní sdružení Memorial a jeho zakladatelka Světlana Gannuškinová, bývalá ukrajinská premiérka Julie Tymošenková nebo americký vojín a pravděpodobný informátor WikiLeaks Bradley Manning.


Další informace:
The Guardian European Union's presidents collect Nobel peace prize in Oslo – video
EurActiv.com Nobel laureates told to ‘make good government in Europe’
EurActiv.com Three presidents to collect Nobel Prize
EUObserver.som EU awarded Nobel prize in Oslo for peace in Europe
EC.Europa.eu The EU for Children in Conflict


A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Peníze sice půjdou na děti, ale Úterý, 11.Prosince 2012, 08:06:29

slávu sklidí dospělí.

Použitý obrázek z archivu EK tu slávu úplně nevystihuje. Pro přiblížení atmosféry této významné události si jsem si dovolil zaslat redakci a Petru Jedličkovi aktuální fotografii kterou přinesly zdejší ranní noviny.

Zatím se na ni můžete podívat ZDE:
http://de.netlog.com/jank48/blog/blogid=5305970#blog

– tam je i finanční srovnání výše Nobelovy ceny (rozumí se bez nákladů na dopravu, nocleh a občerstvení pozvaných laureátů, které výbor platí navíc) s předpokládanými náklady na záchranu ODS a ostatních státotvorných stran.

Jan Keller si vážnost situace uvědomuje a proto se v dnešním Právu pokouší odpovědět na otázku

"Jak zachránit pravici".

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Děkuji jako občan EU Úterý, 11.Prosince 2012, 10:18:53

Škoda, že máme tak omezené a hloupé představitele, kteří nepochopili a nechápou, oč v evropském projektu jde a tím pádem se nemohou radovat z ceny, kterou jsme dostali. Divím se Schwarzenbergovi, že tam nejel alespoň on. Asi se bojí, že by dostal od prezidenta a premiéra za uši. Tím ukazuje, že jeho proevropské deklarace jsou jen neúčinnou rétorikou a že kandidaturu na prezidenta jen tak zkouší, aby se neřeklo, ale nebere ji vážně a se zvolením nepočítá.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Úterý, 11.Prosince 2012, 14:18:23

„Jedna země za druhou zažívají vážné sociální nepokoje z důvodu scestné politiky, korupce a daňových úniků, které odklánějí peníze do velké černé díry. Je pochopitelné, že to vede k protestům. Demonstrace jsou součástí demokracie“, řekl předseda Nobelova výboru.
Politici musí transformovat tyto protesty v konkrétní politické akce. Cesta ze slepé uličky nevede přes odstranění evropských institucí“, dodal Jagland.
...........a v tom je obsaženo varování před pokračováním v zásadně chybné politice...Ta cena nebyla předána za "genialitu" otců zakladatelů, ale byl to signál právě k nové jednotě za lepším programem, ne za aktuálním tupým, který pochopitelně vede k protestům a k rozlamování unie...a dneska ty protesty komentoval i Barosso, že jsou pochopitelné, že je třeba občanům EU naslouchat, jelikož EU je projektem "demokratickým" Martine Šimso....

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Martinu Šimsovi - tři otázky k Vašemu povzdechu: Úterý, 11.Prosince 2012, 15:49:6

"Škoda, že máme tak omezené a hloupé představitele, kteří nepochopili a nechápou, oč v evropském projektu jde ..."

1) Proč myslíte, že jsou tak hloupí a omezení?

2) Co když je jejich jednání naopak výrazem toho, že to velice dobře chápou - můžete to vyloučit?

3) Proč myslíte, že je máme?

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Pane Lukáši Krausi, Úterý, 11.Prosince 2012, 15:51:1

nad slovy pana předsedy o tom, že „demonstrace jsou součástí demokracie“ je třeba zamyslet. Možná přijdeme na to, že je tu mnoho nedopovězeného (omlouvám, pokud ta slova vytrhuji z kontextu, celou řeč jsem ještě nečetl):

V jakém smyslu jsou například „scestné politiky, korupce a daňové úniky“ případně rovněž „součástí demokracie“? - Zkuste si na to odpovědět.

To, co dnes napsal o (české) demokracii Jan Keller:

• Prezident Zeman prohlásí, že je rozený demokrat, a proto je připraven jmenovat vládu oranžové platformy s jakoukoli demokratickou stranou. Včetně třeba té, která se bude nově hlásit k myšlenkám bývalého prezidenta Václava Klause.
• Média se shodnou na tom, že to je jediný způsob, jak uchránit nezbytné reformy, bez nichž bychom už dávno byli v Řecku.
• Komunisté, kteří většinově podpoří nástup Zemana na Hrad, budou moci dále ve volbách získávat více hlasů než všechny pravicové strany dohromady.
• Nebude jim to nic platné, stejně tak jako druhé nejsilnější politické straně – Sobotkově sociální demokracii. Vláda zůstane pod kontrolou pravice, i když žádná z pravicových stran nepřekročí deset až dvanáct procent.

je podle mého názoru ještě preciznější a hlavně ucelenější než obvykle. Samozřejmě nejde jen o demokracii českou, ale právě tak i o tu evropskou.

Přál bych si, aby ten optimismus, který je Vašich slovech „EU je projektem "demokratickým“, sdílelo více lidí i ve střední a ostatních Evropách.

To, že Norsko není členem EU, je z úsilí o to zdar evropského nevyvazuje. Několikrát už jsme viděli, že se na něm Norové podílí možná více než občané leckteré členské země.

! - Pozor ale, aby přání nebylo příliš často otcem myšlenky. Přečtěte si, co píše Petr Schnur - !

Zdravím Vás
JK

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.