Přímá volba - spor o frašku

Zavádět přímou volbu jako reakci na frašku volby nepřímé bylo krátkozraké – jak ukazuje poslední vývoj, fraškovitost vyplývá z české politické kultury, nikoliv ze způsobu volby.

Jiří Pehe se ve svém komentáři pro Český rozhlas s názvem „Je přímá volba fraška?“ vymezil vůči tezi, že problémy, které vznikly kvůli nejasnostem v prováděcím zákoně k přímé volbě prezidenta, ukazují, že změna způsobu volby byla chybou a že tedy bylo lepší zůstat u volby nepřímé a pracovat na odstranění obtíží, které ji provázely.

Jiří Pehe zdůrazňuje, že problémy s nepřímou volbou, které vedly většinu médií a politiků k její kritice, spočívaly především v tom, že volba prezidenta parlamentem umožňovala nejrůznější zákulisní politické obchody a vedla ke spekulacím o korupci. Hlavním problémem byla netransparentnost volby. Jiří Pehe uznává, že současná netransparentnost při získávání finančních prostředků nebo nejasné opatřování podpisů na peticích ze strany některých kandidátů pro přímou volbu je nepochybně problém, ale do budoucna ho lze opravit zákonem.

Nedostatky prováděcího zákona podle mne opravdu nezpochybňují přímou volbu jako takovou. Sám si nemyslím, že by jakákoli fraška, ať už kolem nepřímé či přímé volby, vycházela ze samotného způsobu volby. Jiří Pehe ale říká něco jiného. Podle něho fraška, která se odehrála v roce 2008, pramenila z netransparentnosti samotné volby a implicitně naznačuje, že ta je neopravitelná, protože vychází z faktu, že volba byla nepřímá, kdežto ta přímá touto vadou logicky netrpí. Resp. i u ní se můžeme setkat s netransparentností, ta je ale napravitelná, protože samotnou volbu nezasahuje. Prezidenta totiž volí občané.

Rozdělení Jiřího Pehe na transparentnost, která se bezprostředně vztahuje k volbě, a která nikoliv, je podle mne umělé. Součástí volby prezidenta je celý proces od toho, co volbě předchází a ovlivňuje rozhodování volitelů až po samotný akt volby. Netransparentní kupčení s hlasy poslanců je tak na stejné úrovni jako netransparentní financování kampaní.

Dá se sice namítnout, jak to dělá Jiří Pehe, že transparentnost kampaně můžeme v přímé volbě zajistit zákonem, kdežto u nepřímé volby si to lze představit jen obtížně. Ale i u naprosto transparentní kampaně podle mne zůstává řada otázek. Nebude daný sponzor od kandidáta, kterého podpořil, po jeho zvolení něco chtít? Neslíbil mu kandidát za jeho peníze na oplátku něco? Odpovědi zjistíme těžko, nezbude nám než bedlivě sledovat počínání budoucího prezidenta, zda náhodou ve prospěch svého donora něco nečiní. To, před co jsme postaveni v nepřímé volbě, je podobné – musíme věnovat pozornost podezřelým schůzkám, záhadným zbohatnutím atd.

Navíc neplatí, že by nebylo možné transparentnost nepřímé volby zvýšit. Vedlo by k tomu například to, kdyby byl prezidentem ve třetím kole první volby zvolen ten kandidát, který by obdržel největší počet hlasů. Nenastala by tedy situace, kdy se volba prezidenta prodlužuje, koná se druhá a třetí volba a prostor pro zákulisní obchody a korupci se zvyšuje. Dále je dobré se zeptat, proč ve většině zemí, kde se prezident volí nepřímo, například v Německu, si na žádný nedostatek transparentnosti nestěžují a žádná fraška se tam nekoná. Klíč k tomu vězí v poznání, že fraška není automaticky spojená ani s přímou, ani s nepřímou volbou. Frašku z ní dělá teprve naše politická kultura.

Jiří Pehe se snaží doložit, že netransparentnost je obsažena už v genetickém kódu nepřímé volby, takže ji nelze odstranit, kdežto v případě přímé je na povrchu, takže je opravitelná. Pokud to tak je, proč tedy, když se přímá volba zaváděla jako reakce na frašku pramenící z netransparentnosti, si zákonodárci jednoduše nepohlídali, aby se v jiné podobě netransparentnost znovu neobjevila? Odpověď je snadná, nebyla k tomu vůle, schopnosti a také to u nás není zvykem - na takové věci se zkrátka nedbá.

Je možné, že v reakci na průšvih, který je pravděpodobný, se prováděcí zákon do budoucna zlepší. Ale jak známe českou politickou kulturu – buď se na nějaké problémy zapomene, nebo se jejich nápravu nepovede prosadit. Navíc se časem jistě objeví ještě další nedostatky. V případě nepřímé volby se také některé limity její tehdejší úpravy neprojevily dříve než v roce 2008.

Frašky se zkrátka nelze zbavit jednoduchým přechodem od nepřímé volby k přímé. Objeví se znovu, ale v odlišné podobě. Jiří Pehe se domnívá, že to fraška je, ale jiného druhu, a že jí na rozdíl od té nepřímé můžeme předejít. Uvidíme. Věřit tomu začnu, až se tak opravdu stane. Myslím, že to bude přibližně ve stejné době, kdy se u nás přijme kvalitní zákon o státní službě. Zkrátka zavádět přímou volbu jako reakci na frašku bylo krátkozraké.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

dotaz (Jaroslav Bican, Patrik Eichler) Čtvrtek, 6.Prosince 2012, 09:56:1

Pánové,
pokud jste se zúčastnili včerejší debaty sdružení Polis v Jinonicích "Jak se dělá president", můžete příležitostně podat zprávu?

Bican

Jaroslav Bican - Redaktor rubriky Domov DR

Debata POLISu Čtvrtek, 6.Prosince 2012, 18:07:30

Debata se vydařila. Mezi hosty debaty nastala poutavá diskuse. Kombinace Patrika Eichlera, odborníka na politický marketing Miloše Gregora, Kamila Gregora z Kohovolit.eu a specialisty na sociální média Jendy Perly byla dost zajímá - pozice Patrika Eichlera a ostatních byla přeci jen trochu jiná a bylo dobré, že se mohli sejít hosté, kteří by se normálně nesešli. Jinak bych určitě nestouhlasil s Milošem Gregorem, že aktuální přímá volba povede ke snížení vážnosti úřadu prezidenta republiky. O celé debatě se ještě chystám napsat nějaký text.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

... profesor Klener: Nevolím Jana Fischera. Lidí jako on si nevážím ... Čtvrtek, 6.Prosince 2012, 19:01:1

Vím, že tady se s tím prakticky vlamuji do otevřených dveří - nějaké výraznější hlasy pro Fischera jsem tu nepostřehl - ale přesto dávám k dobrému:
Poslechněte pana profesora (http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Uznavany-profesor-Klener-Nevolim-Jana-Fischera-Lidi-jako-on-si-nevazim-256012)

Na ParlaListech visí aktuálně také zajímavá anketa. Ukazuje, že čtenáři tohoto plátku - podle mého velký segment tvoří rozhněvaný lumpenproletariát resp. proletarizované nižší střední vrstvy jsou s velkým náskokem na čele pouze dva kandidáti: Zeman (45%) a Dienstbier (36%).

Pane Bicane, děkuji.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.