Ekologové organizují na Šumavě hlídky. Budou šlapat na paty pytlákům

Speciálně vyškolení spolupracovníci Hnutí DUHA letos již potřinácté vyrážejí do terénu v Pošumaví a na Šumavě. Jejich úkolem je odstrašit pytláky, kteří systematicky střílejí vzácné rysy.

(vd)

30.11.2012 11:47

78227_mediafax_marketa_panyova

Ze čtrnácti rysů, jež v minulosti správa šumavského národního parku označila vysílačkou, bylo patrně osm zastřeleno. Foto Markéta Panyová, Mediafax

Skupinky speciálně vyškolených dobrovolných spolupracovníků Hnutí DUHA letos v zimě už třináctou sezónu vyrážejí do terénu v Pošumaví a na Šumavě, kde se vyskytují vzácní rysi a kam příležitostně zavítá i osamělý vlk. Hlídky mají za úkol odstrašit pytláky, kteří vzácné šelmy systematicky střílejí.

Podle Petry Švambergové z Hnutí DUHA je o pomoc při rysích hlídkách velký zájem. „Samozřejmě nás těší obrovský zájem veřejnosti o ochranu šelem – o pomoc při rysích hlídkách je velká poptávka. Lidé tu poznají život vzácných rysů, pomohou je chránit a prožijí dny v překrásné šumavské přírodě,“ uvedla Švambergová v tiskovém prohlášení.

Tento víkend se téměř čtyřicítka dobrovolníků a dobrovolnic zúčastní úvodního školení, které proběhne v Prachaticích. Součástí školení jsou odborné přednášky zoologů i výcvik v terénu – na Libínském hřbetu.

Ilegální lov je hlavní překážkou obnovení populace rysů, kteří jsou na pokraji vyhubení. Ze čtrnácti rysů, jež v minulosti správa šumavského národního parku označila vysílačkou, bylo patrně osm zastřeleno. Počet ilegálních odstřelů se u nás za posledních dvacet let odhaduje na více než 500 kusů. Odborníci přitom poukazují na to, že viditelná přítomnost většího počtu lidí, kteří v horách případné pytláctví sledují, pomůže zvířata chránit.

„Rys ostrovid je nádherné zvíře a do našich lesů patří. Viditelná přítomnost hlídek pomůže pytláky od střelby odradit,“ uvedla Švambergová s tím, že je to důležité i pro zdraví lesů. „Rysové totiž regulují početnost srnců. Přemnožená srnčí a jelení zvěř dnes spásá většinu mladých buků i jedliček, a brání tak obnově smíšených lesů v místě současných smrkových monokultur,“ vysvětlila.

Hlídky zároveň získávají důležité údaje o výskytu vzácných šelem, které jsou důležité pro jejich ochranu. Dobrovolníci zaznamenávají nalezené stopy, trus nebo chlupy. Sádrové odlitky stop a další údaje slouží k určení konkrétního zvířete, které se v dané lokalitě pohybuje.

Vytváření elektronické mapy výskytu šelem na Šumavě je také předmětem diplomové práce, které se věnuje dobrovolnice rysích hlídek Michaela Sladová pod vedením vědců z Univerzity Karlovy.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.