ProAlt vládě: Kolik lidí bylo podrobeno nuceným pracím a jak je odškodníte?

ProAlt zaslal dopis Petru Nečasovi. Táže se ho, kolik občanů bylo k dnešnímu dni podrobeno veřejné službě a jaké kroky vláda podnikne k jejich odškodnění. Iniciativa tak reaguje na rozhodnutí ÚS, který povinnou veřejnou službu zrušil.

(vd)

28.11.2012 15:56

Necas

Nečasova vláda systematicky a dlouhodobě porušuje mezinárodní úmluvy o lidských a občanských právech. Foto web ODS

Iniciativa ProAlt se ve středu obrátila na předsedu vlády Petra Nečase v souvislosti s úterním rozhodnutím Ústavního soudu ve věci povinné veřejné služby. Soudci ji totiž z vládního reformního balíčku vyškrtli. Svým nálezem tak potvrdili dlouhodobé stanovisko opozice, ombudsmana, ProAltu i mnoha dalších organizací, a to že vládou Petra Nečase zavedený institut veřejné služby podrobuje občany režimu nucených prací a porušuje jejich základní lidská práva.

Konkrétně podle nich porušuje například čl. 26 odst. 3 Listiny – právo na přiměřené hmotné zajištění občanů, kteří bez své viny nemohou získávat prostředky pro své životní potřeby prací. ProAlt se v této sovislosti premiéra táže, kolik občanů bylo k dnešnímu dni ministerstvem práce a sociálních věcí těmto nuceným pracím podrobeno.

Současně po Nečasovi iniciativa chce, aby veřejnosti sdělil, jaké kroky vláda podnikne k jejich odškodnění, jakož i k odškodnění těch, jejichž práva byla krácena, neboť se odmítli tomuto protiústavnímu režimu podrobit. V neposlední řadě se Nečase ptají, jaké další personální a politické kroky vyvodí ze skutečnosti, že jeho vláda systematicky a dlouhodobě porušuje mezinárodní úmluvy o lidských a občanských právech a upírá základní lidská práva významné části svých občanů.

Podle Ústavního soudu je povinnost uchazečů o zaměstnání přijmout nabídku veřejné služby a vykonávat ji, v rozporu se zákazem nucené práce podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Soudci totiž dospěli k závěru, že veřejná služba je v případě uchazečů o zaměstnání vykonávána nedobrovolně pod pohrůžkou trestu spočívajícího ve vyřazení z evidence a ztrátě zabezpečení v nezaměstnanosti.

„Rozsah až dvaceti hodin týdně navíc představuje nepřiměřené břemeno pro uplatňování zákonem vymezených práv, jež jsou uchazečům přiznána jako součást hmotného zajištění,“ vysvětlili soudci s tím, že tato povinnost může s ohledem na její vnější prvky způsobovat u jednotlivých uchazečů ponížení dotýkající se jejich vlastní důstojnosti.

Veřejná služba je podle Ústavního soudu navíc v rozporu s právem zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci podle čl. 28 Listiny. Za odměnu ve smyslu tohoto článku přitom Ústavní soud neuznal plnění poskytovaná uchazečům o zaměstnání (podpora v nezaměstnanosti, hrazení zdravotního pojištění apod.), jejichž rozsah je stejný bez ohledu na to, zda se uchazeč o zaměstnání povinnosti konat veřejnou službu podrobil, anebo zda k jejímu výkonu ani povolán nebyl.

ProAlt ve středu kromě premiéra oslovil také všechny kandidáty na prezidenta. V podobně formulovaném dokumentu se jich zeptal, co by měla Nečasova vláda podniknout k odškodnění lidí, kteří byli podrobeni režimu nucených prací a jaké personální a politické kroky by podle nich měl kabinet vyvodit ze skutečnosti, že systematicky a dlouhodobě porušuje mezinárodní úmluvy o lidských a občanských právech a upírá základní lidská práva významné části svých občanů.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.