Podle bývalého pakistánského rozvědčíka Sultana Amira Tarara, který kdysi mullu Umara vedl v rámci vojenského výcviku, je vůdce afghánského Tálibánu v zájmu míru v Afghánistánu připraven zpřetrhat své vazby s al-Káidou.

Sultan Amir Tarar řekl Guradianu: „Ve chvíli, kdy získá nad věcmi kontrolu, bude al-Káida první, s kým se vypořádá. Chce v Afghánistánu nastolit mír, už nechce další dobrodružství, těch má už po krk.“

Pokud je jeho hodnocení přesné, bylo by to velké povzbuzení pro západní země, které se pokoušejí najít cestu k vyřešení afghánské krize mírovou dohodou. Možnost rozhovorů s Tálibánem byla hlvním tématem konference, která se tento týden konala v Londýně.

Otázka, jak od sebe oddělit Tálibán a al-Káidu, která mu v posledních letech poskytovala ideologické i finanční zázemí, trápila posledních osm let diplomaty i tajné služby. Málokdo přitom zná Tálibán tak dobře jako Tarar, jemuž se někdy přezdívá „kmotr Tálibánu“, což odráží úlohu, jakou hrál při zformování skupiny v devadesátých letech v čase chaosu afghánské občanské války.

Tarar rovněž zlehčoval zprávy o tajných jednáních mezi Tálibánem a OSN v Dubaji. Podle jeho informací se nejednalo o lidi, kteří měli mandát za Tálibán o čemkoli vyjednávat. Tyto informace se včera ostatně potvrdily, když Tálibán sám vydal stanovisko označující zprávy o jednáních za „nepřátelské a nepodložené klepy, které jsou manipulací proti džihádu a mudžahedínům bojujícím proti vetřelcům“.

Navzdory vlně spekulací, které se v tomto týdnu rozmnožily, není vůbec jisté, zda se k jednáním s Tálibánem skutečně schyluje. Povstalci operují v třiatřiceti ze čtyřiatřiceti afghánských provincií a není zřejmé, zda mají o jednání zájem, anebo zda preferují počkat na to, až se západní jednotky vyčerpají a odejdou.

Na londýnské konferenci Hamíd Karzáí nabídl Tálibánu ruku k dohodě, když jeho bojovníky označil za „rozčarované bratry“.  Tálibán ale dosud trval na tom, že nemá nejmenší zájem o jednání s vládou Hamída Karzáího. Londýnská konference přišla s návrhem věnovat níže postaveným bojovníkům Tálibánu prostředky, výměnou za to, že se zřeknou dalšího boje.

Podle Tarara ale tento plán nemá naději na úspěch. „Pokoušejí se poškodit hlavní hráče, izolovat je. Ale já znám afghánskou mentalitu. Tohle nebude fungovat,“ řekl Tarar Guardianu. Jedinou šancí Západu jsou dle pakistánského rozvědčíka přímá jednání s mullou Umarem, jednookým vůdcem Tálibánu, který se v osmdesátých letech u Tarara vyučil umění partyzánské války.

Tarar byl ještě v devadesátých letech zpravodajskou spojkou mezi pakistánskými tajnými službami a Tálibánem. Afghánci jej měli rádi, poněvadž miluje jejich kulturu a sdílí jejich náboženský zápal. Dodnes pěkně hovoří o svém bývalém studentovi mullovi Umarovi. „Je to dobrý muž, jde mu o blaho jeho země, nechce žádné lumpárny,“ řekl Guardianu.

Tararovi je rovněž vlastní pohrdání americkou politikou, což je v pakistánské armádě běžný jev. Tarar je přesvědčen, že válka Západu nemůže uspět, protože Američanům chybí přesvědčivost. „Kdyby přišli se silnější vírou nebo přesvědčivými důvody, mohli by vyhrát. Ale oni je nemají. Dokonce jejich vlastní vojáci tu nejsou rádi,“ vykládá Tarar.

Pakistánská tajná služba bude v jakýchkoli případných jednání s Tálibánem hrát klíčovou úlohu. Vysoce postavený západní diplomat pro Guardian uvedl, že bez ní si jednání nelze vůbec představit. Pokud by se jich přímo neúčastnila, musí s nimi alespoň souhlasit, poněvadž jinak by je snadno dokázala zmařit.

Další informace:

The Guardian Afghan Taliban leader ready to end al-Qaida ties, says former trainer

BBC Taliban denies Afghan peace talks with UN's Kai Eide