KSČM nevyšle do prezidentské volby vlastního kandidáta

Výkonný výbor KSČM po projednání a zvážení všech okolností dospěl k závěru, že komunisté pro prezidentské volby v roce 2013 nebudou nominovat vlastního stranického kandidáta. Cílem KSČM je usnadnit volbu nepravicového prezidenta.

(vd)

26.10.2012 10:01

440643_mediafax_mikulas_krepelka

KSČM sehrála klíčovou roli posledních dvou prezidentských voleb. Jejich kroky budou mít zásadní dopad i na první kolo přímé volby prezidenta. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

Komunisté nakonec nepostaví vlastního prezidentského kandidáta. Rozhodli se tak poté, co za ně odmítl v přímé prezidentské volbě kandidovat první československý kosmonaut Vladimír Remek. Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše budou nyní vyjednávat s levicovými kandidáty jiných stran o podpoře.

„Stranické orgány by měly nejpozději po novém roce našim voličům jasně sdělit, kterého z prezidentských kandidátů podporujeme,“ uvedl Dolejš v rozhovoru pro Deník Referendum. Podle jeho slov přitom podpoří pouze takového kandidáta, který bude o jejich podporu explicitně usilovat.

Podle politologa Milana Znoje tak KSČM pokračuje ve svých prezidentských hrátkách. „Svého času pomohla zvolit prezidentem Václava Klause, potom objevila prezidentský talent v Janě Bobošíkové, které se to zjevně docela zalíbilo, a nyní to KSČM zkouší do třetice všeho dobrého a zlého,“ uvedl Znoj pro Deník Referendum.

Znoj tak připomněl, že Komunistická strana Čech a Moravy sehrála klíčovou roli posledních dvou prezidentských voleb. V roce 2003 její hlasy způsobily, že se českým prezidentem poprvé stal Václav Klaus. V roce 2008 pak KSČM postavila v prvním kole Janu Bobošíkovou, jejíž nominace oslabila tehdy nejvážnějšího Klausova protivníka Jana Švejnara.

Je přitom téměř jisté, že jejich rozhodnutí nepostavit vlastního kandidáta do blížící se přímé volby prezidenta opět výrazně ovlivní průběh prvního kola. Přestože si komunisté nemohli navzdory poměrně vysokým stranickým preferencím dělat realistickou naději na úspěch, je pravděpodobné, že by jejich kandidát výrazně promluvil do rozložení hlasů mezi ostatní levicové kandidáty.

Důvody, které KSČM uvádí, je třeba podle Znoje konkrétně pochopit. „Když říkají, že nechtějí tříštit hlasy levice, tak tomu nelze rozumět jinak, než že nestaví vlastního kandidáta, neboť ten by sebral hlasy Miloši Zemanovi, a to by podle nich byla chyba,“ vysvětlil Znoj.

Komunisté jakoby podle něj naznačovali, že za ně Zeman vybojuje vítězství levice. „Myslím, že je to velký omyl, neboť vítězství Miloše Zemana by znamenalo vyřizování účtů se sociální demokracií, což si jistě přejí na Hradě, v ODS a zřejmě asi také v KSČM,“ doplnil Znoj.

Ostatně poměrně vysoké předvolební preference expředsedy ČSSD Miloše Zemana, který je kandidátem marginální SPOZ, lze mimo jiné vysvětlit právě tím, že druhá nejsilnější levicová strana KSČM doposud oficiálně neoznámila, zda a případně koho bude do prezidentské volby nominovat.

Politolog Jiří Pehe již na začátku srpna napsal, že Zeman je přirozeným „nekomunistickým“ kandidátem KSČM. Zdůvodnil to tím, že se nikdy neprofiloval jako zavilý antikomunista a navíc je obklopen lidmi s komunistickou minulostí.

„Ve většině zahraničně-politických názorů se s KSČM dobře shodne. Jeho proevpropské postoje docela jistě v očích KSČM vyvažují jeho postoje proruské. Komunisté by neměli mít větší problém ani se Zemanovým levicovým populismem v domácí politice. Případná podpora KSČM pro Zemana přitom může rozhodnout prezidentskou volbu ještě mnohem jasněji, než byla zákulisní podpora části KSČM pro Václava Klause. Komunističtí voliči jsou disciplinovaní, a jejich možná až dvacet procent hlasů může rozhodnout druhé kolo prezidentské volby," napsal Pehe 8. srpna pro deník Právo.

Taktéž podle politologa Milana Znoje komunisté do prezidentských voleb zasáhnou vskutku významně. „Předně zásadně ovlivní šance Jiřího Dienstbiera a předurčí poměry mezi ČSSD a KSČM. Kdyby skutečně podpořili Zemana, dali by najevo, že chtějí poškodit sociální demokracii, že jim úspěch pravice v prezidentských volbách nevadí, hlavně když budou moci sbírat body ze střetu uvnitř levice,“ uvedl už dříve Znoj pro Deník Referendum.

To, že komunisté doposud váhali s nominací svého kandidáta, souvisí podle Lukáše Jelínka s rozdílnými názory ve vedení KSČM a se slabou nabídkou osobností, jež by nepůsobily směšně. „Vladimír Remek patří k jedněm z mála takových,“ dodal Jelínek. Jenže právě Remek nakonec nabídku komunistů odmítl.

„Zdá se, že nedokázali přesvědčit Remka ani další výraznou levicovou osobnost, která by se byla ochotná spojit se značkou KSČM. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit, že sebevědomá strana, navíc posílená z voleb, zůstane bez kandidáta,“ doplnil Jelínek.

Podle něj bude nyní zajímavé sledovat, komu komunisté vyjádří své sympatie. „Bylo by dost pokrytecké, kdyby jejich volba padla na Miloše Zemana. KSČM do omrzení deklaruje svoji mírotvornost, zatímco Zeman jen hýří preventivními útoky, naposledy na Írán,“ uvedl Jelínek.

„Nemyslím si ale, že by se nyní kandidáti měli, museli nebo chtěli komunistům vlichocovat. Úplně bude stačit, když budou prezentovat srozumitelný program. Z tohoto hlediska by k hlasům komunistů měl nejblíže Dienstbier. Do hry ale může vstoupit poptávka po autoritativních politicích - ta by nahrávala Zemanovi či Okamurovi,“ uzavřel Jelínek s tím, že je vše prozatím otevřené.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.