O tlustém obchodníkovi, který se stal Švýcarem

Moc předsudků a stereotypů je obrovská – odvíjí se často od jména či obrazu, nikoliv od zkušenosti.

Před několika lety jsem se jako externí lektorka podílela na projektu zvyšování tolerance žáků základních škol. V rámci hodin jsme většinou spolu s ještě jedním lektorem s dětmi vykonávali různé aktivity, hry, pouštěli jsme jim dokumenty apod. Z této životní etapy jsem si odnesla několik závěrů, z nichž snad nejvíce mě poznamenaly poznatky ze hry Vlakem po Evropě.

Hra se hraje tak, že se žákům rozdají papíry, kde je jednak seznam spolucestujících a jednak se hráči dovědí, že právě nasedli do rychlíku a vydali se na týdenní cestu z Lisabonu do Prahy. Kupé, ve kterém cestují, musí sdílet spolu se třemi dalšími cestujícími. Z přiloženého seznamu mají vybrat, kterým z uvedených lidí by dali přednost a se kterými třemi by nechtěli cestovat vůbec.

Mezi cestujícími jsou zastoupené různé národnosti dokreslené dalšími charakteristikami. A tak si studenti vybírají mezi HIV-pozitivním mladý umělcem, německým rapperem, který vede nezávislý způsob života, Rumunkou ve středních letech bez víza a s ročním dítětem v náručí, mladou Romkou vracející se na Slovensko, opilým fotbalovým fanouškem z Belfastu, slepým muzikantem z Rakouska, který neustále hraje na tahací harmoniku, ukrajinským dělníkem, který se nechce vrátit domů a dalšími...

Svou volbu provádějí nejprve sami a pak znova ve skupinách. Z každé skupiny pak jeden zástupce vysvětluje celé třídě společné rozhodnutí. Proč s některými chtěli jet a s jinými nikoli. Cílem hry je diskutovat o předsudcích, stereotypech, hodnotách a limitech tolerance

V seznamu cestujících vytištěném na našich pracovních listech byl i „tlustý židovský obchodník“. A právě ten se pokaždé dostal do skupiny těch tří, se kterými žáci jet nechtěli. Byl vlastně jedinou stálicí. Ostatní se střídali, ale jeho nikdy nikdo nechtěl. Žáci to odůvodňovali tím, že „když je tlustý, tak bude smrdět,“ a tím, že „když je obchodník, bude bohatý a lakomý.“ Po čase kolegyně odpovědná za průběh celého projektu změnila přívlastek židovský na švýcarský. Snad proto, že už ji vadilo, jak se to neustále opakuje.

A od té doby se tato postava stala nejpreferovanější ze všech. Všichni chtěli sdílet kupé s tlustým švýcarským obchodníkem. „Tlustí lidé jsou totiž prý dobromyslní a když je obchodník, bude mít peníze a třeba jim něco dá nebo je pohostí.“

Snad bych tuto pro mě šokující zkušenost už zapomněla, kdybych se čím dál častěji nesetkávala s projevy antisemitismu, což je pro mě, přiznám se, záležitost neuchopitelná.

Stále si lámu hlavu tím, jak je to s tím rasismem vůči Romům, do jaké míry je motivován negativními osobními zkušenostmi a do jaké míry je vyjádřením potřeby někoho nenávidět, někým pohrdat.

Převažuje-li to druhé, pak je každá argumentace i pozitivní zkušenost zbytečná, vlastně dokonce kontraproduktivní. A někdy se mi zdá, že tomu tak skutečně je. Když loni překopávali plyn v ulici, kde je škola jednoho mého syna, reptali rodiče žáků a zdůrazňovali, že se děti musí vodit až ke třídám, nejen k areálu školy. A to proto, že „je to tam teď nebezpečný, vždyť ty dělníci, to je samej cikán.“

Nevěřila jsem vlastním uším, a v duchu jsem si říkala: Vadí vám, když nepracují, ale snad ještě víc, když pracují a máte je na očích, tak co mají dělat?

Asi nic, protože co taky dělat v zemi, kde v lidech dříme antisemitismus, i když v ní nejsou skoro žádní Židé?

A co si myslíte vy? Diskuse (21 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Středa, 24.Října 2012, 17:57:48

Mě by zajímalo, zda se podobné výzkumy provádějí i v jiných zemích a jaké tam jsou výsledky. Tedy jak to vypadá s dětským rasismem a xenofobií někde v zahraničí. Potom by mě zajímalo, kde se to v dětech bere, protože předpokládám, že to není vrozené, nýbrž získané. Zda mají na ně v těch věcech větší vliv rodiče nebo spolužáci. Překvapující je negativní vztah k Židům, s nimiž se možná někteří ani nikdy nesetkali. Podivné je i to rozlišování na cizince, které nesnášíme a cizince, které obdivujeme.
Ale jako (chabou) útěchu chci uvést, že to není nic nového, že se totiž podobné projevy nesnášenlivosti vůči cizincům (nebo prostě všem, kteří se nějak odlišovali) u dětí i dospělých objevovaly vždycky - jak za reálného socialismu, tak za první republiky či ještě dříve. Je to známo jak z historických pramenů tak z ústních podání. Tolerance je patrně něco, co není samozřejmostí, nýbrž něco, čemu je třeba lidi stále dokola učit.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Čtvrtek, 25.Října 2012, 05:36:13

Práce vychovatelů, ačkoliv je jednou z nejpotřebnějších, je ostatně také nejvíce sisyfovská. Když slábne, začíná nám společnost padat na hlavu.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Čtvrtek, 25.Října 2012, 14:42:39

Politologové a sociologové tvrdí, že extremistické postoje, v tom i rasismus, se posilují v době krizí. To by naznačovalo, že nejde ani o osobní zkušenosti s příslušným etnikem ani o "potřebu někoho nenávidět a někým pohrdat", pokud vůbec taková potřeba existuje. Pochybuji, pokud jde o fiktivního "židovského obchodníka", že sotva někdo může mít u nás dnes nějaké alarmující osobní zkušenosti se Židy. Myslím, že ani psychologizující vysvětlení prostě nestačí. Proč to souvisí s krizemi? Osobně si nyslím, že jde o "zamaskovaný" třídní boj. Řekněme o mylně identifikované protivníky.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Čtvrtek, 25.Října 2012, 16:46:18

(k dotazu Evy Hájkové)
Výzkumy se dělají, je jich velice mnoho, a mívají vysokou profesionální úroveň.

Např. pamatuji obsáhlý velmi důkladně zpracovaný výzkum, který dokládal, že v Tyrolsku, kde bylo z celého Rakouska Židů nejméně, byl antisemitismus nejsilnějí.
(Výzkum byl, tuším, z přelomu 70. a 80. let - nemám to bohužel archivováno, a tak odkazuji na novější, také velice zajímavou studii: http://www.erinnern.at/bundeslaender/tirol/unterrichtsmaterial/tirol-in-der-ersten-republik-im-nationalsozialismus-und-in-der-nachkriegszeit/6_horst-schreiber-migration-flucht-vertreibung-die)

Sdílet

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Čtvrtek, 25.Října 2012, 19:29:46

O třídní boj se v tomto případě určitě nejedná. Rasismus naopak vždy působil jako brzda třídního boje (jako hromosvod), ve smyslu jeho přesměrování jinam. Pokud však v dějinách byla nenávist plynoucí ze zhoršení ekonomických a sociálních poměrů takto přesměrována, pak se už samozřejmě nedalo mluvit o třídním boji. Jinak bychom museli konstatovat, že třídní boj vedli i nacisté, což je nesmysl. Třídní boj, i když se jedná o boj neuvědomělý, je vždy bojem antagonistických tříd (utlačovaných proti utlačovatelům). V dnešní době je ostatně třídní boj minulostí (alespoň u nás už ani nevíme, co to je), pokud nebereme v úvahu vtipnou průpovídku E. Bondyho, že ho vedou kapitalisté proti pracujícím.
Rasismus protižidovský je dnes v ČR zcela nevysvětlitelný a s krizí nemůže snad souviset vůbec. Se sociálními poměry mohl souviset leda tak ještě za Petra Bezruče. Bude to patrně nějaký historický přežitek. Také by za tím mohl být nějaký iracionální strach z neznámého. U toho protiromského snad můžeme brát v úvahu nějaké negativní osobní zkušenosti. Tristní je, že protiromský rasismus se vyskytuje i u velmi inteligentních lidí, kteří by přece měli skutečnou situaci lépe chápat, než lidé méně vzdělaní. S krizí to pravděpodobně souvisí - když se lidem nedaří, tak zřejmě nevědomky hledají, na koho svalit vinu. V tom případě je jim úplně fuk, jestli Romové pracují nebo nepracují. Prostě jim vadí, že vůbec existují. Je docela možné, že rasistické postoje se dědí - ne sice geneticky, ale z generace na generaci se mohou se předávat určité myšlenkové stereotypy.

Petrasek Milan - penzista

V lidech dříme antisemitismus, Čtvrtek, 25.Října 2012, 23:11:15

protože dříme znalost povinosti každého republikána - úsilovat o zachovávání občanské rovnosti. A tak jsme zase u zakrnělé schopnosti promyšlené péče o základní předpoklady funkční demokracie.
Dětinské lpění na vlastní vyjímečnosti budí roztodivně scestné projevy elitarismu.
A to nejen u Pražáků........pomyslel jsem si.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Pátek, 26.Října 2012, 04:57:13

Chcete tím snad naznačit, pane Petrásku, že ten, kdo usiluje o rovnost, lpí na vlastní výjimečnosti, a ještě ke všemu je infantilní, protože nechce pochopit, že rovnost je nedosažitelná?

Petrasek Milan - penzista

Děkuji pani Evo za nápomoc Pátek, 26.Října 2012, 10:01:31

pokouším hledat odpověď na otázku paní Uhlové - kde as v lidech dříme antisemitismus.
Naznačit, kde je možné hledat prapůvody lidské neschopnosti praktikovat takovou občanskou rovnost, která umožňuje demokratické uspořádání společnosti - připravenost ke konzensu a neschopnost nevraživosti vůči lidem jiného povahového založení.
Jednu z plausibilních odpovědí lze hledat v základním lidském povahovém rysu - pocitu vyjímečnosti jedince, který může ve nezreflektované podobě vyvolávat lecjaké projevy nesnášenlivosti.
O rovnost se musíme ucházet, neb nám neni zhůrydána, takže neviná pacholátka ji považují za zcela dosažitelnou a viní pacholci toho zneužívají....pomyslel jsem si.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Aby všichni byli jedno.... Pátek, 26.Října 2012, 13:29:33

V téhle souvislosti by asi bylo také zajímavé pozorovat, zda by děti chtěly sedět samy se sebou : http://www.youtube.com/watch?v=Q6Fuxkinhug :-).

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Panu Petráskovi Sobota, 27.Října 2012, 07:47:21

Ti, kteří bojují za rovnost, jsou možná bláhoví.
Stejně tak bláhoví jsou ti "nahoře", když očekávají, že lidé někdy za rovnost přestanou bojovat. Samozřejmě platí, že tím, jak se nerovnosti zvyšují, tím větší úsilí vyvinou ti "dole" o jejich odstranění.
Do třetice jsou úplně stejně bláhoví ti, kteří očekávají, že se mezi těmi nahoře a těmi dole udrží natrvalo nějaký kompromis.
Takže kdo vlastně není bláhový?

Petrasek Milan - penzista

Ano bláhovost je kondition humana paní Evo, Sobota, 27.Října 2012, 16:42:49

jde ale o ty následky.
A to buď vesmyslu ohledůplnosti pána našeho prezidenta posledního, nebo ve smyslu ohleduplnosti našeho pana presidenta prvního.
Úsilí o rovnost pomocí násilí demokraticky regulovaného práva voní a hlavně chutná jinak než jen po bláhovosti.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Sobota, 27.Října 2012, 16:49:39

Ale proč by se měly jakékoliv následky přičítat těm, kdo chtějí rovnost? Proč ne těm, kteří chtějí nerovnost? Oč více jsou v právu ti druzí?

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Sobota, 27.Října 2012, 17:23:18

Aby to nebylo tak jednoduché, musíme ještě zdůraznit, že pod rovností si mohou různí lidé představovat různé věci a že rovnost určitě není stejnost. Co takhle mluvit třeba o emancipaci? Když si vezmu výklad ze slovníku cizích slov: emancipace=osvobození z podřízeného postavení, zrovnoprávnění. To by přece nemělo nikomu vadit, že se lidé snaží o tohle.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Sobota, 27.Října 2012, 18:55:17

Ale abychom aspoň trochu diskutovali k tématu článku, tak bychom to mohli pojmout třeba tak, že Romové se snaží o emancipaci, kterou podle zákona (čili na papíře) mají, jenže existence zákona ke skutečné emancipaci evidentně nestačí. A rasistické předsudky velké části obyvatelstva v tom hrají negativní roli.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Rovnost, stejnost, podobnost, ekvivalence Neděle, 28.Října 2012, 17:48:55

Myslíte, že se dá rovnost (např. před zákonem) definovat například tak, že pohlaví, věk, náboženství,národnost, či etnická příslušnost jsou kategorie, které by bylo lépe nebrát v potaz?

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

ano, dá Neděle, 28.Října 2012, 18:09:39

http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html
/ Hlava první Článek 3 Odstavec (1) /

Nebo jsem nerozuměl otázce?

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Je to míněno k těm Romům Neděle, 28.Října 2012, 18:37:9

...zda by nebylo lepší nepoužívat tu národnostní kategorii, ale třeba říkat "emancipovatelní" (podle vzoru "nepořizpůsobiví")

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Neděle, 28.Října 2012, 18:52:41

Věk určitě nelze nebrat před zákonem v úvahu, protože dítě nemůže mít úplně stejná práva jako dospělý. To však není žádný handicap, protože s přibývajícím věkem se to změní. Dítě má naopak jiná práva, která nemá dospělý. Nevím, jestli míříte na pozitivní diskriminaci, ale já si myslím, že v dospělém věku by lidé by měli mít rovná práva, bez rozdílu pohlaví, etnicity, náboženství (leda snad že některé speciální zákony berou v úvahu biologické zvláštnosti žen a mužů).
Jenže, jak jsem napsala, myslím si, že emancipace nespočívá jen v tom, že máme všichni stejná občanská práva, že jsme si rovni před zákonem. Třeba černoši v USA měli (de iure) už dávno stejná práva jako bílí a přitom (de facto) to bylo jinak, protože bílí tato práva ve skutečnosti neuznávali.
Když si vezmu ženskou emancipaci, tak tam podle mého názoru hrálo značnou roli to, že ženy začaly být výdělečně činné. Předvedly, že jsou schopné si na sebe vydělat, a proto se jim už nedalo upírat např. volební právo. Samozřejmě to bylo spojeno zároveň s tím, že práce se pro ně ve společnosti našla. Emancipace podle mého názoru určitě má i velmi důležitou složku ekonomickou, nejen právní a sociální. A všechny ty složky se navzájem ovlivňují a prolínají. Vývoj je vždycky složitý. Nestačí prostě jen přijmout zákon a všechno bude v pořádku.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Indikátory Neděle, 28.Října 2012, 19:07:6

Aha, souhlasím. Asi hodně záleží na těch indikátorech, toho co chcete emancipovat. Musím se přiznat, že třeba já osobně bych byl rád, aby moje partnerka nemusela být zaměstnaná. Nevím, zda je to atavismus, ale pokud ano, tak jich v sobě mám víc a podle mne horších :-)
(A jsem rád, že jsem potkal ženy, které za určitých podmínek nemají potřebu soustavně vydělávat...)
Jinak docela mne překvaplilo, že něčemu, co se hodně blíží Vaší "emancipaci" se u osob zdravotně znevýhodněných asi říká "normalizace"... nevím, zda to odpovídá té emancipaci, ale kažopádně jsem se toho slova celkem lekl.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Neděle, 28.Října 2012, 19:42:45

Stát by rozhodně měl více ocenit, když se ženy, které mají malé děti, věnují jejich výchově. Potíž je však i v tom, že česká veřejnost preferuje pracující ženy, takže ženy chodí do práce nejen kvůli penězům, ale i kvůli prestiži. Na tom, že někteří muži chtějí mít ženy v domácnosti, není zase nic tak špatného, pokud je nechtějí zároveň i vlastnit :-)

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Vlastnictví Neděle, 28.Října 2012, 19:58:36

No už je to hodně dávno, co jsem viděl film Paris, Texas, ale mám pocit, že ten vztah ve filmu nebylo úplně přesně to co mám na mysli :-)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.