Zvýšení minimální mzdy je efektivní protikrizové opatření, tvrdí Sobotka

Přestože se minimální mzda nezvýšila od roku 2007, odstupujcí ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek ji nezvýší. Podle předsedy opoziční ČSSD je to nejen nemravné, nýbrž to postrádá i ekonomickou logiku.

(vd)

17.10.2012 10:46

460427_mediafax_mikulas_krepelka

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Foto Mikuláš Křepelka, Mediafax

Odstupující ministr práce a sociálních věcí nehodlá ani od ledna příštího roku zvýšit minimální mzdu. Od začátku roku 2013 se navíc podle informací online deníku Aktuálně.cz nezvýší ani částky životního minima. Podle Drabkova resortu totiž nejsou splněny podmínky pro jejich valorizaci.

Odboráři přitom požadují, aby minimální mzda od ledna 2013 vzrostla nejméně o dvacet procent. Za posledních šest let, během nichž vláda minimální mzdu nezvýšila, totiž stouply spotřebitelské ceny téměř o pětinu a v příštím roce dále porostou.

Ministra práce a sociálních věcí nekritizují pouze odbory, nýbrž i opoziční ČSSD. Podle jejich předsedy Bohuslava Sbotky je nezvyšování minimální mzdy nejen nemravné, nýbrž postrádá i ekonomickou logiku. Nejméně placené profese se totiž musí již šestým rokem spokojit s pouhými osmi tisíci korunami hrubého měsíčně, a to navzdory inflaci.

Podle Drábka nicméně nelze ke zvyšování minimální mzdy přistoupit, neboť se neví, jakým způsobem se bude vyvíjet česká ekonomika. Podle vysvětlení některých ekonomů by totiž v případě navyšování minimální mzdy firmám vzrostly náklady, což by prý v době krize mohlo vést k dalšímu propouštění namísto zvýšení mzdy.

„Podle výpočtů ČMKOS spotřebitelské ceny vzrostly od ledna 2007, kdy byla minimální mzda naposledy upravena, bezmála o pětinu. Bylo by tedy namístě přinejmenším dvacetiprocentní zvýšení, aby si tyto mzdy uchovaly původní reálnou hodnotu,“ oponuje Drábkovi předseda ČSSD.

Podle Sobotky je navíc zvýšení minimální mzdy efektivním protikrizovým opatřením, neboť lidé s nízkými příjmy své peníze prakticky ihned utratí.

„Pomáhají tak vlastně roztáčet hospodářství země. Navíc česká minimální mzda dosahuje pouhé čtvrtiny toho, co je zaručeno třeba v Nizozemsku, Belgii, Francii či Španělsku. V těchto zemích přitom nejnižší mzda vytrvale stoupá a potvrzuje, že nějaká krizová brzda je v případě minimální mzdy čirý nesmysl,“ vysvětlil Sobotka.

„V Německu minimální mzda není stanovena vůbec, mzdovou hladinu tam spolehlivě reguluje kolektivní vyjednávání. Ale v sousedním Rakousku minimální mzdu stanovenu mají, tisíc euro, a patří k ní nárok na čtrnáct platů, což je téměř čtyřikrát více než českých zhruba tři sta eur,“ doplnil předseda opoziční ČSSD.

Sobotka také připomněl, že oponenti minimální mzdy rádi tvrdí, že zvýšení mzdy likviduje pracovní místa. Podle něj ale skutečnost tomuto závěru neodpovídá.

„Před dvěma lety podnikl na toto téma mimořádně rozsáhlý výzkum reprezentativní tým amerických ekonomů práce profesora Michaela Reicha z Kalifornské univerzity v Berkley a šéfa univerzitního Institutu pro výzkum práce a zaměstnanosti IRLE,“ uvedl Sobotka s tím, že šetření porovnávalo vývoj zaměstnanosti v sedmnácti státech USA, které měly vyšší minimální mzdu, než požaduje federální regulace, s ostatními státy unie.

Výzkum podle Sobotky dospěl k závěru, že v dlouhém období mezi lety 1990 a 2006, pro které byla k dispozici oficiální data, výše minimální mzdy neměla prakticky žádný vliv na tvorbu pracovních míst.

„Na českou studii tohoto charakteru jsem nenarazil, ale ze sociálních statistik zjišťujeme, že v České republice vzniká skupina ,pracujících chudých', tedy lidí, kteří jsou plně pohlceni existenčními starostmi a jsou snadno vtahováni do šedé a černé ekonomiky. Přinejmenším nemají pomyšlení na zvyšování kvalifikace a tato omezení postihují i jejich děti. Extrémně nízké mzdy tak degradují konkurenceschopnost země,“ uzavřel Sobotka.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.