Spolana Neratovice chce dalších šest let používat při výrobě chloru toxickou rtuť. Původně přitom měla do konce roku 2014 zprovoznit novou technologii. Namísto toho se tak okolí Neratovic ani po více než půl století nezbaví emisí nebezpečného těžkého kovu.

„Do vody a ovzduší unikne ze Spolany ročně přes sto kilogramů rtuti. Další stovky kilogramů toxického kovu předává Spolana v odpadech a neznámé množství jich ukládá na své skládce nedaleko řeky Labe, kde stojí i samotná chemička,“ uvedl v tiskovém prohlášení předseda sdružení Arnika Jindřich Petrlík.

„Všemi těmito riziky se vlastník Spolany, polský Anwil, rozhodl zatěžovat naše životní prostředí o šest let déle. Přitom ve svém domovském závodě již s toxickou rtutí při výrobě chloru skončil. Zásadně s tím nesouhlasíme a úřady jsme už před dvěma roky varovali, že přesně takový postup ze strany vlastníků Spolany hrozí,“ doplnil Petrlík s tím, že Arnika zaslala na Krajský úřad Středočeského kraje, který bude o žádosti Spolany Neratovice o změnu integrovaného povolení rozhodovat, odmítavé stanovisko.

Spolana svoji žádost o odklad náhrady rtuti membránovou technologií podle informací Arniky zdůvodnila ekonomickými problémy. „Vzhledem k tomu, že ekonomické problémy trvají od roku 2009, je reakce na něj se zpožděním tří let zarážející. Myslíme si, že již delší dobu nemá provozovatel v úmyslu dodržet integrované povolení z roku 2007. Jinak si lze těžko vysvětlit, proč investice více jak devadesát milionů korun nesměřovala naopak do konverze technologie,“ zpochybnila argumenty Spolany ve svém vyjádření Arnika.

Podle expertů Arniky navíc z dlouhodobého hlediska membránová technologie vychází jako hospodárnější, neboť prý není tak energeticky náročná. „V tomto světle nechápeme zvolenou taktiku prodlužovat životnost technologie, jejíž provoz je dražší a navíc zatěžuje daleko více také životní prostředí a jeho prostřednictvím nepřímo i státní pokladnu,“ doplnil tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Kromě rtuti představuje prodloužení provozu amalgámové elektrolýzy další zátěž životního prostředí - nebezpečnými dioxiny. „Dioxiny vznikají při vypražování odpadů z výroby chloru se rtutí. Prokázaly to analýzy, k nimž jsme Spolanu přiměli. Kdyby se rtuť nepoužívala, nebylo by nutné ji z odpadů získávat zpět,“ vysvětlil Petrlík.

Arnika proto ve svém vyjádření požádala, aby krajský úřad Spolaně zachoval povinnost sledovat dioxiny a další perzistentní organické látky v odpadech.

„V okolí Spolany, především pak v rybách z Labe, se opakovaně objevují vysoké koncentrace rtuti. Kontaminovaná je dokonce i kůra stromů. A studie, kterou si nechala zpracovat samotná Spolana, ukazuje, že měrné emise rtuti jak do vody, tak do ovzduší za poslední roky rostly,“ vysvětlil vliv výroby chloru v chemičce na okolní prostředí Petrlík.

Problematice neratovické chemičky, jež je největší továrnou u nás vyrábějící louh, chlor a produkty z něj, se Arnika věnuje dlouhodobě v rámci svého programu Toxické látky a odpady. Spolana Neratovice často figuruje v žebříčcích největších znečišťovatelů, které odborníci z Arniky zpracovávají na základě dat z Integrovaného registru znečišťování. Důvodem bývají právě i emise rtuti vypouštěné do ovzduší, do povrchových vod a předávané dál v odpadech.

Integrované povolení vydal Spolaně Krajský úřad Středočeského kraje v roce 2007. Podle tehdejšího rozhodnutí by měla chemička ukončit provoz amalgámové technologie, kterou používá k výrobě chloru, do konce roku 2014. Sdružení Arnika se v rámci řízení o integrovaném povolení sice nepodařilo prosadit jako konečný termín pro náhradu rtuti v neratovickém provozu rok 2010, prosadilo ale do podmínek právě přesný harmonogram jednotlivých kroků k ukončení provozu amalgámové elektrolýzy.