Není kazajka jako kazajka

Debaty u piva spolehlivě odkryjí odlišná ideová východiska debatérů. Lze se domluvit se zástupcem ultraliberálního kursu?

Dozvěděl jsem se o sobě, že jsem utopista, autoritář, ne-li totalitář vyžívající se v regulaci a uniformitě. Stalo se tak naštěstí jen se známým u piva, které během večera konflikt sahající od metylové smršti až po školní uniformy spláchlo.

Jsou věci, v nichž jsem si jistý. Je nepochybně úkolem státu kontrolovat potravinářské zboží včetně alkoholu i místa, kde se prodává, ať už balený nebo rozlévaný. V pečlivém značení lahví ani v licencování provozoven nabízejících alkohol nevidím nejmenší problém. Stav, kdy vám panáka prodají v novinovém stánku, je nelogický a musí skončit.

Vážně podezírám neoliberální stát, že mu to dosud bylo fuk. Kdo by také byl tak smělý, aby dohlížel, když pančovaný šnaps nalévala neviditelná ruka trhu?

Policie vyšetřovala do šuplíku, orgány hygieny zmateně bloudily a celníci zabavili jenom sem tam něco. Nejsou lidi, nejsou peníze. A když jsou, tak malé, svádějící k úplatnosti. Mezi prsty dosud proklouzával padělaný alkohol, kosmetika, textil… Padělaný, pančovaný, otrávený, to je jedno. Jakékoli porušení pravidel musí být stíháno.

Jaký jiný typ státní regulace je důležitější než ten, který se týká našeho zdraví? Jistě, mrtví jsou i na silnicích nebo po cigaretách. Jenže to jsou většinou ti, co přistoupili na pravidla ruské rulety typické pro moderní společnost. Lidé mrtví či navždy zmrzačení metanolem ale neměli na výběr: Mysleli, že normálně pijí, „normálně“ se pomalu zabíjejí, jenže ta s kosou přišla nečekaně dřív.

Tím spíš zaráží, že špičky ministerstva financí a celní správy se tváří bohorovně a jsou dotčeny sebemenší kritikou. Proto je vhodné vnést toto téma do zevrubné politické debaty.

Můj hospodský spolustolovník namítal, že šizuňkové budou vždy a lidé schopní opíjet se lacinými patoky také. Nemusejí přece pít a nemusejí na kořalce šetřit. Tento přístup ale opomíjí širší sociální souvislosti, včetně koupěschopnosti populace. Kromě toho můj otec nenakupuje Tuzemák kvůli ceně, ale protože mu na rozdíl od karibských rumů chutná. Snad mu i pravověrní liberálové přiznají právo na individuální výběr a nárok na nezávadný výrobek.

„Vy levičáci a europeisti chcete na všechno předpis, štempl a kontrolory,“ slyšel jsem dále. Musel jsem se usmát. Liberální demokracie, tedy systém, který sdílíme, je založena na dodržování psaných i nepsaných pravidel. Právě toto je v České republice vzácné. Pravidla jsou legislativně churavějící, zneužívaná či naopak opomíjená. A až společnost bude schopna stát na ústní, nepsané dohodě, budu první, kdo to přivítá.

„Nebo ty uniformy pro děcka – to se učíte v Bruselu, nebo v Taškentu?“ byl jsem dál grilován. Pro odlehčení jsem připomněl, že v Brazílii dokonce ke školním uniformám našívají mikročipy, které prostřednictvím SMS upozorňují rodiče na záškoláctví jejich potomků. K tomu jsem přidal příklady z USA, Velké Británie či elitních soukromých gymnázií u nás.

Cítil jsem se ale ukřivděně. Když na počátku tohoto školního roku média informovala, že k uniformám přistoupila první pražská veřejnoprávní základní škola, neměl jsem na to jednoznačný názor. Mám rád pestrost a nerad si nechávám diktovat. „Dnes hájíme jedinečnost osobnosti, jedinečnost vzdělávacích cest a k tomu se podle mého soudu uniforma příliš nehodí," říká psycholog Václav Mertin, jenž by měl být v obraze. Na rozdíl od tradičně a tradicionalisticky plácajícího Václava Klause, který podle očekávání pronesl: „Já mám pocit, že do školy se má chodit v základním slova smyslu přiměřeně oblečen. Ale nejsem příznivcem uniforem. Nikdy v naší zemi tradici neměly.“

Vše mi nakonec na Radiožurnálu vysvětlila osmiletá Adélka nadšená z předepsaného modelu, když konstatovala: „Nebudeme se moct hádat, kdyby někdo měl hezčí oblečení než ten další, a tamtomu by se to líbilo.“

Děti dokáží být zlé. Od kastování podle oblečení či školní výbavy je jen krůček k ústrkům a šikaně. Uniformy aspoň částečně zažehlují rozdíly. Ti méně majetní se cítí lépe, sebevědoměji a ti z bohatších poměrů se učí pokoře, soudržnosti a solidaritě. A když to jde na luxusní škole Petra Kellnera, proč by to nešlo ve školách běžných?

Snad jen za vstřícnost k pubescentům bych se přimlouval. Ti se chtějí lišit, vynikat, být originální - ne draze „voháknutí“ - nezávisle na příjmech svých rodičů. Školní uniformy jsou důležité především pro drobotinu, které umožňují stejné startovní podmínky na prahu školní docházky. Ale ani ti starší nejsou nakonec apriori proti. Z průzkumu společnosti Scio podle MF Dnes vyplynulo, že příznivců a odpůrců uniforem je mezi mladými zhruba stejně. Hlasovaly necelé dva tisíce studentů a pro odpověď „nápad se mi nelíbí“ zvedlo ruku 34 procent. Třicet procent dětí by naopak uniformy zavedlo a třináct procent navrhuje, aby je studenti a žáci měli přichystané jen pro zvláštní příležitosti. Výsledek lepší než jsem čekal.

„Stejně mám pocit, že mi tu někdo nasazuje kazajku,“ utrousil můj známý. Kéž by, pomyslel jsem si při vzpomínce na docenta Chocholouška zlomyslně a nahlas jsem replikoval: „To myslíš třeba ratingové agentury, před kterými se klaní vláda, která prý nemá jinou možnost jak vládnout? Původně to začalo Mezinárodním měnovým fondem, příště bude do rytmu bubnovat kdejaký lichvář!“ Vypečený kumpán si povolil kravatu, ucucl piva a stočil řeč na počasí…

A co si myslíte vy? Diskuse (41 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Ratingové agentury a lékařské komory Pátek, 28.Září 2012, 12:06:11

Závidím Vám Vaši jistotu. Já osobně si tedy rozhodně nejsem jistý, proč by mělo platit tvrzení, že : "Je nepochybně úkolem státu kontrolovat potravinářské zboží včetně alkoholu i místa, kde se prodává, ať už balený, nebo rozlévaný. ". Dokážu si dost dobře představit, že by to mohla dělat organizace na státu hodně či úplně nezávislá. Koneckonců alkohol zdaleka nepijí všichni voliči (ani daňoví poplatníci), takže by tu organizaci mohli financovat třeba hlavně konzumenti alkoholu.
A k těm ratingovým agenturám. Narozdíl od Vámi preferovaných států, agentury zveřejňuji kritéria a modely, podle kterých ty ratingy probíhají (např: http://www.understandingratings.com/) .
Jiná věc je, že zřejmě existují státy, které dosud nemají v pořádku účetnictví... a nebo ho v pořádku mají, ale ta čísla se nějak nedostanou na veřejnost. Takže z pochybných dat se už samozřejmě odvíjejí i pochybné výsledky.
Ale rozhodně dávám vždy přednost organizaci, která mi nabízí jednu službu za nějakou cenu, než mnoho služeb v balíčku jehož složení nemohu moc měnit za poměrně proměnlivou cenu (daně).
Ale jestli chcete začít zpochbňovat činnost organizací jako Amnesty International, Transparency International, nebo třeba International Organization for Standardization rád si vyslechnu Vaše argumenty. :-)
Ale že to máme dnes pekně, co? :-)

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Hm, tak to pane Lobpreis závidíte i mně Pátek, 28.Září 2012, 13:58:12

Přemýšlím, proč nepochybuji o tom, že je "úkolem státu kontrolovat potravinářské zboží včetně alkoholu i místa, kde se prodává, ať už balený, nebo rozlévaný"?
Uklidňuje mne, že ani vy nepřipouštíte případ, že by "kontrolu" dělal každý sám za sebe, a vinu za to, zda se otráví či nikoli, by mohl klást jen sobě.
Nevidíte jen rozdíl mezi tím, že by "kontrolu" dělal stát, anebo na státě hodně či úplně nezávislá privátní organizace.
Jenže může být nějaká privátní organizace působící ve státě na tomto státě úplně nezávislá? Vždyť každá je více či méně podřízena pravidlům (ústavě, zákonům a dalším psaným i nepsaným ustanovením). Privátní organizace by mohla konat kontrolu, pokud by jí stát tuto funkci svěřil, protože stát je tím rámcem, ve kterém probíhá debata o uspořádání věcí veřejných. Čili věcí týkající se všech občanů. Protože jak byste chtěl od ostatních občanů oddělit "konzumenty" alkoholu, kteří by eventuálně kontrolu zadali své privátní organizaci? Vždyť potenciálními konzumenty alkoholu jsme přece všichni.

Jestli by privátní organizace konala "kontrolu" efektivněji, je na jinou debatu.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Nevím, paní Švandová, zda vám mohu závidět. Pátek, 28.Září 2012, 15:05:57

... asi by blo dobré, abych pro jistotu zkusil předestřít nějaké moje názory. Mám totiž pocit, že se v něčem poměrně neshodneme, ale nejsem si jistý, že dobře rozumím vaší argumentaci.

1) Samozřejmě, že připouštím možnost, aby kontrolu dělal každý sám. Dokonce si myslím, že to tak je. Ale samozřejmě se vůbec nebráním možnosti, aby se jednotlivci spojili a založili si za tímto účelem nějakou organizaci. Funguje to tak u bot, vína, lékařské péče, dopravy, a já nevím čeho všeho ještě a nevidím důvod, proč by to u alkoholu muselo být jinak.
Můj postoj vychází hlavně z názoru, že případné následky špatné kontroly nesu většinou hlavně já.

2) Podle mne (a ehm m.j. Ústavy ČR) veškerá moc vychází z lidu. A já rozhodně vítám možnost řídit svůj život samostatně a nepřenášet odpovědnost za následky mého konání na jiné lidi více, než je to nutné.

Víte paní Švandová... já vůbec nemám problémy s tím, když se lidé (nebo třeba klidně i organizace) dohodnou a stanoví nějaké normy, či principy a pak si třeba i ustanoví někoho, kdo dodržování daných norem hlídá. Obecně jsem třeba velkým příznivcem kontroly dodržování Všeobecné deklarace lidských práv (které mimochodem ČR signatář není).
Ale nevidím důvod, proč bychom se se sousedy nemohli dohodnout a zaplatit někomu za to, aby nám hlídal zahradu. Pravidelně, 24 hodin denně. A dodržoval při tom zákony tohoto státu. A pokud se někdo přistěhuje nebo odstěhuje, bude na něm, zda se chce do toho našeho spolku přidat nebo ne. (I když je pravda, že pokud by měl zahradu třeba uprostřed, bylo by pro něj asi výhodnější neplatit a jen se nechat "vézt s většinou")
Stejně tak nevidím problém v tom, abych zaplatil někomu, aby mi zkontroloval, zda láhev, ze které piju obsahuje víno, nebo burčák, nebo grappu. Upřímně řečeno, pevně věřím, že za to platím už těm výrobcům. (Anžto kupuju převážně ovocné pálenky od soukromých výrobců v Rakousku... a oni si určitě nějaké kontroly dělají... ). A nevidím důvod, proč bych měl po svých příbuzných chtít drobný podíl na cenu lahve s poukazem, že by se třeba někdy mohli chtít napít.

Co se týče efektivity provozu, souhlasím s Vám v tom, že je dobré zjišťovat a kontrolovat, zda organizace (bez vlivu na jejich organizační uspořádání a zdroje financování) mohou pracovat efektivněji. Mimo jiné taky proto, že se domnívám, že většina organizací čerpá prostředky z různých zdrojů (privátních, jiných organizací, státních, evropských), takže je občas obtížné poznat zda poskytují všem platícím zákazníkům stejně kvalitní služby za stejné peníze.

Omlouvám se, pokud jsem příliiš stručný, či nesrozumitelný. Rád budu vdiskusi pokračovat. Ale znovu opakuji, že s Vámi rozhodně nesouhlasím v tom že bych chtěl aby se moje rozhodnutí o tom jaký alkohol chci kupovat a pít stalo součástí "uspořádání věcí veřejných".
Ale rozhodně budu podporovat myšlenku, že by stát měl vytvářet/udržovat/kontrolovat "rámec debaty" o tom, zda tato problematika je, či není veřejná.



Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Úkoly státu? Pátek, 28.Září 2012, 15:15:28

(( Jelikož David Lobpreis doklepal svou glosu pár minut přede mnou, musím k následujícímu předpodotknout, že je reakcí na první dva příspěvky DL a BŠ.
Už při letmém pohledu vidím, že uvažuje o těchže věcech jako já. Zda o nich uvažuje podobně, zjistím, až to přečtu a uvážím, JK))

• „Úkoly státu“ nejsou napsané někde v oblacích; jsou napsané v ústavě. Lidé buďto aktivně občansky jednají, nebo se pasivně neobčansky chovají (tedy jako ti přísloveční „ovčané“). Jak jsem nedávno připomínal na jiném místě s odkazem na aténské pojetí demokracie:

Člověk nerodí jako OBČAN. Rodí se jako IDIOT (= česky: soukromník) a teprve výchovou se stává občanem. Pakliže se jím nestane, nepatří stát (fakticky) občanům, patří vrchnosti (panstvu). Proti tomu Masaryk zdůrazňoval: já pán, ty pán.

• Nedojdeme shody na tom, co je a není úkolem státu, a proč, pokud jsme neodpověděli na základní otázku, kdo tyto úkoly definuje (vpisuje do ústavy a kontroluje jejich plnění) – lid (občané) nebo panstvo (vrchnost)? (Ve Smetanových „Braniborech“ to ještě bylo formulováno pokusně opatrně: „A zahrajem si na pány...“) Tj. to, na čem se občané domluví nebo nedomluví, je úkolem státu. Hobbes smlouvách napsal: "And covenants, without the sword, are but words and of no strength to secure a man at all."; je na nás, zda na to přistoupíme. Proti Hobbesovým „pouhým slovům“ vyžaduje Zdeněk Vyšohlíd (není samozřejmě první) „závaznou a jasnou řeč“ demokracie.

• Jak už jsem tu také upozorňoval, bylo cenné, že Petr Nečas bezprostředně po volbách v květnu 2010 otevřeně vyhlásil, že státní rozpočet se bude "prezentovat mezinárodní finanční komunitě". To, aby si občané náhodou nemysleli, že do toho mají co kecat. Vláda „rozpočtové odpovědnosti“ není primárně odpovědná občanům republiky, ale „finanční, komunitě“. Jasněji už se to říci nedá !

• Ti, kdo tak horlivě brání individuální svobodu proti státnímu paternalismu, posilují – je jedno, zda záměrně nebo nevědomky – protiobčanské postoje zakotvené v elementárním přesvědčení, že stát nejsme my, ale „ONI“. Pochopitelně, že ti „ONI“ pak docela rádi snášejí pohrdání, hněv nebo i nenávist lidu. Jejich legitimita totiž takovýmto neobčansky vulgárním názorem není ohrožena. V jejich postavení je mohou ohrozit nanejvýš jiní „ONI“, tj. jiná skupina kámošů, kteří jsou, podobně jako ti stávající „ONI“, připraveni si stát beze zbytku přivlastnit. To je běžný vrchnostenský, panský přístup.

Z toho je zřejmé, že se nepřikláním k DL ale k BŠ.

(Kruci, zas mi to vyšlo moc dlouhé ... To jsou ty nešťastné kusejrovské odbočky.)

Jestli by privátní organizace konala "kontrolu" efektivněji, je na jinou debatu.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Praktická demokracie Pátek, 28.Září 2012, 16:06:41

Myslíte pane Kopecký, že lze najít nějaký způsob (státního) uspořádání jak bychom spolu mohli žít a vytvářet dlouhodobé či trvalé vztahy Vy, oni i my (anarchosyndikalisté)? :-)

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Pátek, 28.Září 2012, 16:12:17

Já se v takových debatách napřed přihlásím ke společnému liberálnímu motivu. Poukážu na to, že sociální demokracie je tradičně liberální pokud jde o fungování státu a kulturu. A pokud jde o ekonomicko-sociální pojetí, připomněl bych napřed, že není náhoda, že směr podobný sociální demokracii v USA se označuje jako liberální. Ukázal bych, že sociální demokracie chce svobodu člověka jako občana rozšířit o svobodu člověka jako pracovníka. Je to jen pokračování dosavadních emancipačních kroků, k nimž patří zrušení nevolnictví - zrušení poddnství - všeobecné volební právo.

Připoměl bych, že direktivní ekonomika není součástí sociálně demokratického (nebo socialistického) pojetí. Současné tendence kontroly trhu nejsou socialistické ani sociálně demokratické. Na jejich potřebě se shodnou různé směry z celého spektra odleva doprava.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Pane Lobpreisi, Pátek, 28.Září 2012, 16:26:41

stát je tu od toho, aby vás ochránil před tzv. volným trhem. Ten totiž zaručeně představuje sociální zlo a ohrožuje vaši svobodu.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Pane Plevo Pátek, 28.Září 2012, 16:52:31

Vzhledem k tomu, že máte v popisku uvedeno "pedadog", tak Vás vyzývám, abyste vstoupil na volný trh myšlenek (http://en.wikipedia.org/wiki/Agora) a osvětlil mi, jak volný (bez bariér, zásahů a regulací) trh ohrožuje naši svobodu hledat společně průnik Vašich a mých zájmů (potřeb).
Nevím zda Vám to pomůže, ale dokážu si například představit, že na zcela volném trhu (který zřejmě stejně neexistuje) by mohl například pravidelně vítězit jedinec fyzicky silnější či ten, který nedodržuje žádná pravidla (tedy m.j. by se snad dal označit za asociálního).
Zároveň se ale domnívám, že pokud by se takovéhoto trhu účastnilo více osob, společné by rychle takového jedince usměrnily, či z trhu vypudily.
(Samozřejmě, pokud by neměl monopol... ale v takové situaci se myslím o volném trhu také nedá hovořit).

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

DL IŠ MP DL Pátek, 28.Září 2012, 17:35:14

DL: ...bychom spolu mohli žít ...

- Lze hledat, možná i najít, ale udržet? - co já vím?
- Předtím by ale nebylo marné vyjasnit si, jaké reálné dlouhodobé či trvalé vztahy tu dnes vlastně panují? Nepřipadá mi, že by v odpovědi na tuto otázku panovala shoda. - Mě by se jako celkem perspektivní způsob uspořádání jevila republika. Pro eventuální pokračování té Ivanem Štampachem připomenuté emancipace, nebo alespoň pro zabránění jejímu regresu, by měla skýtat lepší možnosti než uspořádání jiná.

IŠ: ... společný liberální motiv ...

Způsoby kontroly resp. řízení ekonomiky jsou asi důležité věci. Jenomže kolik toho tady ale ještě ke kontrole vůbec zbylo? - Začne třeba ČSSD, jakmile se chopí, vlády, obnovovat něco z toho, co bylo v ČR cílevědomě zlikvidováno nebo zdevastováno (v průmyslu, zemědělství, učňovském školství, ...)? Tam někde bych pak zkusil hledat i tu "svobodu pracovníka".

DL: ... "volný trh"?! - který "zřejmě stejně neexistuje" ...

Copak on ten v tolika litaniích vzývaný volný trh opravdu už někdy někoho ochránil před tím, aby ho/ji - samozřejmě ve jménu svobody trhu! - trhli mezi dveřmi ?? - (jak o to zavadil Martin Pleva) -

Spojování "volného trhu" s nějakými zásadními nadějemi na uskutečňování a upevňování lidské svobody je hluboce zakořeněná pověra. Dokud panuje blahobyt, zdánlivě to i funguje.

*****

Výrazy "liberální" a "liberalismus" by bylo dobré užívat obezřetněji, ne tak všeobecně.
- Oto Novotný mě může zase pokáral, že mluvím o nějakých dávno minulých, předpotopních věcech, a že přece ten dnešní liberalismus už je úplně jiný a prima - ale musím znovu připomenout, že největší vzepětí klasického liberalismu bylo úzce spojeno s otrokářstvím. Neoliberalismus (který někteří rozhořčeně prohlašují za levičácký konstrukt a naprostou fikci) snad liberalismem není ??

S jakou formou panství (jakým "uspořádáním") nad lidmi se on ten neoliberalismus snáší nejlépe? - Můžeme se začít rozhlížet: Spojené státy? Saudská Arábie? Čína? Itálie? Argentina? Maďarsko?

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Volný trh, pravidla a regulace Pátek, 28.Září 2012, 18:11:24

Pane Kopecký díky... já vlastně taky pořádně nevím. Jen mám pocit, že kupříkladu tyhle internetové diskuse fungují celkem dobře a přitom jsou regulované pouze velmi málo. Takže moje dotazy směřují spíše než k cíli "osvobodit trh" směrem zjistit zda regulace skutečně dávají očekávané výsledky.
Myslím, že třeba právě ta příhoda s metylem se dá použít jako dobrý příklad.
A můj problém obecně je, že (jako Husákovo dítě - tedy produkt socialistického internacionalismu) hledám řešení, která lze aplikovat globálně. Asi jich nebude moc, ale třeba takový TCP/IP protokol se docela ujal a myslím, že ISO taky.

A ještě k tomu volnému trhu. Podle mne je jedna věc popsat, že se nějaká věc řídí (sama o sobě) nějakými pravidly. Třeba že jablko padá nejkratší cestou směrem k jádru země. Tak tedy i prostor, kde se scházejí a domlouvají a vyměňují myšlenky, služby i zboží se řídí sám o sobě nějakými pravidly. Takže to, že tato pravidla popíšu, ještě není regulace.
Regulace nastane, když jablíčku strčím do cesty kus papíru, kovovou desku nebo odšťavňovač.
No a teď je otázka, jakými způsoby je regulována ta agora ...a zda z regulace mají prospěch víc účastníci trhu (prodávající, kupující) nebo regulátor.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pátek, 28.Září 2012, 18:25:2


Sociální demokracie v pojetí naznačeném Ivanem Štampachem, tedy rozvíjející původní progresívní liberalismus jako strana bojující za svobodu a emancipaci také v sociálně-ekonomickém smyslu - to je, jak doufám, převažující přístup k levicovému angažmá.

Naopak představa, že středovou levici je třeba vymezovat vyšší mírou regulace než pravici - a radikální levici maximální mírou regulace, je představa odpudivá, hnusná a do slepé uličky vedoucí.

Onen krátký příspěvek pana Plevy shora je odstrašujícím případem cesty do pekel ...

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Pátek, 28.Září 2012, 20:45:42

Kdo by řekl, jak krásná debata se rozvine, když odejdu na zahradu sklízet hrozny. ... Husákovo dítě - můj mladší syn je patrně ve Vašem věku pane Lobpreisi a chválabohu taky hledá cestu důsledným přemýšením.
Kolik má být regulace? Prosila bych přiměřeně dané věci a okolnostem.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Príma sobotu Sobota, 29.Září 2012, 08:24:12

Pokud jste paní Švandová začala alespoň mírně pochybovat o vhodné míře regulace trhu s alkoholem (ona prohibice je taky regulace), tak si dovolím ponechat naději, že bychom společně mohli zkusit najít i míru regulace přijatelnou pro nás oba (a může to být klidně i algoritmus, ne jen konstanta).
Doufám ale, že tenhle problém Vás netíží natolik, abychom to skutečně spolu začali dělat. Můj vztah k této oblasti je poměrně vlažný, takže bych asi těžko hledal síly, převádět případné výsledky našeho společného hledání do praxe. A jak jinak bychom mohli poznat zda se nakonec nepleteme oba, že? :-)

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Sobota, 29.Září 2012, 12:06:21

Popis debaty Lukáše Jelínka velmi připomíná i mé zkušenosti kdy vinu podobným názorovým neshodám dávám hlavně masmediální propagandě, která dovedou jen donekonečna papouškovat jednoduché neoliberální poučky. Nedá mi tedy, abych nezareagoval na pana Lobpreise, který jakoby podobná jednoduchá řešení zastává. Jen v krátkosti se pokusím na ně zareagovat.

Známý problém svěřování státních úkolů soukromým firmám spočívá v tom, že soukromá firma, na rozdíl od státu, pracuje se ziskem. Tedy soukromá firma je VŽDY dražší. Stejně tak soukromé penzijní fondy jsou dražší jak průběžný systém, soukromé ZP přijdou stát dráž než státní, stejně tak celé zdravotnictví atd. atp. Doporučuji nastudovat ekonomiku USA před a po Reaganovi nebo jiné státní ekonomiky, které pod vlivem neoliberalismu přešly k rozsáhlým privatizacím, jak dopadly.

Tím, že si budete platit soukromou ochranku, soukromé testování alkoholu, soukromé školy, soukromé penzijní fondy atd. rozhodně neušetříte. Tento neoliberální princip je naoko jednoduše geniální, ale opak je pravdou. Nehledě na to, že je velmi asociální. Kdybychom si měli každý selektivně platit jen to, co využíváme, bylo by to nejen násobně dražší, ale hlavně absolutně nemožné. Doporučuji problematiku nastudovat, oceňuji přitom, že máte chuť o Vašich názorech diskutovat.

Zkuste nastudovat míry regulací v různých státech a porovnávat přitom nejen úspěšnost ekonomiky, ale i celkovou spokojenost s žitím v takové zemi. Ukazatelem může být třeba průměrná délka života nebo další nepřímé ukazatele.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Panu Švehlovi Sobota, 29.Září 2012, 14:56:18

Příznám se, že mě perex článku svedl hlavně k diskusi o ideových konceptech. Nemyslím, že ta diskuse zde je vhodná pro odbornou diskusi. Ostatně už jen váš poukaz na ziskovost soukromých firem, který se očividně míjí s jejich prokazatelnými krachy poukazuje na to, že i Vy tu prezentujete spíše Vaše názory než fakta.
Předpokládám, že jak vývojový pracovník odsouhlasíte poučku, že korelace ještě nemusí znamenat příčinnou souvislost. Doufám, že v takovém případě uznáte, že některá Vaše tvrzení nejsou dost dobře doložitelná.
Ale protože je dobré vyjít alespoň z něčeho, nabízím tuto pomůcku ve které jsem vybral některé státy s (dle mého názoru) odlišnou mírou regulace.
www.bit.ly/SVuITO
Z grafu se mi to jeví, že ve státech s větší mírou svobody (USA, Dánsko, UK, CZ) je průměrná délka života delší než v těch (asi) více regulovaných (Čína, Kuba, Rusko).
Pokud jste z mých příspěvků vyčetl názor, že společné (sdílené/veřejné) podnikání v nějakém oboru (např. pojišťovnictví) je většinou dražší, tak to se omlouvám za formulační nepřesnost. Nic takového jsem tvrdit nechtěl (a dokonce si to ani nemyslím).
Snažím se ale prezentovat názor, že separátně vedené účetnictví různých služeb by mohlo pomoci lepšímu hodnocení efektivity.

Luděk Ševčík - OSVČ

Sobota, 29.Září 2012, 15:36:2

Pane Lobraisi, srovnávat se má srovnatelné, jinak je to dost velký nesmysl. Pokud s chcete srovnávat Kubu s nějakou zemí, vyberte si ke srovnání její souputníky, třeba Haiti, nebo Portoriko. Tam by ale výsledek by vaši tézi rozbil. Dále - kam by jste zařadil Izrael, je to země s regulací? Jistě je a přitom USA jsou s délkou života daleko za ním. Ona ani ta chudá Kuba není až tak od USA daleko, je to pár příček. Musím tedy konstatovat, že i Vy tu prezentujete spíše Vaše názory než fakta. Obvzláště, když řadíte CZ ke svobodným zemím a Rusko k regulovaným. V Rusku je regulace, bohužel pro běžné Rusy, mnohem menší, než u nás. A na závěr - na Kubě je délka života větší než u nás.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Sobota, 29.Září 2012, 16:35:42

Nemám po ruce statistiky, ale jistě si má tvrzení dohledáte. Obecně, a potvrdí vám to každý sociolog, se žije lépe lidem (tedy myslím většině lidí) ve státech s lepším sociálním zázemím a jistotami. Jistota, že se dožiji slušného důchodu, že když onemocním, mám bezplatnou lékařskou péči, že mám určitou jistotu zaměstnání, slušného výdělku jakožto pracovních podmínek, že nejsem v područí exekutorů a další a další sociální jistoty moderní doby a mohl bych pokračovat ještě dlouho, mají naprosto nezanedbatelný vliv na celkové zdraví obyvatelstva. Tím klesají nejen náklady na zdravotní péči, ale mají obrovský vliv na ATMOSFÉRU ve společnosti. Čím se totiž lidé méně bojí, tím jsou solidárnější a ohleduplnější, soucitnější a všechny další kladné lidské vlastnosti se rozvíjí. Ve společnosti, kde jsou sociální jistoty a regulace osekávány je tomu pak právě naopak. Zářným příkladem je radikalizace naší společnosti, vzájemná nevraživost, bezohlednost (třeba na silnicích, kde se průchod emocí násobí), ale i stoupající počet sebevražd, bezcitnost a další negativní jevy, které se zejména s posledními kroky vlády logicky vyostřují.

Už jenom když porovnáte deregulované Spojené státy s velmi sociální Francií např. Jistě někde najdete, že průměrný věk v USA po deregulacích klesá, ve Francii stoupá. Určitě to bude i v počtu sebevražd. Stačí se též podívat na obezitu v USA. I ta je způsobená nejen neinformovaností nebo spíš masivní reklamou a propagandou, ale i nesprávným životním stylem, který si vynucuje honba za tím uspět v „deregulované tržní ekonomice“. Nevím jestli se dá někde dohledat spotřeba léků, hlavně psychotik, ale i ta je v USA masivní. Čím je toto dáno si jistě domyslíte, nebo mě jistě někdo doplní. Podobných příkladů je nespočet. Určitě je však všechny a všechny souvislosti nedohledáte během pár minut na internetu.

Ještě snad dodám, že tu není stát proto, aby nám byl na obtíž, jak se snaží vypočítavě tvrdit neoliberálové, ale stát je tu právě proto, aby se nám žilo lépe. A ono se opravdu ve fungujícím státě žije lépe než v jakési pseudosvobodě. Ale to je opravdu na dlouhé povídání na které zde není prostor.

Petrasek Milan - penzista

U piva a nejen u piva pane Jelínku, Sobota, 29.Září 2012, 18:35:22

se stále bloudí kolem téhle demokracie.
Bloudí se kolem pojmu, za kterým se převážně chápe pouze vratký, či zcela zkompromitovaný společenský systém ve službách mocných korporací. Převládá rezignace nad demokracií, jako režimem neschopným zaručit občanu svobodnou pluralitní společnost a civilizační rámec svobodného soupeření o moc. Žije se v zajetí fatálního dojmu, že demokratický režim je zcela bezmocný vůči kapitalismu jako instrumentu usurpace moci elitou.
A tak se někdy u piva vykláním kázajíce:
…bloudíme tu z neznalosti předpokladů funkční demokracie, které byly utajovány nejen před, ale i po roce 89. Implantace neoliberální etiky na zdejší představy o demokracii zdeformované předchozími totalitami dal vzniknout bludnému kruhu. I "kritická" média tolerují ve funkci „posledního“ z plejády prezidentů antidemokratů, který nabádá občany nebát se mazaně krást a zatajují poznatky jednoho prezidenta demokrata o suveréním občanu,
abych vyslechl:
.. demokracie je jen nahodile fukční podružný režim závislý na svobodě. Demokracie buď je, nebo neni, ale to hlavní je svoboda/volnost.
vykláním se více a obhajuji nutnost platnosti paradoxu na kterém svoboda v demokracii kotví:
…. společenský smír je výsledkem násilí demokratického režimu, který na základě ústavy/občanské smlouvy mezi rivalizujícími protichůdných zájmů povinuje stát k jejímu i násilnému dodržování.
V tu chvíli zhořkne většině u stolu i plzeň. Obvzláště anarchisticky zaměřené povahy temně mručí …tak tohle teda pro mne demokracie neni.
Kde je stát není svoboda ....volně citují Kropotkina.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Panu Švehlovi Neděle, 30.Září 2012, 09:18:4

Díky za kritiku a podklady k dalšímu studiu. Taky se asi budu muset zamyslet nad tím, jak od sebe rozlišovat srovnatelné a nesrovnatelné. Internet mi pravda v tomto zatím mnoho nepomohl, ale třeba se článek na wikipedii o souměřitelnosti veličin ukáže zrovna jako dobré východisko.
Takže nabízím smír v tom, že s Vámi vřele souhlasím s tím, že stát (či státy) jsou tu od toho aby se nám (všem) žilo lépe. A dovolím si doufat, že například pekárny, pálenice a Kolkovna (myslím tu pivnici:-) jsou tu taky od toho.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Panu Petráskovi Neděle, 30.Září 2012, 10:54:17

No, vzhledem k tomu, že jsem se tu v neděli zastavil mezi kostelem a nějakou početní úlohou mne napadlo, že vlastně ani nevím, které zákony (kromě občanského, trestního a obchodního) nějak výrazně omezují moji svobodu. Myslím, že i ta ústava nám tu svobodu spíše definuje a dává. Myslím, že osobně se jsem se dlouho cítil omezen některými zákony přírodními (než se časem ukázalo, že mohou mít zajímavé vyjímky :-). A taky některá církevní nařízení jsou pro mne občas docela omezující (zvláště ty nabádající k bezpodmínečné lásce sebe i ostatních).
Ale církev vlastně není stát, je to jen obec. Uf :-)

A k těm korporacím, podle tohoto (http://www.lupa.cz/clanky/jiri-hlavenka-spor-mezi-applem-a-samsungem-by-mel-rozhodovat-buh/#utm_source=rss&utm_medium=text&utm_campaign=rss) článku to vypadá že i ty korporace tak všemocné nejsou. Ale je to pravda, jen článek... a jak vyplývá z diskuse, některé výroky soudů zatím ani nebyly přeloženy z japonštiny, takže kdo ví jak to je. :-)

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Lobpreis je zajímavým dokladem toho, Neděle, 30.Září 2012, 11:30:7

co nastane, když se zkříží anarchismus s neoliberalismem.

Upřímně řečeno, p. Lobpreisi, mnoha vašim formulacím nerozumím, mluvíme asi každý jiným jazykem. Přesto se o určitou diskuzi s vámi pokusím, protože názory, které zastáváte, jsou pro generaci dnešních dvaceti- a třicetiletých velmi příznačné - a má smysl s nimi vést polemický dialog.

Volný trh neexistuje a nikdy neexistoval (dokažte mi na příkladu opak), on je něco jako Yetti, všichni o něm mluví, ale nikdo ho nikdy neviděl...:) Volný trh je abstraktní konstrukt, já bych řekl výmysl, ekonomických liberálů a neoliberálů, nic víc. Ve společenské realitě spíše vidíme soutěž různých ekonomických subjektů, které si ovšem ve svých startovních a jiných podmínkách NIKDY NEJSOU ROVNY, soutěž mezi nimi tedy nikdy není férová. Cílem regulací je minimálně to, aby se tyto nespravedlnosti alespoň částečně vyrovnaly.

Dále princip konkurence může být sice pro zákazníka výhodný, ale nemusí. Tak například v oblasti médií a kultury vede "volná konkurence" ke vzniku bulváru a braku, v oblasti vzdělávání k tomu, že spolu školy soutěží ne v tom, která bude na studenty náročnější, ale naopak v tom, která bude benevolentnější, v oblasti zdravotnictví jsou z trhu vytlačováni chudí, staří a nemocní, čili právě ti, kteří zdrav. péči nejvíc potřebují, a naopak každá komerční pojišťovna baží po mladých, zdravých a bohatých, kteří ovšem péči potřebují samozřejmě nejméně. Atd. V oblasti bezpečnosti (kam patří i ty kontroly metanolu atd.) nemůže trh fungovat prostě proto, že platí zásada, kdo platí, ten poroučí, takže najaté agentury by hájily zájem svých zákazníků, nikoli zájem veřejný. Pokud nevíte, co je to (v tomto kontextu) veřejný zájem, představte si, že někdo zavraždí svého bohatého příbuzného a najme si soukromou detektivní agenturu, aby zločin vyšetřila. Ta jej pochopitelně "vyšetří" buď tak, že je pachatel neznámý, anebo to hodí na nevinného.

Trh vás navíc obírá o svobodu v tom, že vás nutí podřizovat se jeho požadavkům, trendům atd., abyste ekonomicky přežil. Takže nejen žádné džíny, ale oblek i ve třicetistupňovém vedru (to je jistě to nejmenší), ale dobře víte, kolik lidí je např. na trhu práce diskriminováno, jak lidé při konkurzech raději lžou, aby dostali místo atd. Navíc vy třeba můžete stokrát chtít studovat dejme tomu italštinu, protože se vám líbí, ale musíte se učit vám třeba protivnou angličtinu, protože trh vám to nařídí...

A především, zapomínáte na to, že existují v ekonomice nějaké mocenské vztahy, že v kapitalismu je trh pouze nástrojem k zisku, a čím větší firma, tím jsou pochopitelně vlastníci kapitálu mocnější. Vracíme se tak na začátek. Nelze soupeřit s miliardami, sociální nerovnosti, které se např. dle Kellera mění už na nesouměřitelnosti, ohrožují i demokracii - bohatý si může koupit ovšem i beztrestnost. Takže "volný trh", přičemž si všimněte, že každé opatření na jeho podporu zvyšuje sociální nerovnost, je šidítkem, které vymysleli bohatí a jejich poskoci proto, aby mohli lépe ovládat všechny ostatní.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Určení hodnoty Neděle, 30.Září 2012, 13:58:25

Co se týče té nesouměřitelnosti, mám celkem i tendenci připustit myšlenku, že hodnoty velmi, velmi bohaté francouzské šlechtičny budou tak rozdílné od mých, že vůbec nenajdeme vůbec důvod hledat společně nějakou dohodu. Ale upřímně řečeno, stejný pocit mám například, když si představuji, že po mě něco chce premiér nebo ministr financí. A když odhlédnu od toho, že zastávají nějaké funkce, tak doufám, že jinak jsou to lidé jako my :-)
(A mimochodem, možná by byla zajímavá diskuse o tom, zda ten požadavek konkurence/volného trhu platí i na firmy a státy, nebo zda existují nějaké firmy nebo nějaké státy, které by měly být zvýhodněny).

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Panu Ševčíkovi Neděle, 30.Září 2012, 14:20:54

Jasně, že tu prezentuji své názory. Koneckonců i ta statistická data lze vykládat různě a mimo jiné se přiznám že (s ohledem na to, že ty křivky občas skákají docela nespojitě) bych se vůbec nebál je zpochybnit a začít nějak testovat znovu.
Diskuse okolo změny klimatu mne navíc přivedla k myšlence, že asi skutečně není jednoduché hledat optimální způsob řešení nějakého problému, pokud vůbec dojde ke shodě, že to problém je. (navíc pokud vezmeme v potaz takové věci, že mocenské struktury činí nátlaky, je možné dodat špatná data, atd).
Odkaz na gapminder jsem sem dával hlavně proto, že si myslím, že s jeho pomocí jde sledovat různé trendy, které je snad možno použít pro stanovení různých hypotéz (například těch, které představil pan Švehla). Ale v souladu s názorem K. Poppera se domnívám, že ani opakované ověření těch hypotéz v praxi mě neopravňuje v tvrzení, že ty hypotézy jsou pravdivé.
A to přitom sám na některé z nich v životě docela spoléhám...
Naopak bych myslím moc nesouhlasil s názorem, že :"Čím se totiž lidé méně bojí, tím jsou solidárnější a ohleduplnější, soucitnější a všechny další kladné lidské vlastnosti se rozvíjí.". (Ale asi by to chtělo dobře si ujasnit co si pod některými těmi pojmy představujeme...)

Martin Pleva - pedagog, Brno

Pane Lobpreisi, Neděle, 30.Září 2012, 14:23:15

a to je všechno, co odpovíte na můj - řekl bych dosti zevrubný - text?
Racionální diskuze tedy nejste schopen?

Ach bože, kam nás to neukázněné postmoderní plácání dovedlo...

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Pane Plevo Neděle, 30.Září 2012, 15:02:42

Omlouvám se, ale delší doba zpracování mého textu způsobila, že jsem byl automaticky odhlášen a při přihlášení jsem odklepl text, který nebyl celý. Omlouvám se, i za psychický diskomfort, který Vám má nepozornost způsobila.
Momentálně ale nemám čas psát to celé znovu, tak nevím přesně co mám dělat.

Zkusím teď jen rychle napsat to co mi v té mé (celkem dlouhé:-( odpovědi přišlo nejdůležitější. A sice, že by asi bylo dobré oddělit od sebe diskusi o pozorování reálné situace na "trzích", veličinách, které tyto trhy popisují, způsobech jak je měřit, atd.... od diskuse o teoretických modelech ("volný trh"), které vytváříme právě na základě hledání podobností a rozdílů mezi těmi trhy reálnými.)
Myslím, že právě tohle oddělení by nám mohlo pomoci při tom postupu:
1) říct si "jak to v praxi funguje"
2) popsat "co z toho teoreticky vyplývá"
3) navrhnout co v praxi změnit, abychom dosáhli požadovaných výsledků
Myslím, že kroky 1 a 2 nelze směšovat....No a vzhledem k tomu, že myslím, že pokud :
(1) z pozorování reálných trhů vzešel teoretický koncept volného trhu
(2) ze kterého vyplývá, že žádný trh není úplně volný, ale čím víc se blíží volnému, tím lépe si vzájemně můžeme měnit cokoli za cokoli jiného a to tak dlouho, až všichni mají všeho dost :-)(hodně zjednodušeně řečeno!)
tak můj návrh jednoznačně je
(3) snažit se reálné trhy zbavovat bariér, a pozorovat, zda efektivní směna opravdu vede ke snížení mezního užitku.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

a k té nerovnosti subjektů trhu Neděle, 30.Září 2012, 15:59:53

to je důležitá neshoda mezi námi... Já si myslím, že když si s Vámi chci vyměnit košík hrušek za litr burčáku, mělo by mi být úplně jedno, zda jste stát, král, muslim, společnost IBM nebo autista, jen abych jmenoval pár těch "nerovností".
Abych byl upřimný, musím přiznat, že bych byl také raději, kdyby na mne bylo pohlíženo jako např: "muže","seniora" nebo "nepřizpůsobivého" pouze v případě, že tu "zřejmou nerovnost" nějak popíšeme. Alespoň znaménkem :-)

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Abychom si rozuměli, Neděle, 30.Září 2012, 16:05:32

je třeba nejen bystrý intelekt a schopnost racionálně uvažovat, což Vám pane Lobpreisi nechybí, ale je třeba znát první formulace problémů a pojmů, o kterých se bavíme, tak jak se poprvé vynořovaly v historii. Například mluvíme-li o volném trhu či volné ruce trhu, není na škodu vědět, kdy a v jakých souvislostech se tyto pojmy začaly v minulosti používat. Pro první orientaci pomůže třeba Wikipedie, ale mnohem lepší je studovat knihy, ze kterých přešly dané pojmy do běžného užívání. V případě volného trhu, či volné ruky trhu je to zejména spis Adama Smitha "Bohatství národů". Ve Wikipedii čteme
"Na jeho dílo navazovali a dále je rozvíjeli všichni další ekonomové 19. století jako např. John Stuart Mill, David Ricardo a Alfred Marshall, ovlivnil i Karla Marxe[poznámka 1]; vraceli se k němu i mnozí významní ekonomové moderní doby jako např. John Maynard Keynes, Friedrich August Hayek, Ludwig von Mises či Ronald Coase."

Internet zahlcuje informacemi, které jsou bezcenné, když si je člověk neumí systematicky zařadit. Oficiální media dnes zdaleka nejsou nestranná, takže většinou nemohou být autoritou použitelnou pro argumentaci. Mladým lidem z toho dnes musí jít hlava kolem a asi se divíte, co po Vás vlastně chceme, když přece poctivě, podle svých možností o problémech uvažujete.

Co mladým lidem nejčastěji chybí je nadhled. Ten se dá získat systematickým studiem myslitelů, kteří dané téma poprvé v historii srozumitelně popsali. Jejich myšlenky jdou ke kořenu věci a v diskusi se dá o ně opřít, protože byly prověřeny mnoha pozdějšími čtenáři. Protože z nich lidé od té doby nepřetržitě čerpají, proto se právě tyto spisy zachovaly, zatímco ostatní zapadly. Doporučuji Vám jít k těmto pramenům poskutujícím základní kameny rozumové stavby smysluplného názoru. Tak lze získat schopnost oddělit podstatné od nepodstatného, uvědomit si hledisko, z něhož se na problém díváme a umět ho ukázat ostatním.

Kdybyste potřeboval poradit, můj email je v mém profilu na DR k dispozici.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Neděle, 30.Září 2012, 20:08:45

Pane Lobpreisi jen doplním, že můj poukaz na strach byl míněn ve vztahu k sociálním ne/jistotám. Domníval jsem se, že to bude z textu dostatečně zřejmé. Větu nesmíte „vytrhávat z kontextu“ :-)

Když naváži, skalními antikomunisty (nezřídka právě bývalými komunisty) je nám často předhazován argument, v jakém strachu se za socialismu žilo a jak je dnes lépe. Snad míní strach z uvěznění. To byl ale asi tak jediný větší strach, jestli vůbec, který mohl člověka tehdy stresovat. Dnes nám uvěznění za politické názory sice (tolik) nehrozí, zato jsme vystaveni rovnou celé řadě jiných, neméně závažných strachů. Namátkou: strach ze ztráty zaměstnání; strach když práci ztratím, že nenajdu novou (kór když jsem věkem starší nebo nebydlím v Praze); strach, že nebudu schopen splácet hypotéku nebo jiný úvěr (když nebudu mít práci, onemocním, banka zvedne úrok atp.); strach z exekutora; strach že skončím na ulici i za malicherný dluh, o kterém ani nemusím vědět; strach, že zdědím dluh po příbuzném (a nestačím se ho zříct); strach z nedůstojného stáří; strach ze znehodnocení až anulování úspor; strach z okradení podvodnými prodejci nebo úvěrovými firmami; a nově i ze smrti nebo v lepším případě z těžkého poškození zdraví po požití běžně prodejné potraviny.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Pane Švehlo Neděle, 30.Září 2012, 21:46:1

Jak se ukazuje, asi vycházíme z odlišných ideových východisek, takže moje kontexty nejsou asi úplně stejné jako Vaše. Koneckonců já se tu plácám v diskusi hlavně kvůli tomu, abych si ujasnil ty svoje.
Ale nezlobte se, že automaticky ty Vaše nepřeberu. Skutečně máme oba jiný život, jiné podmínky a můžeme tak chápat slova jinak (a byl bych raději, aby tomu tak u pojmů, na rozdíl od slov nebylo... ale to je jiná historka).
Takže například pod většinou těch budoucích možných událostí , o kterých Vy píšete, že z nich někdo může mít strach, já vidím rizika, proti kterým se můžete pojistit.
Za podstatné (díky paní Švandová:-) pro naši diskusi pak považuji hledání odpovědi na otázku, zda je lépe vybrat si z nabídky soukromých pojišťoven či státních pojištění. Myslím, že globální trh nám poskytuje dostatek nabídek pojistek z obou kategorií dodavatelů pro většinu těch pojistných událostí, které se dokonce dají kombinovat.
A (abych asi zase naštval pana Plevu) osobně si myslím, že je dobré, že zatímco u soukromých pojišťoven máte celkem možnost vybrat si kterou a občas třeba i pojišťovnu změnit s těmi státy to tak jednoduché není. Tam většinou kupujete celý balíček a od jednoho dodavatele. Ale (z pohledu občana ČR-EU) máte pořád dost možností vyhodnotit konkurenceschopnost balíčku služeb nabízených daným státem výměnou za povinnosti vyplývající z přijetí občanství v něm.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Paní Švandová Neděle, 30.Září 2012, 21:55:2

Děkuji za nabídku pomoci i za mail, na který rád brzy odpovím. Snad tu jenom rychle odpovím na Váš dotaz. Profesi "Kinař" uvádím, protože po 20ti letech obchodování s komoditami jako "konkurenceschopnost ekonomiky", "vysokoškolské vzdělání", "kvalita lidských zdrojů" nebo třeba také "snižování následků dopadů klimatické změny" a tak podobně jsem asi trochu začal ztrácet nadhled, takže jsem se rozhodl vrátit ke kořenům a teď prodávám lístky do kina (a když jich prodám víc, říkám tomu balíčku "služby zajišťující kvalitní volný čas občanů", případně "kultura", a velmi zřídka i "umění")
Ohledně těch pojmů v uvozovkách... možná mi to nebudete věřit, ale ona se taková věc dá celkem dobře prodat (a tedy nutně i koupit). Sice ne vždycky je Vaším partnerem fyzická osoba, většinou platí stát, EU nebo někdo takový, ale zatím všichni platili celkem slušně.
Myslím, že (abych snad podpořil názor pana Švehly), může třeba EU vložit nějaký obnos peněz do "zkvalitnění života seniorů" a když to provede dobře (a já nevidím důvod, proč to dělat jinak), může to nakonec vést i k tomu, že vnoučata budou potkávat svoje prarodiče déle a častěji a s větším úsměvem na tváři. Asi jsem idealista (to koneckonců musím být, když umím počítat), ale já si to skutečně myslím.

Vojtěch Klusáček - Brno

K anarchosyndikalismu Neděle, 30.Září 2012, 22:19:58

Myšlenka samotná působí svůdně. Nechme lidi bez vnějších zásahů a nařizování se sdružovat dle vlastních zájmů a preferencí a dojdeme k optimálnímu výsledku. Dobrovolně budou vznikat spolky na ochranu bezpečnosti, na zabezpečení před nemocí atd. atp., Variace na staré téma - bude-li se každý v dobrovolné interakci s dalšími snažit o vlastní prospěch, dojde se k maximálnímu prospěchu jednoho každého, potažmo celku.

V teoretické rovině se nabízí hned několik námitek. Ne všechny, dokonce ani ne většina, interakce mezi lidmi jsou hry s nenulovým (kladným) součtem. Tedy hrami, kde lze najít strategii win-win, tedy vedoucí s individuálním prospěchem k prospěchu celku. Navíc i u třídy her s nenulovým (kladným) součtem neexistuje obecný mechanismus, vedoucí k dobrovolnému sebeomezení zůstat v mantinelech této hry a nepřivlastnit si větší prospěch než win-win strategie dovoluje.
K tomu tu máme celou velkou třídu interakcí fungujících na principu her s nenulovým záporným součtem. Všechny ty "paradoxy společné pastviny (poetičtěji paradoxy hlediště fotbalového stadionu) a paradoxy vězňova dilematu. Patří sem úplně obyčejné věci jako jsou pravidla pro nepředbíhání ve frontě nebo pravdila silničního provozu. Tady syndikalistické řešení přestává fungovat zcela.

V rovině experimentu. Můžeme se podívat do amerických věznic, ruských trestních táborů, Haiti po zemětřesení, států rovníkové Afriky a nástupníků SSSR ve střední Asii, aktuálně mezi povstalci v Sýrii. Všude tam, kde stát svou dozorčí, normotvornou a represivní funkci vyklidil, buďto dobrovolně (v případě věznic, chudinských ghett USA), nebo jednoduše přestal reálně existovat. Podle anarchosyndikalistické hypotézy by tam měly spontánně vznikat systémy státní kontrolu úspěšně suplující, na dobrovolné bázi a jednající ve prospěch všech. Ve skutečnosti tyto systémy skutečně samovolně vznikají a svou funkci plní - jsou to ovšem místa nekrutějšího teroru aktuálně silnějších proti aktuálně slabším, o fungování ve prospěch všech účastníků se mluvit nedá. Praxe teorii poněkud nepodporuje.

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Vracím diskusi do veřejného prostoru Neděle, 30.Září 2012, 23:07:10

neboť by čtenáři nechápali, o čem tu pane Lobpreisi mluvíte. Nezveřejním dopis, který jste mi poslal Vy, to nechám na Vás, ale svoji odpověď na Váš dopis snad zveřejnit mohu:
Dobrý den,
já jsem stará babka a nevím, jestli Vám mohu nějak pomoci, když Vy máte státnici z ekonomie. Ale na DR už jsem pomáháním pověstná a je to možná tím, že pořád trochu v Brně učím studenty na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Ale pozor, učím filosofii přírodních věd, takže v počítání moc bystrá nejsem. A myslí mi to už pomalu. Zareagovala jsem na Váš první vstup pod článkem, protože je zjevné, že přemýšlení je Vaší silnou stránkou a žijete ve Znojmě. Tam já jezdívám za rodinou svého staršího syna. Tak Vy máte dokončenou státnici z ekonomie! No a představil jste se jako kinař, proč to? Podle neagresivních reakcí v diskusi, za které Vás taky chválím, zjevně hledáte někoho, kdo by Vám mohl rozumět, což není lehké, když tak bystře uvažujete, ale přece spíš technicky než filosoficky, takže na DR najdete sice lidi tolerantní k Vaší jinakosti, ale myslí jim to trochu jinak než Vám.

Všichni jsme tam spíš tak zvaně klasicky vzdělaní, nebo k tomu tíhneme. To znamená, že upřednostňujeme nadhled a celostní řešení složitých problémů, na které je počítačová logika, jak se domnívám, v podstatě nepoužitelná.
Anebo možná takhle: Vždyť podle toho, co v komentářích na DR píšete, i Vy máte starost, kam to te´d u nás a ve světě spěje - myslím tím krizi, bourání sociálního státu, nezaměstnsanost, zdražování apod. -, taky se to pokoušíte pochopit a najít nějaké řešení, ale jdete na to jinak, než je na DR zvykem.

Navrhnu vám tohle: pokuste si ujasnit, co považujete v dnešní době za problém, a zkuste o něm napsat kratší článek, ve kterém vysvětíte, proč asi problém vznikl a jak by se podle Vás dal řešit.
A ještě zvědavá otázka: Proč jste vlastně anarchosyndikalista? Co to pro Vás znamená?

Tušíte dobře, že já za zboží nepovažuji "právo na studium" ani "spokojené stáří" atd. Kdepak, já jsem přesvědčená, že spokojené stáří se nedá koupit! Je pravda, že si můžete koupit třeba o trochu delší stáří nebo pohodlnější stáří, ale spokojený život ve stáří, ten ne. Můžete si snad koupit úsměv vnoučka, který věnuje své babičce, protože je mu s ní dobře?

Říkáte, že se to pak dá dát do počítače a spočítat. Ale odpovídají pak ty výpočty něčemu ve skutečnosti, když vynechají přátelství, náklonnost, víru v Boha a spoustu dalších a těch pro člověka nejdůležitějších věcí? Ale to vy přece taky sám dobře víte, že se to do těch výpočtů nedá zakalkulovat!

Mějte se hezky,

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Pane Klusáčku Neděle, 30.Září 2012, 23:17:57

Díky za podnětné připomínky. Můžete mi prosím tedy vysvětlit, jaký faktor odlišuje "demokratickou republikou" (která snad fakticky taky drží pohromadě hlavně díky svobodnému rozhodnutí jejích občanů - kteří by ji teoreticky taky mohli zrušit?) od těch ostatních typů syndikalistických svazků?

K té kategorizaci her... souhlasím a jsem rád, že o tom mluvíte. Já si koneckonců taky myslím, že určitá míra regulace je potřebná (a řešení snad naznačuje požadavek oddělení 3 složek moci - normotvorné, výkonné a kontrolní?).
Abych byl hodně upřimný, myslím, že si dokáži představit transformaci syndikalistického uskupení na stát, nebo něco co se mu velmi podobá (třeba kdyby si syndikát jako podmínku členství kladl znalost nějakého jazyka a třeba geografickou příslušnost).
(To se tedy ještě vztahuje k tomu mému dotazu)
Souhlasím také v tom, že pokud znám pravidla hry,, mohu zřejmě dosáhnout lepšího výsledku, pokud je poruším.
Koneckonců současná situace na globálních trzích podle mne svědčí právě o tom, že pravidla chápe stále více aktérů - čímž se statisticky zvyšuje i riziko toho, že pravidla pochopí někdo, kdo nemá důvod hrát fair - třeba taky proto, že nechce hrát dlouho, nebo nechce aby hru hráli jeho děti.
Já to ale vidím spíš tak, že časem většina lidí časem nahlédne, že tento model popisuje realitu dost věrně a není proto potřeba zasahovat ani do modelu ani do reality.
Spíš bude dobré ukázat, že pro řízení budoucích rizik je z dlouhodobého hlediska výhodnější aby se hra hrála dál a tedy také hrát s ostatními a podle pravidel. A třeba se pak o ta pravidla začnou jednotliví aktéři i více zajímat.
A ještě jednou díky za to, že jste mne dotlačil do oblasti o které sice vím že je, ale moc se v ní nevyznám.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Lobpreisi, Neděle, 30.Září 2012, 23:34:26

vidím, že diskuse s vámi je nemožná.

Mám vážnou obavu o vaše duševní zdraví.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Pane Plevo Neděle, 30.Září 2012, 23:48:14

Můžete mi prosím položit nějaký dotaz, na který bych se mohl pokusit stručně odpovědět, abych rozptýlil Vaši obavu (a hlavně se vyhnul Vašemu argumentu ad hominem, což bych ve společnosti ve které se obvykle vyskytuji považoval za ekvivalent rány pod pás?)
Znovu opakuji, že se domnívám, že část nepochopení mezi námi přičítám tomu, že já se držím poměrně úzkých vymezení některých pojmů, užívaných zejména manažery a ekonomy. Ale pořád se nemůžu zbavit pocitu, že by to nemuselo vadit, když se tu také o ekonomii bavíme :-)

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Paní Švandové Úterý, 2.Října 2012, 07:06:40

Odcházím mazat kola průmyslu s volným časem, takže se nebudu moci zapojovat do diskuse tak aktivně jako o víkendu. Jsem celkem zvědav, zda a jak to tu diskusi nějak ovlivní. A snad se mi mezitím v hlavě srovná téma pro ten článek.
Tak jenom aby řeč nestála bych rád uvedl, že já skutečně "počítám"s bohem, přátelstvím a náklonností. (Nebo lépe řečeno provádím operace se symboly, které těmto entitám přiřazuji.)
Ostatně myslím, že to tak dělají mimo jiné statistici, sociologové, psychologové a teoretičtí fyzici a teologové :-).
Je dost dobře možné, že výsledky mých "propočtů" nedávají tak přesné popisy světa, jako Vaše "celostní" popisy tvořené pomocí slov a vět.
Osobně mám ale raději ten formalizovaný (matematický, technický) způsob hledání řešení problémů reálného světa, protože z definice vyplývá, že takto by mělo být možné ten popis libovolně zpřesňovat. Netvrdím, že to je jediný možný způsob. Nemyslím dokonce, že by musel být nějak vnitřně pravdivý, či bezrozporný.
Myslím ale, že (také díky počítačům) umožňuje vytvářet modely reálných problémů, které jsou dostatečně validní na to, abych se nebál podle nich zasahovat do reality. Doufám, že bychom se shodli na tom, že třeba předpovědi počasí taky (při známé míře nepřesnosti) dávají předpovědi dostatečně validní pro rozhodnutí, zda si deštník nebo sluneční brýle. Třeba jenom pro jistotu. Určitě by bylo zajímavé srovnat odchylky podobných předpovědí získaných z modelů vytvořených podle jiných (například celostních) pravidel.
No a že si myslím, že by nám všem bylo líp, kdybychom hledali hlavně ty modely které vychází z matematických teoriií, které se obejdou bez pojmu "nekonečno" už je taková moje malá ... no klidně tomu říkejme libůstka :-).

Petrasek Milan - penzista

Domnívám se, že to co je nazýváno anarchosyndikalismem Úterý, 2.Října 2012, 23:25:39

je jeden z možných následků dogmatického pojetí strukturalismus a jeho dopadu na porozumitelnost našich sdělení.
Strukturalismem je nazýván způsob analytického myšlení, který dosáhl svého rozkvětu v 70. – 80. letech, tedy v době zavádění neoliberalismu a doznívá dodnes v pestrých podobách a projevech, (je znám i strukturalistický marxismus a poststrukturalismus).
Vycházeje z mého laického vysvětlení -
strukturalismus vychází z předpokladu, že struktura propojení jednotlivých frakcí podmiňuje funkčnost celku. Vědeckoteoretický strukturalismus vychází z matematického modelu struktury (je imuní falsifikaci), která prověřuje/vyhodnocuje dosazené empirické hodnoty.
Předmět zkoumání není proto vysvětlován na základě vztahu příčin, tedy dějiných souvislostí, nebo jiných průběžně působících jevů.
Skutečný stav pozorovaného objektu/jevu se stává vysvětlitelný na základě jeho struktur, a to především pomocí dosazování protichůdných empirických pojmů do matematického modelu.
- se domnívám že úvahy pana Lobraise je vhodné chápat touto optikou

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Pane Petrásku Středa, 3.Října 2012, 08:26:10

Povedlo se mi dostat mě do stavu, ve kterém se nacházím celkem nerad. Mám totiž pocit, že Vám sice hodně nerozumím, ale přitom s Vámi hodně souhlasím :-)(Takže doufám, že kdybychom spolu měli podniknout nějakou akci, strávili bychom asi nějakou dobu, tím, že bychom si ledacos museli objasnit, ale myslím, že nakonec bychom zjistili, že rozdíly, které v našich názorech nutně jsou nám nebrání ve společné akci).
Stále hodlám využít pobídku paní Švandové, takže na tomto místě raději nebudu strhávat pozornost k pokusům objasňovat, co nebo kdo se mi honí v hlavě (a co nebo koho se snažím z ní co nejrychleji vyhnat:-).
Myslím, že v článku i diskusi bychom našli spoustu zajímavějších otázek, které bychom se mohli pokusit společně vyřešit.
Ale rozhodně díky za poukaz na strukturalismus a jeho souvislost s imunitou vůči falsifikaci. Přiznám se, že zrovna tenhle vztah mne hodně zajímá. Jako chlapec, který si rád hrál mimo jiné se zvířátky, panenkami a kalkulačkou (a různé pokusy dělám rád doteď) se totiž poměrně rád ocitám v situaci, že výsledky "odečtené" z okolního světa neodpovídají předpovědi výsledkům "vypočteným" na základě modelů vytvořených v mé hlavě (víc než je nutné).
Dává mi to příležitost ověřovat znovu ty modely, způsoby "odčítání" i "výpočtů" a zkoušet měnit jejich uspořádání v mé hlavě tak, aby to příště "vycházelo" líp. Nevím, zda to nazývat "učením", "sebe-vzděláváním", "vývojem" nebo "bádáním", ale mám to poměrně rád.
Věřím totiž tomu, že zatímco s okolním světem sice mohu poměrně účinně manipulovat (např. dneska musím zamést podlahy :-), manipulace s těmi modely uvnitř mé hlavy se děje mnohem účinněji (tedy s menší spotřebou času, energie a jiných zdrojů).
A z různých důvodů jsem přesvědčen, že je dobré, abych (já osobně, ale snad to tak mají i jiní), cítil co největší soulad s okolním světem za co možná nejmenší spotřeby zdrojů Pracovně bych to nazval touhou po udržitelném (líném:-) štěstí. Předchozí větu berte prosím jako pokus o demonstraci nadhledu.

Oto Novotný - politický analytik

Pane Kopecký Středa, 3.Října 2012, 14:38:2

když už jste mě zmínil, tak jestli se hlásíte k tomu, že je se slovem liberalismus třeba nakládat obezřetně, tak se pokuste více diferencovat. Existují skutečně různé liberální proudy s různými filozoficko-světonázorovými kořeny. Tzv. neoliberalismus se kryje nejvíce s ekonomickým liberalismem laissez faire, ale třeba hnutí new liberalism nebo social liberalism se od něj velmi liší. Samozřejmě, kdo zastává tezi, že všichni liberálové jsou si podobní jako vejce vejci , protože nechápou, že předpokladem dosažení reálné svobody je odstranění instituce soukromého vlastnictví, pak mu ty různé proudy liberalismu splývají. Nevím, jestli Vy takto přemýšlíte, jen poukazuji na jednu významnou tendenci na levici takto přistupovat k liberalismu.

Petrasek Milan - penzista

Omlouvám se panu Lobpreisovi Středa, 3.Října 2012, 17:54:46

za vynechání písmene p v oslovení. Významově sice došlo k posunu, které je naštěstí pouze druhotném významu.
Stejně se omlouvám za nesrozumitelnost mého sdělění.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Panu Petráskovi Středa, 3.Října 2012, 19:35:10

To jméno je v pohodě, jsem na to zvyklý. To že nerozumím Vašemu textu je spíš můj problém. Přece jen mám omezenou kapacitu toho, co jsem ještě schopný pochopit... a strukturalismus mě sice docela zaujal, ale moc jsem se jeho studiu nevěnoval, anžto jsem ho moc nedokázal upotřebit v praktickém životě.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.