Jedno (nejen) české výročí

V září 2001 zažila Praha velkou alterglobalizační demonstraci, která ukázala mezinárodní šíři hnutí a poskytla českým aktivistům kontakty a sítě k dalšímu rozvoji.

Přesně před 12 lety, 26. září 2000, začala v Praze největší alterglobalizační demonstrace, jakou hlavní město vidělo. Byla namířena proti zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Na tzv. S26 (z anglického Semptember 26th) se více jak rok chystaly stovky aktivistů z celé České republiky a další tisíce ze zahraničí. 


Hlavním organizátorem protestů byla Iniciativa proti ekonomické globalizaci (INPEG) sdružující převážně anarchisty, radikální ekology a také jednu socialistickou organizaci. Do protestů se zapojila i řada neziskových organizací. S26 bylo vyvrcholením celého týdne nejrůznějších akcí konaných nejen v Praze. Svou alternativu o světě bez MMF a SB formulovali desítky řečníků z celého světa na několikadenním kontrasummitu, jehož se zúčastnily tisíce lidí.

Předminulý týden jsem připomínal roční výročí hnutí Occupy a pokoušel se o jeho malou reflexi. Co by vzešlo z reflexe těch 12 let, které uběhly od S26? Změnilo se toho mnoho. Značně se proměnila scéna, která alterglobalizační hnutí v ČR představovala. Změnila se také globální politická a ekonomická atmosféra. Protesty proti MMF a SB se odehrávaly v době tzv. mezinárodních mobilizací, jež se soustředily na zasedání nadnárodních institucí jako jsou MMF, SB, Světová obchodní organizace G7/8 atp., které byly viněny za rostoucí chudobu a nespravedlnost v globalizujícím se světě.

Tento trend trval necelý rok od přelomu let 1999 a 2000 do září 2001, kdy jej zastavilo tzv. tažení proti terorismu a přípravy na válku s Afghánistánem a Irákem. Proměnilo se i hnutí v ČR a začalo své tažení proti nespravedlivé „válce za ropu“. V něm se zrodily první kontakty a sítě, které později vedly ke vzniku iniciativy Ne základnám a poté pomohly rozvíjet a posilovat ProAlt a celé hnutí proti vládním reformám.

Vraťme se ale k S26. Atmosféru té doby velmi dobře ilustruje dokument Martina Marečka Hry prachu, který můžete za drobný příspěvek shlédnout nebo stáhnout zde. Je v něm zachycena jednak neuvěřitelně manipulativní „informační“ kampaň pro studenty posledních ročníků základních a středních škol, jednak práce médií, ale také nezkušenost českých aktivistů. To, co se tenkrát jevilo jako „poslední bitva“, se ukázalo být spíše „dlouhým pochodem“. 

Praha se stala součástí významných milníků jakými byli Seattle, Janov a další města, kde se konaly masivní protesty proti nespravedlivé globalizaci. Tato zkušenost mezinárodní sounáležitosti se stala pevnou součástí českého alterglobalizačního hnutí přes všechny jeho problémy a proměny, kterými za těch 12 let prošlo.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.