Lidé v Brně dýchají prachem nadlimitně zamořený vzduch déle než je legální

Vratislav Dostál

Již druhá monitorovací stanice v Brně letos přesáhla počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit pro polétavý prach. Brno tak předstihlo i mnohá severočeská nebo severomoravská města proslulá notoricky špatným stavem ovzduší.

Další část obyvatel Brna dýchá prachem nadlimitně zamořený vzduch déle než je legální. Podle Centra pro životní prostředí a zdraví již druhá monitorovací stanice v Brně přesáhla v letošním roce počet dní, po které smí být legálně překročen denní limit pro polétavý prach Dlouhodobě patří Brno patří mezi města s nejšpinavějším ovzduším v České republice.

„Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit (50 µg/m 3 ) pro znečištění prachem (PM 10 ) po pětatřicet dnů během kalendářního roku. Podle údajů ČHMÚ ale už překročila limit šestatřicetkrát monitorovací stanice Brno-střed a nově i stanice Brno-Výstaviště,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

„Výsledky monitoringu ukazují, že překročování limitů znečištění ovzduší představuje problémem i v dalších částech Brna (3). Přitom podle modelového hodnocení kvality ovzduší města Brna je až za 90% denních koncentrací prachu (PM 10 ) zodpovědná doprava,“ doplnil Šuta

Jako prachové částice či polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM 10). Jemné částečky o průměru do 2,5 μm (PM 2,5) jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systémů, a jsou proto pro zdraví lidí nebezpečnější.

Například z dieselových motorů pak unikají nejnebezpečnější tzv. ultrajemné nebo submikronové částice, jejichž velikost se pohybuje v řádech desítek nebo stovek nanometrů. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti.

Dlouhodobé působení prachu pak zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití, hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Za nejnebezpečnější je považována frakce velmi jemných prachových částic, které unikají typicky z výfuků dieselových automobilů. Tyto jemné prachové částice mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a způsobují i předčasná úmrtí,“ vysvětlil Šuta.

Zahraniční zkušenosti podle něj ukazují, že efektivním opatřením ke snížení znečištění ovzduší z dopravy jsou například instalace prachových dieselových filtrů, zavádění nízkoemisních zón, čistějších paliv nebo zavádění mýtného v dopravou zatížených oblastech.