Historik Bostonské univerzity a politický aktivista Howard Zinn, který byl od počátku známým odpůrcem války ve Vietnamu, zemřel včera v kalifornské Santa Monice ve věku sedmaosmdesáti let. Jeho dcera Myla Kabat-Zinn Lexingtonová uvedla, že příčinou byl infarkt.

Zinn byl autorem řady významných publikací, jeho kniha „Lidové dějiny Spojených států“ (A People's History of the United States, 1980) znamenala přelom v myšlení o amerických dějinách a v podstatě založila dodnes vlivnou školu, která se vymezuje vůči mainstreamové historiografické produkci. Dějiny USA Zinn ve své knize důsledně líčí z pohledu těch, kteří v daném období stáli nejníže na společenském žebříčku.

„Úžasně přispěl k americké intelektuální a morální kultuře,“ řekl v reakci na zprávu o Zinnově úmrtí Noam Chomsky, levicový aktivista a profesor na MIT. „Změnil vědomí Američanů velmi konstruktivním způsobem. Asi není nikdo, s kým bych ho mohl v tomhle směru srovnávat.“ Podle Chomskyho Zinn rovněž výrazně inspiroval hnutí za občanská práva a protiválečné hnutí.

Ve autobiografii nazvané „Nemůžeš být neutrální k jedoucímu vlaku“ (You Can't  Be Neutral on a Moving Train, 1990) se Zinn jednoznačně přihlásil k akademickému aktivismu: „chtěl jsem, aby studenti, z mých hodin odcházeli nejen poučenější, ale i ochotnější opustit bezpečný úkryt akademického prostředí, ochotnější veřejně vystupovat, schopnější postavit se nespravedlnosti, kdekoliv se s ní střetnou.“

V roce 1997 byl jeho portrét ztvárněn ve filmu Dobrý Will Hunting. Titulní postava, kterou hraje Matt Damon, v něm chválí Zinnovy Lidové dějiny a naléhá na postavu hranou Robinem Williamsem, aby si je prostudoval.

Howard Zinn se narodil v New Yorku 24. srpna 1922 do rodiny židovských přistěhovalců, číšníka Edwarda Zinna a ženy v domácnosti Jenni Zinn. Navštěvoval veřejnou školu v New Yorku a pracoval v brooklynských loděnicích, kde se seznámil se svou celoživotní partnerkou Roslyn Shechterovou, která zemřela před dvěma lety.

Během druhé světové války sloužil Zinn u letectva v Evropě. Po válce pracoval na řadě podřadných míst až do doby, kdy byl v sedmadvaceti přijat na universitu v New Yorku. Aby mohl studovat, pracoval po nocích jako skladník. Po získání bakalářského titulu vystudoval na Kolumbijské univerzitě dějiny.

Těžištěm jeho aktivismu se stala válka ve Vietnamu. Mluvil na mnoha shromážděních a získal národní pozornost, když spolu s dalším protiválečným aktivistou Danielem Berriganem jel v roce 1968 do Hanoje převzít tři vězně, které severní Vietnam osvobodil.

Kromě Lidové historie Spojených států Zinn napsal řadu další vlivných knih: Neposlušnost a demokracie (1968), Politika historie (1970), Poválečná Amerika (1973), Spravedlnost v kažodenním životě (1974), Deklarace nezávislosti (1990).

Fakt, že jeho Lidová historie Spojených států dosud nevyšla česky, je velkým dluhem českému politickému myšlení.