Ekonomie a pravicová orientace

Pravicový světonázor je pro ekonomy typický, ale proč? Je pravicové pojetí státu objektivně racionálnější, na rozdíl od levicového snílkovství?

Ekonomové platí za profesní skupinu pravicového zaměření. Netvrdím zde, že by všichni byli zarytými konzervativci, avšak citelného vychýlení rovnováhy naznačeným směrem si jistě všiml každý z nás. Proč je tento jev zajímavý? Ekonomové jsou odborníci na hospodaření a z jejich převážně pravicového světonázoru by se tedy dalo usuzovat, že pravicové pojetí státu je objektivně racionálnější, podložené a vůbec lepší. Dalo by se usuzovat, že tu máme něco jako spor rozumu a citu, kde se levicoví snílci snaží vzdorovat chladné vědecké skutečnosti. Implicitním argumentem autoritou je už to, kolik dostávají ekonomové prostoru v médiích, aby komentovali z pozice odborníka různé politické kroky a popřípadě poskytli erudovaný pohled na různé otázky tematizované volebními programy.

Analyzovat či jen identifikovat světonázor „průměrného ekonoma“ by jistě bylo obtížné, takže jej pro potřeby dalšího textu redukuji na názor ke vztahu privátního a veřejného sektoru. Nejen z našich médií se zdá, že dobré čtyři pětiny ekonomů se vesměs shodně zaměřují na kritiku veřejných organizací a obecně „velkého“ státu, tedy modelu se širokým veřejným sektorem poskytujícím např. většinu zdravotních a sociálních služeb. Implicitně či explicitně tato kritika doporučuje větší podíl privátního poskytování služeb, vyšší úlohu trhu a nejlépe „malý“ stát. Nejeden divák se může podivit, jsa toho názoru, že podobné přístupy se v historii příliš neosvědčily a byly převálcovány právě konceptem „sociálního státu“. Takovému diváku možná přijde až prapodivné, proč se ekonomové snaží právě tyto tradičně pravicové modely hájit a podporovat. V následujících bodech zkusím uvést několik velmi pragmatických (ve smyslu neodborných) důvodů, proč tomu tak mohlo být.

1. Zatímco ve veřejném sektoru se používá rozhodování veřejnou volbou, kde (volení) zástupci rozhodují o penězích druhých lidí, v privátní sféře jde o volbu majetkovou, tedy podle toho, jaký vklad jednotliví lidé v podniku drží. Kritika privátních podniků, že jejich akcionáři dělají cosi špatně, se dá v podstatě kdykoli shodit pod stůl s tím, že jde o jejich vlastní peníze a co je danému ekonomovi „po tom“. Na druhou stranu veřejný sektor je kritice nakloněn a v demokratickém systému ji vlastně musí vyslechnout, neboť nemůže občanu a plátci daní říci, že mu do jeho hospodaření nic není.

2. Privátní firma jen těžko zaměstná člověka, který ji kritizuje či přímo očerňuje v médiích, zatímco u státu to možné je. Privátní firmy ekonomy ovlivňují či přímo korumpují poskytovanými výhodami, což je problém především v USA, kde univerzitní profesoři zasedají v různých správních a dozorčích radách společností – není poté divu, že zpívají písně svých chlebodárců. Peníze od univerzity a státu naopak nejsou implicitně podmíněny straněním veřejnému sektoru. Jen si představte, jaké pobouření by vyvolala snaha veřejné instituce ovlivňovat postoje vysokoškolských profesorů.

3. O privátních firmách zpravidla není dostupných tolik dat v potřebné jakosti. Zatímco totiž veřejný sektor, pracujíce s penězi daňových poplatníků, musí svá data o hospodaření zveřejňovat a dávat všanc kritice, povinnosti privátních firem zveřejňovat detaily svého hospodaření (či dokonce plánování a perspektiv) jsou velmi limitované. Pro ekonomy je tak mnohem snazší veřejně analyzovat a kritizovat státní sektor než soukromé firmy.

4. O státu je poměrně snadné vytvářet různé stereotypy, například jej pasovat do pozice molocha a odporné stvůry, která jen tahá lidem peníze z kapes. Na kurzech ekonomie člověk slyší téměř každý den o tom, jak jsou daně legalizovaná krádež a státní aparát byrokracií se smyslem v sobě samém. Naopak soukromé společnosti jsou obvykle líčeny jako chvályhodná iniciativa „strašně-supr-chlápka“, který na tom parádně zbohatl a všichni chceme být jako on.

5. Stát je v důsledku poměrně abstraktní entita: jsou jím v určitém smyslu všichni a zároveň nikdo. Po výhře na mistrovství světa se každý rád cítí jeho součástí. Avšak kdo jej bude dotčeně hájit proti nespravedlivému obvinění? Pokud ekonom náhodou ukřivdí v médiích soukromé firmě, může jej tato zažalovat za pokaženou pověst, ale u státu se takových důsledků vlastně obávat nemusí. Například periodika The Economist nebo Wall Street Journal poškodily myslím vícekrát nekorektními články Českou republiku. Stalo se jim za to něco?

6. Pozice kritika či přímo bojovníka proti veřejnému sektoru mnoha laikům konvenuje a má za následek jistou oblíbenost ekonoma na veřejnosti. Populární jsou především důsledky, které z oněch kritik plynou, totiž že stát by neměl od lidí a firem vybírat tak vysoké daně a neměl by vstupovat do soukromého sektoru, protože jej jenom kazí, brzdí schopné a vůbec bere lidem „laissez faire“ sny. Asi žádný člověk si sám o sobě nemyslí, že je neschopný. A pokud už takový objektivně je, raději za své neúspěchy obviní škaredé působení státu než sám sebe. Někdo jiný zase nemá financí nazbyt a přikyvuje ekonomovi, který mu nepředstavuje daně jako nákup služeb, ale jako krádež, čímž v tomto člověku vytváří iluzi, že by bez státu měl více peněz.

7. Sami ekonomové jsou občany a plátci daní, což se jim jistě nemusí líbit. Zatímco u státem poskytovaných služeb o ceně pochybují, neboť si přijdou erudovaní k jejímu posouzení, u privátních firem jim nezbývá než respektovat jejich nárok si cenu stanovit. Média navíc dávají hlas, alespoň co jsem si všiml, poměrně úzké skupině ekonomů zaměstnaným velkými soukromými společnostmi, ať už jde o Partners, ČSOB, ČS apod. Tito ekonomové s vysokými platy a minimem (špatně placených) podřízených zaměstnanců, kteří často vykonávají také konzultační činnosti na ŽL, jsou poměrně standardní cílovou skupinou pravicové rétoriky.

8. Stát je neziskový a donucující subjekt. Ona neziskovost znamená, že jeho výkony spočívají v jiných cílech, než je tvorba zisku. Pro nástroje neoklasické ekonomie jsou tyto výkony zpravidla špatně uchopitelné a hodnotí se ještě hůře (Jakou cenu má spokojené stáří?). Ekonomové proto od smyslu těchto výkonů víceméně abstrahují a zaměřují se pouze na technickou stránku hospodaření státu, jako by byl obrovskou korporací (takto např. vzniká zavádějící dichotomie „efektivita vs. rovnost“). Někdy se tento moment popisuje i tak, že politické konsekvence nejsou pro pozitivní ekonomii relevantní. Ale procesy jsou ovlivněny svým zaměřením. Ekonomové tak v důsledku aplikují teorie a modely, které byly vytvořeny pro subjekty zaměřené na tvorbu zisku, na subjekty, jež na tvorbu zisku zaměřené nejsou. Není proto divu, že stát podle těchto teorií působí jaksi vadně a selhává. Selhává však podobným způsobem jako propiska při psaní e-mailu. Druhá specifická vlastnost, totiž možnost použití donucujících prostředků, má poté mobilizační efekt. Dostane-li se úvaha (např. podle klíče popsaného výše) k tomu, že stát selhává, působí až drakonicky, že navíc nutí svobodné lidi k podílu na tomto selhání.

Má argumentace se víceméně zakládá na sociohistorické podmíněnosti člověka, a to se všemi nevýhodami takového stanoviska. Jistě není udržitelné tvrzení, že je člověk takto podmíněn zcela. Důvody, které jsem uvedl, však nechtějí hájit úplnou determinaci, nýbrž jisté vychýlení rovnováhy na ose levice/pravice u ekonomické veřejnosti. A dovolím si názor, že s jejich uvážením by bylo až podivné, kdyby ona rovnováha vychýlena nebyla. Oprávněnou námitku by jistě představovalo tvrzení o existenci determinant opačného směru. Takové patrně existují, ale nepřipadá mi, že by byly stejně silné a dotýkaly se tak vysokého počtu ekonomů. Argumentaci tímto směrem bych si každopádně rád přečetl (myšleno bez jakékoli ironie). Abych to tedy shrnul: Netvrdím, že jsou ekonomové svou sociohistorickou situací zcela determinováni, avšak důvody, které jsem uvedl, dovolují představit si, že mohou být jejich poměrně pravicové názory důsledkem zcela neodborných vlivů. Nakolik je tento scénář reálný, to ať si každý ekonom šáhne do svědomí a popřípadě kriticky přečte knihy, od kterých se jeho názory odvíjí.

A co si myslíte vy? Diskuse (27 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

pár poznámek Čtvrtek, 30.Srpna 2012, 08:31:27

Někde jsem četl studii o tom, že radikální islámští teroristé se (na Západě) nejvíc rekrutují z řad inženýrů. Byla tam tabulka o politické orientaci různých VŠ oborů a inženýři byli nejvíc pravicoví a konzervativní, ekonomové byli těsně druzí. Naopak třeba právníci byli víc do středu. Chci tím říct, že je možné, že to s ekonomií vůbec nesouvisí.

Na druhou stranu, lze pozorovat, že s ekonomickým vzděláním se mění strategie lidí v Ultimatum game (lidé s ekonomickým vzděláním se chovají "racionálněji" v úzkém ekonomickém smyslu). Takže může jít o určitou indoktrinaci.

Konečně, ne všechny ekonomy lze házet do jednoho pytle. Hezky o tom píše Steve Keen v Debunking Economics.

Petrasek Milan - penzista

Pokud jsou ekonomové Čtvrtek, 30.Srpna 2012, 23:27:5

v zaměstnaneckém poměru, jsou placeni za realizaci své obornosti v zájmu zaměstnavatele. V současné periodě, determinované hodnotami konzervativní revoluce, proto většinově plní zadání určované pravicovou elitou.
Ekonomové - a nejen ti - v nezávislé pozici, jsou většinově schopni zaujímat celospolečensky souměrné postoje.
Jak lapidární zjištění .....pomyslel jsem si.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Dobrý článek, jen by měl být asi otištěn někde v Ekonomu nebo HN Sobota, 1.Září 2012, 11:26:29

A propos, kdy se už konečně uskuteční nějaká pořádná diskuse mezi levicovými a pravicovými ekonomy, nějaká pořádná argumentační řežba, v níž by - dovolím si nepochybovat - levice pravici roznesla na kopytech?

Jan Samohýl - Programátor, Praha

pane Petrásku, to je zjednodušení Sobota, 1.Září 2012, 11:53:0

"V současné periodě, determinované hodnotami konzervativní revoluce, proto většinově plní zadání určované pravicovou elitou."

To není tak jednoduché. Docela hezky to popisuje Steve Keen. Na jednu stranu v akademii převládá neoklasická ekonomie, ale on tvrdí, že ti lidé skutečně věří tomu, že jde o popis reality; problém je, že neznají matematické nástroje (např. pro analýzu dynamických systémů).

Na druhou stranu, v soukromé sféře existuje řada lidí, kteří neoklasičtí nejsou prostě proto, že realitu modelují (např. ve finančnictví) a tak dobře vědí, jak jsou neoklasické modely omezené.

Takže pokud bychom označili neoklasickou ekonomii za hlavního nositele pravicové doktríny, nelze jednoduše tvrdit, že ji prosazuje hlavně soukromý sektor. (Samozřejmě ovšem, jakýkoli sociální jev lze "vysvětlit" tím, že ho "někdo potají financuje", ale to je jako vysvětlovat fyzikální jevy "dosud neznámým polem".)

Co se týče debaty, takových (kde neoklasici prohráli) už proběhla řada (namátkou http://en.wikipedia.org/wiki/Cambridge_capital_controversy). A bohužel neoklasická ekonomie vždy povstane jako Fénix a na historii se zapomene. Myšlenka trhu jako samoorganizujícího mechanismu je asi velmi lákavá, podobně jako myšlenka existence boha.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Samohýle, Sobota, 1.Září 2012, 11:57:21

děkuji za odkaz, ale myslel jsme spíš u nás. A jinak, jistě je třeba uvážit, že levice má argumenty, kdežto pravice má peníze, což bývá - světe div se - zbraň mocnější...:)

Jan Samohýl - Programátor, Praha

k debatám Sobota, 1.Září 2012, 12:31:6

Ještě mě napadá toto http://blisty.cz/art/64717.html, ale ty nejsou až tak ekonomické (a já mám například s panem Kohoutem vážný osobní problém, považuji ho za podvodníka, a proto mi jeho legitimizace v těchto debatách připadá nepřijatelná).

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

je to komplikovanější Sobota, 1.Září 2012, 22:15:53

to že je mezi ekonomy více lidí s pravicově liberálními názory je dnes empirický fakt. Byla by už ale zavádějící interpretace, že to platí o ekonomii jako praktickém či vědním oboru.
Tahle optika ideologického antagonismu mezi revoltujícími sílky a slouhy moci prostě nefunguje podle profesí. Realisticky uvažující ekonom zná selhání trhu i veřejné vlády a zabývá se ověřováním způsobů jak se s těmito selháními vypořádat.
A správná levicovost se také neodvíjí jen od pouhého vykročení z mainstreamu. některé poznatky mainstreamu prostě platí a ne každé vybočení je krokem v před, někdy je to i krok vzad. Levicová ekonomika je sice psána z levé perspektivy jako taková taky existuje), ale má-li jen charakter apologie apriorních hodnot, ztrácí jako věda smysl.
Viz článek - píše se tam např. ad 8., že stát je neziskový subjekt. To ale zanemná zádsadní redukci. V státním sektoru určitě nejsou jen neziskovky a zisk jako jedna z objektivních ekonomických kategorií musí být ctěn i státními podniky.
Jinak stavíte ekonomické cíle proti těm ostatním a to je nesmysl. Vztah mezi ekonomickýmia neekonomickýmicíly se může v státníma nestátním sektoru lišit. Ale je absudrní je stavět obecně proti sobě. Nezatracujme ani zisková ani nezisková kriteria, ale jejich použití musí odpovídat konkrétní činnosti.
P.S. pan Petrásek píše že placení ekonomové realizují svou odbornost v zájmu svého zaměstnavatele. Dodám že nejen ekonomové - to každý. A naopak v každém oboru mohou existovat svobodní duchové, ale pak samozřejmě musí počítat s konsekvencemi zájmově strukturovaného světa.

Petrasek Milan - penzista

Ano , svobodný duch musí dnes počítat Pondělí, 3.Září 2012, 15:52:9

s konsekvencemi neoliberálně strukturovaného ekonomickosplečenského prostředí. Ať bude v zaměstnaneckém poměru jak v privátním tak státním sektoru.
Jde při tom o rozpor mezi cílením zbraněmi krátkodobého maximálního profitu a krátkodobé maximální politické moci etablované elity a cílením na široký společenský konsens nástroji demokrata.
Počítat s první variantou je pro svobodného ducha úloha celkem naprd................řekl bych.

Luděk Ševčík - OSVČ

Úterý, 4.Září 2012, 18:49:25

Je jasné, že z politických důvodů musí být ekonomie povýšena na vědu, za kterou se dávají Nobelovy ceny a odkazují se na ni vrcholní světoví politikové ve svých jednáních a rozhodnutích. Ve skutečnosti je to daleko prozaičtější. Ekonom může tak maximálně spočítat jak nějaká ekonomika funguje a může spočítat a navrhnout, jak by fungovat měla. Spočítat může ekonomiku od malého podniku až po celý svět, navrhnout rovněž tak. Ale aby to mělo nějaký účinek, musel by on, nebo ti, kteří jeho teorie chtějí aplikovat, mít k tomu páky. V malém podniku to ještě jde, i když vnější faktory těžko ovlivní, ale centrálně řízená ekonomika už neexistuje, tak se vlastně žádné velké ekonomické teorie ve skutečnosti do praxe neuvádějí, kromě jediné, tzv. neoliberální. Ta je destruktivní a protože bourání se dá provádět vcelku bez ohledu na okolnosti, je uváděna s nadšením neoliberálů lehce do praxe. V politickém boji je pak ekonomika spíše náboženstvím, kterému je nutno věřit. Pro zvýšení víry se ekonomové předvádějí honosnými, mnohasetstránkovými publikacemi, ve kterých pro ohromení veřejnosti jsou kvanta složitých tabulek a kvanta citací a odkazů na všemožené jejich předchůdce a současné kolegy. Protože skutečná ekonomie jsou ve skutečnosti jen počty, které by veřejnost mohla lehce pochopit, je třeba výpočty komplikovat různými nesmyslnými propočty. Pak místo toho, aby občan smutnil, že vláda vládne od desíti k pěti, má radost, že stoupla něčí křivka produkce čmelíků u slepic. Dnešní pravicoví ekonomové /možná i někteří levicoví/ jsou pak především zdatnými táborovými řečníky, majícími za úkol ohlupovat veřejnost. Mnozí z nich s vážným obličejem přesvědčují veřejnost, že pokud nebude po jejich, konec světa je neodvratný, načež za pár let se stejným nadšením tvrdí, že svět může zachránit jen přesný opak toho, co tvrdili minule. Jejich úloha nespočívá ve vypracovávání ekonomických propočtů/terorií, ale v obhajování kroků politiků a že to bývá obvykle zpětně, prokazuje, že místo ekonomie je živí prostituce.

Petrasek Milan - penzista

T. Asheuer rozeznává nemoudré a moudré ekonomy následujícně: Úterý, 4.Září 2012, 23:05:51

To co nám nemoudří ekonomové dnes mezi sebu předvádí je válka o pravdu. Stejně tak jako politici spekulují v hypotetické zóně. Pro své exaktní propočty si na to vypujčili od teologů a filozofů přehršli často prastarých ideí. Příkladně z morálfilosofie představu, že trhy přivedou pomocí neviditelné ruky nerozumné lidi k rozumu. Myšlenka neviditelné ruky má zas hluboké kořeny v teologii. Oblíbená písnička ekonomů, že trhy zákonitě tíhnou k rovnováze nechává zas vzpomenout tezi o prestabilizované harmonii vesmíru, ..............
Poslední krize dokázaly, že trhy jsou schopny systematicky produkovat nerozumné výsledky navzdory jakýmkoliv iopatřením. Když nemourří ekonomové poté krize analyzují, tak popisují skutečnost, kterou sami vyvolali a odvolávají se při tom na zákonitosti. Stávají se částí "objektivní reality", kterou sami vyprodukovali a to, mimochodem řečeno tak "nesubjektivně", že bohatí se stavají jak kouzelnou rukou stále bohatší a bohatší.
Moudří ekonomové již pochopili, že si musí osvojit základní poznatek osvícenství. Což není nic extra špatného. Filosofové příkladně mají tuto proceduru již za sebou. Také oni dlouhou dobu věřili na věčné zákonitosti pozemského rozumu, až někdo je upozornil, že to byli filosofové sami, kteří tyto zákonitosti s velkou pompou vypustili do světa.
Nikdo netvrdí, že by to filosofům uškodilo.......pomyslel jsem si.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

o ekonomii nesubjektivně Středa, 5.Září 2012, 14:43:15

pane Ševčík, pro takové vyřazování ekonomii z vědeckých disciplin nejsou argumenty. Samozřejmě ona stejně jako jakákoliv jiná disciplina (sociologie, hgistorie, právo) může sloužit apologetickým účelům. O tomto ale není.
Pokud jde o míru moudrosti (Petrasek) - měl bych moudrost za pojem spíše filosofický - agtribut vědeckosti je hledání pobjektivity s pomocí specifických poznávacích metod.
A ty ukazují že existují selhání vlády (poltického rozhodování) stejně jako selhání trhu. Takže antinomie trhu a plánu, nebo trhu a vlády je nepochiopení problému. A pro mne potvrzení, že slabost levice v ekonomi reprodukuje podobná zkreslení.

Luděk Ševčík - OSVČ

Středa, 5.Září 2012, 17:56:58

Ekonomie může být vědeckou disciplínou, ale na rozdíl od například medicíny, či fyziky, je u ní zásadním problémem uvádění teorie v praxi. Zatímco v medicíně, nebo fyzice, je možno laboratorními pokusy teorií prokázat, v ekonomii to možné není. Navíc jakýkoli výsledek ekonomického experimentu je posuzován třeba z vládní strany jako úspěch a ze strany opozice jako neúspěch. Těch faktorů, které ovlivňují fungování současných ekonomik je příliš mnoho a velká řada z nich jsou nepředvídatelné a ještě víc je jich neovlivnitelných. Jak jsem psal, aby mohla být nějaká ekonomická teorie uvedena do praxe, musel by mít aplikující možnost ovlivnit daleko víc, než kolik jsou současné vlády schopné. Levice si může malovat své ekonomické iluze, ale v případě převzetí vlády srazí paty před SB, MMF, nadnárodními monopoly a většinovými zahraničními vlastníky na našem území. Výsledkem pak bude nějaká kosmetická změna, jinak vše zůstane při starém. A je úplně jedno, jestli vyhrajou komanči, nebo socani, jestli budou mít ve volbách 50 nebo 99 % hlasů. V případě nějakých radikálních změn by s náma ti velcí zametli, tak co my si můžeme malovat? Šance by byla ve sjednocení evropské levice a v jejím jednotném ekonomickém postupu, ale tady mezi sebou pořádně nekomunikují ani členové jedné levicové strany, takže o tom ani raději nesním.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

meritum věcné komunikace Středa, 5.Září 2012, 19:41:42

že existuje rozdíl mezi přírodními a společenskými vědami je oprávněná poznámka - ovšem i společenské vědy by měly pracovat s ědeckými metodami, jen tam mají určité místo mylšenková konstrukce při tvorbě hypotéz Ale i ty podléhají verifikaci. Navíc pozitnví ekonomie má blízko k exaktěším metodám testování včetně modelování. I o tomto by mohla levice komunikovat aby si lépe rozuměla.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Středa, 5.Září 2012, 19:45:18

Jaká ekonomie je pozitivní?

Jan Adamec - student FHS, praha

teoretický pohled Čtvrtek, 6.Září 2012, 03:43:16

z teoretického hlediska je to snad jasnější. ekonomie je zložena na teorii volného trhu, který myslí společnost jako soubor konkurujících si jedinců, tedy vlastně vůbec nemyslí společnost, a společenské uskupení je pro ni kartelem, případně monopolem a jako takové kazící soutěž. zatímco sociologie je považována za levicovou vědu, a překvapivě začíná od zcela opačného předpokladu, tedy že společnost existuje a svobodné jednání jedinců je zvlášní situací, pokud vůbec existuje.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

stranická věda ? Pátek, 7.Září 2012, 12:15:50

pojem levicová (pravicová) věda je zřejmě zvláštní metastází pojmu věda stranická (třídní).
Tohle nikam moc nevede - určitě existují levicoví sociologové či ekonomové, ale pro svá hodnotová východiska, ne pro svůj obor.
Věda sama je činnost objektivizující a ne stranící - pokud degraduje z vědy na apologii nějakého světonázoru, tak samozřejmě si takové poznatky nezaslouží přídomek vědecké.
P.S. říci že ekonomická věda jako obor je založena na volném trhu je zjevně chybné, definice podstaty ekonomie je jiná.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

pozitivní ekonomie Pátek, 7.Září 2012, 16:02:55

Chtěl jsem napsat něco podobného jako pan Dolejš. Existuje řada levicových ekonomů a řada ekonomů, co se snaží dívat na svět pozitivisticky (viz třeba http://www.paecon.net/PAEReview/).

Neoklasická ekonomie se sice vesměs zabývá volným trhem, ale je to spíš dané tím, že je to elegantní předpoklad (a v praxi nepříliš platný, což je jeho slabina). Nejde ani tolik o politickou ideologii - neoklasičtí ekonomové holt mají takové předpoklady rádi.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Pro E. Hájkovou: Pozitivní ekonomie Pátek, 7.Září 2012, 18:33:21

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozitivn%C3%AD_ekonomie .

Obecně pozitivní výrok je například: Tato sklenice je zpoloviny plná. :-)
Možná lepší příklad: Ve většině pozorovaných případů vede oddělení trupu od hlavy k tomu, že trup přestane reagovat na vnější podněty.

Petrasek Milan - penzista

Ekonom vědec Pátek, 7.Září 2012, 18:52:47

nesmí opomínat hranice vědeckosti, kterých je ekonomie setsakra vystavena. Jak poznamenal pan Dolejš - věda sama je činnost objektivizující a ne stranící. Proto je masová poplatnost stranickosti ekonomů zaštiťujících se vědeckým přístupem opravy hodnou skutečností. Filosofové příkladně mají tuto proceduru již za sebou.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

D. Lobpreisovi Pátek, 7.Září 2012, 19:19:57

Díky za tip a za vysvětlení. Taky mě mohlo napadnout podívat se třeba na wikipedii. Zajímavé je, že člověk z toho názvu hned usoudí, že opakem bude asi negativní ekonomie. A vida, ono to tak není. Opakem je normativní ekonomie.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

pozitivní věda je normální směr Pátek, 7.Září 2012, 19:38:37

Pozitivní ekonomie s(tejně jako např. pozitivní sociologie) je prostě smněr v daném oboru. Popisuje určitým aparátem (často i matematizovaným) realitu a odhaluje v získaných datech nějaké souvislosti a zákonitosti.
Ty souvislosti a zákonitosti se pak dají použít v relativně stabilních podmínkách i prediktivně. Pozitivní přístup nemusí být zcela otrokem reality, (heuristické postupy se dají uplatnit i zde).
Od pozitivního přístupu se liší jak uvedeno onen přístup normativní, které prostě anticipuje realitu jakou chce na základě nejlépe určitých hodnotových východisek (zcela voluntaristicky by to byl už problém) ale někdy se od reality vzdalující.
Myslím že oba, pozitivní i normativní přístup lez označit za potřebné, oprávněné a vztájemně se doplňující.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Věta, tvrzení, výrok a tak Pátek, 7.Září 2012, 19:39:4

Tudle jsem s paní Hrbkovou zapředl rozhovor o různých přístupech k popisům světa. Přiznám se, že asi nemám úplně vyhraněný názor, ale rozhodně si myslím, že je dobré, že některé věci jdou prostě názorně demonstrovat (bez použití přirozeného lidského jazyka). Zejména si pak vážím těch demonstrací, které odporují "intuici" a "selskému/zdravému rozumu". A v tomhle je věda právě krásná: http://www.youtube.com/watch?v=wsOXvQn3JuE :-)

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Názornější příklad Pátek, 7.Září 2012, 19:55:48

Je zde: http://www.youtube.com/watch?v=gBxeju8dMho&feature=relmfu a vřele doporučuji shlédnout i to PS :-)

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Sobota, 8.Září 2012, 17:56:58

Bez jazyka a logiky by člověk nedospěl tam, kam dospěl. I když čas od času neškodí je vyřadit. Já osobně mám raději slova, než obrazy.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Jazyk jako nástroj Sobota, 8.Září 2012, 19:05:21

Rozhodně nechci zpochybňovat přirozené jazyky. Spíš jsem chtěl upozornit na to, že jako každý jiný nástroj mají i svá omezení a může být užitečné tato omezení zkoumat a hledat jiné možnosti poznávání a popisu světa. Vaše preference jsou samozřejmě Vaše, o tom žádná. Ostatně moje výlevy měly spíše než na obrazy upozornit na čísla. O nich sice všichni víme, že jsou pouhými myšlenkovými konstrukcemi, ale přesto/právě proto jsou při popisu reality nejúčinnější. Zejména ta přirozená. :-)

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Neděle, 9.Září 2012, 06:29:57

Matematikou jsem se nikdy moc nezabývala, protože (nebo přestože?) mám v rodině matematické experty (hlavně svého syna). Raději si nechávám svůj selský rozum, o kterém vlastně nevím, jestli je selský. Možná je spíš ženský, ale ten taky není k zahození. Ostatně přirozená čísla by neměla selskému rozumu odporovat. Nebo snad ano? Čísly jsem se nikdy moc nezabývala. Ale když budu chtít, tak můžu klidně začít.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Nedělní kázání o přirozenosti čísel. Neděle, 9.Září 2012, 11:04:34

Zkuste o tom prosím někdy promluvit se synem.
Já se obávám, že bych ani při osobním rozhovoru nepůsobil dost přesvědčivě a hlavně bych asi často sahal po lwiki/kalkulačce/literatuře.
Na Vaši otázku zda přirozená čísla odporují přirozenému rozumu se tedy pokusím odpovědět maximálně stručně a při tom vědomě nepřesně:
1) Nejsem si jistý, že jde realitu přesně popsat (Nejsem si tedy jist, že: "Die Welt ist alles, was der Fall ist":-)
2) Rozhodně si myslím, že člověk není schopen "Užít" celou realitu... Spoustu věcí nevnímáme, nebo vnímáme jen někdy... A to bez ohledu na to, jakými smyslovými orgány (či jinými nástroji- např. teploměrem,stopkami) ji vnímáme... a dále zpracováváme (popisujeme) pomocí slov, čísel, obrazů, či jiných symbolů nebo jejich kombinací).
3) Většina popisů světa (tedy i přirozený/lidský/ženský/selský/umělý/strojový rozum) umožňují od popisu přejít k výpovědím, které lze ověřit (ověřovat). (Například: "Dnes bude slunečný den", případně "V okamžiku, kdy budou hodinky ukazovat 43201 sekund dnešního dne, bude teploměr ukazovat více než 298.15 K", případně "43201 je prvočíslo", případně "Všechno je jinak":-).
4) Mno......hm..... A mně osobně se pak čísla líbí kvůli tomu, že umožňují ten popis reality libovolně rozšiřovat a upřesňovat a dávat předpovědi, které lze velmi dobře ověřovat. (Asi je v tom to nějaký cit pro krásno či františkánská snaha o skromnost, který mne nutí cenit si, že pomocí velmi mála symbolů a velmi mála pravidel jde vnímat, popisovat a předpovídat úplně všechno :-)
Ale znovu opakuji, že rozhodně nechci tvrdit, že to je jediný možný popis. Jen mi prostě přijde dost užitečný, zejména pokud je potřeba víc těch různých popisů (které vznikly tím, že každý vnímáme jinak a něco jiného) nějak sjednotit, abychom pak společně víc osob/žen/můžů/strojů:-) provedli nějakou akci jejíž výsledek bude co možná nejméně překvapivý pro co nejmenší počet z nás.

PS: "Bůh stvořil přirozená čísla, všechno ostatní je lidské dílo" (Leopold Kronecker)
PSPS: Mírně upraveno po návratu z kostela.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.