Kontroloři NKÚ zjistili chyby v účetnictví ministerstva školství

Vratislav Dostál

Nejvyšší kontrolní úřad zjistil nesrovnalosti v účetních dokumentech ministerstva školství za loňský rok. Nejednoznačnosti a nejasnosti v použití pravidel pro účetnictví byly vyčísleny v celkové výši přes šestadvacet miliard korun.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil řadu nesrovnalostí v účetních dokumentech ministerstva školství za loňský rok. Kontroloři se přitom zaměřili na spolehlivost údajů účetní závěrky, na finanční výkazy a na závěrečný účet ministerstva.

NKÚ například zjistil, že ministerstvo nevedlo v roce 2011 průkazné účetnictví. „Na MŠMT nebyl systém zajišťující kompletní inventarizaci podle zákona o účetnictví. Například nehmotný majetek nebyl inventarizován vůbec. V údajích účetní závěrky MŠMT k 31. 12. 2011 vyčíslil Nejvyšší kontrolní úřad nesprávnost ve výši 117,2 milionu korun,“ uvedli kontroloři v tiskovém prohlášení.

Současně zdůraznili, že spolehlivost údajů účetní závěrky je nutné posuzovat z hlediska významnosti, přičemž vyjádřit se k jejich spolehlivosti je možné v případě, že neexistují významná omezení. U ministertsva školství byla možnost vyjádřit se ke spolehlivosti údajů účetní závěrky limitována zejména stavem právních předpisů v oblasti účetnictví v roce 2011 a možností vyhodnotit správnost jejich aplikace.

Nejednoznačnosti a nejasnosti v použití pravidel pro účetnictví byly vyčísleny v celkové výši přes šestadvacet miliard korun. To je částka, která přesáhla desetinásobek stanovené hladiny významnosti. Má tak významný dopad na spolehlivost údajů účetní závěrky MŠMT. Jde například o oblasti vyřazování dlouhodobého majetku nebo předfinancování výdajů, které má později proplatit EU. NKÚ v této souvilsoti upozorňuje, že pravidla pro vedení účetnictví a výkaznictví organizačních složek státu musí být v celém rozsahu jednoznačná, srozumitelná a úplná.

Od začátku roku 2011 platí novely zákona o účetnictví i souvisejících vyhlášek. V účetním období roku 2011 platilo osm účetních standardů, které jen z malé části nahradily původních dvaadvacet účetních standardů platných před rokem 2010. Přitom české účetní standardy jsou vydávány pro dosažení souladu při používání účetních metod a k zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek. Českému účetnictví navíc podle kontrolorů chybí tzv. koncepční rámec, tedy uceleně formulovaná východiska. V případě, že problematiku detailně neupravuje účetní standard, není pro její řešení dle jejich slov žádné vodítko.

Od roku 2010 je účetnictví vybraných účetních jednotek významně ovlivňováno vydáváním řady nových a novelizovaných právních předpisů. Změny, které v některých případech do účetnictví a účetních systémů významně zasahují, představují riziko, že nemusí být účetními jednotkami vždy správně, v celém rozsahu a včas implementovány.