Z azylu pro Assange se stává diplomatický problém

Ekvádor udělil nejznámější postavě WikiLeaks politický azyl, ze své ambasády v Londýně ji ale dostat nemůže. Británie teď hrozí odebráním diplomatických práv celému velvyslanectví. Dle znalců se ovšem nakonec nemusí stát vůbec nic.

(pjed)

16.08.2012 19:06

A4

Julian Assange se stal světoznámou postavou v roce 2010, kdy prostřednictvím WikiLeaks zveřejnil ohromné množství uniklých tajných dokumentů. Repro Suryan Soosan, flickr.com

Diplomatický a právní spor se nyní rozhořívá mezi Ekvádorem a Velkou Británií. Vláda jihoamerické země se na počátku týdne rozhodla vyhovět žádosti Juliana Assange a poskytnout spoluzakladateli a faktickému šéfredaktorovi WikiLeaks politický azyl. Veřejnosti bylo rozhodnutí oznámeno ve čtvrtek, díky informacím deníku Guardian se ale vědělo o všem už dříve. Britské ministerstvo zahraničí proto již ve středu odeslalo nótu na ekvádorské velvyslanectví v Londýně, kde se Assange od konce června skrývá, a tamním diplomatům sdělilo následující: Britské úřady trvají na vydání Assange do Švédska, kde je podezřelý ze spáchání několika sexuálních deliktů, a jsou připraveny použít k tomu účelu i mimořádné prostředky – jmenovitě pak zrušení diplomatického statusu ambasády a zadržení Assange řadovými policisty.

„Upřímně doufáme, že věci nedospějí tak daleko. Ale když nejste schopni vyřešit otázku přítomnosti pana Assange ve vaší budově, zůstává tato možnost otevřená,“ píše se nótě doslova.

Ekvádor se vůči takovéto možnosti i způsobu komunikace ohradil.

„Jsme přesvědčeni, že jsou obavy pana Assange z ohrožení vlastních lidských práv legitimní – že může čelit politickému pronásledování (...) Reakce britské vlády je zjevným vyhrožováním,“ uvedl ve čtvrtek Ricardo Patiño, ekvádorský ministr zahraničí.

„Věříme, že naše přátelství se Spojeným královstvím neutrpí (...) Ale Ekvádor není britská kolonie,“ doplnil.

Podle reportérů britských médií se k ekvádorskému velvyslanectví v Londýně přesunuly „tucty“ příslušníků Scotland Yardu a „houfy“ Assangových stoupenců. K žádnému vážnějšímu incidentu však zatím nedošlo.

Světové agentury rovněž informovaly, že britská strana doručila na ambasádu další výzvu, aby se Assange vydal sám.

Julian Assange se stal světoznámou postavou v roce 2010, kdy se rozhodl prostřednictvím WikiLeaks zveřejnit ohromné množství uniklých tajných dokumentů, mimojiné i 250 tisíc depeší z amerických ambasád. Jihoamerické režimy reagovaly na událost vstřícněji než vlády z ostatních částí světa. Někteří představitelé Ekvádoru přitom již tehdy nabízeli Assangovi azyl, resp. občanství. Později ale vzali nabídku zpět.

Co bude dál?
Podle právního rozboru BBC může Británie využít tzv. Diplomatic and Consular Premises Act z roku 1987 a diplomatický status ambasády skutečně zrušit. Pokud by k tomu došlo, dostal by Ekvádor příležitost oficiálně protestovat. Věc by pak rozhodoval britský Vrchní soud.

Britská strana by se ve sporu nejspíše odvolala na Vídeňskou konvenci o diplomatických vztazích z roku 1961, dle níž jsou všechny ambasády povinny respektovat právo hostitelského státu a nijak nezasahovat do jeho vnitřních záležitostí. Zřejmě by také zpochybnila politickou povahu přečinu, z něhož je Assange podezřelý, a tím i celkovou oprávněnost azylu.

Expert na danou problematiku britské stanice Dominic Casciani dále uvádí, že Assange může být z ambasády vyvezen v uzavřeném voze s diplomatickou registrací. Takový vůz mají policisté právo zastavit, ale ne prohledávat. Ovšem ve chvíli, kdy by Assange vystoupil z vozu a přestoupil do letadla, může být opět normálně zadržen.

Podle Cascianiho je Scotland Yard jistě připraven i na další možnosti: propašování Assange v krabici s diplomatickou poštou či jeho pověření nějakým diplomatickým úkolem – a tedy i imunitou. Casciani připomíná, že britská policie neváhala v minulosti zadržet jak podezřelé objekty s poštou (v jedné z diplomatických krabic byl v roce 1984 nalezen Nigerijec), tak cizí diplomaty.

Expert BBC pak ještě dodává, že se nakonec nemusí stát vůbec nic. Známy jsou případy, kdy různí uprchlíci přežívali na cizích ambasádách celé roky. Například maďarský kardinál Jozsef Mindszenty, jenž se uchýlil na ambasádu USA po potlačení maďarského povstání Sověty v roce 1956, opustil budovu velvyslanectví až po patnácti letech.

Assangův případ
Švédští žalobci žádají Assangovo vydání kvůli podezření, že se předloni dopustil čtyř sexuálních deliktů na dvou ženách. Jedním z nich je znásilnění, které je ale ve Švédsku definováno mnohem přísněji než v ostatních zemích EU. V tomto konkrétním případě jde o předem nedomluvenou soulož se ženou v polospánku.

Další delikty se týkají sexuálního naléhání a neochoty použít kondom. Obě poškozené měly zároveň s Assangem dobrovolný pohlavní styk.

Assange sám se cítí nevinen a zdůrazňuje, že ani švédská strana proti němu nevznesla oficiální obžalobu. Využila jen poměrně nového nástroje – evropského zatykače –, jehož prostřednictvím o Assangovo vydání žádá.

Podle spoluzakladatele WikiLeaks je celé obvinění politicky motivované a vydání do Švédska předstupněm k vydání do USA. Tam by s ním mohlo být podle právníků zacházeno jako s vězni z Guantánama – tedy bez nároku na právní ochranu.

Američtí diplomaté v Británii i Švédsku ovšem uvádějí, že jde o čirý nesmysl – Washington si prý skutečně myslí, že například zveřejnění kabelogramů z amerických ambasád Assangovým serverem bylo za hranicí trestnosti, avšak Assange dosud z ničeho neobvinil. Zásadně přitom vylučují, že by americká strana chtěla Assange věznit na Guantánamu.

Julian Assange se se soudy potýká od prosince 2010. Tehdy se po prvních krocích švédské strany vydal na radu právníků Scotland Yardu a pobyl více než týden ve vazbě. V půli prosince byl propuštěn na velkou kauci do domácího vězení. Od té doby se zdržoval na statku svého stoupence Vaughana Smithe ve východoanglickém Norfolku.

Podle podmínek kauce měl nosit monitorovací náramek nad kotníkem a neopouštět stanovený prostor. Vstupem na pozemek ekvádorské ambasády tuto podmínku porušil.

Spoluzakladatel WikiLeaks využil v posledním roce a půl všechny právní možnosti, jimiž mohl vydání do Švédska zabránit. Teprve po rozhodnutí britského Nejvyššího soudu, který v polovině června odmítl i poslední námitky jeho právníků, požádal o řečený azyl.


Další informace:
The Guardian Julian Assange granted asylum by Ecuador - live coverage
BBC News Julian Assange: Ecuador grants Wikileaks founder asylum
BBC News Q&A: Julian Assange and asylum
The Local – Sweden Julian Assange granted asylum by Ecuador
Taz.de Asyl für Assange


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Daniel Veselý - Překladatel

Nevím Čtvrtek, 16.Srpna 2012, 19:35:29

Zdá se mi, že v textu opakuješ obecně známý věci - obvinění, "unikání" před "zákonem" atd. a nesoustředíš se na oprávněnost jeho kroků a kroků ekvádorských orgánu, jak to alespoň tvrdí jeho obhájce M. Ratner.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Pátek, 17.Srpna 2012, 00:13:14

Perspektivou "unikání před zákonem" bych to nenazval, v žánru zprávy mě zajímá, co bude dál. Právě Ratnerovy rozklady mi z tohoto pohledu nepřijdou moc důležité - za ten rok a půl udělal použíl v Assangův prospěch snad všechny myslitelné argumenty včetně desítek formálních kliček a u všech soudů nakonec prohrál, pokud se tedy nerozhodovalo zrovna o právu na odvolání. Nu, a ta oprávněnost kroků - názor samozřejmě mám, ale to je spíš na komentář.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.