Televizní radní jako od Hrabala

Petr Minařík

Rada České televize má svou funkci, které se ale její členi nedrží. Naposledy se na veřejnost dostaly jejich připomínky k podobě zpravodajského pořadu Události. Role Rady by však měla být jiná.

Fotbalu, politice a České televizi rozumí každý. Konečně od fotbalu přes politiku až po veřejnoprávní televizi si všechny tyto koníčky platíme, neexistuje tedy pádný důvod, který by měl bránit lidové tvořivosti od výkladu herní obrany, přes posuzování nákupu letadel CASA až po domací sestavování programových schémat. Hospodské nadávání sice nezlepší ani Barošovu hru, Ratha z Litoměřic nevyseká a Václav Moravec se zase pokusí určit agendu příštího týdne. Kibicovat se musí.

Horší je, když lidová tvořivost získá nějakým způsobem moc a její v zásadě milé, ale naivní postřehy musí brát všichni kolem vážně, anebo se tak aspoň tvářit. Dlouhodobě je takovou institucionálně drženou formou debatního klubu s nesmírnou mocí Rada České televize. Sedí v ní dva výborní spisovatelé Bajaja a Uhde, ale taky pravoslavný kněz, někdo z marketingu či autor řady publikací s tématikou protidrogové prevence. Na vyjímky zajímavé osobnosti, které je fajn poslouchat v rádiu, ideálně na akademické půdě, ale o kterých není obecně známo, že by byly odborníky na média, natož na média veřejné služby. A to je opět asi správně. Mají to být zástupci veřejnosti, popravdě vyhandlovaní ve sněmovně, ale tvářit se mají nezávisle. Taky dobré, protože jak jinak u nás na to, sen o naprosto nezávislé televizní radě už si nenechává zdát snad nikdo.

Radní České televize mají volit ředitele, schvalovat mu rozpočet a klíčové rozhodnutí. Jenže jak se dočteme v denním tisku, tak dva opravdu výborní spisovatelé, pravoslavný farář a autor řady publikací s protidrogovou tématikou, řeší, že se jim moc nepozdává, když v Událostech, rozuměj v hlavní zpravodajské relaci ČT, moderátoři stojí. Taky se jim nelíbí často opakovaný slogan a vůbec mají řadu výhrad. Nevadilo by to. O nových Událostech mluví kdekdo, málokomu se líbí a každý by to dělal jinak. Jasně, jenže odpovědnost za to má konkrétní tým lidí a kritika v médiích i z hospody je dobrá zpětná vazba. Ale jak se dočteme zase v denním tisku, radní se prý s generálním ředitelem dohodli na změnách, a že prý se ten slogan bude pouštět méně často.

A už jsou to Postřižiny Bohumila Hrabala, akcionáři pivovaru navrhují, že by se měl pivovar zlepšit tu i onde, a že se to s majitelem povážlivě kýve. To radní České televize generálnímu řediteli neřekli, taky nedostali pivo a zabíjačku, ale zase mají slib, že slogan Událostí poběží méně, třeba se úplně stáhne. Konečně je to malý ústupek jistě nekonečné kreativitě radních, něco se jim pustit musí.

Jenže oni by k tomuhle neměli vůbec mluvit, zákon nemluví o tom, že členové rady České televize jsou experti na televizní vysílání, a že mají přinášet vlastní kreativní nápady. Mají dávat pozor, aby se nekradlo, aspoň ne nad běžnou normu veřejných institucí v České republice a mají zkusit občas odolat těm politikům, kteří je do jejich pozic prosadili. Je to nelehký úkol, který se vlastně nedá zvládnout. Politici je tam mají místo sebe, zdání které klame. Na úkoly není čas, ovšem neznamená to, že by si jeden nemohl přijít s nápadem, jak si pro sebe opravit televizní vysílání. Všichni jsme přece diváci, ale jen radní mají dveře otevřené přímo k řediteli a nepropadněte tomu pokušení nasadit večer v prime time tu svoji oblíbenou písničku. To se jim zatím nedaří, tak vrtají do zpráv.

Závěrem je třeba říct, že radní za nic nemůžou, dávno tady nemůže nikdo za nic, ale kdyby příště poslali svoji nápady řediteli na papírku a nepsalo se o tom v denním tisku, potěšilo by to čtenáře a jistě i nás diváky. Jinak si dnes zapnu Události, protože se těším, jak se pod vlivem dvou dobrých spisovatelů a jejich kolegů konečně změní k lepšímu.