Košile, vinyl a geometrie

Johana Lomová

Jak pracují špičkoví kurátoři v Kalifornii? Do konce týdne se o tom lze poučit na výstavě Inner Sleeves v Praze.

Když v osmdesátých letech pracoval Larry Rinder na první výstavě, jeho jméno nikdo neznal. Dnes je ředitelem Berkeley Art Museum and Pacific Film Archive, má za sebou přípravu prestižních výstav v newyorských galeriích, a několik roků v čele Whitney Museum of American Art. Ještě v prvním červencovém týdnu je možné v Praze vidět jím připravenou výstavu dvou kalifornských umělců.

Téma dialogu Ajita Chauhana a Coracla Nestjoba v galerii SVIT lze jednoduše označit jako opětovné promýšlení konstruktivních tendencí. Oba umělci směřují ke konceptuálnímu konstruktivismu umocněnému pocitem nostalgie. Úpravou nalezených předmětů vytvářejí obrazce geometrického charakteru, v případě Nestjoba nové vzniká skládáním a tedy přidáváním (můžeme mluvit o koláži); Chauhan naopak ubírá a proškrabováním se zbavuje existujícího obrazu.

Českým kolegou, či přesněji protipólem dvou amerických umělců, se stal Jiří Kovanda a jeho pozvánka na performance skupiny Zbraně univerza v podobě divoké kresby pastelkami.

Název výstavy je slovní hříčkou, kterou do češtiny v podstatě nelze přeložit. „Vnitřní rukáv“ odkazuje nejen k práci s motivem košile, ale také odkaz ke „košilkám“, tedy vnitřním obalům desek.

V prvních dvou místnostech galerie se nacházejí drobné obrázky Coracla Nestjoba. Geometrické kompozice z natrhaných papírů pracují s principem skládání a směřují ke vzniku monotónního rastru rámovaného tvarem košile.

Kus oblečení, obyčejná a každodenní věc je v jeden a ten stejný okamžik plochou pro abstraktní ornamenty i zachycením banálního tématu. Pravděpodobně nezamýšlená ironie přítomná v samotném motivu košile a v jeho možném použití: „košilaté děti, kouká mu podolek apod.,“ je další možnou rovinou uvažování o instalaci.

Spíše bychom na věci však měli nahlížet s vážností, která se podle slov kurátora zdá být Nestjobovi blízká. Jedna z prvních prací, kterou vytvořil, košile složená z útržků básně o zemi, srdci a vzduchu, je ukázkou autorovy hloubavosti.

Původní materiál, sám o sobě blízký vizuální poesii v Nestjobových rukou získává další podoby. Odrazovým můstkem pro Nestjobovu spolupráci s druhým vystavujícím, Ajitem Chauhanem se stal zvolený materiál: jedna z prvních koláží vznikla přímo z rozstříhané Chauhanovy desky.

Chauhanem vytvářené paradoxní situace čistých geometrických rastrů, které vznikly zničením/rozrušením existujícího povrchu ukazují na poněkud odlišný postup, než vidíme u konstruktivistů 60. let: jmenujme alespoň Bridget Rileyovou nebo Zdeňka Sýkoru, k nimž mají vystavené čtvercové obrazce formálně blízko.

Proces seškrabávání barvy dokonce kurátor výstavy přirovnává k práci klasických sochařů, tedy k postupnému odebírání materiálu za účelem vyjevení skrytého a původně vlastně nepřítomného.

Proč bychom výstavě měli věnovat pozornost? Co je tak vzrušujícího na práci dvou mladých umělců ze západního pobřeží USA? Vedle samotných prací se nám na výstavě ukazuje, co v současné době znamená být významným historikem umění/kurátorem/ředitelem prestižní výstavní instituce. Co chápe jako inspirativní umění — a především, jak intenzivně mohou formální práce stále oslovovat.

Součástí výstavy, či návštěvy Larry Ridera v Praze byl také rozhovor kurátora s Charlottou Kotíkovou. Rider je mimo jiné autorem přehlídky In a Different Light (1995), která se zabývala významem gay a lesbické zkušenosti v americké kultuře dvacátého století.

V galerii se tehdy prolínaly různé předměty připomínající dané téma a společně tvořily divokou směs asociací bez omezení výběru vysokého umění. Taková výstava je tak nejen přehlídkou volného umění, ale především prostorem pro přemýšlení, kde má své místo vše a každý.

Ve SVITu vystavují umění, které je přístupné každému. Na první pohled plochý význam obrazů se postupně ukazuje jako do hloubky promyšlený; použité materiály postupně odkrývají vrstvy skrytých poetických významů, přebaly desek si hrají s naší představivostí, geometrická síť překrývá již dávno zmizelé vrstvy.

Povedená výstava, která neklade na diváka příliš velké nároky a kter přesto zůstává příjemnou hrou s významy, to jsou Inner Sleeves ve SVITu.

Inner Sleeves: Ajit Chauhan & Coracle Nestjob Svit; výstava potrvá do 7. 7. 2012