V pátek se v Přerově uskutečnilo jednání rady Asociace krajů České republiky (AKČR). Hejtmani se mimo jiné zabývali otázkou navyšování platů lékařů, ke kterému se zavázalo v loňském memorandu ministerstvo zdravotnictví pod vedení Leoše Hegera v reakci na protesty lékařů v rámci akce Děkujeme, odcházíme.

Tato akce ze závěru roku 2010 a 2011 poukázala na nespokojenost v oblasti odměňování lékařů, ale fakticky na nespokojenost odměňování celého zdravotního personálu zejména zdravotních zařízení lůžkového typu. Podle hejtmanů přitom nedošlo ze strany ministerstva zdravotnictví k naplnění memoranda.

„Aktuální situace, kdy lékařské odbory připravují další aktivity směřují k vyjádření zásadního odporu s postupem ministerstva je řešitelná pouze za podmínky, že v systému budou nalezeny prostředky na navýšení platů s minimálním dopadem na poskytování zdravotní péče,“ komentoval aktuální situaci předseda Asociace krajů Michal Hašek.

Hejtmani současně upozornili na to, že v současnosti mohou zdravotní pojišťovny v rámci svého hospodaření a pro svou vlastní potřebu utratit, fakticky dle libovůle managementu, celkem 3,71 procenta z celkového objemu prostředků veřejného zdravotního pojištění.

„Pro názornost tedy platí, že při objemu takových prostředků ve výši 100 miliard korun, se jedná o částku 3,71 miliard a při současném objemu prostředků veřejného zdravotního prostředí, který je zhruba 250 miliard korun, se pak jedná o částku 9,27 miliardy korun pouze na samotný provoz pojišťoven,“ vysvětlil Hašek.

Proto podle něj Asociace krajů ČR ministerstvu zdravotnictví, v jehož plné kompetenci je změna vyhlášky, navrhuje provést souběžně dva kroky vedoucí k eliminaci narůstající rizika nespokojenosti lékařů a pravděpodobně i zdravotnického personálu.

Prvním je snížení objemu finančních prostředků v rámci provozních fondů zdravotních pojišťoven a jejich alokace do fondu základní péče. Druhým pak skrze tzv. úhradovou vyhlášku alokace finančních prostředků do zdravotnických zařízení lůžkového typu.

Obě změny je podle hejtmanů možné provést již v letošním roce, a to částečně na vrub hospodaření roku 2012 a plně od roku 2013. Částečné plnění je dle názoru AKČR možné provést mimo jiné i z tohoto důvodu, že pojišťovny musí s péčí řádného hospodáře hospodařit obezřetně, tj. nesmí předmětný fond přečerpat i v případě, že by došlo k zásadnímu výpadku na straně příjmů pojišťoven.

„Současně AKČR navrhuje od roku 2013, s účinností od 1.1.2013, snížit celkový objem provozních fondů zdravotních pojišťoven z 3,71procenta na 2,4 procenta s převedením prostředků základního fondu s cílenou alokací pro růst mezd i středního zdravotnického personálu,“ doplnil hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Podle hejtmanů lze očekávat, že takovým snížením provozních fondů bude vyvolána oprávněná diskuse na téma sjednocení a optimalizace zdravotních pojišťoven. „Situace, kdy v celém systému zdravotního pojištění je vytvořen polštář pro spotřebu managementů pojišťoven ve výši deseti miliard korun mimo jiné znamená, že na každého občana je z prostředků veřejného zdravotního pojištění utraceno ročně asi 1 000 korun. Jak efektivně jsou tyto prostředky čerpány je pak k velké diskusi,“ uvedli hejtmani.

Dalším důležitým bodem pátečního jednání bylo čerpání z evropských fondů. Předseda Hašek byl Radou AKČR pověřen v co nejbližší době iniciovat schůzku s premiérem Nečasem. Kraje jsou podle něj připraveny vyjednávat a pokračovat v čerpání fondů, chtějí vyjednávat i o formě čerpání.

„Česká republika může přijít o značné prostředky, hrozí obrovské ztráty, proto je nutné jednat s premiérem Nečasem o realokaci fondů a prostředky, který by jinak propadly, mohou být využity účelně,“ uvedl Hašek s tím, eurofondy jsou pro Českou republiku fatální záležitost, pro kraje nebo i obce je to mnohdy až 80 procent peněz, které mají k dispozici. „Česká ekonomika je na nich závislá,“ uzavřel Hašek.