O téměř zrušené demonstraci a krizi paternalismu

Protiromské nálady se vyhrocují, situace v sociálně vyloučených lokalitách se stává neudržitelnou. Hledáme-li odpověď na otázku, co s tím, je zřejmé, že paternalistický přístup, který se v historii střídal s represí, situaci jen zhoršuje.

Když vyšel ve čtvrtek 7.6. na Deníku Referendum můj text s názvem Smutná zpráva, bohužel jsem vůbec netušil, jak rychle dá běh událostí tezím mého článku za pravdu. V pátek 8.6. se možná podařilo „utlumit“ další romskou demonstraci.

V uplynulém půl roce došlo v České republice k pěti úmrtím Romů nebo Romek, za dosud neobjasněných, násilných okolností. Tyto události se staly v Děčíně, Chotěbuzi, Praze Jarově, Tanvaldě a Kynšperku nad Ohří. U děčínského a kynšperského případu existuje podezření, že Romové zemřeli následkem policejního zásahu. Naše iniciativa Nenávist není řešení se zúčastnila pohřbu Ľudovíta Kašpara, otce tří malých dětí z Kynšperku. Kašpar zemřel na začátku letošního května krátce po vypuknutí celostátní mediální hysterie vzniklé na základě smyšleného „útoku Romů“ na patnáctiletého chlapce v Břeclavi.

Protože se Sokolovskými Romy máme dobré vztahy, které jsme navázali při pochodu neonacistů nedalekou Rotavou na podzim roku 2011, kterému jsme čelili společně, požádali nás, abychom jim pomohli vyvinout tlak na vyšetření smrti Ľudovíta Kašpara. Rozhodli jsme se tedy společně zorganizovat shromáždění proti rasismu a nenávisti s doprovodným hudebním a tanečním programem. Shromáždění se mělo odehrát 23.6. na sokolovském náměstí a plánovali jsme na něm prezentovat romskou kulturu majoritě, ale také přitáhnout pozornost médií ke kynšperskému případu. Řečníci chtěli rovněž mluvit o loňských pochodech ve Varnsdorfu, o událostech v Břeclavi, segregaci romských dětí ve zvláštních (praktických) školách, nebo o velkovýrobně prasat na místě bývalého romského koncentráku.

Svolavatel demonstrace je Rom z Krupky aktivní v naší iniciativě, jeho zástupcem je místní sokolovský Rom. Jako hlavní osobu svolavatele jsme zvolili člověka zvenku, protože jsme předvídali extrémní tlak na místní, aby shromáždění zrušili a odvolali.

Ve čtvrtek 7.6. otiskl Sokolovský deník článek s názvem Romský aktivista svolává do Sokolova protestní shromáždění. Dozvíme se z něj třeba, že „vedení města neskrývá obavy, že by mohlo dojít k nepokojům“, prý proto, že se ve městě ten den odehrávají velké oslavy. Na jiných místech v centru města budou vystupovat kapely a probíhat kulturní program, budou postaveny stánky s občerstvením, všude bude tisíce návštěvníků slavností. A navíc místo, kde Romové chtěli mít své shromáždění, také s hudbou a kulturním programem, by se organizátorům městských slavností, tuze hodilo k jiným účelům. Shromáždění Romů s romskou hudbou a tancem romských dětí, během městských slavností, by prý bylo příliš velkým bezpečnostním rizikem.

Mají Romové právo přednést své projevy? Mají Romové právo veřejně projevit své názory ve chvíli, kdy mají šanci, že si projevy řečníků poslechne maximální množství lidí z majority? Nedovedu si snad představit lepší způsob komunikace a navazování přátelství mezi majoritou a minoritou, než na společné kulturní akci, městských slavnostech. Romové a Češi spolu společně slaví příchod léta. Romové si zatančí na českou kapelu, Češi zase na romskou. Jsem naivní idealista?

V pátek 8.6. proběhla v Sokolově schůzka. Účastnili se jí zástupci Policie, městské policie, města a Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Na schůzku si pozvali místního sokolovského Roma, který figuroval na ohlášce, jako zástupce svolavatele shromáždění. Na schůzce ho v mnohonásobné přesile, lidově řečeno, „skřípli“ a on shromáždení odvolal, respektive přeložil na jiné datum určené městem. Formulář o zrušení shromáždění už byl vytištěný, stačilo podepsat. V nový termín má shromáždění údajně proběhnout pod patronátem města a Policie, ti dokonce chtějí zaplatit plakáty. Shromáždění už bude mít jen taneční a hudební formu, projevy jsou odvolány, možná vystoupí starosta.

Proč se tak děje?

Kritika paternalismu
Situace chudých romských komunit se posledních dvacet let kontinuálně zhoršuje a co je nejvážnější, zhoršuje se stále rychleji. Zhoršuje se navzdory tomu, co dělá v nejlepší víře Agentura, občanské organizace, nezávislé iniciativy. Kdo to nevidí je slepý. V odborné veřejnosti převládá názor, že bude potřeba ještě pár desítek let, popřípadě několik generací, aby se Romové úspěšně integrovali. Budeme ale mít tolik času?

Nenávist k Romům roste. Objevil se staronový a extrémně nebezpečný fenomén - pogromy. Nazývejme věci pravými jmény. Loni Varnsdorf zažil sérii jedenácti pokusů o pogrom, pravda neúspěšných, ale nebýt těžkooděnců, dav by romské ubytovny vypálil.

Celou situaci hodně změnila „Kauza Břeclav“. Přinesla nové hypotézy. Třeba možná vůbec nezáleží, jestli jsou Romové integrovaní, pracují, zkrátka sekají latinu, jako ti břeclavští. Protiromská (etnická?) nenávist je tak silná, že se do břeclavského pogromu zapojila bezmála půlka města. Romové by zase málem hořeli. Hilsnerův efekt.

Paternalismem nazývám to, co je v obecném diskurzu nazýváno filosofie sociální integrace v ČR. Paternalistický přístup je na území ČR směrem chudým romským komunitám praktikován od dob Marie Terezie, s krátkou přestávkou během druhé světové války, kdy byl vystřídán politikou genocidy. Paternalismus nefunguje. Nedokáže ani zpomalit zhoršování situace romských komunit. Jestliže funguje, kdy se začne situace alespoň trochu zlepšovat?

Proč paternalismus nefunguje? Existuje hypotéza, že by mohl fungovat, kdyby byly prosazeny nezbytné a nutné systémové změny, tedy věci, o kterých každý ví, že by se měly udělat. Myslím především ukončení segregace romských dětí ve zvláštních školách, potírání diskriminace, voličské odmítnutí rasistické rétoriky u politiků, regulace hazardu, regulace rychlých půjček a další. Bohužel se tyto změny udělat nedaří. Jak to? Možná proto, že stávající stav je výsledkem společenského koncensu a vůlí majoritní populace.

Hlavním nedostatkem paternalismu je zcela nedostatečné zapojení členů romských komunit samotných do procesu jejich integrace. Romové jsou považováni za objekt integrace ,klienty, nikoli rovnoprávného partnera do diskuze.

Použiji příklad vládní Agentrury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Agentura funguje tak, že v místě, kde začne působit dosadí lokálního konzultanta , často nadšeného, schopného, člověka, který chce Romům pomáhat. Konzultant sestaví skupinu, nazývanou Lokální partnerství, která se pravidelně schází u jednoho stolu. Jsou v ní zastoupeni všichni, kteří mají v lokalitě s integrací Romů něco společného, zástupci města, sociálka, místní neziskovky, policie, městská policie, ředitel školy... Sestavení skupiny je jistě pozitivní, ti lidé spolu většinou nejsou zvyklí efektivně a koordinovaně spolupracovat. Společně potom v následujících měsících vypracuji SWOT analýzu, tedy analýzu potřeb lokality, podle ní vypracují konkrétní projekty, jak místním Romům pomoci a nakonec se s pomocí Agentury snaží na projekty získat peníze a realizovat je.

Kritika je nasnadě. Ve skupině nejsou místní Romové, o jejichž integraci skupina jedná . Romové nejsou do plánu na svou záchranu vůbec zapojeni. Chceme, aby na něm aktivně spolupracovali, ztotožnili se s ním a přijali ho za svůj? To je samozřejmě jen řečnická otázka. Co proto konkrétně děláme? Proboha, dělat analýzu potřeb lokality, tedy analýzu týkající se místních Romů a nemít je u toho? Gadžové z policie, neziskovek, sociálního odboru sedí u stolu a vymýšlejí, jaké jsou potřeby místních Romů? Nebylo by lepší se jich zeptat? Myslíme si, že chudí obyvatelé lokalit jsou mentálně zaostalí degeši, kteří by nám neměli co říct? Je to důsledek paternalistických brýlí.

Samozřejmě existují a jsou dostupné nástroje, jak v chudinských komunitách najít a podpořit lokální oppinion leadery a autority (nemám rád to slovo). Tito lidé mají informace a vliv v lokalitě řádově vyšší, než kterýkoli  zástupce majoritních institucí, zasedající ve skupině. Naše iniciativa Nenávist není řešení se tyto metody učila pod tlakem, během Šluknovské kampaně, kdy jsme přímo v ubytovnách, které byly cílem pogromů, podporovali místní Romy. Osvědčily se. Paternalisté je ale nepoužívají. Nemají o ně zájem, jsou v rozporu s filosofií (ideologií) paternalismu.

Snad se to v Agentuře v tomto směru začíná měnit. Povedlo se neuvěřitelné. 7. června se poprvé místní Romové účastnili jednání skupiny lokálního partnerství. Bylo to v Krupce a byl jsem u toho. Krupka je velmi specifická lokalita. Dle mého mínění je tam nejsilnější, ve smyslu soudržnosti a akceschopnosti, romská komunita v ČR. Krupka také byla donedávna (dnes je to Varnsdorf) sociálně vyloučenou lokalitou, kde se odehrálo nejvíc nenávistných, protiromských shromáždění a pochodů. V komunitě se před časem rozšířila informace o tom, že v Krupce začala působit Agentura. Informaci se místní Romové dozvěděli na neonacistických webových stránkách (sic!), které pilně sledují a ihned se o činnost Agentury u nich doma začali živě zajímat. Do Krupky jezdím pravidelně už několik let, a v místní komunitě mě každý zná. Jeden z mých nejbližších přátel je zároveň místním oppinion leaderem a velmi respektovaným členem komunity. Jednání skupiny lokálního partnerství se účastnil společně s představitelem místních Olašských Romů.

Aby účast Romů byla vůbec možná, museli na jednání jít pod hlavičkou Konexí, nově vzniklé neziskové organizace, která sdružuje Romy z lokalit, kde se odehrály pochody neonacistů a která má v Krupce mnoho členů. Na jednání byli jako hosté. Aby Romové mohli ve skupině sedět v roli členů, musejí to gadžové, teprve odhlasovat. Doufejme, že to pro Romy dobře dopadne.

Berme to jako začátek. Konec paternalismu by ovšem znamenal až okamžik, kdy by místní Romové v každé skupině měli minimálně polovinu členů. Zapojení Romů do skupin lokálního partnerství by znamenalo jejich kvalitativní proměnu a změnu jejich dynamiky. Také změnu designu a zaměření připravovaných plánů a projektů, tak aby více odpovídaly potřebám členů komunit, pro které jsou připravovány. Romové by například jistě nepodpořili, úsilí o získání grantů na instalaci sledovacích kamerových systémů do jejich domovů. Pro romské komunity by to znamenalo aktivizaci a spolupodílení se na odpovědnosti.

Domnívám se, že ideově paternalismus a Agentura jako jeho produkt, vychází z textů Plzeňské antropologické školy. Toho, kdo zná texty plzeňských antropologů, asi napadnou následující otázky. Uznává Agentura ve své filosofii vůbec existenci Romů? Uznává Agentura existenci etnických menšin, tedy i Romů? Listina základních práv a svobod ano. Pokud ano, uznává existenci skupinových práv etnických menšin, tedy i Romů? Listina ano.

Klademe si správné otázky? Co když nemáme přemýšlet o tom, do jaké míry Romové chtějí být integrováni a co udělat, aby se integrovali, ale o tom, jestli je vůbec naše společnost do sebe integrovat chce a jestli ne, tak co s tím, můžeme společně s Romy dělat?

A co si myslíte vy? Diskuse (38 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Klademe si správné otázky? Pondělí, 11.Června 2012, 18:55:36

Co kdybychom si položili otázku, komu z naší společnosti a proč záleží na tom, aby celá ta naše společnost Romy do sebe integrovat nechtěla? Jak se změnil postoj k Romům za posledních pár let a proč? Třeba by pomohlo přemýšlení o tom, jaká síla má moc a komu záleží na tom, aby mohl i tu stávající parlamentní demokracii, která se postupně proměňuje ve zvláštní „demokracii po česku“ co nejsnáze demontovat.

Došli bychom možná k závěru, že vytváření podmínek, pomáhajících deshonestovat Romy a manipulace veřejným míněním s cílem zajistit odpor většinové společnosti k integraci Romů je součástí usilovné – a jak se zdá, zatím úspěšné snahy demontovat postupně i tu „demokracii po česku“.

Pane autore, prosím, reagujte Úterý, 12.Června 2012, 11:08:55

Vyjádřil jsem se dílem pochvalně, dílem kriticky k Vašemu prvnímu článku, který boihužel nevyvolal diskusi, kterou by si zasloužil. Ani Vy jste nereagoval a proto svůj vstup zopakuji - měly by Vás zajímat názory lidí, kteří s Vámi jsou v podstatě na jedné lodi, ale možná vidí vědi do větší hloubky, než Vy.
Jinak z tohoto článku se mi líbilo, že snad přece jen nějaké romské komunity začínají působit. Ale moje námitky trvají.
Cituji svůj první vstup:
Vážený pane, poslední dobou se v rámci problematiky národů a národnostní otázky zabývám i Romy, a to z marxistického hlediska. Jako takový plně souhlasím s celkovým zaměřením článku, zejména pokud jde o kritiku Agentury (tedy v zásadě celé vládní politiky).K tomu i k receptům, které předkládáte (zapojení samotných Romů, aktivní komunity apod) nemám žádnou připomínku.
Mám ale dojem, že Váš přístup kulhá na jednu nohu (včetně srovnávání s Afroameričany) - nepostihuje otázku reálné existence nepřizpůsobivých Romů a jejich způsobu života, který opravdu obtěžuje majoritu, zejména její řadové, neprivilegované příslušníky. Aktivní romskou komunitu si představuji především v podobě působení na tyto nepřizpůsobivé až kriminální vrstvy. Nemusíte mi uvádět ty dobře známé příčiny, které Romy srazily do této situace, některé působily již před listopadem, ale ty podstatné přinesl až kapitalismus, který je vyhnal z trhu práce a nahnal do kriminální obživy a vydal na pospas mafiím a lichvářům, přičemž postihl i ty Romy, kteří se poctivě snaží obstát, pracují, jsou začleněni v sociálních vazbách apod. (mám mezi nimi kamarády a jejich situace se stále zhoršuje).Ale - jako historik znám dějiny Romů a jako marxista musím konstatovat, že se na nich podepsalo to, že je všechny dosavadní společenské formace držely mimo hlavní trend civilizace a mimo odvětví, která by rodové komunity bez pevného zakotvení "ukáznila" pro podmínky moderní civilizace /většina Romů neprošla kázní ani zemědělské práce jako jihoameričtí Indiáni a Afroameričané, ani industriální). Ti, kteří ano, byli vyhubeni holocaustem. Hodně romských komunit je zformováno staletým způsobem života - promiňte, teď to přeženu kvůli srozumitelnosti - pravěkého lovce a sběrače, který si bere přímo produkty přírody. Pro Romy je ovšem touto přírodou majorita, od které si bere, jak může, bez vazby na práci, na budoucnost a nějakou sociální aktivitu, kterou od něj nikdo nechtěl, romské komunity nedošly k dělbě práce - nemají systémově (nemám na mysli ty, kdo se z nich vymaní a utečou) inteligenci a řídící struktury - ty co mají, a o kterých se lze jen velmi těžko něco dočíst, jsou hlavně toho starého příbuzenského typu. V tomto smyslu je myslím vhodnější Romy přirovnávat k severoamerickým Indiánům než k Afroameričanům, které kapitalismus dokázal integrovat - i když je třeba udržuje v sociální podřadnosti. Taky nemám rád plzeňskou školu, ale faktem je, že Romové dnes nejsou národ. K vytvoření národa podle marxistického pojetí nestačí pouze kulturní, jazykové, příp. politicko-právní podmínky, národy stvořil společný a intenzivní ekonomický život rodící nosné třídy a s tím, jak mizí národní uzavřené trhy, tak taky začíná proces odumírání národů - v tomto smyslu už Romové nemají šanci se jako skutečný národ zformovat, což neznamená, že podobně jako Židé mimo Izrael nemohou být plnohodnotnou komunitou - ale základ je v té práci a ekonomice - a o tom ve Vašem článku není nic. Jen naznačím - podle mne jediná cesta k záchraně Romů jako etnika a jejich dotažení do moderní civilizace, která nebude věčně kapitalistická, je využít jejich rodových vazeb a zformovat je na bazi samosprávného vlastnictví a podnikání. Můžete se smát mému idealismu, nemám tohle promyšlené, jen to vyplývá z širších vývojových tendencí. Tak tohle byl jen vstup do debaty z hlediska nestalinského marxismu. Můžete mne bít.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Úterý, 12.Června 2012, 14:40:23

Nebudu odpovídat za Míru, ale popravdě řečeno, pane Hellere, ono se na tohle asi odpovídá těžko. Z Vás úplně čiší jiná doba, stará dobrá hegelovská moderna se svým historickým evolucionismem, v němž je jediný smysluplný směr dějin jasně dán. Všechny nezápadní kultury, aby byly "civilizované", se musí připojit k nám, k našemu modelu, který je "ukázní" a promění v "poctivé" lidi... Nemluvě už o nezpochybnitelné roli jediné správné teorie, která je tak objektivní, že můžete její klišé suverénně přikládat na cokoliv, aniž byste se zdržoval poznáním těch témat v historické konkrétnosti, např. problematiky (severo)amerických indiánů (vy si opravdu myslíte, že je to nějak jednotně definovatelná skupina vyznačující se stejným způsobem života?!!!), ať už v jejich minulosti nebo současnosti. To možná i ten Karel May o nich věděl více...

Pane Škabraho, opravdu neodpovídejte za autora Úterý, 12.Června 2012, 16:28:19

Vaše postmoderní, za světovými trendy česky zastaralé postmoderní a k ničemu nevedoucí plácání si dovedu představit. I to, že pro Vás je téměř nemožné odpovědět na marxistickou argumentaci, i když se tzv. výukou marxismu živíte. Už jednou jsme se spolu o té tématice bavili, ani tehdy jste nebyl schopen věcné, ale pouze ideologické odpovědi. Nakonec jste se mne zeptal, co vlastně na vás chci. Ani Vám tu neschopnost vyrovnat se s objektivní realitou nevyčítám ,tenkrát na tom kolegiu jsem měl možnost sledovat Vaše curriculum vitae a způsob Vašeho vzdělávání i dobu - jste prostě jejím produktem. Samozřejmě máte právo vyslovit svůj názor, ale neměl byste se plést do věcí, kterým nerozumíte. Mimochodem - s Romy jsem vyrůstal, dodneška se s nimi kamarádím - ale bohužel to byli ti hodní. A nijak si neidealizuji tuto civilizaci, jenomže bohužel - takhle už dějiny jdou - není moje vina, ani přání, že ten, kdo nezachytí civilizační posun, na to doplatí - každý nezaujatý člověk to vidí.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Úterý, 12.Června 2012, 17:54:1

Pro Vaši informaci, má dizertační práce se jmenovala "Jak lze navrátit smysl slovu modernost?" a byla o překonání postmodernismu...

Zachytit civilizační posun, to je jedna věc. Pochopit, že o modernitě je třeba mluvit v plurálu, zase druhá...

Pane Škabraha, nechtějte mne rozesmát Úterý, 12.Června 2012, 19:00:7

Je úplně jedno o čem píšete ve filozofické rovině, kde můžete s pojmy hausírovat, jak chcete, ale přesto jste tak prostoupen duchem skutečné postmoderny a v jejím rámcii buržoasní ideologií,že o tom ani nemáte tušení. Názorně o tom svědčí to, co jste napsal jako reakci na moje naprosto věcné vyjádření k Romům - a totéž jste udělal i před lety. Jak jsem napsal, já chápu proč v hlavě máte zmatek, není to konec konců Vaše vina, nevyčleňujete se nijak ze společenskovědní komunity a generace polistopadové doby, tak jako se naši stalinisté nejsou s to se vyčlenit z ducha 50 let a normalizace. Ale k čemu je tohle filozofické mudrování - napsal jsem konkrétně něco o Romech - nebylo to nic špatného, ale o problému to bylo - tak reagujte na to a nechte stranou, kdo z nás představuje nosný proud myšlení. Hic Rhodos, hic salta.

Martin Profant - Praha 7

Ach jo Středa, 13.Června 2012, 10:49:5

Od bolševismu k rasismu bez znalosti marxismu (o dalším filosofickém pojmovém hausirování nemluvě).

Promluvil mudrc,který nezná zřejmě ani marxismus, ani rasismus Středa, 13.Června 2012, 12:01:1

Vrána k vráně sedá, rovný roivného si hledá.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Středa, 13.Června 2012, 12:17:5

Já tedy považuju za "k ničemu nevedoucí plácání" např. tvrzení, že Romové nemají inteligenci - jejich spisovatelé nebo třeba lidé kolem Muzea romské kultury jsou co? Navíc v případě Romů má smysl dívat se na ně spíš z celoevropské perspektivy.

Na operování s abstrakty typu "lovci a sběrači" (nebo také "produkt doby" či "oběť buržoazní ideologie") je nejhorší, že z nich lze odvozovat závěry a tvrdit, že musí v souladu s "objektivní realitou" platit, ať si o tom zkoumané subjekty myslí cokoliv. Třeba ti indiáni. Nechme stranou, že i v severní Americe bylo zemědělství běžné (od koho se asi první osadníci v Jamestownu učili pěstovat kukuřici nebo tabák?). A vezměme si třeba prérijní kmeny (původně usedlé, ale po příchodu koní se přeměnivší v ty populární lovce bizonů) a vedle nich kmeny ze severozápadního pobřeží (Tlingité, Haidové ad., snad ta jména nekomolím). Obojí můžete směle zařadit mezi "lovce a sběrače" co do typu obživy, z toho ale vůbec nevyplývá, že to jsou srovnatelná společenství. Takoví Lakotové svým zřízením na nás mohou působit skoro anarchisticky, zatímco u těch druhých se vyskytovalo mnoho, snad až desítky společenských stupňů, včetně otroctví na straně jedné a okázalého ničení majetku (snad i zabíjení těch otroků) na straně druhé. Pro pochopení jejich konkrétní historické situce charakteristika "lovci a sběrači" nic podstatného neříká. A mimo je pak srovnání těch indiánů s Romy na základě uvedené škatulky. Např. si nevybavuju si žádný kmen, který by vedl vysloveně nomádský způsob života, pokud za něj nebudeme považovat sezónní změny tábořiště, dané třeba tažením těch bizonů. Dnes mají, narozdíl od Romů, své rezervace, typ samosprávy, často vycházející z tradičních sídel, která těm kmenům patřila. A už desítky let tam samozřejmě provozují běžné ekonomické aktivity, žádné lovcosběračství.
Sami indiáni se nevnímají jako jeden národ, pokud je tu povědomí o společné identitě, tak je to spíš reakce na vnější tlak, resp. na to, že vůči nim vláda dlouho uplatňovala tutéž politiku "převýchovy" a Hollywood tatáž klišé. Dnes se často používá termín "First Nations" (Indián je nekorektní) - všimněte si toho plurálu...

Martin Profant - Praha 7

O rasismu něco málo vím Středa, 13.Června 2012, 13:37:32

Ono je jedno, jestli to pojmenujeme rasismus, nicméně to, co pan Heller napsal je buď z neznalosti nebo z bolševického dogmatismu šířením hodně negativního obrazu Romů:

A) Dnešní skupiny lidí, které my vždy a oni samy někdy označujeme jako Romy, se pohybují, se historicky zřejmě vážou ke skupinám lidí, které jsou od 15. století doložené v celé Evropě a v českých zemích dosti intenzivně. Kováři, košíkáři, hudebníci, handlíři s dobytkem. Pochopitelně, pro raně novověkou společnost lidé na okraje, objekt asimilačních snah a s probíhající marginalizací lidé bez možnosti řádné obživy. Ale to, co nám popisují soudní spisy, kroniky atd., není o nic černější obraz než popis pracovních gangů v Marxově Kapitálu.
-- tolik k tomu šíření nenávisti vůči skupině obyvatel:

"Pro Romy je ovšem touto přírodou majorita, od které si bere, jak může, bez vazby na práci, na budoucnost a nějakou sociální aktivitu."

B) Pro původní romské komunity je charakteristická striktní dělba práce ve vazbě na původ. Spolu s kulturně zakořeněným odmítáním "obdělávání země" to byla nejtvrdší překážka pro osvícenské asimilační snahy. To o absenci dělby práce je prostě nehoráznost.

B) Podle dosti přesvědčivých odhadů má u nás více než 60% Romů trvalou pracovní kariéru, přes třicet procent romských dětí prochází středoškolským vzděláním, zastoupení na vysokých školách není valné, ale blíží se deseti procentům, to je víc než než u většiny subprivilegovaných skupin v EU -- tolik k té absenci disciplinování.

C) Ano, Romové nejsou moderní národ a postrádají i zákládní znaky etnie. Ty bychom nalezli spíše na úrovni toho, čemu neználkové z Plzně říkají romská subetnika.
Osobně pochybuji, že by cesta postupného vytváření národa byla pro Romy ta nejšťastnější, ale volba je na nich.
Míra Brož má pravdu v jednom, a to velmi podstatném -- pokud si Romové sami nevytvoří odhodlanou, houževnatou, vládním pomocí nezkorumpovanou a
v rámci odpovídají skupiny většinově respektovanou reprezentaci, bude jakákoliv pomoc politicky oslabená limitou paternalismu. Ale tahle reprezentace nemusí být nutně podle národního klíče.

p.s. Nejsem marxista, ale očekával bych, že marxistická analýza problému bude vycházet za
a) z analýzy současné situace (Anatomie člověka je klíčem k anatomii opice.) a z třídního podmínění vydělování Romů jako zástupného objektu nenávisti pro vykořisťované masy;
b) z faktických znalosti.

Pánové Škabraho a Profante - konečně Středa, 13.Června 2012, 18:48:17

rozumná řeč. Kdybyste si na počátku odpustili Vaše ničím nepodložené ideologické kádrování a kdybyste si taky pořádně přečetli můj text, mohli jsme si ušetřit nedorozumění. Všechna fakta, která uvádíte znám a v zásadě je znal už Marx /odkazuji na kapitolu Formy předcházející kapitalistické výrobě v II. dílu Grundrissů). Nemluvím o detailech, ale o těch zásadních závěrech, které u nich vyplývají. Už jsem asi dvakrát o Romech na DR psal a dočkal jsem se jen ideologických keců pana Škabrahy, diskuse se nerozvinula. Psal jsem o Romech i jinde – dokonce i do Romano Hangos – v zásadě na jejich obranu. Nedávno jsem v duchu Vašich argumentů zkritizoval rasistický článek, který koloval na netu a který si dokonce OV KSČM Trutnov (tedy jeden divoch bez vědomí předsedy) dal na web. Mohu ho komukoli poslat, ale je dost dlouhý a proto mi ho nemá kdo uveřejnit. Tam mimo jiné vykládám romské dějiny (jako Vy, je to ostatně i v nejzákladnější literatuře od Horváthové apod.) a odmítám aplikaci nevědecké teorie objevitele DNA Watsona o genu menší inteligence u černých, který byl tím idiotem autorem jménem Rambousek použit i proti Romům. Ale to neznamená, že se bezmyšlenkovitě zařadím do zástupu idealistických krasoduchů, kteří Romy takzvaně brání, ale vidí jen na jedno oko a ne podstatný problém - že se u mnoha Romů pod vlivem nikoliv biologických, ale ryze společenských faktorů určitá mentalita zformovala (největší vinu na tom má kapitalismus). Řešení problému nevidím v rasismu a potlačování nebo osvětě, ale v ekonomice a samosprávě. V celém tomto přístupu provádím důsledně ekonomickou a třídní analýzu, takže bych si vyprosil poučení od pana Profanta, který ví o třídách houby.Rozhodně o nich nic nenapsal, co by stálo za řeč, já ano, i přes nepřízeň režimu a chudobu.
V řadě Vašich výpadů proti mně – ale nic proti tomu, uvádějí fakta – jde prostě o nepochopení, o to, že do mé argumentace vnášíte to, co si jenom Vy myslíte, že tam je a do toho pak pálíte. Jindy je to – já o voze a Vy o koze. Ale především neberete v úvahu, že jsem svůj vstup do diskuse zamýšlel jen jako naznačení problému a odstartování diskuse.Tudíž jsem nepsal přesně a nerozváděl věci. Pokud byste četli ty Grundrissy – ale je to i v Původu rodiny atd. – tak byste porozuměli, o co mi šlo. Zejména při tom podobenství s Indiány. Nevím, proč mne školíte o Indiánech, když jsem uvedl jen to, že jsou podobnější Romům než Afroameričané – myslel jsem severoamerické Inidány v době příchodu bílých a Afroameričany po válce Severu proti Jihu. Afroameričané už byli do moderní civilizace (samozřejmě vykořisťovatelské, ale v dějinách se nedají mezistupně obcházet) vtaženi, bránily jim jen vnější překážky, to už bylo vědomě jednající etnikum s politickým hnutím. Samozřejmě že Indiáni nebyli jeden celek a jejich komunity procházely různým tempem různými stadii, někteří dokonce už došli na práh civilizace. Ale na ČSAV jsem měl možnost prostudovat si dizertace některých specialistů na Indiány, ti mimochodem oceňovali ty Marxovy Grundrisse, ta základní charakteristika – pospolitost, která si více méně bere z přírody (i když třeba jako lovci bůvolů) – není nutné,aby kočovali - to není podstatné – nezná ještě soukromé vlastnictví a představuje primitivní občinu. V těch dizertacích – jistá dr. Klápšťová – jestli si to dobře pamatuji – byly i fakta od kmene, který už se lámal k rozdílům ve vlastnictví – ale když vznikla nerovnost v předmětech denní potřeby, tak se čas od času udělala slavnost a ti bohatí tam zase všechno rozházeli.
A na tuhle podobnost u Romů jsem myslel. Jestli jsou správné vědecké romologické hypotézy, předkové Romů už vstoupili do civilizace v harappské civilizaci a pak byli násilím vrženi zpět a byla jim vnucena existence příbuzenských vyděděneckých komunit spojených kastovně s podřadnými druhy práce, třídně nediferencovaných a nediferencovaných ani dělbou práce na duševní a fyzické, řídící a řízené, řemeslníky apod. pracovníky, jako tomu bylo v indických občinách. A v této podobě se pak tloukli po světě a vládnoucí třídy feudalismu i kapitalismu je jen okrajově tolerovaly, podle potřeby hubily a vyháněly. Nepouštěly je do oblastí ekonomiky důležitých pro rozvoj, jako Židy. Takže nevím, co špatného je na té mé (na Marxově a Engelsově přístupu k primitivním občinám založené) zkratce vysvětlující mentalitu Romů, minimálně ve vztahu k vlastnictví i jistou neschopnost kalkulovat s budoucností (Rom si prostě musel při nedostatku něco ukrást od majority a rychle s tím utéci nikdy nevěděl, kdy ho chytí a pověsí – a to i v relativně civilizované habsburské monarchii. (Pravda – této monarchii se podařilo část Romů usadit a napojit alespoň na vesnické hospodářství, dokonce i zemědělství –ale tuto část zdecimoval holocaust). Já netvrdím,že ta romská mentalita dnes je stejná jako v 18. století nebo asi i za 1.republiky – přece jen se už do toho moderního kapitalismu a potom protosocialismu dostali a leccos – ne vždy dobrého – do nich proniklo. Ale chybělo jim to, co formovalo mexické Indiány, Afroameričany apod. – alespoň návyk k systematické zemědělské práci a s ní spojenému způsobu života a už vůbec neznali dlouholetou industriální kázeň, která převálcovala všechny moderní národy (ne vždy stejně intenzivně – viz jihoevropské „maňana“). I protosocialismus, který jim opravdu chtěl pomoci, nedokázal nic moc, zarazil kočovnictví a nahnal je do sídlišť bez ohledu na kulturní specifiku – tedy –analogicky – Apače, Komanče, Kijowy i Navaje. A navíc je naučil na bezzásluhové sociální dávky. O dopadech kapitalistické restaurace jsem psal ve svém vstupu. Já netvrdím, že se to týká všech Romů, osobně znám ty adaptované – ale ti všichni se dokázali adaptovat jen, pokud se z romských komunit vyčlenili a utekli. Mohu uvést výrok romské uklízečky po návštěvě u příbuzných v komunitě na Slovensku – „Už mne Ti Cikáni štvali, celý den jenom hrají na housličky a chlastají“. A tou neexistencí romské inteligence jsem myslel skutečnou profesní inteligenci žijící v denním kontaktu s ostatními Romy, ne ty „ukázkové Romy“ bez spojení s komunitou – primáše, advokáty atd. – a kritizuji často ty „podnikatele s romskou otázkou“, kteří na ní jen finančně parazitují a vůdcovství Romů jen předstírají. (Po téhle kritice v odpovědi na anketu mám Romano Hangos uzavřené). Pouhá aktivizace komunit, aby se praly za svá formální práva, které jejich členové nejsou s to ani využít, je na nic, oni musí mít vliv na své vlastní nepřizpůsobivé příslušníky. Projekt utvoření národa je nesmysl, to už v globalismu nejde – jedině když se národ nechápe s ekonomickým základem, ale jen kulturně – ale mohou se zformovat alespoň jako civilizovaná kulturně-politická pospolitost jako Židé mimo Izrael (tam je izraelský národ, ten to stihl) – já používám pojem „globální národnost“ – to budou jednou i Češi. Takže krasoduchy meloucí o politických a lidských právech rád nemám, dokud neřeknou k A,taky B.
Takže pánové – je Vám už jasné, co jsem jen naznačoval a co jste nepochopili? Smutné je jen, že jsem to musel vyložit v tak dlouhém vstupu – za to mne teď budou ostatní kritizovat. A jinak – kolik živých Romů jste pánové viděli?

Pánové Škabraho a Profante - konečně Středa, 13.Června 2012, 18:48:17

rozumná řeč. Kdybyste si na počátku odpustili Vaše ničím nepodložené ideologické kádrování a kdybyste si taky pořádně přečetli můj text, mohli jsme si ušetřit nedorozumění. Všechna fakta, která uvádíte znám a v zásadě je znal už Marx /odkazuji na kapitolu Formy předcházející kapitalistické výrobě v II. dílu Grundrissů). Nemluvím o detailech, ale o těch zásadních závěrech, které u nich vyplývají. Už jsem asi dvakrát o Romech na DR psal a dočkal jsem se jen ideologických keců pana Škabrahy, diskuse se nerozvinula. Psal jsem o Romech i jinde – dokonce i do Romano Hangos – v zásadě na jejich obranu. Nedávno jsem v duchu Vašich argumentů zkritizoval rasistický článek, který koloval na netu a který si dokonce OV KSČM Trutnov (tedy jeden divoch bez vědomí předsedy) dal na web. Mohu ho komukoli poslat, ale je dost dlouhý a proto mi ho nemá kdo uveřejnit. Tam mimo jiné vykládám romské dějiny (jako Vy, je to ostatně i v nejzákladnější literatuře od Horváthové apod.) a odmítám aplikaci nevědecké teorie objevitele DNA Watsona o genu menší inteligence u černých, který byl tím idiotem autorem jménem Rambousek použit i proti Romům. Ale to neznamená, že se bezmyšlenkovitě zařadím do zástupu idealistických krasoduchů, kteří Romy takzvaně brání, ale vidí jen na jedno oko a ne podstatný problém - že se u mnoha Romů pod vlivem nikoliv biologických, ale ryze společenských faktorů určitá mentalita zformovala (největší vinu na tom má kapitalismus). Řešení problému nevidím v rasismu a potlačování nebo osvětě, ale v ekonomice a samosprávě. V celém tomto přístupu provádím důsledně ekonomickou a třídní analýzu, takže bych si vyprosil poučení od pana Profanta, který ví o třídách houby.Rozhodně o nich nic nenapsal, co by stálo za řeč, já ano, i přes nepřízeň režimu a chudobu.
V řadě Vašich výpadů proti mně – ale nic proti tomu, uvádějí fakta – jde prostě o nepochopení, o to, že do mé argumentace vnášíte to, co si jenom Vy myslíte, že tam je a do toho pak pálíte. Jindy je to – já o voze a Vy o koze. Ale především neberete v úvahu, že jsem svůj vstup do diskuse zamýšlel jen jako naznačení problému a odstartování diskuse.Tudíž jsem nepsal přesně a nerozváděl věci. Pokud byste četli ty Grundrissy – ale je to i v Původu rodiny atd. – tak byste porozuměli, o co mi šlo. Zejména při tom podobenství s Indiány. Nevím, proč mne školíte o Indiánech, když jsem uvedl jen to, že jsou podobnější Romům než Afroameričané – myslel jsem severoamerické Inidány v době příchodu bílých a Afroameričany po válce Severu proti Jihu. Afroameričané už byli do moderní civilizace (samozřejmě vykořisťovatelské, ale v dějinách se nedají mezistupně obcházet) vtaženi, bránily jim jen vnější překážky, to už bylo vědomě jednající etnikum s politickým hnutím. Samozřejmě že Indiáni nebyli jeden celek a jejich komunity procházely různým tempem různými stadii, někteří dokonce už došli na práh civilizace. Ale na ČSAV jsem měl možnost prostudovat si dizertace některých specialistů na Indiány, ti mimochodem oceňovali ty Marxovy Grundrisse, ta základní charakteristika – pospolitost, která si více méně bere z přírody (i když třeba jako lovci bůvolů) – není nutné,aby kočovali - to není podstatné – nezná ještě soukromé vlastnictví a představuje primitivní občinu. V těch dizertacích – jistá dr. Klápšťová – jestli si to dobře pamatuji – byly i fakta od kmene, který už se lámal k rozdílům ve vlastnictví – ale když vznikla nerovnost v předmětech denní potřeby, tak se čas od času udělala slavnost a ti bohatí tam zase všechno rozházeli.
A na tuhle podobnost u Romů jsem myslel. Jestli jsou správné vědecké romologické hypotézy, předkové Romů už vstoupili do civilizace v harappské civilizaci a pak byli násilím vrženi zpět a byla jim vnucena existence příbuzenských vyděděneckých komunit spojených kastovně s podřadnými druhy práce, třídně nediferencovaných a nediferencovaných ani dělbou práce na duševní a fyzické, řídící a řízené, řemeslníky apod. pracovníky, jako tomu bylo v indických občinách. A v této podobě se pak tloukli po světě a vládnoucí třídy feudalismu i kapitalismu je jen okrajově tolerovaly, podle potřeby hubily a vyháněly. Nepouštěly je do oblastí ekonomiky důležitých pro rozvoj, jako Židy. Takže nevím, co špatného je na té mé (na Marxově a Engelsově přístupu k primitivním občinám založené) zkratce vysvětlující mentalitu Romů, minimálně ve vztahu k vlastnictví i jistou neschopnost kalkulovat s budoucností (Rom si prostě musel při nedostatku něco ukrást od majority a rychle s tím utéci nikdy nevěděl, kdy ho chytí a pověsí – a to i v relativně civilizované habsburské monarchii. (Pravda – této monarchii se podařilo část Romů usadit a napojit alespoň na vesnické hospodářství, dokonce i zemědělství –ale tuto část zdecimoval holocaust). Já netvrdím,že ta romská mentalita dnes je stejná jako v 18. století nebo asi i za 1.republiky – přece jen se už do toho moderního kapitalismu a potom protosocialismu dostali a leccos – ne vždy dobrého – do nich proniklo. Ale chybělo jim to, co formovalo mexické Indiány, Afroameričany apod. – alespoň návyk k systematické zemědělské práci a s ní spojenému způsobu života a už vůbec neznali dlouholetou industriální kázeň, která převálcovala všechny moderní národy (ne vždy stejně intenzivně – viz jihoevropské „maňana“). I protosocialismus, který jim opravdu chtěl pomoci, nedokázal nic moc, zarazil kočovnictví a nahnal je do sídlišť bez ohledu na kulturní specifiku – tedy –analogicky – Apače, Komanče, Kijowy i Navaje. A navíc je naučil na bezzásluhové sociální dávky. O dopadech kapitalistické restaurace jsem psal ve svém vstupu. Já netvrdím, že se to týká všech Romů, osobně znám ty adaptované – ale ti všichni se dokázali adaptovat jen, pokud se z romských komunit vyčlenili a utekli. Mohu uvést výrok romské uklízečky po návštěvě u příbuzných v komunitě na Slovensku – „Už mne Ti Cikáni štvali, celý den jenom hrají na housličky a chlastají“. A tou neexistencí romské inteligence jsem myslel skutečnou profesní inteligenci žijící v denním kontaktu s ostatními Romy, ne ty „ukázkové Romy“ bez spojení s komunitou – primáše, advokáty atd. – a kritizuji často ty „podnikatele s romskou otázkou“, kteří na ní jen finančně parazitují a vůdcovství Romů jen předstírají. (Po téhle kritice v odpovědi na anketu mám Romano Hangos uzavřené). Pouhá aktivizace komunit, aby se praly za svá formální práva, které jejich členové nejsou s to ani využít, je na nic, oni musí mít vliv na své vlastní nepřizpůsobivé příslušníky. Projekt utvoření národa je nesmysl, to už v globalismu nejde – jedině když se národ nechápe s ekonomickým základem, ale jen kulturně – ale mohou se zformovat alespoň jako civilizovaná kulturně-politická pospolitost jako Židé mimo Izrael (tam je izraelský národ, ten to stihl) – já používám pojem „globální národnost“ – to budou jednou i Češi. Takže krasoduchy meloucí o politických a lidských právech rád nemám, dokud neřeknou k A,taky B.
Takže pánové – je Vám už jasné, co jsem jen naznačoval a co jste nepochopili? Smutné je jen, že jsem to musel vyložit v tak dlouhém vstupu – za to mne teď budou ostatní kritizovat. A jinak – kolik živých Romů jste pánové viděli?

Pardon, omluva a oprava Středa, 13.Června 2012, 23:31:40

Ne lovci bůvolů ale bizonů, ti bůvoli mi tam skočili z jedné písničky z klukovských let, která mně strašila v hlavě.

Martin Profant - Praha 7

Vážený pane Hellere, Čtvrtek, 14.Června 2012, 00:05:54

ta formální práva, která podle Vás nejsou "příslušníci komunit" ani použít jsou např.
a) právo na přístup ke vzdělání
b) právo na elementární bezpečí
c) právo na volný pohyb a přístup do veřejných prostor.

Právě proto, že jsem viděl a vídám docela dost živých Romů, pracoval jsem s nimi v pivovaru, sloužil na vojně a pár let dost intenzivně spolupracoval vzdělávacích programech, nemám pro dogmatické zaslepence, kteří význam boje o podobná práva bagatelizují, příliš pochopení.

Martin Profant - Praha 7

Vážený pane Hellere, Čtvrtek, 14.Června 2012, 00:06:3

ta formální práva, která podle Vás nejsou "příslušníci komunit" ani použít jsou např.
a) právo na přístup ke vzdělání
b) právo na elementární bezpečí
c) právo na volný pohyb a přístup do veřejných prostor.

Právě proto, že jsem viděl a vídám docela dost živých Romů, pracoval jsem s nimi v pivovaru, sloužil na vojně a pár let dost intenzivně spolupracoval vzdělávacích programech, nemám pro dogmatické zaslepence, kteří význam boje o podobná práva bagatelizují, příliš pochopení.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Výjezdní zasedání? Čtvrtek, 14.Června 2012, 06:01:5

Což takhle uspořádat o té marxistické teorii romského národa takovou malou konferenci diskutérů Deníku Referendum v sobotu 23. června v Sokolově?

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Pane Macháčku, Čtvrtek, 14.Června 2012, 07:35:23

hluboce před Vámi smekám, neb považuji Váš nápad a návrh za (prosím, to označení je míněno zcela vážně) drahokam, který se dosud v Deníku referendum nevyskytl. Soudím, že je naprosto v linii klasiků – jak známo, prohlásil jeden z nich, že „testování pudingu spočívá ve snědení“(the proof of the pudding is in the eating).

Kdyby se realizace Vašeho nápadu ujaly ochotné, šikovné a pracovité ruce, bylo by báječné uspořádávat pod patronací "Deníku referendum" zasedání (nejen výjezdní) lidí diskutujících na jeho stránkách. Těch přezrálých a zde diskutovaných zádrhelů společnosti je víc než dost – jen nevím, kdo by to financoval.

Pane Macháčku, rád bych se zúčastnil, ale Čtvrtek, 14.Června 2012, 08:51:54

bohužel mám vážné zdravotní problémy - páteř, noha - a v nejbližší dob se to nezlepší. Cestovat mohu jen autem, které nemám.
Jinak si Vás dovoluji opravit - nejde o marxistickou teorii romského národa (který neexistuje),kterou nedokázali rozpracovat ani koryfejové za protosocialismu, ale o aplikaci modernizované marxistické teorie národnostní otázky. Přesto díky za námět.

P?ane Profante - už zase ve starých kolejích Čtvrtek, 14.Června 2012, 09:05:17

Myslím tím Vaši úžasnou schopnost uhnout od jádra problému a překroutit text oponenta. Já přece nijak nesnižuji ta práva, o nichž mluvíte, ale za daných okolností to budou opravdu jen formální práva a řada Romů je nebude schopna využít. Znám speciální základní školu pro romské děti, která umírá na naprostý nezájem rodičů i dětí, i když v ní vládnou podmínky proti normálním školám až luxusní. A mimochodem - z těch práv Vám jaksi vypadlo právo, které je velmi důležité pro ty Romy, kteří se opravdu začlenit chtějí nebo se začlenili, ale v kapitalismu ztrácejí půdu pod nohama - právo na práci - které je v atmosféře, která je rozpoutaná pravicí (v minulém vstupu jste mi přisoudil, žze tohle zneužívání romské otázky vládnoucí třídou nevnímám, což je blbost, ale považuji to za zcela banální samozřejmost, tak o tom nemluvím, kdyby Romové neměli vlastní problémy, neměla by tato manipulace takový úspěch - viz právě ti Afroameričané v 60 letech). Takže toto právo, by pomohlo, kdyby bylo zakotveno alespoň formálně. Ovšem jen potud, kdyby romské hnutí dokázalo přimět ty nepřizpůsobivé, aby se ho alespoň pokusili využít a ochránilo by Ty přizpůsobivé.
Ale ještě k Vám- nastolil jsem závažný problém a Vy z něj utíkáte k tomu často prázdnému řečnění o lidských právech - k podstatě jste se nevyjádřil a mně jste zřejmě přisoudil roli katana romského lidu. To je pro Vás typické.Kam zabočíte tentokrát?Asi, jak je Vaším zvykem, řeknete, že tak jste to nemyslel atd.

Martin Profant - Praha 7

Ano, pane Hellere Čtvrtek, 14.Června 2012, 10:10:41

už zase ve starých kolejích. Jinak byste věděl, že v tom boji o romské vzdělání jde právě o to, aby romské děti chodily do "normálních", nikoliv speciálních škol. Mimoto pokud mluvíme o České republice, pak speciální základní školu pro romské děti prostě znát nemůžete -- neexistuje. Existují jen školy, ve kterých se natolik navýšil podíl dětí ze sociálně vyloučených komunit -- a ty děti bývají vesměs, i když ne vždy romské --, že byly zavedeny rozšířené programy pro podporu jejich vzdělávací kariéry (nikoliv tedy programy romského školství).
Právo na práci je samozřejmě jedno z nejdůležitějších sociálních práv, právě tak právo na bydlení -- ale já psal o právech, jejichž plnění se díky "aktivovaným komunitám", které se perou za svá práva (a ovšem silné podpoře části obecné veřejnosti), zlepšuje či alespoň udržuje nad kritickým prahem. To o výše zmíněných sociálních právech v souvislosti s českými Romy neplatí.

Nepřisuzuji Vám roli katana romského lidu, dokonce vám i věří, že byste pro Romy chtěl to dobré. Psal jsem o zaslepenosti -- díky které nevidíte, že slova "o sběračích, kterým místo přírody slouží majoritní společnost", tvrzení o absenci romské disciplinovanosti vůči práci atd. mají nezanedbatelný rasistický potenciál.
Váhal bych s takovými formulacemi dokonce i tehdy, kdyby byly věcně správné a hledal bych přiměřenější výraz; ale ony nejsou než generalizací velmi dílčí zkušenosti, která chování malé části skupiny přisuzuje celé skupině (a navíc s pro tuto potřebu tu skupinu konstruuje).
Výkon hodný Kalouskova řádu za demagogii -- opět bohužel se silným rasistickým potenciálem -- představuje Vaše dělení na "přizpůsobivé" a "nepřizpůsobivé" a uvalování spoluodpovědnosti za důsledky dlouhodobého sociálního vyloučení na "romské hnutí". Počínaje reprodukcí pravicového ideologického konstruktu, podle kterého "nepřizpůsobiví" nepracují, protože nechtějí anebo se o to nesnaží. A smutné je, že ten Kalouskův řád byste dostal neprávem, protože Vy si ani neuvědomujete, že hlásáte pravicovou demagogii.

A k té formálnosti práv - formálně Romové všechna práva, o kterých byla řeč a i ty další v Listině prostě mají. Jenomže odpovídající užívání některých z nich je pro ně mnohem hůře dostupné než pro zbytek populace (tedy jsou limitně jen formální). Ten aktivistický boj se ale týká právě toho, aby se jejich přístupnost pro Romy dostala alespoň na určitou, byť zatím nepříliš uspokojivou úroveň. A bez aktivismu by byla tato úroveň zřejmě nižší.
Ten pseudoteoretický spletenec, kterému říkáte "podstata", ten mě opravdu nezajímá a nemám důvod se k němu vyjadřovat.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Neadresná poznámka Čtvrtek, 14.Června 2012, 10:51:42

ke způsobu komunikace v této diskusi, nikoli k meritu věci

Lépe je vyhnout se subjektivnímu hodnocení stylu a vlastností oponentů ze stejné strany fronty, pokud nám dostatečně záleží na účinném řešení toho, o čem diskutujeme. Škoda času a energie, když se pak cítíme nuceni reagovat na nepříliš vlídnou odezvu na námi zveřejněné osobité známkování těchto vlastností. Nehledě k tomu, že takový způsob poněkud přivírá dveře, kterými nám ti, s nimiž hovoříme, naslouchají. Tato poznámka není výzvou k opomíjení a zamlčování jednotlivých stránek řešené otázky, týká se pouze způsobu, jak vést efektivnější komunikaci.

No tak jste přece jen našel způsob překrucování- jste opravdu mistr Čtvrtek, 14.Června 2012, 12:07:13

pane Profante. Ta škola je v Boleslavově ulici 1 v Praze 4,můj dobrý známý působí na gymnasiu snad v téže budově, nemá důvod lhát. Prý se na Googlu pod heslem praktická škola najdou ještě jadrnější údaje a výpovědi, než mám já, nevím, nezkoumal jsem to. Chytáte se slovíček - přizpůsobiví a nepřizpůsobiví - mne nezajímají tyhle formální pojmové propagandistické tahanice, tak jako mne nezajímají emocionální reakce našich stalinistů na slova "porážka socialismu", "protosocialismus" a "vládnoucí třída řídícího aparátu" zdůvodňované údajnou možností zneužití kritiky minulosti antikomunismem - prostě tyto rozdíly mezi Romy jsou, každý o nich ví, já jsem si netroufl je nějak kvanitifikovat, nevylučuji, že těch "nepřizpůsobivých" je výrazná menšina, ale odborníci, kterým Vy nejste, mluví jinak (nebudu je jmenovat, abych jim nenadělal problémy právě s tou romskou pseudoelitou, kterým říkám "podnikatelé s romskou otázkou". Tak je to zase jedna obezlička, abyste si udržel tvář.Na charakteristice mentality "sběračů" vůči majoritě a chybějících dlouhodobě ve společnosti vytvářených návyků k práci i odpovědnosti do budoucna u značné části Romů trvám - myslím, že jsem ji dostatečně dějinně a ekonomicky zdůvodnil, s rasismem nemá nic společného, to může říci zase jen manipulátor Vašeho formátu. Otázka možného zneužití těchto marxistických charakteristik rasisty mne opět v této etapě nezajímá, ale nic tomu nenasvědčuje, rasisté mají zcela odlišnou logiku - Rom je degenerovaný z biologické podstaty. Podstatné je, aby ti, kdo se snaží Romům opravdu pomoci (a ne si na nich jen přiživovali politickou kariéru či parazitovali na penězích pro Romy určených) viděli správně realitu - toho Vy - díky Vašemu od ekonomiky odtrženému pojetí společnosti - prostě nejste schopen. To je ta podstata, která Vás nezajímá. Rovněž trvám na spoluodpovědnosti té prvotní jakoby romské elity (při své činnosti na ÚV KSČM jsem pár takových "představitelů" Romů poznal a existuje o nich i práce Pečínky) za neuspokojivý stav v romské komunitě, na druhou stranu jsem ve všech svých vstupech jasně konstatoval, že hlavní odpovědnost má kapitalismus, buržoasie a její stát. Kdybyste dokázal být objektivní, což jste nikdy neuměl, tak byste viděl, že nemám nic proti aktivitám, které se ve prospěch Romů odehrávají, já jenom jdu dál a požaduji obrátit je z hlavy na nohy a postavit na solidní základ, protože jinak nás opravdu čekají katastrofické scénáře. A ten Kalouskův řád v podobě řádu za vykrucování, překrucování a manipulaci patří především Vám.

Paní Šprynarová Čtvrtek, 14.Června 2012, 12:15:27

mám v panem Profantem dlouholeté zkušenosti, nějaké taktizování u něj nemá smysl, na něj platí jen "na hrubý pytel, hrubá záplata" - ostatně víte, že já si na jemnost a citlivost - třeba i vůči Vám, omlouvám se, Ty údaje o sobě jste uvedla až post festum - nepotrpím. Moc nevěřím na to, že jemnější forma více získává - kde jsou zásadní rozdíly, mají vždy ideologický základ a díky tomu emocionální náboj - a působit proti tomu dává jen malé šance. No a u těch, kteří dozráli k podobnému názoru, problém není, ti vnímají i drsná slova. Větu "proti obsahu nic nemám, ale ta forma" jsem slýchal v životě často a nejen vůči mému projevu, a vždycky to byla obezlička zavilých odpůrců, ale politických "taktiků" (Samozřejmě to nepřisuzuji Vám, Vy mne jen prostě lidsky nesnášíte, čemuž se nedivím).Nic ve zlém.

Martin Profant - Praha 7

Vážený pane Hellere, Čtvrtek, 14.Června 2012, 12:47:44

Dík za upřesnění. Praktická škola v Boleslavově opravdu není zařízení pro romské žáky. A pokud je opravdu poloprázdná, je to dobrá zpráva -- čím míň bude dětí, která podobná zařízení potřebují, tím lépe.
Nebudu se s vámi přít, zda je Vaše charakteristika Romů jako sběračů vůči majoritě "marxistické". Ale to, že je tato "marxistická charakteristika" rasisticky zneužitelná, by vás přece jen zajímat mělo.
Nevím, kdo je v této zemi odborník na Romy -- zvláště takový, který si nepřeje být jmenován -- ale nejde o to, zda je "nepřizpůsobivých" výrazná menšina. Nejde ani o to, že toto použití slovo přivandrovalo do češtiny jako kalk z fašistické němčiny. Jde o jednoznačně diskreditační charakter toho označení -- označují se tak lidi, kteří byli nejprve objektivně znevýhodněni v šanci získat potřebnou, kvalifikaci, pracovní návyky atd. (nepřímé vyloučení v základním vzdělání a omezená šance na vyučení) a později dlouhodobě neúspěšní na trhu práce (se všemi důsledky, které tato neúspěšnost má).
Nepopírám, že existuje byznys s romskou integrací -- jakkoliv jsem neměl příležitost dělat s ním zkušenost při činnosti na ÚV KSČM -- nicméně poznal jsem desítky romských aktivistů, kteří odvádějí tvrdou a poctivou práci, většina z nich by se určitě uživila jinde lépe, pokud se tím vůbec živili (Jarka Balášová, Karel Holomek, Čeněk Růžička, abych jmenoval alespoň některé) a jakkoliv jsem se doposud vyhýbal silným slovům: ti lidé si nezaslouží, aby o nich mluvil s pohrdáním a despektem takový ..., jako jste Vy.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Josef Heller - Politický analytik Čtvrtek, 14.Června 2012, 12:54:20

Je nejen slušné na oslovení odpovědět, ale navíc to někdy může být i užitečné. Užitečné třeba v upřesnění postojů. Soudím, že se spojenci (těmi lidmi na stejné straně fronty) - byť s rozdílným názory na to či ono - je z logiky věci přece jen třeba zacházet jinak, než s bytostnými odpůrci na opačné straně fronty.

Nakonec – aniž o tom asi máte tušení, vlastníte zřejmě kámen mudrců či křišťálovou kouli, v níž je vše k vidění, nebo něco podobného. Jinak byste nemohl při svém tvrdém materialismu tak dokonale vědět, jak prostě lidsky nesnáším lidi, které jsem (nejspíš) v životě neviděla.

Teď už vaříte jen z vody, pane Profante Čtvrtek, 14.Června 2012, 14:02:56

protože pořád jen opakujete svoiji mantru, která Vám umožňuje uniknoiut z podstaty problému - mají Romové tu mentalitu, kterou jsem ve zkratce naznačil? Jak velká je to část? Je "nepřizpůsobivost" (je úplně jedno, jaké to má jazykové kořeny a jakým termínem se to oéznačuje - to je hračičkaření lidí, kteří si chtějí šplhnout u určitých skupin Romů,ať už z politických či finančních důvodů nebo jen z čiré hlouposti - normální Romové by se nad tím smáli, oni znají své pappenheimské,jenomže se často bojí těch mafiánských struktur, které z nich vycházejí - tedy je to reálný jev, který komplikuje soužití s majoritou a vytváří příznivou půdu pro pravicovou fašistickou demagogii? Ovlivňují tento proces pozitivně krasoduchové, kteří vidí jen na jedno oko a druhé nejen že zavírají, ale snaží se ho i vypíchnout těm, kteří ho mají? Na tohle odpovídejte (v té Boleslavově jsou prakticky jen Romové a systémově je to nastaveno tak, že do těchto zařízení budou zachycováni zase jen Romové, a to ne proto, že by byli méněcenní, ale že je komunita ubíjí.
A nakonec můj názor - Romové si podle mne nezaslouží, aby na nich parazitovali lidé jako Vy, kteří mají jen to štěstí, že je takto na netu nikdo nezná a nic o nich neví.

Pani Šprynarová, jestli jsem se ve Vás zmýlil, tak se omlouvám, Čtvrtek, 14.Června 2012, 14:49:1

ale máte takový chladný odtažitý projev, že mi to tak připadalo. Ale s těmi spojenci, to je problematické - bohužel z pouhých proslovů nemůžete vidět do zákulisí. Snažil jsem se něco vystihnout termínem "krasoduch", čímž myslím lidi, kteří to myslí dobře, ale nejsou s to překročit rámec oficiální ideologie (ona nemá jen pravicové varianty) a tudíž zůstávají na povrchu, vidí svět obráceně - jen toho ducha vznášejícího se nad vodami a realitu se snaží přizpůsobovat svým myšlenkovým konstrukcím a taky řešení vidí jen někde v té nadstavbě.Toho typu je pan Škabraha. Už jsem několikrát opakoval, že zaplaťpánbůh za aktivity, které ve prospěch Romů udělají, ale tyto aktivity neřeší jádro problému, Romy i stávající romské aktivisty si idealizují a tím nalezení společenského a efektivního řešení (včetně boje s rasisty a fašisty) v podstatě odvádějí mimo a rozplizávají. Pak existují vyslovení paraziti a kariéristé, kteří se na romské otázce přiživují. Pan Profant je něco mimo, znám jeho životaběh,znám lži, které o mne rozšiřuje od doby, kdy jsem se ho měl na výukovém zařízení ČSAV zabývajícím se výukou aspirantů v marxismu ke zkoušce - ta tehdejší stupidní pravidla, kdy fyzik musel složit zkoušku z marxismu k získání CSc jsem nenastavoval já a s mými kolegy jsme se snažili, aby jim ta výuka v něčem pomohla - viz např. Grundrisse k národnostní otázce atd. - řada z nich to oceňovala. Ale - teď jsem odbočil moc - jako poctivý kantor jsem neměl rád privilegované dětičky, které si myslely, že ony ty obecné povinnosti plnit nemusí, že jsou něco extra, což byl případ pana Profanta a pokusil jsem se ho pouze přimět, aby vykonal stejné povinnosti, jako ostatní.Nic nikomu nehrozilo, zkoušku jsme dávali každému, když jsem se dozvěděl, že jednomu aspirantovi, s nímž jsem byl odborně totálně ve při, hrozí politické problémy, tak jsem mu hned nabídl, že zkoušku rychle sfoukneme, atd. Vůči panu Profantovi jako protégé jsem vystupoval jinak - trval jsem na povinnostech, ale nebyl jsem šéf, ředitel se chtěl zalíbit jeho školiteli - byl to alkoholik s psychickými problémy - a v době mé nepřítomnosti pan Profant, zkoušku složil a nějak z toho běhu vyklouzl. Nicméně mne po listopadu pan Profant, který zahájil svoji politickou kariéru, obvinil, že jsem ho pronásledoval i jeho ženu, ba dokonce že jsem ho chtěl vyhodit z aspirantury - naprostý nesmysl, i kdybych chtěl, což jsem nechtěl, bych na to jako pouhý zástupce vedoucího katedry neměl kompetenci a ustrašený ředitel by to nepřipustil. A na této lži (já dokonce nevylučuji, že mu tu blbost někdo nakukal, třebas ten ředitel, aby zvýšil důležitost své pomoci) stály jeho další aktivity, které už rozvádět nebudu. Takže přiznávám, že za odborným sporem jsou i osobní motivy. Ale myslím, že jsem dostatečně objektivní, když zpochybním upřímnost páně Profantovy angažovanosti za Romy, jde spíše o to, že Heller nemůže mít pravdu, i když ji má, pan Profant nerad prohrává.

Martin Profant - Praha 7

Vážený pane Hellere, Čtvrtek, 14.Června 2012, 15:10:18


K té Boleslavově - čtěte po sobě, co píšete. Vy jste přišel s nezájmem Romů o téměř luxusně vybavenou speciální školou pro romské děti. Jako s argumentem o nezájmu na právu o vzdělání.
Zatímco Boleslavova je praktická škola (tedy škola pro děti s mentálním handicapem) a fakt, že v ní končí i ty romské děti, které tento handicap nemají, je pobuřující.
A abych byl poctivý - pobuřující je fakt, že pro část dětí z prostředí sociálně vyloučených (nejsou to zdaleka jen romské děti), je ta Boleslavova a ji podobné zařízení školou, která jim dává šanci na dosažení relativně nejkvalitnějšího základoškolského vzdělání, protože školy v hlavním proudu nezvládají integraci.
Nicméně zase, když už chcete něco analyzovat, je dobré znát fakta. Nejkatastrofičtější odhad podílu romských dětí v praktických školách podle nedávného průzkumu veřejného ochránce práv uvádí třicet procent. Takže Vaše tvrzení, že do těchto zařízení "budou zachycování zase jen Romové" je mírně řečeno nadnesené. A tvrzení, že tam romské děti končí, "protože je komunita ubíjí" nebudu ani komentovat.

A pokud si opravdu myslíte, že normálním Romům v Krupce (dnes Vansdorfu), Břeclavi, Vítkově či Mariánských horách připadá problém s označením "nepřizpůsobiví" jako slovíčkáření či hračičkářství, jděte se jich zeptat.

A samozřejmě, že neexistuje žádná romská mentalita. Dají se vymezit typické projevy dědičné bídy (kultura chudoby), až překvapivě homogenní napříč i nadél sociálními ghetty této planety a ty dost často najdete i v romských sociálně vyloučených komunitách. Existují pozůstatky někdejšího habitu jednotlivých romských skupin, disparatní a dost často konfliktní (např. postavení ženy v rodině). nic z toho však nemá působivost nějaké přiřaditelné mentality.

Mímochodem, nevím jak jste přišel na to, že bych kdy na Romech paratizoval. Není to pravda, parazituji na jiných, skutečně nepřizpůsobivých skupinách jako jsou čeští politici. Věřte mi, je to mnohem výnosnější.

Martin Profant - Praha 7

P.s. pro Hellera Čtvrtek, 14.Června 2012, 15:13:35

Už jsem dopsal ty strašlivě nudné posudky na studentské práce, od kterých jsem se nechával ochotně vyrušit i Vámi, proto se omlouvám, ale na další osobní výpady a dogmatické žvásty již nebudu reagovat.

Pane Profante - slova, slova, slova Čtvrtek, 14.Června 2012, 15:17:27

rozumný člověk ví, jak to doopravdy je.Zeptejte se Vy lidí v severních Čechách - ti jsou jen pod vlivem pravicové propagandy?
Ale vždyť Vás znám, nemá to smysl.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

a možné závěry ? Neděle, 17.Června 2012, 11:35:49

zajímavý článek - zajímavá i ve svých rozporech diskuse. Škoda že se někdy nedaří dotáhnout nějaký nástin závěrů. nějaké to desatero pro lepší projekty romské inkluze např. do jaké míry pomohou romům z jejich zabředlosti v nemotivačních podmínkách a nedostatku pracovních a jiných návyků (to není rpavicový konstrukt) nějaké tzv. afirmativní akce a když ano tak jaké.
Napadlo mne to při polemice nad faktem že romské děti směřují po staru řečeno do zvláštních škol. na což tu bylo yvsvětleno že cílem je dosat je do normálních dětských kolektivů - což při selekci vzdělávání už na prvním stupni (kde že je koncept jednotné školy z časů rudého děkda nejedlého).
Taky myslím, že to kolega Heller myslí dobře - i když jeho disksue ad personam někdy asi drážídí, ale já vím že dokonce se problematice entických menšin poslední době věnuje - ale určitě by nám všem prosělo více korekcí našich vznešených úvah z terénu.
Odpadnou pak absurdní debaty zda je košér používat pojem nepřizpůsobivý, který si nezadá s debatami zda říkat Rom či Cikán - protože to nic neřeší. Já například asi budu v některých ohledech také hůře
adaptabilní (aspoň to tvrdila moje manželka), ale nakonec i přes své specifika nějak fungujj. Co že se o socialně deprivovaných a deklasovaných bez rozdílu etnické příslušnosti říci nedá a to demagogie bohužel není..

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Dolejšovi Neděle, 17.Června 2012, 14:12:33

Koncept jednotné školy, co se prvního stupně týče, opravdu není od rudého dědka Nejedlého, ale nejméně od konce 18. století (od zavedení povinné školní docházky, což přišlo čtvrt století po tereziánské reformě, která umožnila přístup k elementárnímu vzdělání všem).
Skutečná potíž začala až v sedmdesátých let 20. století se změnou rozsahu a obsahu vzdělání na ZDŠ. Od té doby je ve škole ohrožené dítě, které nemá relativně vysokou úroveň rodinného zázemí. Na počátku tisíciletí zjistil docela široce založený výzkum, že jen každá druhá maminka je bez problémů schopná pomoci dítěti ve čtvrté třídě s úkoly.
Speciální školství představovalo v téže době (na počátku tisíciletí) velmi kvalitní řešení pro extrémní případy žáků z rodin bez dostatečného sociálního a vzdělanostního kapitálu. Zdaleka nejen těch romských. Mnohem promyšlenější vzdělávací programy, většinou motivovanější učitelé, mnohem víc času na práci s jednotlivými žáky. Bohužel, zvláštní škola znamená také nálepku a poměrně nízkou horní hranici motivace žáků. Dlouhodobě proto potřebujeme pozitiva zvláštních škol překlopit do hlavního vzdělávacího proudu. V zásadě víme, jak na to -- třídy s nižším počtem dětí, pomocní a doučující pedagogové, školy s celodenním programem, rozdělení klíčových a dalších předmětů etc. Malér je, že v roce 2006 jsme to na MŠMT napočítali na přibližně osm miliard ročně. A od toho roku se v této oblasti spíš škrtalo.
Takže jsme dnes v situaci první části eskymáckého obratu - velká část speciálního školství finančně oslabená či znejištěná (záleží na osvícenosti starosty), vystavená soustavným útokům jakoby ony byly příčinou, nikoliv posledním důsledkem nepřímé diskriminace (naposl. zpráva ombudsmana z tohoto roku) a "normální" školy nepřipravené přijmout děti ze sociálně vyloučeného prostředí. Výsledkem je šikana, pokles kvality vzdělání na druhém stupni a první případy faktických negramotností u absolventů základních škol po více než půl století.
Při naprostém nezájmu politiků, včetně poslanců z obou levicových parlamentních stran, protože se jedná převážně o "Cikány" a kvůli těm přece nemohou masové politické strany riskovat svůj volební výsledek (dobře, tady nadsazuju, je pár poslanců bez valného politického vlivu a mediálního ohlasu, které to zajímá).

p.s. Ta analogie s Vaší případnou nižší adaptabilitou hodně kulhá. Kdybyste chtěl analogii, která by ve vašem případě odpovídala, tak bude Vaše dítě propadající ze čtyř předmětů, "protože musí být přece blbé, když je jeho otec komouš". Bohužel, to není přitažené za vlasti, před pár lety jsem měl takový případ na stole. Jen se vyskytuje mnohem méně často než údiv učitelů nad tím, že to dítě nepropadá, když je z té nepřizpůsobivé rodiny.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

M. Profantovi Neděle, 17.Června 2012, 15:32:10

kladně hodnotím váš zápal o věc, já se tématu také snažím alespoňn částečně věnovat (přecijen je těžištěm mého usílí ekonomie). Vítám i to že se snažíte popis problémů dál rozvinout. Ale co tedy dál a to tak aby to oslovilo zejména lidi v místě, kde jde o nejvíce kocentrovaný jev?
To že není v žádné parlamentní straně vyprofilovaný poslanec - specialista na romský problém je asi obecnější problém (když pominu obecně antidiskriminační téma) a že jde o riskantní téma (což je specielně v některých regionech prostě pravda) asi dobré nějak posunout..
Ale určitá řešení jsou přeci jen v regionech jako jsou např. severní čechy prosazována - úplné vakum to není. Klidně se s kolegou Hellerem dohodněte na nějaké výměně myšlenek či kontaktů v tomto směru.
P.S. : ačkoliv nejsem expert na základní školství soudím že povinná škoní docházka a jednotná škola není zdaleka totéž - teno koncept byl skutečěn prosazován za ministra Nejedlého
P.S.S. . nemůže to vědět ale moje mladší dcera před dvěma roky opustila školu právě pro utoky za svého "komouše! otce, kde si jí vzal poměrně trvdě na paškál spolužák obdivující krajní pravici - takže tuším jaké to je
P:S.P.S. ta moje analogie - já chtěl jen žertem odelhčit debatu - narážel jsme spíše na to jak jsme v očích své partnerky pokud jde o praktický chod domácnosti nepolepšitelný, což měla amozřejmě pravdu.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu dolejšovi Neděle, 17.Června 2012, 16:55:12

Jednotná škola je pochopitelně součást Nejedlého reformy -- mimochodem právě to, co na ní mohlo být zajímavé, se nakonec nerealizovala.
Jenomže to se týká sjednocení dnešního druhého a třetího stupně vzdělávání (tedy od šesté třídy). Pokud jste psal o jednotné škole v souvislosti se selekcí už na první stupni, pak musíme opravdu k té druhé fázi tereziánské reformy. K tomu, co na ní bylo dobré -- totiž jednoznačný požadavek, aby tu "obecnou školu" (opět pro srozumitelnost, pojem je pozdější) zvládl každý, bez ohledu na rodinné zázemí, ba proti němu -- samozřejmě nejednalo se tehdy primárně o sociální citlivost, ale o potřeby státu a disciplinování společnosti, ale celá české země z toho tehdy získaly pozoruhodný sociální a zprostředkovaně sociální benefit ( z různých důvodů výšší než zbytek mocnářství). A ten dneska dáváme úplně pitomě v sázku.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Kdy a kde Neděle, 17.Června 2012, 23:00:51

Podle zatím posledních zpráv se demonstrace v sobotu 23. června koná na Starém náměstí v Sokolově od 13.00.

Chystám se jet vlakem a vypadá to, že musím vyrazit v šest ráno a přijet ve čtvrt na dvanáct, abych byl na místě před jednou, a že už v půl třetí, abych běžel zpátky na nádraží. Myslím, že pokud Josefu Hellerovi brání zdravotní stav pouze v takovém způsobu cestování, možná by se někdo z iniciativy Nenávist není řešení, kdo pojede autem a bude v něm mít místo, našel. Každopádně doufám, že většině zdejších diskutujících zdraví slouží a Míra Brož nebude jediný, koho v Sokolově potkám.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Zvláštní školy Neděle, 17.Června 2012, 23:43:58

Asi budu o zvláštních školách do značné míry opakovat, co už napsal Martin Profant, ale nedá mi to. Zvlášť když se mi doneslo, že existuje země, kde skutečně fungují, jak mají.

Tou zemí prý je Finsko a zvláštní školství prý tam mají velmi těsně propojené s normálním. Žákům zvláštních tříd se dostává intenzivní péče zaměřené na to, aby překonali své problémy, ať už mají jakékoliv, a mohli nastoupit do normální třídy se svými vrstevníky. Slyšel jsem to tedy především o žácích, kteří propadnou: Narozdíl od nás a řady dalších zemí neopakují to, co už u nich jednou selhalo, ale jdou do zvláštní třídy, ktará je připraví, aby se za rok za dva mohli vrátit ke stejným spolužákům, od kterých odešli, aby nejen dohnali to, co předtím nezvládli, ale zároveň se naučili vše, co zatím studují jejich vrstevníci. Nevím jistě, zda stejný přístup uplatňují Finové i vůči dětem, které mají problémy nebo strach vůbec nastoupit do první třídy normální školy, ale každopádně považuji jejich přístup k propadajícím žákům za správný a pokládám za správné používat jej univerzálně.

Finský přístup je samozřejmě drahý. V té situaci, kterou popisuje Martin Profant, kdy na MŠMT napočítali správný přístup na osm miliard korun, se ovšem ve Finsku neškrtalo, Finové řekli: My nechceme školství levné, ale účinné. (Což zní obzvlášť pěkně v angličtině: Not efficient, but effective.)

U nás je tomu, jak všichni víme, jinak. Jirotkův Saturnin uchovává záznam, že kdysi, snad za První republiky, jsme měli školy pomocné. (Teta Kateřina říkala o Miloušovi, že byl tak inteligentní, že ho museli dát do zvláštní školy. Teprve později se vypravěč dověděl, že ta zvláštní škola se jmenovala pomocná.) Pomocné se těm školám říkalo proto, že měly žákům pomáhat; jak dobře to dělaly, nevím. Komunistům to označení pomocná škola připadalo hanlivé, či co, a přejmenovali pomocné školy na zvláštní (jako teta Kateřina). To pořád ještě mohlo znamenat, že zvláštní školy poskytují zvláštní péči, i když, jak už pamatuji, jsme to spíš brali tím špatným způsobem: že zvláštní školy jsou pro zvláštní děti, které se prostě to, co děti normální, nikdy nenaučí. Současný režim tomu nasadil korunu, když zvláštní školy přejmenoval na praktické: Dnes už samotné jméno oněch škol hlásá, že dětem, které jsou do nich odloženy, poskytnou pár praktických dovedností, a šmytec, vzdělání nebude.

Souhlasím, že mnoho romských dětí — přesněji řečeno většina dětí ze sociálně vyloučených rodin, z nichž většinu tvoří Romové — potřebuje zvláštní školy. Musí jít ovšem o zvláštní školy, jejichž žáci průběžně odcházejí do paralelních tříd na školách normálních, a zůstanou-li na zvláštní škole až dokonce, aspoň pak postoupí na normální střední školy, s dobrými vyhlídkami nejen je úspěšně absolvovat, ale i pokračovat na školy vysoké.

Takové zvláštní školy budou drahé, proto se jich nedočkáme, dokud nám stát bude řídit banda účetních, která nezná jinou hodnotu než peníze. Musíme prosadit myšlenku, že existují důležitější věci než peníze, a že mezi tyto vyšší hodnoty patří nejen život, ale i vzdělanost. Vzdělanost sama pro sebe, počínajíc vzděláním základním, jako statek kulturní a společenský, jehož hodnota nezávisí na tom, jak dalece prospívá národnímu hospodářství. V době, kdy nám tu privatizují vysokoškolské vzdělání, že prý je to osobní investice do uplatnění na pracovním trhu, máme k ideálu hodně daleko.

Až konečně hodnotu vzdělání všichni pochopíme, už snad nebude problém uvědomit si, že jestli vážně nemáme dost peněz na všechno, co bychom chtěli, bude asi lepší odříci si pár kilometrů nových dálnic nebo nějakou tu armádní zakázku, než šetřit na školách.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Pondělí, 18.Června 2012, 05:03:24

Označení "pomocná" škola si ještě pamatuji z doby svého mládí, ačkoliv tehdy už to byly zvláštní školy. Mezi lidmi se dlouho udržel název "pomocná". K přejmenování došlo jednoduše z toho důvodu, že označení "pomocná" škola se stalo hanlivým výrazem a o dětech, které chodily do "pomocné", se mluvilo pohrdavě. Někdo si myslel, že se to vyřeší přejmenováním. Nyní se už mluví pohrdavě o těch, co chodí do zvláštní, proto je patrně načase školu znovu přejmenovat, neboť výraz se stal nekorektním. Je to absurdní, ale je to tak. Je to prostě něco podobného, jako nahrazení slova "Cikán" slovem "Rom". Ještě chci napsat, že absolventi zvláštních škol (které ovšem nebyly jen pro Romy) měli před listopadem možnost dobře se uplatnit ve speciálních učebních oborech a s jejich zaměstnáváním nebyl žádný problém. Nakolik se jim pak v životě dařilo, nemohu posoudit, protože to jistě nezáviselo jen na vzdělání, kterého se jim dostalo.
K tomu vzdělání chci ještě připomenout, že už Jan Ámos Komenský si myslel, že vzdělávat je třeba úplně každého, včetně postižených osob. Není to něco, co by v humanistické společnosti mělo primárně sloužit nějakému účelu, jak správně píše pan Macháček.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Na sobotní demonstraci Čtvrtek, 21.Června 2012, 19:20:56

na Starém náměstí v Sokolově fyzicky nebudu. Předpokládám, že bych se o jejím průběhu mohla něco dovědět v Deníku Referendum ať od Míry Brože nebo od jiného účastníka. Taky by mě zajímalo, jestli někdo z okruhu DR má povědomost o Krizovém štábu proti rasizmu, který vznikl 19.6.2012, případně jestli s tímto Krizovým štábem spolupracuje.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.