Pryč s okupanty!

Na Klárově, poblíž Úřadu vlády ČR, se scházejí různí lidé. Působí zde „české“ Occupy, které sice není součástí silnějších sociálních hnutí, ale přesto začíná vzbuzovat nelibost.

Článek se nezabývá vzpomínkou na II. světovou válku, rok 1968 ani válkami v Iráku či Afghánistánu. Téma je naší současnosti mnohem blíže.

Před čtyřmi týdny zahájila skupinka aktivistů na pražském Klárově akci, ke které je inspirovalo hnutí Rozhořčených ze Španělska a ze Spojených států amerických. Svůj cíl nese již ve svém názvu: Occupy! (Okupujme!). Jde o okupaci veřejného prostoru. Toho prostoru, který se podle táborníků změnil jen na výkladní skříň, ze které na nás koukají jen reklamy, mačkáme se v něm v zácpách a v přeplněných dopravních prostředcích. Smyslem „okupačních“ protestů je naplnit veřejný prostor něčím jiným. Chtějí vytvořit místo, kde by lidé mohli veřejně a pospolu volně debatovat o tom, co považují za důležité. Na Klárově vyrostlo od té doby celkem početné stanové městečko.

Na rozdíl od Španělska nebo USA není zmíněné „české“ Occupy součástí silnějších sociálních hnutí. Důvodem může být odlišná tradice protestu, než ta, která spočívá v obsazování veřejného prostoru. Dalším důvodem může být ale také skutečnost, že organizátoři jsou příliš vyhranění na to, aby dlouhodobě spolupracovali například v platformě STOP VLÁDĚ. Sami si tím omezují dosah, které by ve společnosti jejich aktivity mohly být.

Na Klárově, poblíž Úřadu vlády ČR, se schází různí lidé. Některým stojí za to naslouchat (např. přednáška Milana Valacha), v jiných případech kolemjdoucí jen nevěřícně kroutí hlavou. Ale taková už je povaha otevřeného prostoru, ve kterém platí jen jedno pravidlo, tedy že by si ho neměl nikdo uzurpovat.

Jenže i tento nenásilný způsob protestu začíná narážet. Radní městské části Praha 1, pod které Klárov spadá, chtějí protest ukončit. Má se tak stát do konce května. Vedení Prahy 1 už má také plán, jak toho dosáhnout. Možnosti jsou dvě. S organizátory protestu, který je oficiálně prezentován jako petiční akce, může úřad zahájit správní řízení, nebo na místo poslat policisty, kteří je z Klárova dostanou i za cenu použití donucovacích prostředků. Jak tvrdí deník Právo, je většina politické reprezentace pro druhý plán. Dokonce prý na zastupitelstvu zazněly návrhy typu zajistit neustálý dozor městských policistů nebo pravidelné kropení trávníku se stany studenou vodou.

Při argumentaci proti pokračování protestu se vyznamenali starosta Prahy 1, Oldřich Lomecký (TOP09), a první radní Ivan Solil (ČSSD). První z nich obvinil demonstranty ze zneužití petičního zákona. „Je vidět, jak se demokracie dá zneužít,“ prohlásil starosta. Každý stan má totiž na svém těle připevněnu petici, tudíž je petičním místem a nevyžaduje zábor. Liberální petiční zákon je pozůstatek začátku 90. let dvacátého století. Tehdy by nikoho nenapadlo, že pár stanů na veřejném prostranství bude někdo považovat ze „zneužívání demokracie.“

Sociální demokrat Solil ale překonal všechny, když odhalil, že tu také jednoznačně dochází k porušování vyhlášky o ochraně veřejné zeleně, která mimo jiné zakazuje stanování, nocování i její poškozování a znečišťování. To má stejnou logiku, jako kdyby shromažďovací právo bylo omezeno tím, že chodníky a náměstí jsou více znečištěna nebo opotřebována, když se tam sejde velké množství lidí.

Pokud zasáhne proti demonstrantům na pražském Klárově policie, bude to porušení petičního práva. Na druhou stranu je potřeba, aby i aktivisté z hnutí Occupy pochopili, že bez širší společenské podpory se jakékoli změny dosáhnout nedá. Být ve stanu v parku bez toho, aniž bych oslovil širší společnost je stejné, jako zavřít se doma v pokoji.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Vypadá to jako čekání na revoluci Čtvrtek, 24.Května 2012, 20:14:10

Nejdříve chci upozornit, že o tom něco napsal S. Žižek ( http://www.sok.bz/index.php?option=com_content&task=view&id=539&Itemid=28 ), ale samozřejmě jeho názor nemusíme vůbec brát v úvahu.
Ano, ti, kdo jsou proti neoliberalismu či vůbec proti kapitalismu, by měli zcela jasně vědět, proč proti němu jsou. Možná to vědí.
"Být ve stanu v parku bez toho, aniž bych oslovil širší společnost je stejné, jako zavřít se doma v pokoji." Přesně takovou otázku si můžeme položit: proč různá hnutí k sobě nenajdou cestu? Některé skupiny si zřejmě myslí: Vždyť se k nám může připojit úplně každý. A jiné skupiny si myslí totéž. Nevím, zda někdo očekával, že budou hned všichni odpůrci současného marasmu jednotní. Část z nich se patrně nespojí nikdy, někteří možná časem přece nějaké ty mosty najdou. Ono možná nestačí spojovat se "proti něčemu", ale též "za něco".
Aniž bych znala nějaké podrobnosti a chtěla se vyjadřovat konkrétně právě o Occupy Prague, chci podotknout, že ve světě existuje velké množství různých antiglobalizačních či alterglobalizačních hnutí, která vycházejí z odlišných, u nás neobvyklých, filosofických kořenů. Některá se odmítají označovat jako levicová, ač je jiní za levicová pokládají. Možná i v tom je problém. Některá z těchto hnutí mají poměrně dlouhou tradici v jiných částech světa a u nás vznikly jejich odnože vzhledem k odlišnému historickému vývoji teprve po roce 1989. Jejich stoupencům se v českém prostředí nepodařilo nějak významně rozšířit své řady. Prostě nejsou sto oslovit širší veřejnost. Narážejí na nepochopení a nedůvěru, neboť na většinu lidí působí poněkud neobvyklým dojmem.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Názor jedné sympatizantky Pátek, 25.Května 2012, 18:54:28

"Ano, stanují tam už nějakou dobu, mají zajímavé návrhy, ale zatím se jim nepodařilo oslovit širší společnost. To je ostatně problém většiny iniciativ a novodobých hnutí. Já myslím, že problém není v tom, že si různé alternativy nenajdou k sobě cestu, ale v tom, že ani jedna z nich nenajde cestu právě k té širší veřejnosti.
Jakmile totiž člověk vystoupí z davu "obyčejných" lidí, a připojí se k některé z iniciativ, nebo sám nějakou založí, okamžitě začne budit nedůvěru právě u toho davu lidí, ke kterému předtím sám patřil.
Ale ještě k tomu Klárovu, nevím, jestli si na to ještě dobře vzpomínám, ale myslím, že ve Španělsku se ty protesty staly masovými a rozšířily se dál teprve po zásahu policie, která chtěla demonstranty násilím odstranit."

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.