Co komu (ne)může být ukradené?

Marek Řezanka

Nenajdou-li občané zastání u Ústavního soudu, necítí-li, že jejich zájmy hájí kterákoli z parlamentních stran a nemají-li odbory právo požadovat demisi krajně nedůvěryhodné vlády, je otázkou, jaký vývoj občanského odporu lze očekávat.

Byl máj, šetření čas. Zatímco jedni obracejí každou korunu a počítají dny do další výplaty, jiní se omlouvají, že miliardy doslova vyletěly oknem. Zbytečně. A další se ani neomluví.

Tak nám zabili projekt elektronických knížek (IZIP), mohl by smutně konstatovat ministr zdravotnictví, Heger. Co na tom, že projekt byl od začátku sporným. Na nějaké té miliardě přece nesejde. Hlavně, že si pacienti v nemocnicích připlatí více a budou vědět, na kolik je jaká operace vyjde.

„Pan premiér Nečas mě ujistil, že má zájem na tom, aby byl kontroverzní projekt internetových zdravotních knížek ukončen ideálně do prázdnin. Za sebe bych rád konstatoval, že mě mrzí, že projekt, do kterého byly před deseti lety vkládány velké naděje a který stál české daňové poplatníky přes dvě miliardy korun, končí neúspěchem," uvedl Heger.

Poté, co byly publikovány zajímavé rozhovory mezi Pavlem Bémem (duchovním otcem slavné Opencard) a Romanem Janouškem, jež naznačily míru skutečné demokracie v praxi, byly zveřejněny odměny a zlaté padáky manažerů pražského dopravního podniku. Jedná se o milionové částky, jež šly do soukromých kapes, zatímco doprava zaplakala. A to ne všichni, co dostali padák, vypadli. Jízdné však bylo potřeba zdražit, nejspíš proto, aby zlaté padáky byly kvalitnější než ty, které stály za působení Miroslava Kalouska na obraně lidské životy.

Ministr Drábek bude před televizními kamerami (naposledy v nedělním pořadu Partie na Prima Family) ujišťovat, jak všechny dávky byly v pořádku vyplaceny a že se ombudsman mýlí, když systém docházky nezaměstnaných na CzechPointy kritizuje a upozorňuje na jeho neukotvenost v legislativě. „Pan doktor Pavel Varvařovský jako veřejný ochránce práv zadal stanovisko k systému donést a domnívá se, že tento systém funguje bez jakékoliv opory v zákoně. Principiálně vychází z toho, že zatímco do konce roku 2011 úřady práce měly možnost zkontrolovat nelegální zaměstnávání. Od 1. ledna 2012 už tomu tak není. A tato pravomoc přešla na oblastní inspektoráty práce. Tudíž má za to, že v tuto chvíli systém DONEZ funguje zcela bez jakéhokoliv zákonného zmocnění“, podotkla Kateřina Valachová, vedoucí právního oddělení kanceláře ombudsmana.

Jaromír Drábek si žádných pochybení vědom není, námitky Pavla Varvařovského by nejraději odehnal jako obtížný hmyz a trvá si tvrdošíjně na svém, že vše funguje a vše je v naprostém pořádku. Úředníci vše stíhají, plán se plní, pětiletka bude nejspíš splněná již za rok…

Je to holt těžké, když dojdou argumenty a není, jak co vysvětlit. Kateřina Valachová si v rozhovoru s ministrem musela připadat tak trochu jako v Jiříkově vidění. 

„Já jsem ráda, že pan ministr práce a sociálních věcí vlastně zmínil to zprostředkování, to znamená, že by na CzechPointu mělo docházet k zprostředkování. To je totiž uhelný kámen. Vlastně i ve svém stanovisku, které zaslal panu doktoru Varvařovskému, pan ministr uvedl, že jeho soudu na CzechPointech dochází ke zprostředkovávání zaměstnávání. Bohužel my jsme následně obeslali několik desítek lidí, kteří se na nás obrátili, abychom zjistili, jak u nich v konkrétním případě tento kontakt probíhal. A bohužel ve všech těchto případech se ukázalo, že žádná místa jim nabízena nebyla, dokonce že v případě, kdy vlastně opakovaně několik, absolvovali takto několik desítek návštěv bez jakékoliv nabídky zaměstnání, tak to cítili jako zásah do své důstojnosti, protože především se jednalo o tu cílovou skupinu, která skutečně pracovala třicet, čtyřicet let a nyní vlastně krátce před důchodem ztratilo zaměstnání, potýká se s diskriminací z hlediska přístupu k zaměstnání na trhu práce, a tyto hlášenky tady skutečně vnímají jako zásah do své lidské důstojnosti a řada z nich nám dokonce potvrdila, že ukončili tady z tohoto důvodu svou evidenci uchazečů o zaměstnáních a nadále se spoléhají na pomoc rodiny. A ombudsman se domnívá, že takto by sociální pomoc nastavená být neměla“, pokusila se ještě jednou věcně okomentovat body, jež ombudsmanovi na celém projektu vadí.

ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) vede řízení na základě návrhu společnosti Student Agency podnikatele Radima Jančury. Jančura v minulosti uvedl, že pokud ÚOHS smlouvu zruší, stát ušetří stamilióny korun. Jeho firma požaduje, aby ÚOHS vydal zákaz plnění smlouvy ohledně systému výplaty sociálních dávek.

Zmíněná Partie nabídla divákovi kromě divadélka ministra Drábka ještě jeden pozoruhodný fakt. Jako jeho politický oponent zde vystupoval poslanec, který ještě nedávno patřil do vládní sestavy. Ovšem po vzoru komedie „Marečku, podejte mi pero“, kde paní učitelka shovívavě glosuje, že „student“ Dudek má se svým jménem právo mlčet jako tento pták, stejně tak poslanec Petr Skokan (VV) je svým jménem do jisté míry předurčen ke kouskům, jež veřejně předvádí. Momentálně si z vládních pozic odskočil do opozičních vod a už je zde jako ryba ve vodě. Sám sebe považuje za opozičního poslance, ale konstruktivního.

Komu by vadilo, že Věci veřejné mají financování podobné jako ODS za Pepy z Hongkongu a že jejich otec zakladatel byl nepravomocně podmínečně odsouzen z korupce?

Důležité je, že Věci veřejné desítky milionů státního příspěvku dostanou a nemusí se tak o svou budoucnost bát, ať již jsou jejich příjmy průhledné, či naprosto neprůhledné. Peníze totiž potřebují nejenom konstruktivně opoziční Věci veřejné, ale zejména vládní strana LIDEM. Strana, která lidem zvolena nebyla a která bude rozhodovat o tzv. církevních restitucích, jež jsou nastavené a průhledné asi tak jako celé financování Věcí veřejných.

Kde je ministr Kalousek, který se do krve bije za to, aby všichni měli rovné podmínky? Ono i v tom šetření jsou opět někteří rovní, a jiní rovnější.

Dalo by se pokračovat, od nastavení tzv. důchodové reformy, přes politiku druhého ministra životního prostředí této vlády, pana Chalupy, ohledně šumavských lesů a budování lanovky v chráněné oblasti až po ministra Vondru a ProMoPro.

Je zajímavé sledovat, jak se do pozice novodobých rytířů s hydrou pasují ti, kteří do kapsy hluboko rozhodně nemají. Jenom těžko mohou chudí a zbídačovaní očekávat, že jejich zájmy budou hájit pánové Jančura, Okamura či Babiš. Těžko se však podniká v zemi, kde se více a více ukotvuje chaos a koupěschopnost lidí klesá a klesá.

Takový je zkrátka stav české společnosti bez růžových brýlí náboženských fanatiků, pro něž je Nečasova vláda spásou před rudým nebezpečím a jedinou cestou k blahobytu a kteří ráno i večer odříkávají „Zdrávas reforma“. Tato ideologie má jedinou chybu.

K blahobytu dojde jenom pár vyvolených, ostatní mají smůlu — jako například v pyramidových hrách. A bude na všech občanech, co vše budou ochotni vládnoucím tolerovat a co vše jim (ne)bude moct být ukradeno. Nenajdou-li zastání u Ústavního soudu, necítí-li, že jejich zájmy hájí kterákoli z parlamentních stran a nemají-li odbory právo požadovat demisi krajně nedůvěryhodné vlády, je otázkou, jaký vývoj občanského odporu lze očekávat. Vláda však zjevně o konsenzus s občany země, jíž vládne, nestojí. Jedině tak si lze vysvětlit její setrvalý postoj, že lidé a potenciální voliči jí jsou a mohou být zcela ukradeni.