Politická koalice nebo sebevědomá strana - ČSSD hledá prezidentského kandidáta

Debatou s občany začala ve středu v Ústí nad Labem ČSSD straníkům i veřejnosti blíže představovat své dva možné prezidentské kandidáty. Jeden chce být sebevědomým reprezentantem sebevědomé strany. Druhý ČSSD oslovuje spíše jako koaličního partnera.

Patrik Eichler

06.05.2012 16:22

Svejnar

Jan Švejnar chce kandidovat coby nezávislý kandidát, rád by získal podporu nejen ČSSD, ale i dalších stran nebo organizací občanské společnosti. Foto čssd.cz

Jan Švejnar hovořil o své mezinárodní zkušenosti. Jiří Dienstbier o potřebě rehabilitovat Českou republiku v očích našich partnerů v Evropské unii. Tak by se do jedné věty dala zestručnit vystoupení obou uchazečů o prezidentskou nominaci během včerejší Diskusní arény v Ústí nad Labem. Ve stotisícovém krajském městě ale debata nepřilákala ani jen dvě stovky lidí.

Jan Švejnar kladl důraz na korektní vztahy, které s ČSSD vždy měl. Připomněl, že radil řadě ministrů v sociálnědemokratických vládách. Zmínil i fakt, že je dnes předsedou Ekonomické rady Asociace krajů ČR, kde spolupracuje s politiky sociální demokracie Janem Mládkem a Michalem Haškem.

Podle Jana Švejnara má během debat dojít na představení dvou konceptů prezidentské volby: Švejnar se hlásí k tomu, že bude kandidovat coby nezávislý kandidát, rád by získal podporu nejen ČSSD, ale i dalších stran nebo organizací občanské společnosti. Druhý koncept, který podle něj představuje Jiří Dienstbier, je nominace kandidáta stranického. Švejnar se zároveň vymezil proti zprávám, že nějak změnil dohodu s vedením ČSSD a o nominaci jako takovou se ucházet nechce.

Švejnar kladl důraz na popis svých kontaktů, zejména pracovních, s Českou republikou. Připomněl, že do exilu odešel až v sedmnácti letech a už od roku 1990 znovu působí kromě Spojených států i v České republice. Toto své rozkročení přitom interpretoval jako výrazné plus do dnešního globalizovaného světa.

Proti Jiřímu Dienstbierovi se vymezil, když řekl: „Žijeme ve světě, který je strašně konkurenční, a tak je lepší, když si s sebou prezident nenese agendu z vlastní politické strany, a tím pádem si s sebou nenese ani konflikt z té strany“. Výslovně pak na Jiřího Dienstbiera zaútočil, když jeho pozici v rámci ČSSD popsal jako „extrémně levicovou“.

Dienstbier se ve svém vystoupení více věnoval komentáři k pravomocím prezidenta. Připomněl, že „prezident nemá možnost ovlivňovat zásadním způsobem hospodářskou, ale ani školskou politiku“, což byla témata, o kterých se zmiňoval Jan Švejnar.

Za úkol budoucího prezidenta označil „vylepšit pošramocenou pověst republiky v zahraničí, zvláště v Evropě“. A zdůraznil, že „každý prezident by měl po svém zvolení velmi výrazně dbát, aby nepřekračoval meze ústavních pravomocí, a nepomáhal tak rozkolísat ústavní systém“.

Podle Dienstbiera je „dnes sociální demokracie jediná strana, která dává lidem naději na lepší život“, takže by s tímto sebevědomým měla přistoupit i prezidentské volbě a nominaci kandidáta do ní.

Debata občanů s prezidentskými kandidáty měla své místo ve druhé polovině dvouhodinové Diskusní arény. V té první zejména Jeroným Tejc doplňován zástupcem ústecké hejtmanky Arno Fišerou představoval návrhy ČSSD na změny v bezpečnostní politice. ČSSD například navrhuje, aby pojišťovny jednou miliardou korun ročně přispívaly na vybavení hasičského záchranného sboru. Dnes totiž podle Tejcových slov pojišťovny jen na povinném ručení vyberou 22 miliard za rok, vydají ale jen 10 miliard.

Slovník Tejcova i Fišerova vystoupení byl ale slovníkem vylučování a represe. Podporovali systém 3x a dost, kdy po odsouzení za tři násilné trestné činy by automaticky následovalo odsouzení na doživotí. Odmítli propouštění vězňů, i když konstatovali přeplněnost věznic. A i když nenabídli k propouštění jinou alternativu. Fišera ocenil přítomnost sto padesáti členů pořádkové policejní jednotky v severních Čechách v době všeobecných škrtů. Nezmínil ale žádné kroky prevence, které by sociálním nepokojům v regionu mohly předcházet. Ani jeden z uchazečů o prezidentskou nominaci ale na úvodní vystoupení nereagoval.


A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Petr Litschmann - M.Žižkov

dvě občanské verze Pondělí, 7.Května 2012, 01:02:58

Nejsmutnější by bylo, kdyby se potvrdilo, že voliči už nemají zájem zkoušet preferovat žádného prezidenta - prezidentku. Znamenalo by to, že nevěří možnosti své volby. V této hrozící situaci by bylo nejčistší, kdyby přímá volba byla opravdu přímá. Pokud by se k prvnímu kolu volby do prezidentského úřadu nevydalo víc jako 50% voličů, úřad by zůstal jedno volební období neobsazen a začala by platit druhá ústavněprávní varianta. Občané by se pak možná přestali cítit jako mávátka.. (zasnil jsem se).

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Pondělí, 7.Května 2012, 14:19:23

Divil bych se, kdyby v krátké době znovu někdo chtěl měnit ústavu. Ale když připustíme, že by na celé funkční období zůstal prezidentský úřad neobsazen, nebyli čeští občané (a ostatní obyvatelé Česka) o nic méně "mávátka". Prezident měl dosud na demokratičnost zdejších púoměrů minimální vliv. Poté co mu s posílením mandátu absurdně omezilu pravomoci, bude jeho vliv ještě slabší. Ústava na takovou situaci pamatuje a minimální prezidentské pravomoci rozděluje mezi premiéra a předsedu sněmovny (případně senátu).

Petr Litschmann - M.Žižkov

Středa, 9.Května 2012, 20:10:41

Jsem velmi podobného názoru, pane Štampachu. Nešlo mi však o skutečnost, nýbrž o pocit voličů z možnosti volbou něco ovlivnit. Jaká myslíte, že bude volební účast v přímé prez. volbě? Osobně jsem teď spíše pesimističtější, nejen s ohledem na necelou dvoustovku v Ústí.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.