Každý maturant není hned ideální asistent starosty. Věřím ale, že kdo se prokouše dějinami literatury, biologickým systémem, fyzikálními vzorečky i cizím jazykem, dokáže se vbrzku naučit také vést majetkovou a provozní evidenci čistírny odpadních vod nebo naplánovat vítání občánků.

Starosta středočeského Ondřejova Martin Macháček, vzděláním teoretický fyzik, hledal asistenta/-tku pomocí vlastního testu. Napsal o tom blog, ale podle jeho titulku prý vlastně testoval české školství.

Z textu není zřejmo, jaké dovednosti vlastně v podmínkách výběrového řízení požadoval, a jest se obávat, že nebyl příliš konkrétní. Ať tak či onak, připravil pro uchazeče test o devíti úlohách (na každou bylo v průměru necelých osm minut) a nevalné výsledky prakticky všech jednadvaceti zkoušených (asi dvě třetiny SŠ a třetina VŠ, věk neuveden) přisuzuje českému školství. Podle mě neprávem.

„První úlohou bylo napsat řediteli Krajské správy a údržby silnic (bližší údaje v zadání samozřejmě nebyly, součástí řešení bylo vyhledat si je), že je třeba opravit propadlý propustek pod silnicí v Třemblatech. Druhou úlohou bylo napsat oznámení občanům, že v těch a těch dnech bude z technických důvodů vypnuto veřejné osvětlení. U obou těchto úloh se jednou známkou hodnotil styl a druhou známkou formální úprava. (…) V čem byly problémy? Špatně napsaná adresa, chybějící mezery za tečkami na konci věty, chybějící tečky za číslem v datu, chybně umístěné nebo vynechané čárky ve větách, občas i vynechané slovo nebo slovo rozdělené mezerou na dvě části. Banální překlepy (např. ´obvzláště´). Samé banality, ale nemůžete přece poslat dopis, který reprezentuje vaši instituci i vás osobně, když jsou v něm evidentní chyby. Některé dopisy měly chyb hodně, některé jen málo, ale bez chyby nebyl ani jeden.“

Podle autora „Dopisy, zprávy, prezentace, rozhodnutí, oznámení a nejrůznější další písemnosti dnes na počítači musí psát prakticky každý absolvent střední školy“, argumenty k tomu ale neuvádí žádné - já osobně si to například nemyslím. Přesto z toho dovozuje, že škola musí dát absolventovi rutinu ve stylistické a hlavně formální stránce běžné písemné komunikace, „aby při psaní vůbec nemusel přemýšlet o tom, kam patří čárka, kam mezera, jak se píše adresa a vůbec jak má vypadat ´vnější úprava písemných prací´, jak tomu říkali naši předkové.“ Těžko říci, jestli ten dobrý člověk zná normu ČSN 01 6910 — Úprava písemností zpracovaných textovými editory a jestli v podmínkách výběrového řízení byla její znalost a užívání. Pokud ne, je to trochu podraz. Dobrý maturant by si ji podle mého odhadu mohl osvojit během několika málo týdnů (jakékoliv) úřední praxe. Překlepy a některé typografické detaily ostatně některé textové editory momentálně samy kontrolují.

Macháček také považuje „za nezbytné, aby psaní na klávesnici všemi deseti a poslepu bylo povinnou součástí jakéhokoliv středoškolského studia“. No, soudě podle jeho (ročník 1948) i mých (1965) zkušeností, je to vážně důležitá dovednost a souhlasím, že by měla být cvičena v daleko větší míře než v současné době. Ale zase bych to nepřeceňoval. Mnoho absolventů odborných středních škol to nevyužije, řídicí pracovníci od určitého ranku výš také ne a hlavně, co když už se brzy rozšíří ovládání textových editorů hlasem? Já jsem studoval na gymnáziu v letech 1980-1984 a ještě jsem se učil rýsovat trubičkovým perem. Vůbec toho nelituji, ale praktické využití to už dávno nemá.

„Třetí a čtvrtá úloha prověřovala dovednosti při práci s tabulkovým procesorem“, konkrétně dovednost „převádět tabulku z textového procesoru nebo z webové stránky do tabulkového procesoru a po nějaké manipulaci (např. seřazení, sečtení apod.) zase zpět do textového procesoru.“

Obě tyto úlohy dopadly katastrofálně a opět je to prý evidentní selhání středního školství. „Práce s tabulkovým procesorem je hned po práci s prohlížečem a s textovým editorem nejužitečnější počítačová dovednost a měla by být prakticky povinnou součástí středoškolské výuky“. Jak moc ale zkoušel jen ovládání konkrétního typu tabulkového procesoru a co všechno lze nebo vbrzku bude možné dělat v tabulkách v procesoru textovém, to pana starostu zřejmě netrápí. Jeho ideálem je nejspíš plošná (ne úplně plošná, výjimku přiznává např. konzervatořím) výuka ovládání programu MS Excelu verze 14.0.6112.5000 nebo obecně prostě toho, co mají na radnici v Ondřejově zrovna nainstalované. Nevím, nevím.

Pátá úloha (zorganizovat vítání nově narozených občánků Ondřejova; vymyslet, co všechno by mělo být součástí této akce, a popsat jednotlivé kroky v její organizaci) sice dopadla relativně dobře, ale přesto by se podle Macháčka měla, vlastně ne, musí se na školách více cvičit produkce podobných akcí na úkor třeba botanické morfologie nebo kánonu národní literatury. Proti gustu žádný dišputát, ale je to přece jen pouhé gusto.

„Šestá úloha zněla: Na krajský úřad musíme dodat majetkovou a provozní evidenci naší čistírny odpadních vod. Zjistěte, co vlastně musíme udělat, a popište jednotlivé kroky.“ Tedy práce s guglem a porozumění textu — ale nezapomínejme, že textu podzákonných norem z oblasti hospodaření správců kanalizace. Netroufl bych si komukoliv mimo daný obor vyčítat, že něco takového za osm minut nezvládne v uspokojivé kvalitě. Autor z toho kupodivu odvozuje potřebu „určitě učit obecnou dovednost ´jak řešit problémy´“. V tom souhlasím -bez jakéhokoliv ohledu na evidenci čistíren odpadních vod-, ale také vím, že spousta učitelů nejrůznějších předmětů to už učí. Mimochodem, je zrovna takový úkol typický a tedy vhodný pro testování pro funkci „asistent starosty“, notabene na úřadu, kde jsou další dva zaměstnanci, kteří mají v popisu práce účetnictví, výkazy, evidenci majetku atd. (jak přiznal Macháček v diskusi pod blogem)? Nejsem si jistý.

„V sedmé úloze dostali uchazeči soubor s textem zákonu 128/2000 Sb. o obcích a měli zjistit, kdo jmenuje a odvolává ředitele základní školy, která je příspěvkovou organizací obce. Svou odpověď měli také odůvodnit odkazem na příslušný paragraf, odstavec a písmeno zákona, z kterého to plyne. Průměrná známka byla opět 4,33 a uspokojivě úlohu nevyřešil nikdo.“ Prý proto, že uchazeči nedokázali dost důmyslně hledat v textu zákona vhodný textový řetězec. Tak toto už opravdu není úkol pro asistenta, ale elementární znalost samotného starosty, sdělitelná asistentovi jednou krátkou větou. Kupodivu, Macháček se hned vypravuje na pole bezmála filozofické, gnozeologické: škola má studentům „předkládat náhodně vybrané nestandardní a nečekané problémy, tedy úkoly toho druhu jako zde šestý a sedmý. Cílem je především, aby se studenti otrkali, aby věděli, že i zdánlivě neřešitelné problémy se nakonec nějak vždy vyřešit dají, aby nad nimi neztráceli hlavu.“

Těžko nesouhlasit, ale jistě z výsledků v Ondřejově nepoznáme, jak moc se to už teď děje. Já bych tu byl klidně konkrétnější: Hledat v dlouhých textech pomocí slov či jejich částí a hledat na webu pomocí vhodně zvolených „klíčových slov“ do vyhledávače, to není snadné ani samozřejmé a tyto konkrétní dovednosti by se měly přinejmenším na gymnáziích cvičit víc než dosud. No a kromě toho by se mohlo na právnických fakultách „přitvrdit“ stran logiky a českého jazyka, aby české zákony (nejen, ale i prostřednictvím legislativních úředníků na ministerstvech i v parlamentu) byly přehlednější a srozumitelnější.

„Osmá úloha testovala ekonomické myšlení: ´Podle cenového výměru ministerstva financí můžeme nepodnikajícím občanům účtovat nájemné z pozemků maximálně 8 Kč za m2. Občan má v nájmu obecní pozemek o výměře 500 m2, chtěl by ho koupit a nabízí nám za něj 200 000 Kč. Je pro obec ekonomicky výhodné pozemek za tuto cenu prodat, nebo ne? Odpověď odůvodněte.´ (…) Výsledek byl žalostný, průměrná známka 4,52, nejhorší ze všech úloh. " Zde souhlasím, že jde o „docela rutinní ekonomickou úlohu: porovnání výhodnosti dvou investic“ i s tím, že „studenti mohou procvičovat různé její varianty v hodinách matematiky, ani speciální předmět ekonomika k tomu není třeba.“ A zase — nevím, jen doufám, že to už dělají.

Poslední úloha byla poněkud duplicitně zase na guglování: „zjistěte, pod které cestmistrovství v rámci Krajské správy a údržby silnic patří naše obec a kdo je cestmistrem“. Dopadla zase špatně, průměrná známka 3,95.

Autor nadneseně tvrdí, že testoval dobře reprezentativní vzorek všech uchazečů o administrativní práci. Jenže to se mýlí: soubor všech uchazečů má nějaké parametry, které ve vzorku (výběru) těch, kdo se v danou chvíli ucházeli o dané místo v Ondřejově, rozhodně nemusely být zastoupeny stejně jako v celém souboru. Z tohoto omylu ovšem nebudeme dovozovat, že by se statistika při studiu teoretické fyziky — nebo dokonce v českém školství jako celku- měla nutně učit lépe a do větší hloubky.

A ještě něco: jestli má být asistentka tak bravurní v administrativě, ekonomice a právu, co vlastně dělá sám starosta?