Sociální inženýr Václav Klaus

Podle Václava Klause se musíme osvobodit od doktríny sociálně-tržní a ekologicky orientované ekonomiky a nechat trhy přirozeně pracovat. Jen tak prý zachráníme demokracii.

Se stupňující se arogancí a agresivitou vlády při prosazování vládních reforem se množí útoky pravicových teoretiků a ideologů proti sociálnímu státu. Naposledy tak učinil Václav Klaus tento týden na žofínském fóru, kde zopakoval otřepanou neoliberální mantru. Osvoboďme se od doktríny sociálně-tržní a ekologicky orientované ekonomiky a nechme trhy přirozeně pracovat. Jen tak zachráníme demokracii.

Tahle neoliberální mantra zdůvodňující model tržní společnosti je zcela mimo realitu. Předně je jasné, že čistě tržní společnost nikdy neexistovala. Mnoho teoretických sociologických a historických studií prokázalo, že tento model společnosti je zatížen předpoklady, které její existenci znemožňují. Šlo by totiž o společnost redukovanou na sféru čistě ekonomických potřeb a zájmů. Ale člověk není homo economicus a společnost není pouhá ekonomika. Taková společnost by ani v nejmenším nemohla realizovat demokracii, tedy hodnotu, ke které se Klaus sám hlásí. Demokracie byla ve své novodobé historii tím více realitou, čím více si od modelu tržní společnosti zachovala odstup.

Klaus by se jistě bránil, kdyby se mu jednoduše marxisticky vpálilo, že jeho neoliberální ideologie je pouze výrazem třídního zájmu kapitalistů, kterým je sociální stát trnem v oku. Myslím si, že v jeho případě tomu tak není. Klaus je především typ intelektuála hledající teorii, která mu pomůže vidět společnost totálně přehlednou, uspořádanou a morálně čistou a nachází ji v neoliberálním modelu tržní společnosti.

Ale proč zrovna v tomto modelu? Klaus se narodil a žil většinu svého života v režimu, který od kolébky všem vštěpoval, že skutečně svobodní a šťastní mohou být lidé pouze v komunistické společnosti, kde bude trh zrušen. Falešnost tohoto předpokladu a jeho negativní důsledky Klaus zakoušel v  každodenním provozu tohoto režimu, který se sám pasoval na předstupeň komunismu. Intelektuál, v jehož očích komunisté selhali v  nabídce přehledného, uspořádaného a morálně čistého světa, našel jeho jistotu v  čistém  modelu tržní (kapitalistické)společnosti. Myslím, že tenhle Klausův osud sdílelo mnoho jiných intelektuálů, kteří se již za bývalého režimu či krátce po jeho pádu stali vášnivými neoliberály a antikomunisty. Jiří Dienstbier starší tehdy o těchto lidech trefně mluvil jako o pravicových bolševicích.

Zajímavé je v této souvislosti sledovat osud pojmu sociální inženýrství. Klaus jej používá proti stoupencům sociálního státu, kteří státně intervencionistickými postupy zasahují do údajně přirozeného chodu společnosti a tím jej vážně narušují. Jistě, i stoupenci sociálního státu mají své modelové představy dobře fungující společnosti, které by chtěli státně intervencionistickými postupy uvádět v život. Ty však nevychází z ideálu neposkvrněné dokonalé společnosti, do které se musíme jako do nějakého přirozeného stavu vrátit. Naopak, vychází z reálné společnosti s jejími klady a zápory, kterou jsme se rozhodli podle určitých etických měřítek zlepšit, aniž bychom se k nějakému dokonalému stavu byť o milimetr přiblížili. Sociální inženýři demokratického sociálního státu tedy mohou být pouhými reformátory, a nikoli revolucionáři dokopávající lidi k pomyslné dokonalé společnosti. Mohou být nanejvýš Dantonové, nikoli už Robespierové.

Intelektuální posedlost dokonalostí, přehledností, uspořádaností ať nalevo či napravo se příčí lidské zkušenosti a brání vidět svět takový, jaký je a měnit jej způsoby které nepřináší více škody než užitku. Tato intelektuální posedlost chce z politického diskursu učinit fatální střet o dokonalých přirozených světech, na které by měli lidi sázet svou budoucnost. Tato intelektuální posedlost je vzpourou proti nedokonalé realitě, proti fuzzy realitě plné nejasností, nejistot, nepřehledností, neuspořádaností, nesrozumitelností. Ti, kteří nabízejí politický program vycházející z této posedlosti, jsou ve skutečnosti těmi nejnebezpečnějšími sociálními inženýry, před kterými Klaus varuje. Jenom by se měl pozorně shlédnout v zrcadle. Možná by zjistil, že tímhle opravdu nebezpečným sociálním inženýrem je především on sám.

A co si myslíte vy? Diskuse (36 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Petrasek Milan - penzista

Manicheismus Pátek, 6.Dubna 2012, 10:20:6

je popravdě postoj, který vylučuje realizaci demokratického režimu - občanského smýšlení schopného zájmi o realizaci takové pluralitní společnost, která je schopna řešit dilema globální společnosti. Příkladně dnes extrémního problému - nenávaznosti vehementně propagovaného imperativu individualismu a masovosti, čemuž je občan v pluralitě vystaven.
Úspěšnost klausismus je dána banalizováním popř negací.
obtížnosti demokratického smýšlení s následkem prohlubování infantilního konzumismu společnosti, nacionalizace ap.
Jde o intelektuální posedlost typu ......jméno raději nevyslovit

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Dvacet let vlády Klausova negativismu Pátek, 6.Dubna 2012, 11:35:58

Klaus je intelektuál-ideolog, u které lze snadno říci, proti čemu je. Původně antikomunista, anti-intelektuál, anti-ekolog, anti-sociální, postupem času anti-Evropan. Pozitivně se vyjadřuje pouze o trhu bez přívlastků, o svobodě, která je však pro něj pouze svobodou ekonomickou. Otázka je, jak je to s jeho demokratickým přesvědčením. Podle některých vyjádření by se zdálo, že je zastáncem demokracie, ovšem demokracie značně deficitní, tedy pouze jako soutěže politických stran o moc. Je to technolog moci, osvojil si techniky k ovládnutí našeho demokratického systému a dvacet let mu dominuje. Do roka končí. Sláva!

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

manicheiusmus jako skok víry u populismu Pátek, 6.Dubna 2012, 19:36:43

pane petrasek, ten "manicheismus" je trefa - trpí tímhle infantilním vnímáním prostřednictvím pouhé polarizace dobra a zla nejen klaus a jeho příznivci.
Jednoduché ale v praxi velmi ošidné recepty jsou často upřednostnovány i na druhé straně politického spektra. Klaus jako osoba končí, ale podhoubí iracionality zůstává.

Oto, no toto! Sobota, 7.Dubna 2012, 10:24:29

S velkým potěšením sleduji, že můj bývalý kolega Oto Novotný, který mi v r.1993 co mladý začínající politik a odborník ČSSD pěl nadšené ódy na kapitalismus, došel svým způsobem k jeho kritice – pravda, pouze přes osobnost a manicheismus Václava Klause. Jeho charakteristika pravicových bolševiků je přesná, ale myslím si, že na Klausovu konkrétní osobnost tak úplně nesedí. Klaus je přece jen generace, která už nebyla zklamána marxismem v podání ideologie vládnoucí třídy řídícího aparátu, protože mu nikdy nevěřila, na rozdíl od osmašedesátníků, kteří si prošli dvěma deziluzemi – ze stalinismu, pod jehož prapory nastupovali do kariéry, a z krachu pokusu o reformu socialismu jako takového – obdivuhodné je, že přes přímé pronásledování StB sice byli celkově zatlačeni doprava, ale přece jen zůstali na levici a neoliberální model nikdy nesežrali. na rozdíl od Otovy generace, která už se při svém dozrání setkávala jen se symptomy úpadku režimu, socialistické ideály si nikdy neosvojila a při své výuce se nepotkala se skutečným marxismem – to oni se stali skutečnými pravicovými svazáky polistopadového období. Klause bych viděl spíše jako cynického kariéristu, který se pokusil začlenit do minulé elity, byl odmítnut a tak přešel na druhou stranu a tam postupně ztuhl v určité pozici. V padesátých letech by byl tuhý stalinista. Ale Klause jsem od počátku polistopadového období obdivoval v jednom smyslu – ač nemarxista, kupodivu si vnitřně nějak osvojil marxistickou metodologii a přesně podle ní rekonstruoval kapitalismus a jeho vládnoucí třídu – na rozdíl od Havlovy party, která jen krásnými řečmi zastirala podstatu převratu (někteří jistě z upřímného přesvědčení), Klaus podle marxistického pojetí vztahu politiky a ekonomiky budoval pod politickou nadstavbou – dobytou mocí – jádro systému v podobě třídy kapitalistických vlastníků, kteří by byli této moci oporou – kupónovka a to „zhasnutí“ nad rozkrádáním byly logické a geniální tahy. Jeho dnešní postoje z hlediska udržení kapitalismu moc nechápu – zdá se, že i on (za silného působení své přirozeně ješitné a nesnášenlivé povahy, pro kterou mu byla kdysi údajně zamítnuta přihláška do KSČ) zřejmě zblbl v opojení mocí (což zdaleka nebyla jen vlastnost pravicových politiků – znám i politika KSČM, kterého to potkalo a padl – i když do měkkého).
Ale ještě k Otovi – nebyl by to on, kdyby se velmi rafinovaně, v podtextu, neotřel o marxismus, který formálně vystudovoval, a představu štastného života v komunismu (čti – pokroku, zákonitostí, včetně zákonitosti překonání kapitalismu), ať žije postmoderna. Chci jen podotknout, že polemizuje s různými propagandistickými schematy ideologie minulé vládnoucí třídy, nikoli se skutečným marxismem, kde není obsaženo nic jiného než představa o překonání deformací člověka spojených s vykořisťovatelskou společností a starou dělbou práce (čili s pokrokem ve srovnání s něčím, vývoj a boj o lidské štěstí tím samozřejmě nekončí). Že by stále to pravicové svazáctví v soc.dem. „beránčím“ rouše?

Petrasek Milan - penzista

Je možné pane Hellere Sobota, 7.Dubna 2012, 10:46:54

prohlásit manicheismus za druhotný jev křesťanské etiky, který zmizí překonáním deformací člověka spojených s vykořisťovatelskou společností a starou dělbou práce.
Posloupnost bude spíše opačná.........pomyslel jsem si.

Petr Litschmann - M.Žižkov

nejen k posl. odst. autora vs. J.Heller Sobota, 7.Dubna 2012, 13:04:55

"..sociální stát znamená ochranu slabé většiny před silnou a privilegovanou menšinou. ... Soc.demokracie se ale nikdy nesnížila k autoritativní vládě. Čím to je? Zaručují poctivost politiků demokratické instituce? Demokratická forma ochranářského státu byla zachována spíše díky vědomě nedůsledné aplikaci jeho principů.
Pragmatismus ale bohužel není vždy politicky výhodný. Největší přednost soc.demokracie v polovině 20.stol., tedy její ochota slevit za svých klíčových principů v zájmu vyváženosti, tolerance, spravedlnosti a svobody, dnes vypadá spíše jako slabost - jako ztráta odvahy v důsledku změněných podmínek. Měli bychom odhlédnout od těchto kompromisů a vzpomenout si na ty dobré vlastnosti, na nichž bylo pokrokové myšlení původně založeno - na to co syndikalista .. E.Berth nazval ´revoltou ducha proti... světu, v němž člověka ohrožoval zrůdný morální a metafyzický materialismus´. " (Tony Judt: Z.s.v.Z. str.125)

Oto Novotný - politický analytik

Josefe Hellere, Sobota, 7.Dubna 2012, 14:29:1

prosím, přestaň říkat, takové věci, že v r.1993 co mladý začínající politik a odborník ČSSD jsem pěl nadšené ódy na kapitalismus. Není to pravda. Obhajoval jsem na rozdíl od Tebe obnovu demokracie, zatímco Ty si stále žil v představě, a stále zřejmě žiješ, že šlo o kontrarevoluci. A obhajoval jsem demokratický sociální stát, což ještě nemusí být kapitalismus, tedy jak jej Ty jako zajatec marxistické ortodoxie stále pojímáš. Proto jsem se stal také sociálním demokratem, což pro Tebe ovšem znamená přisluhovač kapitálu, a já to od Tebe opakovaně slýchám. Ano, ve v své kritice pravicového manicheismu v pojetí Klause jsem se opřel i o typ manicheismu nalevo a myslel jsem na bolševismus a na jeho předpoklady, které jsou přítomny v ortodoxním marxismu, ba už u samotného Marxe, jakkoli jeho samotného bych s přihlédnutím k dobovému kontextu k manicheismus nepřiřazoval. Marxismus-leninismus, který se učil za minulého režimu, jistě byl velkou karikaturou Marxe. Bohužel, já od této karikatury nevidím žádný podstatný rozdíl v Tvém polistopadovém traktování marxismu. Pro mne mluvíš stále stejně jako před listopadem 1989, což Tě možná ctí, protože si uchováváš integritu, ale posun tu nevidím. Tenhle způsob traktování marxismu, ke kterému je vnějšně přidána kritika stalinismu (ale v takovém objektivisticko-dějinném pojetí, že vlastně nejde o kritiku, ale o jeho nepřímou apologii) může sice vyvolávat nenávist ultrastalinistů v KSČM a Ty se můžeš cítit hrdinou. Ale ve své podstatě zůstává tím, čím byl, apologií předlistopadového režimu. Takže je velký rozdíl, jak kritizuješ kapitalismus Ty a jak já, nebo sociálně demokratická kritika. Jistě si od Tebe ale vyslechnu, že neznám marxismus. Myslím, že jej znám dobře, ale na rozdíl od Tebe si nemyslím, že je v něm skryto celé tajemství světa, to znamená, objeví lis před námi v dějinách cokoli nového, je to vlastně to staré, anebo stačí sáhnout po Kapitálu a máme o tom jasno, zatímco ti ostatní jenom tápají.

Petrasek Milan - penzista

Ruku na srdce Sobota, 7.Dubna 2012, 15:17:9

kdo z nás netrpěl v sedmdesátých letech a i později dojmem, že ty chicago vídeňáci s tou apoliticky, nadnacionálně a nadstátně agující neviditelnou rukou trhu to možná trefili dobře, nechť první hodí kamenem.
Středoevropany omlouvá potíž tehdy prokouknout celý ten konstrukt, vzešlý z hluboké frustrace, která nám byla tenkrát vlastní.
Tu vykládá T. Judt v kapitole „Pomsta Rakušanů“
Na počátku stáli ekonomové Vídeňské školy – Hayek, Schumpeter, von Mises - kteří v americké emigraci zpracovali své traumatické zkušenosti s rozpadem demokratického státního uspořádání do teorie, která od osmdesátých let ovládá euroatlantickou civilizaci.
Představa o tom jak příšerně umí neviditelná ruka trhu znetvořit demokracii byla dva roky i nad moje síly.
Přiznávám hrdě.....eh se studem.

Oto Novotný - politický analytik

Pane Petrásku Sobota, 7.Dubna 2012, 15:41:28

před Listopadem jsme se scházeli nejrůznější skupiny nespokojených zleva zprava a diskutovali, co, bude den poté. Mezi kolegy vyznávající pravicové hodnoty (byli to většinou ekonomové) tehdy kolovala strojopisně Cesta do otroctví. Ti lidé byli z této bible neoliberalismus tak nadšení, že si nedokázali jako alternativu k reálsocialismu představit nic jiného než Hayekův čistý model kapitalismu. Tehdy jsem si to poprvé také přečetl a měl jsem jasno. Tak tohle tedy rozhodně ne….. Nechápal jsem, jak tohle někdo může chtít.

Oto, no toto? 2.díl Sobota, 7.Dubna 2012, 18:36:14

zase musím říci jen „Otto, no toto!!“ - tentokrát už ale ve významu ohrazovacím, ne pochvalném a oceňujcím, jako v prvním vstupu.. Vidím, že ses klasickým propagandistickým fíglům od soc.dem. vůdců naučil dobře. Když Ti někdo řekne nepříjemnou pravdu, tak víš, že platí „zatloukat, zatloukat, zatloukat“, případně alespoň mlžit, a k tomu je třeba toho někoho nějak šikovně obvinit, když to nejde pravdivě, tak alespoň nepravdivě. Bravo.
Musím proto opakovaně konstatovat, že jsi tehdy opravdu a zcela jednoznačně, i s použitím toho pojmu, chválil kapitalismus jako v podstatě jedinou reálnou perspektivu (samozřejmě marxismus jsi odvrhl). To je holý fakt, na který přísahám. Pamatuji si to tak dobře proto, že to byla první naše diskuse od zániku našeho pracoviště a mne to tehdy ještě šokovalo.
Že jsi spojoval kapitalismus s demokracií a akcentoval tu demokracii, to si samozřejmě nepamatuji, ale vůbec to nevylučuji – to je přece Tvoje dlouholetá pozice, o kterou se hádáme. Ty ten kapitalismus (to jest jeho ekonomickou vykořisťovatelskou a vlastnicky nerovnou podstatu) decentně schováváš za clonu formální demokracie a zuřivě odmítáš, že je to demokracie jen formální a jen pro někoho,což si dnes lidé dole velmi dobře uvědomují. Já ve shodě s marxismem, v tom jsem opravdu ortodox, říkám, že demokracie je forma politiky a každá politika je nadstavbou nad vlastnickými strukturami a demokracie je vždy pro někoho demokracií a pro někoho diktaturou. Zatím, včetně protosocialismu, šlo vždy o diktaturu privilegované menšiny nad většinou (třeba i zblblou a neuvědomující si své nerovné postavení a vykořisťování). Tady se marxismus a sociální demokracie vždy lišili (hergot blbnu, teď váhám, jaké íčko?) – to je normální. Takže shrnuji – Buď lžeš a jsi si toho vědom nebo (což považuji za mnohem pravděpodobnější) jsi z paměti vytěsnil to, co se nehodí – to pozoruji i u stalinistů – nepřekvapuje mne to.
O demokracii jsem se s Tebou nepřel, ve shodě s klasiky jsem již tehdy (tehdy zvláště, protože jsem byl naštván na minulý systém a přeceňoval jsem možnosti té omezené demokracie) uznával, že i ta buržoasní i omezená demokracie je lepší než politická forma protosocialismu, která se totálně zdiskreditovala. Ne že by mi bylo už tehdy všechno jasné . např. ve mně dlouho hlodala představa, že vedoucí úloha avantgardy neprivilegovaných vrstev (pokud to bude opravdu avantgarda neprivilegovaných vrstev s patřičným uspořádáním a bude se prosazovat demokraticky), je nutná pro integraci prosocialistických sil. Brzy jsem ale pochopil, že sjednocuje-li společnost skutečně společenské, tj. samosprávné vlastnictví, není nutná vedoucí úloha jedné strany a to se dnes snažím vysvětlovat svým spolustraníkům, kterým ta vedoucí úloha avantgardy pořád ještě straší v hlavě.
Máš pravdu, že v této době, kdy Ty jsi byl nadšen, já považoval listopad za kontrarevoluci a považuji ho za to i dnes, ovšem s dost podstatným dodatkem – byl to vnitřně rozporný proces - na jedné straně to byl nutný, progresivně destruktivní proces proti přežilému prvnímu pokusu o socialismus, který vítala naprostá většina společnosti, na druhé straně se ale v tomto procesu rychle prosadila pravicová, o podporu západu se opírající vrstva prosazující bývalé i nové zájmy kapitalismu a buržoasie, ta získala hegemonii a změnila lidový živelný pohyb v přesně zaměřenou kontrarevoluci. V posuzování tohoto procesu nebyl Šamalík dost na výši.
Takže být pro demokracii a být proti kapitalismu není v rozporu, ale naopak se to výborně snáší. Být pro demokracii a sociální stát, ale v zásadě se tvářit jakože kapitalismus není, příp. není tak důležitý a zlý nebo prostě nemůže být nic lepšího – to už je buď nedostatečné poznání reality nebo sebeobelhávání, v každém případě nedostatečná důslednost a velká slabina demokrata – tedy sociálního demokrata. A samozřejmě v tom je i kus služby vykořisťovatelské třídě, jistě pro ty neprivilegované snesitelnější, méně jim škodící, než služba vykonávaná pravičákem, neoliberálem. Ale tyhle naše pozice marxismus kontra sociální demokracie jsme si již dávno vyjasnili a jak jsem mockrát zdůraznil, nebrání poměrně široké praktické spolupráci.
Jestliže uznávám legitimitu Tvého soc.dem. postoje, neznamená to, že uznávám ten nesmysl, který jsi napsal – že totiž jsem byl vždy apologetem minulého systému (nepřímo či přímo) a patrně to činím i dnes. Lež jako věž, kec a canc- dalo by se to vyjádřit různě. Uznávám, že to může zabírat u lidí, kteří jsou neinformovaní, nic nevědí o tom, jak osudově mne nasměrovala zkušenost z let 1968/69, po které mi bylo zcela jasné, že systém je špatný a jen jsem věnoval celý život zkoumání, proč to tak je a na jakých mechanismech je to založeno(je zajímavé, že vědecké, objektivní poznání systéu mi vyčítají jak stalinisté, tak Ota.. Pro toho, kdo by byl schopen porozumět marxistické logice, to mohu dokázat svými veřejně dostupnými články ve Filosofickém časopisu v letech 1983 a 1985 (kde je, samozřejmě skrytě, jádro mého poznání obsaženo) a potom ve vědeckém úkolu obhajovaném v září 1989, kde už je to dost zřejmé. A koho by tohle nezajímalo, stačí aby si přečetl jednu z knih, kterou jsme vyprodukovali s Frantou Neužilem v poslední době (nejnověji Heller,J., Neužil, F. a kol., Kdopak by se Marxe bál?, Futura a.s., Praha 2011) a která měla různé samizdatové a internetové předchůdce v ucelenější podobě od roku 1995. Nikdo nemůže být takový ignorant, aby z mého textu vyvodil to, co vyvozuješ ty (Ty to ostatně nevyvozuješ z ignorance, ale z potřeby knokckoutovat nepohodlného oponenta připomínajícího Ti Tvoji minulost). Máš pravdu, že já jsem skutečně zůstal konzistentní, a to od r.1968. Před stalinisty v KSČM se necítím hrdinou, jen jsem otráven, že je to historicky zbytečná a už přežilá překážka toho, aby neprivilegované vrstvy našly správnou cestu, a mně to otravuje poslední léta aktivního profesního života i důchod, podobnou překážkou jsou ale i ty různé post a neomarxismy a dnes třeba i Žižek. O sociální demokracii ani nemluvím, tam je to už mnoha lidem bohudíky jasné, ale lepší Sobotka než Klaus či Nečas. Z mého hlediska je marxismus opravdu optimální (nikoli pro věčnost a beze změny) metoda poznání v dané době.
Nechápu, proč pořád nejsi schopen akceptovat, že marxismus je jedna legitimní pozice, kterou Tě přece nikdo nenutí přijímat,a proč ho pořád překrucuješ? Vždyť své argumenty můžeš uplatňovat i bez toho, když zreprodukuješ tuto pozici věrně a korektně? Že by sis tím potřeboval pucovat svědomí kluka z chudých poměrů?

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

ad rakouská škola Sobota, 7.Dubna 2012, 20:00:34

jako ekonom se neubráním komentáře : abyste s ideovou kritikou rakušanů nevylili s vaničkou dítě. Ona totiž rakouská škola byla významná i pro vývoj ekonomie jako vědy a to v oblasti, které se jiné směry moc nevěnovali..
Nemusím přeci jít do ztotožení se se vším co dnes obdivvatelé Miesesee či Hájka tvrdí. Ale pro analýzu dynamiky tržního procesu je vývojová linie do Mengera přes Walrase až po Schumpetera dost významná.
Odbývat to jako subjektivistickou buržoasní vulgarizaci politekonomie by bylo dost zkratkovité.

To jistě Sobota, 7.Dubna 2012, 20:21:52

poznání psychologie prodávajících i kupujících a fungování lidí vv tržních vztazích má přece taky svůj význam, i když to pochopitelně ideologie buržoasie je.

Petrasek Milan - penzista

Rád bych Sobota, 7.Dubna 2012, 20:21:55

ozřejmil, že ideálem demokracie je proces hledání konzesu a akceptace ústupků z pozic protichůdných zájmů o moc soupeřících seskupení a nikoliv pouze nástrojem potvrzení moci elity. Proto upozorňuji na nevyváženost konstatování pana Hellera:
...Já ve shodě s marxismem, v tom jsem opravdu ortodox, říkám, že demokracie je forma politiky a každá politika je nadstavbou nad vlastnickými strukturami a demokracie je vždy pro někoho demokracií a pro někoho diktaturou....
Já vím, ale pane Hellere, že demokracie v sociálním kapitalismu je forma politiky usilující o občanskou rovnost diktaturou instrumentu práva. Je formou násilí usilujícím pouze s větší, menší, či takřka nulovou úspěšností - odvisle od civilizačního pokroku a dějiné nahodilosti dané společnosti. A nejen já i mnozí z nás dnes přijímají tuto nahodilou civilizační nabídku jako nahodilou šanci a nikoliv jako zradu na ideálech maxismu - osvícenství. Chápejte prosím takový postoj jako pragmatismus a nikoliv jako ignoranci poznatku, že kapitalismus je demokracii nebezpečným dravcem.

Petrasek Milan - penzista

S radostí upozorňuji na freudše nedoklep v marxismus - Sobota, 7.Dubna 2012, 20:32:33

....nikoliv jako zradu na ideálech maxismu - osvícenství....

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

nepřehánět s rthodoxií Sobota, 7.Dubna 2012, 20:36:11

dovolte malé odbočení - sleduji nyní v TV pokračování seriálu o rodině Borgiů - a před reklamní vsuvkou tam právě kdosi vykřikl "zhyn bezvěrče".
To určitě nebude ta ukázka orthodoxie o kterou tu snad chcete vést spor. Pravověří které má ostatní extra ecclesia za špatné asi s vědou nesouvisí...
takže pax vobiscum

Petrasek Milan - penzista

Nešlo o odsuzování vídeňské školy T. Judtem pane Dolejši, Sobota, 7.Dubna 2012, 20:49:24

ale o jeho pokus psychologické objasnění původu působivosti-úspěchu těch široce propagovaných tezí chicago boys, které negativně ovlivnily i zdejší situaci.

Oto Novotný - politický analytik

Josefe Hellere, Sobota, 7.Dubna 2012, 21:30:46

raději ve svých letech nepřísahej …… Spíše se raději zamysli, proč jsem se tedy stal sociálním demokratem? Kdybych chválil kapitalismus jako jedinou perspektivu, jak si údajně přesně vzpomínáš, proč jsem v devadesátých letech nevstoupil do ODS nebo nějaké jiné pravicové strany, která má model kapitalismu jako jedinou reálnou perspektivu v popisu práce? Protože sociální demokracie, resp. demokratický sociální stát mi jednoduše nesplývaly a nesplývají s kapitalismem. Sociální demokracie přistupuje na historický kompromis s kapitalismem a jako ekonomickému subsystému mu vymezuje hranice působení. Vize demokratického sociálního státu je pro nás sociální demokraty výrazně nekapitalistická či postkapitalistická. A nejde jen o vizi, takové společnosti již existují v reálných empirických tvarech. Jestli takovou společnosti chceš nazývat kapitalismem podle ortodoxní marxistické metody, ale v tom já vidím velký problém, prosím. Přistoupíme-li ve vzájemné diskusi na používání pojmu kapitalismus pro označení demokratického sociálního státu, lehce se pak stane, že jeden mluví o voze, druhý o koze. V tomhle rozlišování kapitalismu a demokratického sociálního státu jsem naprosto konzistentní od devadesátých let, dokonce od osmdesátých let, kdy jsem vedle Marxe studoval i rozsáhlou nemarxistickou literaturu (Webera, fenomenologii, postempirickou filozofii vědy, ale hlavně levé liberály a pragmatisty Deweye, Hooka, kteří mě v pohledu na marxismus tehdy hodně ovlivnili, ale i řada dalších. Já jsem ovšem nezavrhl marxismus an bloc, jen jsem se rozešel se těmi marxisty, kteří z něj dělají uzavřený systém s nárokem na absolutní platnost a vyvyšují se nad ostatní. Zavrhl jsem totalitární nároky, které jsou v marxismu, dokonce už u Marxe obsaženy. Nárok, který je ve vědecké literatuře ve stovkách a tisících případech analyzován a který (a zdaleka nejen já) cítím z Tvého přístupu ve zdejších polemikách na levici. Uznávám ale, že v marxismu je mnoho užitečných věcí, které přejímá i mnoho nemarxistů, stejně jako ti, kteří se k Marxovi stále hlásí, přejímají mnoho podnětu od nich.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

úspěch asi měl více důvodů Sobota, 7.Dubna 2012, 21:39:22

Chápu, ovšem v 19. století při svých počátcích neměl aparát teorie mezního užitku onu silnou apologetickou funkci jako dnes (podobně jako i marixovy myšlenky za Marxe nebyl zdogmatizovány).
Mimochodem i v politické ekonomii socialismu se v 80. letech objevila psychologická škola, která behaviorální charakteristiky uchopila z pohled hospodářského mechanismu (obdobně se používala marginální analýza v ekonometrii). To ad ono dítě ve vaničce.
Prostě tento proud nabídl alternativní a logicky konzistentní komplex ekonomických zákonů - který michodem lze aplikovat nejen na volný trh ale na vztahy mezi ekonomickými subjektu i v systému smíšené a regulované ekonomiky. A tyo vztahy jsou projevem objektivní reality, ne pouhým konstruktem.
To že si ho přivlastnují krajní zastánci volného trhu je něco jiného. Také pro Einsteina nezapomeneme na Eukleida či Newtona, že ?

Ad Petrásek Sobota, 7.Dubna 2012, 22:36:12


Vážený pane, ne že bych chtěl kritizovat, každý má právo na vlastní styl, můj styl má taky do dokonalosti a srozumitelnosti daleko, jak vidím z Vašeho textu, z toho, že jste ten můj zřejmě vůbec nepochopil, ale musím konstatovat, že Vám většinou nerozumím. Vy se vyjadřujete dost zkratkovitě, náznakem se odvoláváte na něco, co já neznám, takže mi to někdy připadá, že zatímco já s někým diskutuji o koze, Vy mluvíte o nějakém mně nepochopitelném voze. To jen abychom předešli možným nedorozuměním.
Vrátím se k tomu, na co jste reagoval. Vidíte údajně nějakou nevyváženost, zdůvodnění jsem nepochopil. Raději zopakuji, co jsem říkal, trochu jinými slovy. S Otou se hádáme ohledně metodologického přístupu ke vztahu demokracie a kapitalismu, tedy obecněji - o vztahu politiky (demokracie je stejně jako jiné formy – třeba totalitní diktatura – formou politiky. Politika je v marxismu nadstavba nad ekonomikou, tj. vlastnickými vztahy, je to specifický proces, kdy se třídy zaujímající nějaké postavení ve vlastnických vztazích (třeba i postavení nevlastníků) vzájemně dohadují o tom, kdo bude vydávat závazná pravidla pro společenskou správu, tedy, kdo bude vládnout. O konsensu a vzájemných ústupcích tam lze mluvit většinou moc málo a jen tam, kde se dohadují různé skupiny v privilegovaných vrstvách a nebo,když třídní boj přitlačí ty nahoře. Je samozřejmé, že když se dohadují vlastníci s nevlastníky, je výsledek jasný, protože ti druzí, aby se obživili, potřebují přístup k výrobním prostředkům a ten mají ti první a tudíž si taky mohou vybudovat patřičné politicko-mocenské struktur (stát) který pojede podle jejich zájmů. Takhle to vidí marxismus (to můžete nebo nemusíte přijmout). Takže – politika (tedy i forma demokratického státu) je předně v dlouhodobé perspektivě závislá na ekonomice – kdo vlastní, ten vládne, a tudíž i nejdemokratičtější forma státu a veřejné správy ve společnosti založené na rozdílech vlastník – nevlastník a na vykořisťování nevlastníků vlastníky je pro ty nevlastníky diktaturou a jejích výhod mohou využívat hlavně ti vlastníci – protože zkrátka a jednoduše mají peníze. Jak to funguje přece musíte znát z dějin a hlavně – vidět každý den dnes u nás kolem sebe. Bohatý má na advokáty, soudní poplatky, úplatky policistům a úředníkům, má kontakty z kšeftování atd. atd. To řadový zaměstnanec nemá a proto do střetu ani nejde. Sdělovací prostředky při volbách dokážou potlačit informace o politických útvarech neprivilegovaných vrstev nebo ještě lépe zkreslit a překroutit, naopak strany boháčů, jako je ODS či TOP, mají ve sdělovadlech volnou ruku, formální zákonná pravidla a mechanismy (třeba kontrola přes ty různé Rady) se prostě nerealizuje, přijmou se zákony, které ti bohatí potřebují atd. atd. Takhle to bylo od vzniku politiky a státu (tedy od zániku prvobytně pospolní ještě předtřídní společnosti pořád – i athénská demokracie byla jen pro někoho .- ne pro otroky a pro městskou chudinu taky nic moc. Ten první pokus o socialismus- protosocialismus – vypadal, že bude něčím jiným, měl plnou hubu dělnické třídy a dokonce její diktatury – ale místo toho to byla demokracie pro řídící aparát a diktatura pro ostatní – takže zklamání. A to poprvé v dějinách nebyli jasní a suverénní vlastníci v protikladu k nevlastníkům. A protože byl řídící aparát v ekonomice slabší než buržoasie za kapitalismu, o to méně si mohl dovolit formálně demokratické mechanismy. Což lidi štvalo. Pád systému znamenal návrat ke kapitalismu – to je snad nepochybné. Takže si lidé pochvalovali nové demokratické mechanismy v politice (např,. volby), ale mezitím upadali do hlubokých nerovností ekonomických, což se velmi rychle přeneslo do politiky – kdo má peníze, může užívat demokracie. Kdo je nemá může sice občas volit, jenže mezi tím mu boháči za zády něco upekou (např. zaplatí si k oblbnutí lidí nějakého Johna a veverky, sdělovací prostředky ho za peníze udělají, lidi ho zvolí a najednou koukají, jaký je to lump a jak je pomáhá okrádat – tak už kašlou na všechno a celá demokracie jim může být ukradená a jsou dokonce v stavu skočit na lep nějaké té Dělnické straně nebo vůdci. Aby byla skutečná demokracie, musí vzniknout jiná společnost založená na vlastnické rovnosti lidí,na tom, že jsou všichni aktivními individuálními vlastníky v rámci zaměstnaneckých kolektivů – v mé koncepci je to samosprávný socialismus.
Tak tohle jsem se snažil v polemice s Otou, který vyzvedává tu formální demokracii jako velký dar pro všechny a přitom se snaží lidi odvést od toho, aby viděli, že je to demokracie pro kapitalisty. Protože sociální demokracie prostě kapitalismus chrání a zásadní vlastnickou změnu nechce (stalinisté by se zase rádi vrátili k diktatuře byrokratického aparátu založené na státním vlastnictví – tedy na faktickém vlastnictví toho aparátu). Tenhle vývoj a vztah mezi ekonomikou a politikou není podle marxismu něčím nahodilým, ale naprosto jasnou zákonitostí odvíjející se od zániku prvobytné společnosti, stejně tak zákonitý bude zánik kapitalismu a rozšíření té demokracie na skutečnou.
Jestli jsem z Vaší glosy něčemu rozuměl, tak je to snad to, že o tom, o čem jsem znovu obšírně psal, víte, že Vám úplně stačí ta neúplná demokracie, že už to je dar z nebes, ale moc na něj nespoléháte, berete ho jako jakousi náhodu. Je to tak? Ale v tom bych s Vámi nemohl souhlasit – to, že si kapitalismus tak oblíbil formálně demokratickou formu vlády nad ostatními, je zákonité – vyplývá to z osobní svobody zaměstnance, výrobní technologií danou neefektivností předkapitalistických forem vykořisťování a vlády,jsou tu obrovské možnosti, jak lidmi manipulovat, aniž by si uvědomili, kdo s nimi manipuluje (tady odvádí dobré služby sociální demokracie a ideologové typu Oty Novotného a spol.)- no prostě je to výhodná forma vlády – no a když už to nefunguje, tak se nechá padnout s nastoupí Hitler či Pinochet – jen to zase stojí trochu peněz, ale ty se vytahají ze zaměstnanců a přes daně od malých podnikatelů. takže úhrnem – i já bych bez mrknutí oka volil tuhle demokracii, ve srovnání s vládou aparátu před listopadem nebo fašismem – o tom spor není. Ale mně na rozdíl od Vás tahle demokracie nestačí a chci ji podložit i ekonomickou demokracií – samosprávným vlastnictvím. Rozumíme si?

Oto, no toto - třetí díl Sobota, 7.Dubna 2012, 23:55:14

Teď jsi mne opravdu rozesmál – jednak tou otázkou, kterou jsi mi položil k zamyšlení a na kterou jsem si už při svých meditacích za těch dvacet let často znovu a znovu odpovídal, jednak tím, jak opravdu otrocky dodržuješ ten postup při odrovnávání oponenta nějakou troškou blátíčka – tentokrát jsi naznačil, že jsem už starý blbec, který si nic nepamatuje. Ale pozor, to je v rozporu s poznatky medicíny! je známo, že sklerotici a vůbec dědci si pamatují to, co bylo před dvaceti lety výborně – pravda, horší už je to s tím, když přijdou před ledničku a ne a ne si vzpomenout, co tam vlastně chtěli nebo když vedou s vrstevníky tu známou konverzaci typu „Víš, tak mi zavolal ten….no, hergot,vždyť ho znáš…“ atd. Já si tedy opravdu události před dvaceti lety i dříve pamatuji slušně –vždyť rok 1989 byla výrazná událost a ty veletoče některých lidí, o kterých si člověk myslel, že je zná, byly sakra překvapivé, vím ale, že by si řada lidí, které jsem tehdy znal, přála abych si nic nepamatoval. Musí ještě počkat.
Ale teď vážně – položil jsi mi otázku, na kterou existují dvě možné odpovědi – a tu druhou jsi vlastně sám rozvinul. Ta první, která člověka znalého té doby musí svrbět na jazyku, ale já jí skutečně nedávám přednost, zní. Ono se z KSČ a z katedry marxismu-leninismu nedalo tak lehce přeskočit kamkoliv, když člověk neměl mocné a významné známosti, jako Dlouhý apod. A v ODS byly posty brzy obsazeny. Oba známe jednoho takového cestovatele stranami s původně dost papalášským rodinným zázemím, který sice taky dorazil do soc.dem a jednu dobu to vypadalo, že bude pokračovat do ODS, ale ani ten nedorazil do soc.dem. bez mezipřistání. Blíže to nebudu rozvádět. Ale budeš se divit, já Tě z takového primitivního kariérismu nepodezřívám – jako důležitější vidím prostě to, že jsi se nikdy neměl možnost seznámit se skutečným marxismem, i když jsi četl leccos (pokud jde o nemarxistickou literaturu určitě víc než já – necítím to jako handicap)) a měl za učitele výborné filozofy a pak je tu prostě ta síla ideologie vládnoucí třídy, zvláště když se systémy lámou. Ale Ty to celkem jasně vysvětluješ, co tě chytlo. „Demokratický sociální stát mi jednoduše nesplývaly a nesplývají s kapitalismem“ /to je velmi pohodlný prvek k přežívání v rámci kapitalismu) a ještě před tím – sociální demokracie přistupuje na historický kompromis s kapitalismem a jako ekonomickému subsystému mu vymezuje hranice působení“ – to je celé jádro pudla. Samozřejmě by to chtělo trochu uvést na pravou míru – kapitalismus je v marxismu celá formace, nejen ekonomika, ale i společenská struktura, členitá nadstavba, zejména politika a ideologie, způsob života, určité momenty kultury apod. Soc.dem. ideologové oddělují kapitalismus jako ekonomiku a myslí si, že ho mohou libovolně spojit s čímkoli z nadstavby, což je pochopitelně hloupost, kterou jsem tady už několikrát vysvětloval, např. panu Petráskovi. V marxismui má sice demokratický sociální stát jistou míru relativní nezávislosti na procesu zhodnocování kapitálu, ale jen jistou míru – konec konců sociální stát vznikl proto (když odečtu konkurenci protosocialismu), že kapitál zhodnotil problémy krizí a třídního odporu a došel k názoru, že keynesiánský sociální stát bude pro jeho zhodnocování kapitálu výhodný. Když takovým být přestal a míra zisku klesala, tak zase ten sociální stát odhodil a nahradil neoliberalismem. No a sociální demokracie, jejíž významné maloburžoasní, dělnicko-aristokratické a odborářsko-byrokratické skupiny ji převedly ze strany dělníků do buržoasního politického systému - což po první světové válce systém zachránilo (a ne bez krve – Noske, Scheidemann), pak uzavřela ten zmíněný historický kompromis – že totiž bude kapitalismus zachovávat, ale trochu regulovat s přihlédnutími k zájmům neprivilegovaných vrstev(dále se pak více a více odcizovala zájmům těchto vrstev, což vyvrcholilo godesbergským programem. Takže díky soc.dem. má kapitál cukr a díky pravici bič a pohodlně může existovat. Sociální stát se možná obnoví, ale dnes bere za své. No a Ty jsi přijal, co jsi napsal a bojuješ za to – pořád lepší než neoliberalismus či fašismus.
Jen by ses neměl plést do marxismu, tam prostě plácáš ideologické fráze. Totalitní prvky v marxismu? V systému, který volá po zrušení všech dosavadních forem zotročení člověka, odcizení práce i mezilidských vztahů, přírody apod. – tj. po překonání soukromého vlastnictví a staré dělby práce? A co je to totalita? Není to taky ucelenost, kompaktnost, provázanost systému či logické struktury? Asi ne – já tohle moc neznám – ale tohle pojetí bych bral – tím se marxismus opravdu vyznačuje – nelze z něj něco brát a něco ne – opravovat a rozvíjet (není uzavřený, ale přece jen má jistou určitost) ho musíš jako celek a tu vnitřní konzistentnost neztratit. Ale já myslím, že Ty a Tobě podobní (plus další neomarxisté a postmarxisté – čili nemarxisté a taky Jirka Dolejš a jiní postmodernou střihnutí pragmatici) tu totalitu v marxismu vždycky narazíte hlavně na marxistické pojetí pravdy jako odrazu objektivní reality, možnosti měřit kvalitu tohoto odrazu a porovnávat míru přiblížení se a také brzdící nebo stimulující vliv ideologií tříd na poznávací subjekt. Ti, kdo toto pojetí opustili, se úplně ztratili v moři buržoasní ideologie, i když předstírají, že se drží toho či onoho z marxismu. Samozřejmě já to pojetí pravdy fest držím – je-li to ta ortodoxie a pravověří, kritizované Dolejšem, pak jsem ortodox a pravověrný – ale – ve srovnání s Tebou jasně protikapitalistický ( i protistalinský).

Petrasek Milan - penzista

Pane Hellere, kde si rozumíme a kde ne Neděle, 8.Dubna 2012, 14:23:37

píšete...Ale mně na rozdíl od Vás tahle demokracie nestačí a chci ji podložit i ekonomickou demokracií – samosprávným vlastnictvím. Rozumíme si?
Rozumíme si v tom, že žádnému humanistovi tahleta neoliberální demokracie nestačí. Každý spravedlivý zjihne při představě civilizace, kde většina pojímá svou existenci jako krátkodobý návštěvník lidského kolektivu této planety a ne jako jako oběť mocenských intrik uprostřed konkurenční společnosti postavené na pyramidě moci a na příšerné povinosti integrace.
Neporozumnění však spočívá v čase a způsobu realizace takovéhoto civilizačního pokroku.
Váš politický koncept hodnotí demokracii v souladu s tradičními zkušenostmi pouze jako mocenský instrument elit. A přechod ke kýženému jako časově(?3000let?) historicky danný samospád.
Na rozdíl od Vás, jsem přesvědčen že současná demokracie není chápána a nepůsobí jen jako tradiční zbraň mocných, ale v novodobě kultivované podobě nabízí i nový potenciál. Nabízí tak dnes suverénu zbraň schopnou vytvářet násilím občansky střeženého práva dlouhodobé patové situace mezi tábory nesmiřitelných zájmů.
Zastávám názor, že náš společný cíl podložit demokracii elit ekonomickou demokracií je dosažitelný projektem sveřepého prosazováním násilí práva/ústavy - destabilizace mocenských seskupení a tím kontroly živlů usilujících o usurpaci moci.
Nazval bych to projekt demokratizace civilizace násilím a sveřepostí.
Za to by se i Kropotkin nestyděl....pomyslel jsem si.

O porozumění Neděle, 8.Dubna 2012, 18:00:13

No pane Petrásku, myslím, že teď už rozumím já Vám, ale nikoli Vy mně. Zdánlivě nepatrný rozdíl ve formulaci a už je tu jiný smysl. Napsal jsem, že demokracie je jedna z forem politiky a to že je vztah (většinou spíše rvačka) mezi třídami o zaměření společenské správy. Nezúžoval jsem ten vztah na vztah mezi elitami, jak píšete –patrně užíváte tento termín jako synonymum vykořisťovatelské či nějak vlastnicky privilegované třídy (jinak elita bývá většinou chápána jako politická elita, jako skupina, která pracuje pro zájmy určité třídy nebo její části v politice). A proto jste moje pojetí nepřípustně zúžil – v jakékoli politice ( i v demokracii) se neperou jen privilegované třídy a už vůbec ne jen jejich profesionální politické elity. Partnerem toho boje je i neprivilegovaná třída i další neprivilegované, příp. přechodné vrstvy. Podle výsledku té rvačky tříd ovlivňuje politická nadstavba (tedy třeba demokratická politika) celý systém, především ekonomickou základnu – tj. vlastnické poměry. Zatím vždy ale především ovlivňovala základna nadstavbu (samozřejmě působení je vzájemné, ekonomika má dlouhodobě větší váhu), takže v té rvačce o směr působení politiky měla vždy převahu ta vládnoucí a vlastnící třída – a v jejím rámci se praly různé její skupiny. Neprivilegované vrstvy většinou pořádně zavážily až při krizích či přímo revolucích, kdy se bortil celý systém, ale samozřejmě každodenně ovlivňoval politiku, protože i ti, kdo měli převahu, museli brát v úvahu ten tlak – ale jen do jisté míry. často ale byly masy neprivilegovaných v politice zneužity a zmanipulovány –viz třeba poslední volby do PS. Ale zase - – jistě byl organizovaný boj (odbory, komunistické strany atd.) neprivilegovaných vrstev, zvláště industriálního proletariátu,nezanedbatelným faktorem, který ovlivnil rozhodnutí velkého kapitálu a jeho elit před druhou světovou válkou a po dát se cestou sociálního státu – ale určitě nebyl faktorem hlavním a rozhodně nedokázal zabránit opačnému rozhodnutí kapitálu v 70 letech, takže dál už zase politika tlačila na neprivilegované a odírala je (i u nás teď). Z tohoto hlediska jsou Vaše představy o tom, jak silou demokratické politiky podvážete kapitalismus a vnutíte mu určité meze a změny s prominutím stejnou hloupostí, jak to,co píše Ota Novotný a hlásají sociální demokraté, kteří se tím snaží kapitalismus zachránit a odvést část kreitiků k vcelku nepodstatným aktivitám, které kapitalismu moc neškodí. Přitom se jejich lobby a elity dohadují s jinými a různě využívají kapitalistického státu, radnice apod. Je to opozice „jako“. Vliv síly kapitalistické vlastnické základny můžete účinně a dlouhodobě ovlivnit jen , když rozložíte i tuto základnu a opřete politické ambice neprivilegovaných tříd o vznik třídy samosprávných vlastníků a rostoucí úlohu kognitariátu v kapitalistických podnicích. Jinak ten vývoj neurychlíte – silácká gesta v politice dělal i aparát minulého režimu a jak to dopadlo. Mimochodem se mýlíte, když si myslíte, že marxismus nějak pasivně čeká až kapitalismus ekonomicky vyhnije – to je zase naprostý nesmysl. Marxismus v nestalinském pojetí nepřeceňuje roli politiky a chce ji plně využít při tlaku na základnu, jenomže nepřeceňuje možnosti politiky za kapitalismu a současně s rozvojem demokratické politické aktivity neprivilegovaných chce rozvíjeti prvky nové ekonomiky v lůně té kapitalistické. Stalinisté to vidí jinak, oni nevěří ani na to vytváření samosprávného vlastnictví a fakticky sázejí na násilný ozbrojený boj, i když to popírají. Za to by se jistě ani Kropotkin nestyděl, ale marxista ano. A

Petrasek Milan - penzista

Omlouvám se za moji neschopnost porozumnět, Neděle, 8.Dubna 2012, 20:15:27

opustit fundament mé pozice a nabídnout společensky nosný konzens. Ano omlouvám se za můj fundamentalismus, který vylučuje kompromis, ústupek a tím vytvoření společenské platformy demokratickou cestou. Což znamená takové společné platformy, kterou sice nikdo nemůže milovat, ale všichni mohou s ní - v ní žít.
Tady to máme jak fundamentalismus ohrožuje dialog mezi rozdílnými politickými postoji (jak mezi náboženstvími), jak rujnuje schopnost společné řeči, a tím segmentuje společnost do sebe se potvrzujících podskupin vlastních pravd a bohů.
Nelámejte ale, pane Hellere hůl nad mým ponorem do moře buržoasní ideologie
Ještě není všem dnům konec.......... pomyslel jsem si.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

bona fide Pondělí, 9.Dubna 2012, 10:50:43

i akademické spory mají svůj význam, pánové - ale využití výsledků nadcházejících krajských voleb se bude řídit nejspíš víc přízemními kriterii. Fungující regionální zdravotnictví, školství, doprava - to se bud vydá směrem daný naší reformní vládou a posprovaný i prezidentem klausem a nebo tím alternativním.
A tady bude jistě dost prostoru se vyřádit bez apriorní ideologické posedlosti na demokratickém formování nosného konsensu. Takže držím palce. Přeci nejsme jako ten V.K.

Petrasek Milan - penzista

Pane Dolejši zde nejde jen o ideologickou posedlost ale i úkaz Pondělí, 9.Dubna 2012, 11:40:5

-jak se umí pozoruhodný analytický rozum před některým fenoménem vytratit do nekonečna - pan Heller
-jak se nedostatečný analytický rozum umí stále a bez zábran do nekonečna belhat, fenomen sem fenomen tam - já.
Mj. fungující regionální zdravotnictví, školství, doprava jsou témata doopravdy závislá od schopnosti demokratického formování nosného konsensu.

Nejde o fundamentalismus,ale o pochopení reality Pondělí, 9.Dubna 2012, 11:45:23

Pane Petrásku - mezi námi je těžký dialog, ne kvůli rozdílným názorům, ale kvůli problému prostého porozumění textům. Já vidím, že Vy nerozumíte mně a já zase, přiznám se, musím vždycky dlouho přemýšlet nad těmi Vašimi vtipnými zkratkami a luštit "co tím básník chtěl říci".
Nakonec jsem si tedy Váš text přeložil takto:
Problém, jak každý z nás chápe vztah ekonomiky a politiky, ev. demokracie a kapitalismu (já Vám jen vysvětloval marxistické pojetí, kterému jste nerozuměl, nic jsem Vám nevnucoval a neodmítal společnou řeč) Vás v zásadě nezajímá (soudím z toho, že jste na můj výklad nijak věcně neragoval). Jen mi vytýkáte, že můj fundamentalismus brání nalezení společného konsensu lidí v boji proti kapitalismu.Přitom ironizujete ten prvek mého názoru, který vyjadřuji, když různá pojetí zařazuji do nějakého ideologického komplexu (ve Vašem pořípadě sice levicové, ale přece jen varianty buržoasní ideologie).Ale to není ani urážka, ani kritika, k marxistickému vidění světa prostě patří zásada, že nikdo není mimo ideologie, jde jen o to, kam ho osud zavane a jestli je to ideologie třídy pokrokové (tedy zainteresované na poznání pravdy) nebo reakční, která pravdu nechce vidět. Jednotlivci (včetně mne) se do jednotlivých táborů dostávají většinou bez nějaké vlastní viny či zásuhy, často náhodou, já tu svoji příslušnost rozhodně nevidím, jako projev mých schopností, ale spíše zřetězení životních zážitků, hodně velký podíl na tom má rok 1968, který jsem porožil coby student na Filosofické fakultě UK mezi řadou prima lidí.
Takže jestli jsem Vás pochopil dobře, vytýkáte mi, že svým upřesňováním marxistického pojetí, nebo moižná samotným tím pojetím bráním nalezení smysluplného, prakticky proveditelného (to máte společné s Dolejšem, který si neodpustí to kádrování proveditelnosti či neproveditelnosti přístupů a jakýkoli vyhraněnější postoj apriori odmítá jako nesnášenlivost dogmatika apod a sám je svým nihilismem největší dogmatik) akčního konsensu.
Ale to je právě to Vaše neporozumění. Jestliže Vám vysvětluji, jak to vidím já a proč si myslím, že ten Váš přístup k účinnému boji proti kapitalismu nestačí,naopak ho do jisté míry chrání, protože vzbuzuje u lidí nereálné iluze, že je možné poouhou politikou kapitalismus nějak držet na uzdě, neznamená to, že házím Váš přístup do stejného pytle třeba s neoliberalismem a nevidím možnost naší praktické spolupráce - třeba při prohlubování i té formální demokracie, při vytváření společného minimálního programu levice (I Jirka Dolejš jako můj bývalý šéf Vám může potvrdit, že jsem se o tohle snažil v KSČM po celou dobu, co jsem tam pracoval a dokonce ještě po). K tomu abychom spolupracovali třeba při krajských volbách vůbec nemusíme přijímat své názory a nějak se rafat - úplně stačí, když si budeme vědomi toho, kam až partner může jít a kam nemůže. Za těchto podmíinek se mohlu klidně dohodnout s Otou Novotným a taky jsem to do vzájemné polemiky napsal. Ale o tomhle jsme se přece tady až dosud nebavili, já tu diskusi tady beru jako jakýsi teoretický, ideový kvas, kde se naopak hádáme, tříbíme názory a vyjasňujeme si je -já to využívám k tomu, abych vysvětloval, jak to vidí dnes už téměř zapomenutý marxismus - Ota zase hlásá (a otevřeně) pojetí ČSSD. Lenin kdysi napsal"Abychom se mohli sjednotit, musíme se rozejít" (myslel právě to vzájemné vyjasněnío si pozic).
Takže pane Petrásku - byl bych strašně rád, kdybyste výjimečně delším, ne zkratkovitým a vtipným, ale srozumitelným způsobem odpověděl na to, co jsem tu hlásal nejpodstatnějšího. Myslíte si, že by společný program levice směřující v první etapě alespoň k jakémusi omezení a vylepšení kapitalismu měl zahrnovat taky body směřující k vytváření samosprávného zaměstnaneckého vlastnictví a jeho podpoře státem? Např. banka pro rozvoj samosprávného podnikání, vylepšení legislativy, zajištění skutečné právní rovnoprávnosti různých forem vlastnictví, která dnes není atd.atd? A Vy mi zase jasně předložte nějaký návrh prohlubování demokracie v politice, který považujete za nutný Vy - a uvidíme, je-li mezi námi možný konsensus!!!!

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

od haštěřivé k naslouchající levici Pondělí, 9.Dubna 2012, 19:20:39

jad M.Petrasek : já myslím, že v tom hlavním - potřebě demokratického hledání konsensu na použitelných řešeních - si rozumíme.
Ideologickou poslednost neberte osobně - prostě do ní některé debaty navzdory rozumářskému designu sklouzávají. Att již jsou oranžové, rudé a nebo zelené. To dodávám proto že O.N. tuhle debatu začal na téma "pravicového bolševismu" u V. klause.
A pak i tady může vzniknout situace, kdy je třeba to vzít z nadhledem a nechat dotyčného vlastníka té jediné správné a nadřazené ideje v zájmu jiných debat a možného partnerství vychladnout než mu dojde že takhle stejně nikoho nepřesvědčí.

Všem, zejména panu Petráskovi Pondělí, 9.Dubna 2012, 21:29:48

Vážení, prosím Vás ignorujte Dolejšovy poznámky, které jsou na principu "když Heller o koze, tak já ho nenápadně utřu jako by mluvil o voze" - je to taktika, která spoléhá na podvědomý psychologický účinek bonmotu a nechuť čtenáře si opravdu přečíst,co ten Heller píše, zvláště když to většinou nebývá zrovna jednoduché.
Nemusím doufám opakovat, že v posledním příspěvku jsem právě já zdůraznil, že jedna věc je, co každý z nás považuje za pravdu ve vědě, teorii a ideologii a druhá věc je se dohadovat a třeba i sjednotit na praktickém programu (když budeme každý dobře znát názory partnerů a budu vědět, kam až mohou a kam ne).Takže vůbec není nutné neustále mluvit oi nějakém vychladnutí majitelů pravdy. Majitel pravdy, tedy člověk, který na rozdíl od DOLEJŠE, NĚJAKOU MĚŘITELNOU PRAVDU UZNÁVÁ, nemůže nikdy vychladnout, ani nemusí, protože v praktické rovině je vždy připraven jednat o akční spolupráci. Je zajímavé, že Jirka (nebudete asi věřit, že ve straně a v životě jsme v normálním úzkém kontaktu a já ho podporuji, s tím, proč mne pořád diskredituje na internetu jsem si už dávno přestal lámat hlavu, nikdy o tom nemluvíme) pořád jen brojí proti nějaké pravdě nebo přímo mně, ale nikdy nediskutuje o tom, jak by třeba měl vypadat ten minimální program levicových sil usilujících alespoň o brzdění negativních tendencí kapitalismu. Pane Petrásku - dokážete k tomu něco říci alespoň Vy, než diskuse umře na úbytě?

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

na uklidnění JH Úterý, 10.Dubna 2012, 10:05:34

josef, neblázni - já se s tebou osobně vůbec nepřu (přinejmenším protože znám jak to nesnášíš). všimni si jak se tomu opravdu vyhýbám, takže jaká tvoje diskreditace ?
O.Novotný tu psal o VK jako o typu intelektuála hledající teorii, která mu pomůže vidět společnost totálně přehlednou, uspořádanou a morálně čistou. A protože minulá absolutní doktrína selhala, našel jeho jistotu v čistém modelu tržní (kapitalistické)společnosti. Prostě že staří doktrináři se stali pravicovými bolševiky.
A já k tomu dodal (hlavně pro ostatní) že tenhle typ absolutního, pravověrného uvažování je i v levicových řadách. Tak v tom prosím tě potrefeně nehledej psychologickou ideodoverzi. Prostě tu čistotu myšlenkového gheta, kde se svět dělí na ty dobré a zlé, na ty co pochopili a mají v rukou etalon na pravdu a ty co jsou zasaženi jedem cizí propagandy či přízemním ekonomismem, konzumerismem apod. občas s odpovídajícím zápalem vzývají i lidé kolem nás.
Jen jsem se tedy držel původního tématu intelektuáln obsese absolutními a úplnými řešeními, protože ho považuji za trefné...

Petr Litschmann - M.Žižkov

Úterý, 10.Dubna 2012, 10:25:30

ehm, nerad bych rušil odbornou licitaci tezí společného programu levice či tezí metodiky levicové politiky, ale poslední otcovská poznámka pana Dolejše, je vskutku uklid-ňující, hnedka jsem klidnější, když píšu tuto...

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Úterý, 10.Dubna 2012, 11:00:30

Proč jenom se po návratu Josefa Hellera staly ty diskuse zase tak osobní a nesnesitelně se opakující?

Panu Škabrahovi Úterý, 10.Dubna 2012, 11:39:45

Možná proto, že jsou o něčem, ne o bonmotech či moudrech z dějin filosofie, a to o něčem, co se někomu nechce spolknout - totiž o tom, že kapitalismus nespoutají krásné řeči o demokracii -a to je pro někoho setsakra osobní. Marxismus je zkrátka dřina. A to,že pořád někdo není schopen se smířit s tím,že marxismus má halt jiné pojetí pravdy než postmoderna, to není moje vina to neustálé marné vysvětlování mne taky štve, takže můžete být klidný ono mne to zase přestane bavit - teď se nudím kvůli zlomené noze,tak zatím máte smůlu. Ostatně - co jste do diskuse vložil Vy - kdyby alespoň tu erotickou literaturu - i když já už nevím,co to je.

Jan Škrob - básník

A co je vůbec nejhorší? Úterý, 10.Dubna 2012, 11:53:54

Tím, co mě v poslední době v této souvislosti zneklidňuje asi nejvíc, je, že se dostáváme do situace, kdy jako by se sociální stát musel nějak legitimisovat a obhajovat. Jak přesně píše pan Novotný, společně s necitlivými kroky této vlády se množí útoky na sociální stát a ti, kteří je vedou, se snaží v celé společnosti rozšířit dojem, že sociální stát je projevem nějaké nenasytnosti či nízkosti. Lidé, kteří si to nemyslí, jsou pak zatlačeni do rohu, z něhož sociální stát obhajují. Jenže sociální stát je nedílnou součástí liberální demokracie. Domnívám se, že to už není věc, o níž by se měly vést spory. Pokud Klaus v podstatě říká, že sociální stát demokracii ohrožuje, dopouští se tak - jak je ostatně jeho dobrým zvykem - prapodivného, absurdního veletoče.

Stanislav Hošek - Český těšín

Původní text se přece zajímal o Klause. Úterý, 10.Dubna 2012, 20:18:17

Také s rozpaky sleduji debaty, které nakonec hovoří o všem možném, jen ne o původním textu.
Takže ke Klausovi. Už někdy v roce 1992 či 1993 napsal Falbr o Klausovy, že je placatý. Tehdy jsem napsal, že ho vysoce přecenil. Klaus byl a je doposud naprosto jednorozměrný, něco jako čára. Bohužel čím dále je méně předvídatelný, čili nikoliv přímka, jak soudí Novotný, ale pěkně se klikatící linka.
Novotný se snaží přijít na to, proč Klaus zastává mantru o všeřešící ruce trhu, což je v mých očích ona jednorozměrnost. Není mi jasné, proč to Novotný chce vědět. K ničemu nám to přece není.
Klaus je fakticky primitivní přemýšlivec, opravdu nemá rád složitosti, protože se v nich vůbec nevyzná. Co se nedá definovat jednou větou a napsat rovnicí s dvěma proměnnými, to nikdy nedokáže ani pochopit, nadtož analyzovat. Prostě populista, který narychlo sesbíral povrchní znalosti a rozhodl se s nimi řídit získané území. Zažil jsem ho osobně ihned v prvních měsících roku 1990 a tvrdím s plnou odpovědností, že byl v této zemi snad nejlepším znalcem dějin ekonomických teorií, leč o všem ostatním z ekonomie a především národohospodářství znal jen střípky.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

k tématu Středa, 11.Dubna 2012, 17:42:16

ad SH - pokud by VK splňoval definici onoho "one dimenzional Man" jak o něm psával např. H. Marcuse, tak nám nemůže být úplně jedno kde se vzal a proč.
Kromě jiného také proto, že ono zjednorozměrnění i vzdělaných lidí (mimochodem z právě učitelů dějin ekonomických učení na UMLu VŠE se rekrutovali pozdějjší představitelé Liberálního institutu a pod) není vlastností pouze sociálně a historicky omezené skupiny lidí.
Může se tato "placatost" stá i nám samotným - a tedy s poznanými příčinami choroby se lépe naordinuje prevence , v horším případě terapie. Jde-li nám o člověka, tak platí ono lidové, že "kecy nemají cenu" a pouhé abstrakce složenky nezaplatí.
Některé doktrinální debaty na levo např. o potenciálu samosprávy či o stacionární ekonomice, o možnostech komunitní ekonomiky či o úskalích růstu opřeném o vnější poptávku také postrádají více dimenzí, které by problém zreálnily.

Petrasek Milan - penzista

Souhlasím s panem Dolejšem Středa, 11.Dubna 2012, 18:54:8

Za fenomenm Klaus stojí společenský konstrukt mnohdy i fascinujících souvislosti, které se dotýkají spoluúčasti každého z nás v jakékoliv roli. Samozřejmě můj příměr je nutno radikálně zrelativisovat, ale z masy nekonečných textů o fenomenu Hitler se stále vyjevují nová poznání.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.