Osudy novináře a spisovatele Michala Mareše patří bezpochyby k těm nejpohnutějším v dějinách 20. století. Profiloval se jako levicově smýšlející autor, na nějž zapůsobilo smýšlení severočeského anarchistického hnutí. Ve svých textech se vracel zejména k sociální problematice. Jako novinář přispíval do časopisů Tribuna, Prager Mittag a Prager Tagblatt. Vstoupil do KSČ, z níž byl po druhé světové válce vyloučen jako ostrý kritik brutálních komunistických metod. V roce 1948 byl zatčen a sedm let vězněn — několikrát jej minul trest smrti.

Nakladatelství Academia vydalo úplný souhrn Marešových reportáží z poválečných let. Součástí knihy jsou i texty, které Mareš nemohl publikovat v Peroutkově Dnešku a ve Svobodných novinách. Editoři tak shromáždili „konečně v relativní úplnosti Marešovy i dnes poněkud kontroverzní články, týkající se odsunu Němců, problémů v pohraničí s novodobými zlatokopy, národními správci i rozkrádáním a devalvací základních lidských hodnot, ale i pochopení pro čestné chování a drobné a přesné popisy figurek a lidí z okraje.“

Michal Mareš. Přicházím z periferie republiky. Academia 2009.

Internetové stránky: www.academia.cz