Prezident Václav Klaus podepsal dodatek k Evropské sociální chartě o kolektivních stížnostech. Ve středu to uvedl předseda Senátu Milan Štěch. „Náš požadavek z minulé schůze byl vyslyšen a naplněn," dodal.

Dokument, který obě komory parlamentu schválily v roce 2003, má umožnit podávat k Radě Evropy kolektivní stížnosti na porušování sociálních práv. V případě, že by Klaus výzvě Senátu nevyhověl, hodlali se sociální demokraté obrátit na Ústavní soud.

„Pro informaci Senátu Parlamentu České republiky vaším prostřednictvím sděluji, že prezident republiky dne 5. března 2012 ratifikoval dodatkový protokol k Evropské sociální chartě," citoval podle ČTK Štěch z dopisu, který poslal prezidentův kancléř Jiří Weigl svému senátnímu protějšku Jiřímu Ukleinovi.

Podle politologa Lukáše Jelínka je Klausův podpis pod dodatkem překvapivým krokem. „Prezident se rozhodl ignorovat doporučení šéfa svého politického odboru Ladislava Jakla, který ještě v úterý hovořil v médiích jinak,“ uvedl Jelínek v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle něj tak jde patrně o snahu vyhnout se kompetenčnímu sporu před Ústavním soudem, který by byl podle Jelínka nepěknou kaňkou za Klausovým prezidentováním.

„Další věc, kterou by měl vysvětlit, bylo loňské neodvolání ministra školství Dobeše, které mu navrhl premiér Nečas. Jsem ale skeptik, stejně jako u Klausovy neochoty podepisovat zákony, které se mu nelíbí,“ doplnil politolog.

Ostatně Senát už ve výzvě poukázal na verdikt ústavních soudců z roku 2009, podle něhož má prezident republiky povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu, pokud parlament s dokumentem vysloví souhlas.

Podle místopředseda ČSSD Jiřího Dienstbiera se na povinnosti prezidenta podepsat schválenou smlouvu shodla většina ústavních právníků, které oslovila senátní ústavní komise.

Podle Jelínka Klaus překračuje ústavní regule stále častěji, dělá z Hradu nedobytnou pevnost, která nezveřejňuje ani informace o udělovaných milostech ani o příjmech hlavy státu, a preferuje zákulisní politiku.

„Tím spíš bych očekával, že veřejné mínění bude od kandidátů na příštího prezidenta vyžadovat jejich představu nakládání se svěřenými pravomocemi, aby se i podle tohoto mohli v přímé volbě rozhodovat,“ uzavřel politolog rozhovor pro Deník Referendum.

Další informace:

Českénoviny.cz Poslanci podpořili prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta