Prezident Václav Klaus neudělí milost výtvarníkovi Romanu Týcovi. Kancléř Jiří Weigl autorům žádosti sdělil, že prezident se jí osobně zabýval, nicméně „po pečlivém zvážení neshledal dostatečné důvody k udělení milosti."

Týc do vězení nastoupil proto, že nechtěl zaplatit šedesátitisícovou pokutu; předtím však uhradil škodu, která jeho zásahem vznikla pražskému dopravnímu podniku. Zaplacením pokuty by dle svých slov přistoupil na to, že spáchal trestný čin, což odmítá. Podle něj byla celá akce čistě uměleckým projevem.

Týcův obhájce poslal minulý týden žádost ministrovi spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi, aby podal stížnost k Nejvyššímu soudu pro porušení zákona. Obhájce je přesvědčen, že se Týcův případ vůbec neměl dostat k soudu.

Předsedkyni Českého helsinského výboru Annu Šabatovou Klausovo rozhodnutí nepřekvapilo. „Myslím si, že Roman Týc nepotřebuje milost prezidenta republiky, ale spravedlnost,“ dodala pro Deník Referendum.

„Podnět ministrovi, aby podal Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona, je právně čistý, a přitom důstojný prostředek obrany pro člověka, který je přesvědčen, že byl odsouzen neprávem,“ vysvětlila Šabatová.

Na Týcovu podporu vzniklo několik iniciativ. Petici na jeho podporu již podepsalo kolem deseti tisíc lidí. Jeho příznivci se taktéž rozhodli instalovat Semafory, jež byly důvodem umělcova stíhání.

Uvěznění Týce za jeho tvorbu současně vyvolalo ostře kritické reakce i prestižních mezinárodních organizací hájících lidská práva. Ozvala se například mezinárodní společnost Article 19, která mapuje případy porušování práva na svobodu projevu zaručeného v Článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv po celém světě.