Polským prezidentem by mohl být Tusk nebo Komorowski

Petr Jedlička

Největší a dost možná jedinou šanci být zvolen příštím polským prezidentem má podle průzkumů kandidát nejsilnější vládní strany. Nyní se rozhoduje, kdo jím bude.

Polský premiér Donald Tusk z Občanské platformy se soukromě sešel s maršálkem Sejmu Bronislawem Komorowskim. Dle listu Super Express byla na schůzce probrána nejčastější otázka, kterou si polský tisk v posledních týdnech klade: Koho nominuje do zářijových prezidentských voleb nejsilnější vládní strana Občanská platforma a kdo zároveň s velkou pravděpodobností vyhraje.

Super Express je list bulvárního typu, proto je třeba brát jeho závěry s rezervou. Skutečností je nicméně fakt, že pouze Donald Tusk se dlouhodobě těší v Polsku podpoře, která je k úspěšné volbě potřebná. Sám Tusk podle informací deníku Polska na počátku týdne prohlásil, že na prezidenta „s devadesátiprocentní jistotou kandidovat nebude“. Prostřednictvím mluvčího Tuskovy strany však bylo médiím následně rozesláno prohlášení, že si kandidaturu „stále rozmýšlí“.

Členem Tuskovy Občanské platformy je také Bronislaw Komorowski. Ten patří současně k nejváženějším polským politikům dneška. Pakliže Tusk kandidaturu odmítne, je velmi pravděpodobné, že Občanská platforma nominuje právě jeho.

Záměr ucházet se o prezidentskou funkci doposud projevili Jerzy Szmajdziński nominovaný Svazem demokratické levice, zakladatel a někdejší člen Občanské platformy Andrzej Olechowski a současný prezident Lech Kaczyński. Z této trojice by nejvíce Poláků (konkrétně šestnáct procent) volilo Kaczyńského. Komentátoři i politologové se však shodují, že druhé vítězství dosluhujícího prezidenta je krajně nepravděpodobné.  

Průzkumy dlouhodobě ukazují, že Poláci jsou k současné politice neteční nebo je znechucuje. Poslední šetření agentury TNS OBOP přímo vyčíslilo, že svého práva by dnes využilo jen osmadvacet procent voličů. Donald Tusk a Občanská palforma jsou jediní, koho hodnotí kladně alespoň čtvrtina Poláků.

Polský prezident se volí přímo. Ve srovnání s českým má širší pravomoci, zejména v zahraniční politice a záležitostech obrany.