Týcovi příznivci se snaží vrátit jeho semafory do pražských ulic

Vratislav Dostál

Po petici na podporu Romana Týce se jeho příznivci rozhodli instalovat i jeho Semafory. Chtějí tak vyjádřit nesouhlas s tím, že na umělcův počin stát reagoval jako na poškození majetku, aniž by přihlédl k rozměru uměleckému a politickému.

Poté, co vznikla petice na podporu uvězněného Romana Týce, se jeho příznivci a kolegové rozhodli instalovat Semafory, jež byly důvodem umělcova stíhání. Petici již podepsalo kolem deseti tisíc lidí.

„Pokud toto masové vyjádření rozhořčení lidí státní moc necítí jako moment k zamyšlení, že je tady něco špatně, tak uchopme umístění Semaforů Romana Týce symbolicky jako pobídku a možnost k tolik nutné sebereflexi státních orgánů i celé společnosti,“ vysvětlila Olga Dvořák z galerie dvorak sec contemporary, která se ve věci dlouhodobě angažuje.

Díla uvězněného výtvarníka Romana Týce vystaví Muzeum mladého umění AMoYA. V rámci expozice představí i katalog AMoYA Prague 2011 s díly mladých tvůrců.

„Na letošní rok jsme připravili kromě mnoha kulturních akcí i několik organizačních změn, které určitě ocení umělecké školy zainteresované do projektu muzea AMoYA. Zároveň chceme alespoň na dálku podpořit výtvarníka Romana Týce. Jeho uvěznění podle mého hlubokého přesvědčení jde proti smyslu státu, který se chce nazývat kulturní,“ uvedla galeristka a jedna z vůdčích osobností muzea Olga Dvorak.

„Často se mylně uvádí, že autor odmítl zaplatit pokutu. Týc zaplatil škodu, kterou dle soudu způsobil na dopravním osvětlení a která byla vyčíslena na 80.000 Kč. Odmítl navíc zaplatit pokutu 60.000,- Kč jako jeho potrestání státem za tento svůj počin, odmítl tímto akceptovat, že to byl trestní čin, který je škodlivý pro společnost  -  a radši svobodně volil kriminál. V pátek 24.2. nastoupil na měsíc sedět dobrovolně, z vlastní vůle jako jediný akt svobodného rozhodnutí, které v tu chvíli měl.“ dodává na vysvětlení  galeristka.

Uvěznění Týce za jeho tvorbu vyvolalo ostře kritické reakce i prestižních mezinárodních organizací hájících lidská práva. Ozvala se například mezinárodní společnost Article 19, která mapuje případy porušování práva na svobodu projevu zaručeného v Článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv po celém světě.

Nesouhlas s jeho odsouzením vyjádřil i Český helsinský výbor a jeho předsedkyně Anna Šabatová. Podle ní je Český helsinský výbor znepokojen trestním stíháním Romana Týce i Romana Smetany. Podle Šabatové mají oba případy mnoho společného.

„Jsou atypickým, nekonvenčním vyjádřením názorů. Vyjádřením, jež v sobě nese kromě poškození majetku (zanedbatelného) či jiného způsobení hmotné škody i další poselství. Umělecký a politický rozměr obou aktů je zřejmý a podle našeho názoru převažující,“ uvedl Český helsinský výbor v tiskovém prohlášení.

Podle výboru je reakce státní moci na oba případy zcela nepřiměřená. „Připomínáme, že nový trestní zákoník účinný od roku 2010 přinesl důležitou zásadu subsidiarity trestní represe vyjádřenou v ustanovení § 12 odst. 2. To znamená, že trestní odpovědnost lze ukládat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu; neméně významná je i zásada přiměřenosti trestní sankce,“ vysvětlil Český helsinský výbor.

„Oba případy jsou svědectvím o pozvolné proměně společenské atmosféry. Pokud jde o Romana Týce, nelze jeho skutek nepoměřit s více než dvacet let starou událostí - s natřením smíchovského tanku narůžovo. Bez ohledu na postoj k natření tanku bylo už tehdy nepředstavitelné, že by na tento čin reagovala státní moc trestním stíháním jako na poškození majetku, a nepřihlížela k jeho dalšímu rozměru uměleckému i politickému,“ dodal výbor na svém webu.

Český helsinský výbor současně nepovažuje za správné kriminalizovat kritické projevy občanů a svobodomyslná umělecká vyjádření, jež je možno chápat jako reakci, byť svéráznou, na prohlubující se krizi společnosti.

K petici na Týcovu podporu se lze připojit zde.