Dokud nebudou rybičky štěkat

Miroslav Hudec

Stavět proti sobě v diskusi o novele zákona na ochranu zvířat důležité hodnoty, sugerovat veřejnosti, že jednu lze chránit jen na úkor druhé, že se snad dokonce vzájemně vylučují, je mimořádně nešťastné. Navíc to neodpovídá realitě.

Nepokládám za šťastné stavět proti sobě v diskusi o novele zákona na ochranu zvířat důležité hodnoty, sugerovat veřejnosti, že jednu lze chránit jen na úkor druhé, že se snad dokonce vzájemně vylučují. V tomto případě domovní svobodu a ochranu bezbranných.

Ano, zvířata jsou proti našemu leckdy dosti drsnému světu stejně bezbranná jako malé děti, staří lidé, zdravotně postižení. A stupeň jejich ochrany je měřítkem naší civilizovanosti, víc, je měřítkem lidskosti, snesitelnosti toho světa. A kdyby to jako argument nestačilo, pak připomínám, že jedenkaždý z nás minimálně jednou v životě do té kategorie bezbranných patřil a skoro každý z nás do ní jednou znovu patřit bude. A když ne on, tak někdo z jeho blízkých či přátel.

Lidskost je nedělitelná. Nelze se opravdu lidsky chovat třeba k dítěti a zároveň nelidsky zacházet s pejskem nebo kočkou. Ne že bychom občas na takovou podivnost nenarazili. Ale koho by v té souvislosti nenapadlo, zda v téhle domácnosti jednou dítě nedopadne stejně jako to zvířátko?

Novela zákona jistě musí mít pojistky proti zneužití. Na druhé straně by společnost měla mít také nějakou skutečně účinnou pojistku proti těm, kdo kašlou na její hodnoty. Jimž je lhostejné utrpení, které působí druhým, ať lidem nebo zvířatům. A jimž je koneckonců lhostejná i ta domovní svoboda, pokud by byla porušována u někoho jiného. Ale zcela v intencích svého duševního ustrojení se jí budou bez skrupulí ohánět, když jim to  pomůže vyhnout se  odpovědnosti za své nelidské chování.

Pana poslance Gazdíka mohu uklidnit. Dokud hladovějící rybičky v akváriu nebudou výt a štěkat, dotud je málo pravděpodobné, že do bytu jejich majitele vtrhne policejní komando, aby se nějak zabavilo v té současné nekonečné nudě, kdy pomalu není do čeho píchnout.

    Diskuse
    February 27, 2012 v 17.25
    Ochrana bezzbranných
    1. Neoliberální kapitalisté milují bezzbranné. Nejen zvířata, ale i lidi. Neoliberální kapitalisté by byli nejradši, kdyby byli bezzbranní úplně všichni. To by se jim totiž vládlo daleko nejlépe. Ještě více milují oběti. To je přímo pastva pro dobročinnost. Hlavně to musí být oběti zdánlivě někoho nebo něčeho jiného, než kapitalismu.
    2. Neoliberální kapitalisté milují zákon. Morálka už totiž zanikla, ale to jim nevadí. Neoliberální kapitalisté si myslí, že pomocí zákona lze všechno vyřešit ještě daleko lépe. A aby vypadali jako idealisté, dávají přednost zákonům, které řeší nemateriální věci: bezzbrannost, citovou újmu, duševní vlastnictví... Co na tom, že se to všechno těžko vymezuje. Vždyť to lze v případě potřeby tak krásně převést na peníze a dosud to nikoho ani nenapadlo.