Státní dluh a potravinová bezpečnost České republiky

Při bližším pohledu vyjde najevo, že státní dluh narůstá stejnou měrou, jakou roste deficit agrárního zahraničního obchodu.

Frjonas

František Jonáš

27.02.2012 08:00

Kromě zvyšování úrovně korupce či dluhů narůstá také deficit agrárního zahraničního obchodu. Trvale se propadá od roku 1994 až k roku 2011, který dokonce překonal rekord 34 mld. z roku 2006.

Nejvíce se na vytváření deficitu podílel v roce 2010 dovoz masa a drobů na úrovni -12,3 miliard, zeleniny -8.501 miliard a ovoce 9.343 miliard korun, roce 2011 bylo v mase už deficit -14,3 miliardy korun. Očekávalo se, že rok 2011 se vyrovná rekordu z roku 2006, avšak vzrostl na 34,7 miliardy Kč, překročil ho tedy o pouhých 600 milionů, částku zhruba stejnou, jako byl účet za PROMOPRO. Pokud taková bagatelní částka nevzrušila ministra obrany, proč by měla vzrušovat ministra zemědělství?

Podle trendu za poslední čtyři roky lze letos očekávat deficit přibližně 35,5 miliardy. Ještě mnohem více zaráží druhová skladba dluhu. Vzniká nejen v mase, ale i v ovoci a zelenině, a to nikoliv jižní provenience, nýbrž z mírného podnebního pásma! Stali jsme odbytištěm pro země se stejným podnebím, tedy Polska, Rakouska, Holandska, Německa a dalších zemí.

Slavoj Žižek v knize Jednou jako tragedie, podruhé jako fraška píše:

Před několika lety se realitu mezinárodního „volného trhu“ (v tomto případě zemědělství) podařilo vystihnout v jedné reportáži vysílané CNN o Mali. Mezi dvěma pilíři malijské ekonomiky jsou pěstování bavlny na jihu a chov dobytka na severu a oba tyto pilíře jsou v ohrožení, protože západní mocnosti porušují právě ta pravidla, které tak neúprosně vnucují národům třetího světa.

Mali produkuje bavlnu prvotřídní kvality, ale USA na podporu svých domácích pěstíren vynakládají více, než činí celý celkový malijský státní důchod, takže není divu, že jim jejich malijské protějšky nedokáží konkurovat.


Na severu je hříšníkem Evropská unie: malijské hovězí nemůže konkurovat masivně dotovanému evropskému mléku a hovězímu. EU subvencuje každý jeden kus hovězího dobytka přibližně pěti stovkami eur ročně - více, než činí v Mali poměr HDP na hlavu.

Malijský ministr hospodářství popsal jádro problému následovně: „Nepotřebujeme vaši pomoc, vaše rady ani vaše přednášky o blahodárných účincích odstranění státní regulace; postačí, když se budete držet svých vlastních zásad fungování volného trhu, a naše potíže budou vyřešené...“


Kde jsou republikánští obhájci volného trhu? Kolaps malijského hospodářství demonstruje praktické důsledky politiky USA i EU, které si hlídají své zájmy a dávají je na 1.místo.


O čem to Slavoj Žižek píše? Jdeme cestou do Evropy nebo malijskou cestou do Afriky? Je snad ta podobnost čistě náhodná? Vnucuje se otázka, zda v našem případě nejde o řízenou destrukci potravinové bezpečnosti České republiky.

Avšak ještě k úpadku naší společnosti z hlediska státního dluhu a trvalého poklesu výroby masa, jež je také zakomponována v hrůzném deficitu agrárního zahraničního obchodu, který nemá v našich dějinách obdoby. Ostatně ani dynamika růstu státního dluhu nemá historickou obdobu.

Jejich vztah má z hlediska testování téměř funkční závislost nepřímé úměry. Pokles produkce masa je bezpečným indikátorem „vyprazdňování“ našeho hospodářství a je svázán s neskutečnou dynamikou růstu zadlužení naší země, během posledních dvaceti let. Funkcí a indikátorů rozvratu a poničení národního hodpodářství se ovšem nabízí mnohem více, ve všech jeho odvětvích.



Takže, kde hledat zdroje a kde šetřit a čím zalepit další díry? Privatizací Budvaru, výměnou vynikajícího managera Bočka, jenž řeší neskutečnou kauzu ochranné známky? Když už jsme prohospodařili ochranných známek takové množství ve všech resortech, tak dílo zkázy úspěšně završíme, ne? Copak asi vláda a naši „národohospodáři“ ještě vynaleznou? Možná brzy přijdou na to, že DPH na potraviny by nemělo být v sazbě nižší než 35 % - a bylo by hned po problémech na horní palubě Titaniku.


A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

znamenitý příspěvek Úterý, 28.Února 2012, 09:51:25

z Třebíče na bohužel dost opomíjené téma. Dodám jen, že do Rakouska putují denně kamióny naložené nezpracovaným dřevem. Je to opravdu k pláči. Kdy začnou čeští lesníci blokovat rakouské hranice?

Jiri_guth_hlava_sm

Jiří Guth - ekolog, Borovany

Statistika věda je... Úterý, 28.Února 2012, 12:11:26

Zkusme si proložit směrnici vývoje bilance AZO třeba od roku 2004 (vstup do EU).

František Jonáš - Třebíč

Do Rakouska ane jen tam. Středa, 29.Února 2012, 15:40:52

Lesnictví a ještě čast vody spadá pod rezort zemnědělství. No co se týče dřeva, dříve jsme kritizovali komunisty, že to vyvážejí tedy dřevo, bez zhodnocení. No a nyní koho? problém je však i v tom, co všechno dovážíme a jak jsme šli dolů o několik pater v oblast ovocnářství, zelinářství a zejména živočišné výrobě a zejména v chovu porasat, kde jsem od roku 1921, kdy se kromě války sledují stavy vepřů, jsme úplně na njehorších stavec. No a cukrovarnictví? Ze 60 cukrovarů v roce 1989 máme nyní 6 cukrovarů a celý komplex a zeměstnanost je s tím pryč. Jak vypadají naše vesnice, kde se vytratil zemědělský podnik a nepřišla tam řemesla a nejsou tam chalupáři? Tristně..

František Jonáš - Třebíč

k statistika věda je Středa, 29.Února 2012, 15:56:11

Má však cenné údaje. No ten deficit je v minusu od roku 1994. Základ pro naše kvoty a stavy byly dělány tři roky před vstupem. V roce 2004 tuším prof .Pelschl psal v Rakousku" Češi už nám mohou konkurovat jen v pivu", ale ani v tomu už ne. Pak vzpomíná, že kdyby tehdejší ministr Palas vyjednal pro zemědělce takové podmínky pro zemědělce v Rakousku, že by měl v Rakousku zakázaný pobyt.Spíše je hrozivý ten pád do roku 2004.Největších úderů včak naše zemědělství dostalo do roku 1994 v období dělení stát a podpisu Asociační dohody. No a v roce 2001 se historicky stalo, co dříve nebylo, kdy hrubá zemědělská produkce v rostlinné převýšila živočišnou. To je právě i katastrofické pro zaměstnanost na vesnici.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.