Smlouva o Evropě neoliberální

Výzva volající na premiéra, aby nás nevylučoval z Evropy, ve skutečnosti vylučuje prohlubování Evropy demokratické a sociální. Je selháním nejen české, ale evropské levice, že neuměla prosazovat alternativní řešení finanční krize, která přitom existovala.

029

Matěj Stropnický

23.02.2012 08:00

Související

Sám si tu situaci moc nezávidím a radši si psaní následujících řádků pro výstrahu podkreslím touto skladbou. Pod výzvou Nevylučujme se z Evropy je podepsáno tolik lidí, kterých si osobně velmi vážím a jejichž podpisem jsem tak dvojnásob zaražen, že si nemohu neklást otázku po tom, nemají-li nakonec pravdu. Rád bych si právo mýlit se ale podržel i nadále a pokusil se argumentaci zastánců připojení se České republiky k fiskálnímu paktu EU oponovat. Příznačné v celé věci je, že samotný text smlouvy vyzyvatelé premiéra nikde neodkazují. Jakoby totiž o jeho obsah snad opravdu vůbec nešlo.

Vezmu to ale postupně, nejprve k textu výzvy. Když přeskočím úvodní ustanovení, je prvním argumentem signatářů: „Odmítnutím smlouvy se Česká republika zcela zbytečně sama vyřazuje z hlavního proudu evropské integrace“. Pokračuje se klasickou frází o historické zkušenosti země všemi opuštěné, pamatuji tu dikci ještě zčerstva od éry boje proti radarové základně. Je to pravda? Odpověď myslím záleží v odpovědi na to, co je jádrem evropské integrace. Pro mne jím je idea mírové spolupráce v Evropě založená na demokratických principech rozhodování, sdílených hodnotách včetně občanských a sociálních práv a na vzájemném obchodu.

Tyto ideje jsou vyjádřeny a naplňovány institucemi EU, ať si nedokonale, v první řadě Evropským parlamentem, dále také komisí, radou, soudním dvorem atd. Instituce samy o sobě ovšem valnou hodnotu nemají, podstatné jsou právě ty ideje za nimi. Vyděluje se Česká republika zatímním odmítnutím podpisu pod fiskální pakt z těchto idejí? Vyděluje se jím z těchto institucí? V obou případech je odpověď nutně záporná. V jádru evropské integrace zůstáváme i nadále, jen nebudeme součástí jejího nového orbitalu.

Výzvisté také tvrdí, že nepodepsání smlouvy je projevem nesolidárnosti vůči zbytku EU. „Tato smlouva by Českou republiku v podstatě k ničemu nezavazovala až do chvíle, než případně přijme společnou evropskou měnu,“ dodávají absurdně na obranu podpisu. Souhlasím potud, že smlouva ČR jako zemi mimo eurozónu k ničemu nezavazuje. A dodávám: její podpis by nás zároveň k ničemu zvláštnímu ani neopravňoval, s nadsázkou vyjma jednou za rok k účasti na summitu s hlasem nečlenské země eurozóny.

Naše nepodepsání se ale především nijak neprojeví na domnělém blahodárném vlivu paktu na ekonomiky signatářských zemí. V čem pak tkví nesolidárnost? Odmítáme snad někomu pomoc v nouzi? Výzva pojímá solidaritu velmi svérázně: dožaduje se, aby se zastánce menšinového názoru svého stanoviska vzdal a tím byl prý solidární s většinou. To ale nemá se skutečnou solidaritou nic společného, to je především velmi nedemokratické, lituji.

Načež se autoři výzvy podivují: „Smlouva zavádějící opatření pro dodržování přísné rozpočtové kázně vlád členských zemí eurozóny je přece v souladu s tím, oč údajně usilují současné české vládní strany.“ A mají pravdu, postoj ODS je vskutku vzhledem k obsahu smlouvy na první pohled schizofrenní. Nečasova vláda dělá doma právě tu onu politiku, kterou chce fiskální pakt oktrojovat Evropě celé. Už na druhý pohled je však zájem ODS zřejmý a možných zdůvodnění je hned několik: zda odmítá podpis kvůli svému mafiánství, které si nepřeje být Evropou ve svém kšeftování rušeno, nebo proto, že je ODS prostě protivný celý evropský integrační projekt jako jediný relativně účinný pokus o dobíhání politiky za ekonomickou globalizací, možná obojí.

Všimněme si ovšem, že to jsou obecné výhrady zastánců EU proti jejím odpůrcům. V nich se s autory výzvy na adresu ODS samozřejmě shoduji. Signatáři tak ve své podstatě neadresují premiérovi výhrady k jeho nesouhlasu se smlouvou, ale k jeho postoji k EU. Opakuji: v tom se s nimi shoduji.

Jenže, signatáři prominou, absurdní postoj ODS a vlády, zplodil absurditu postoje jich samotných. Nakonec i četní úctyhodní levicoví intelektuálové vyzývají pravicového premiéra, aby se připojil ke smlouvě o neoliberální Evropě. Je to vůbec možné? Jediné vysvětlení této oboustranné schizofrenie nabízí možnost, že česká levice – s čestnými výjimkami pochopitelně, mezi nimiž na prvních místech Ilony Švihlíkové, Martina Hekrdly, Petra Kratochvíla či Lukáše Krause – přijala vnucenou volbu: buď Evropa sociálně spravedlivá, ale nejistá, nebo Evropa sice neoliberální, ale zachovaná, a zvolila pochopitelně druhou možnost.

Tuto volbu si ovšem česká levice, a dlužno dodat, že evropská spolu s ní, nechala vnutit. Je to fatální projev babské rezignace. V okamžiku, kdy se krizí otevřely možnosti alternativ, ukázala evropská levice, že žádné nenabízí. A zdůrazňuji: nikoliv, že neexistují, ale že se je levice neodvažuje navrhnout, natož prosazovat. Ukázala tak svoji faktickou ideovou odvozenost od stávajícího uspořádání světa a ztratila tím podstatnou část svého raison d’être.

Zatratit ji úplně, bylo by však příliš snadné. Je třeba vidět, že drtivou většinu vlád členských zemí vedou nyní pravicové strany a že tedy konsensus na Evropě neoliberální byl v Evropské radě, kde rozhodují premiéři, předvídatelný. Levice si vůbec neuměla vytvořit prostor pro formulování relevantních alternativ, k čemuž jistě neblaze přispělo i to, že fiskální pakt je z devadesáti procent německým návrhem, a že argumenty pro německou cestu EU vytvořila svou restriktivní a mzdově-deflační politikou v minulosti již sociálnědemokratická vláda Gerharda Schrödera. Nejsilnější potenciální oponent paktu, německá SPD, tak dopředu vyklidila kancléřce Angele Merkelové pole a byla nejspíš ráda, že „nemusí“ prosazovat ještě tvrdší škrty sama.

Když se signatáři společně podivují, jak je možné, že pětadvacet států unie fiskální pakt podepsalo a tvrdí, že nepodepsat jej, je nesolidární, musím tvrdit následující: jednak je pakt paktem evropské pravice, u níž byla shoda s německou politikou přirozená, ačkoliv se hospodářské zájmy jednotlivých států od zájmů německé ekonomiky v mnohém a podstatně liší, a jednak je projevem kolektivního oportunismu evropských států, které si od dodržování podmínek formulovaných nejsilnější evropskou ekonomikou slibují pomoc v případě, že se dostanou do potíží. Pakt tedy schválili evropští premiéři částečně ze vzájemné programové blízkosti a částečně z vypočítavosti. Ejhle, můj (ne Nečasův) nesouhlas najednou vypadá docela jinak.

Tím se obloukem vracím k argumentování povinnou solidaritou ve výzvě. „Smluvní strana, vůči které je podle smluv, na nichž je založena Evropská unie, veden postup při nadměrném schodku, zavede program rozpočtového a hospodářského partnerství včetně podrobného popisu strukturálních reforem, jež musí být zavedeny a provedeny za účelem skutečné a trvalé nápravy jejího nadměrného schodku,“ píše se na kritickém místě paktu. Prostě při větším, než povoleném zadlužení, bude členská země povinna provádět „strukturální“ (rozuměj: neoliberální) reformy pokaždé a bez ohledu na zvolené reprezentace, jinak vždy znovu přijde hrozba „vyřazení se z hlavního integračního proudu“ EU. Od teď se prostě EU už bude integrovat povinně v duchu neoliberálního dogmatu anebo se vůbec nebude integrovat.

Další osud Evropy se tímto „řešením“ jen zatemnil. Jak reaguje evropská veřejnost, na níž jediné v posledku záleží, zda Evropa bude nebo nebude, ukazují každodenní zprávy z Řecka, Maďarska nebo Rumunska. Použijme je jako modelové příklady ke stručné ilustraci možného vývoje. Řecká necesta vypadá tak, že se země snaží s bolestmi, ale pilně plnit podmínky odpouštění dluhu (a zde je lhostejné, zda je o podmínky odpouštění dluhu již vzniklého, nebo předcházení jeho vzniku) „strukturálními reformami“, nic se nemění a vše míří ke státnímu bankrotu a opuštění eurozóny.

Maďarská necesta spočívá v extremizaci českého vládního postoje sílícím národoveckým odbojem vůči těmto reformám vnuceným zemi Mezinárodním měnovým fondem výměnou za půjčky v minulosti. Maďaři, kteří do Evropy poslední přišli, tak vypadají, že z ní jako první odcházejí. Rumunská necesta ukazuje to, že když tamní vláda plnila opatření MMF (zvýšení DPH, zmrazení důchodů, snížení platů státních zaměstnanců o čtvrtinu), vynutila si veřejnost nepřetržitými demonstracemi i v nejtužších mrazech před několika týdny rezignaci ministra zahraničí a následně i premiéra. Ničeho tím ale dosáhnout nemůže. Kdokoliv totiž, kdo vyhraje v letošních rumunských volbách, a bude-li třeba i socialista, bude muset stejně provádět tytéž „strukturální reformy“.

Veřejnost ztratila na politiku v Řecku i v Rumunsku zcela vliv, v Maďarsku se stává její nespokojenost příčinou fašizace politiky. Všechny tři státy trpí důsledky „strukturálních reforem“, které nyní Evropa bude chtít aplikovat na všechny.

Žádná ze „strukturálních reforem“ ovšem není prorůstová, a není tedy ani potenciálně řešením krize, hlavně však žádná nejde k jejím příčinám tkvícím v neoliberálním obratu dosaženém úspěšným tažením koalice Nové pravice od sedmdesátých let. Podstatou tohoto neoliberálního obratu je jak známo snižování mezd a tedy podílu všech na vytvořené hodnotě, osekávání sociálních dávek a tedy skutečné společenské solidaritě, a privatizaci veřejného sektoru a tedy podlamování síly státu jako potenciální základny účinného odporu proti nadvládě globálního kapitálu. Stručně řečeno: obratu v přerozdělování od bohatých k chudým znovu na od chudých k bohatým.

Proč k tomuto obratu dochází? Evropský růst je ve srovnání s ostatním světem limitován, znevýhodňován tím, co je na Evropě právě výjimečné: totiž, že její zákonodárství přiznává lidem větší práva, vyšší mzdy a větší podíl na rozhodování než je jinde ve světě obvyklé. Je to právě to na Evropě nejcennější, a v kdysi dobrém smyslu toho slova nejpokrokovější, tedy fakt sám, že se Evropa aspoň částečně snaží politickými nástroji krotit míru nadvlády kapitálu nad prací, že se snaží krotit trh demokracií.

Jaká mohla být alternativa? Dostatečný soubor alternativních návrhů doporučuje zpráva kolektivu profesora Josepha Stiglitze, nositele Nobelovy ceny za ekonomii, přijatá jako základ protikrizové politiky plénem Valného shromáždění OSN v roce 2009. Fiskální pakt v navržené podobě jde přesně opačným směrem. Stane se tak nástrojem regulace (rozpočtové) politiky států, ale jeho dodržování bude nutně provázet deregulace v ekonomické oblasti a tím bude docházet k dalšímu oslabování již tak nedostatečně úspěšné strategie globalizovat politiku s cílem vrátit jí přednost před globalizovanou ekonomikou. Proto je třeba na odmítnutí této podoby fiskálního paktu setrvat.

A co si myslíte vy? Diskuse (34 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Foto_znoj__b

Milan Znoj - Praha

Čtvrtek, 23.Února 2012, 12:42:5

Fatální projev babské rezignace, praví autor – jak působivé, ale poněkud zaslepené. Bohužel autor ztrácí rozlišovací schopnost. Levice, ona mužná nebabská, jež by se mu zřejmě líbila s praporem, na němž by se skvěl nápis Za socialistickou Evropu, se nějak nevyskytuje a spíše zachází na úbytě. A ta druhá nebabská levice, která sice sílí, naopak objevuje národní stát, jenž by se zřejmě dal dobýt spíše než ty vzdálené pahorky evropských nabobů - osobně vidím rozdíl mezi Krausem a Hekrdlou. Především ale úvaha o rozdílu a spojení fiskální unie a Evropy je přímočařejší, než předvádí autorova sice mužná ale poněkud odbíhající lamentace. Teze je to prostá: Odmítání fiskální unie, toho blbého, chcete-li liberální minima, znamená odmítání společné Evropy. Proto řada lidí podepsala petici nikoli rezignovaně, ale odhodlaně, protože vidí tuto spojitost v rozdílu. Právě o tento bod se vede u nás polemika především, jinak by nebylo pochopitelné, proč naše konzervativní pravice nechce podepsat tento evropský protokol. Odmítá jej nikoli kvůli jeho neoliberalismu, ten mu přece nevadí, ale kvůli jeho evropanství. Česká konzervativní pravice ví, co je prvořadé. Proč by měla být levice na tom hůř a být padlá na hlavu, když se nechá vydráždit červeným hadrem fiskální odpovědnosti, pokud by fiskální odpovědnost pro ni vážila méně než společná Evropa? Jenom tehdy by to dávalo smysl, pokud by levice podobně jako konzervativní pravice měla obrácené pořadí důležitosti. Což nechci autorovi podsouvat, ale jen ho na to upozornit.

Tomáš Tožička - Duchcov

Hlas volajícího na poušti Čtvrtek, 23.Února 2012, 13:32:32

Naprosto nechápu tu nelogickou a antiempirickou konstrukci, že by smetení naprosto nesmyslného a nelogického dokumentu zplozeného neokony mělo být protievropské. Bylo by to na dlouhé vyprávění, ale zásadou je nedovzdělanost levice a její ekonomická tupost - intelektuály nevyjímaje. Tímto dokumentem zavádíme nestabilní stabilitu v na ruletových stolech nestabilního a neregulovaného kasino-kapitalismu kde poslední reálné příjmy mizí v daňových rájích (z ČR 140 mld. ročně podle střízlivých propočtů). Ale levice chce stabilitu na bedrech zaměstnanců - inu s lidmi jako Mládek není divu.

A pravice - stejně tupá, jde svými kroky sice zdánlivě proti Evropě, ale i s tím, že podobné kroky prosadí i bez EU. Kdyby levičáci trochu četli materiály organizací zabývajících se tímto problémem, nevypadali jak hlupáci.

Dokud nebudou regulovány kapitálové toky a daňové ráje, je každý takovýto dokument hřebíkem do rakve nejen sociálnímu státu, ale především EU. A je další podporou narůstajícímu etatismu potažmo autoritářství.

Evoluce2

Martin Ševčík - Přisluhovač globálního kapitalismu 2, Frýdek-Místek

Stručná výzva k názoru pana Kellera Čtvrtek, 23.Února 2012, 13:57:46

Nepřísluší mi hodnotit spor nějak obšírně. Chtěl bych vyjádřit jen svůj názor z davu (názor člověka volícího levici a jsoucího v proevropském táboře), že je mi mnohem bližší a ruku zvedám v nastalém sporu pro názorové křídlo kolem Lukáše Krause, Matěje Stropnického, Ilony Švihlíkové nebo Tomáše Tožičky. A není to o obdivu k revolučnímu mladickému nadšení, jak varuje pan Znoj, ale prostě se toho Merkelismu a škrtání štítím a bojím jak čert kříže a že jsem tím jakoby momentálně na "jedné lodi" s Nečasem, je mi úplně šuma fuk. Všichni víme, proč je proti tomu Nečas a Klaus a ODS. Ale že oni (z úplně jiných a nízkých důvodů) říkají ne, tak já nemusím řvát ano - (navíc s Kalouskem a Drábkem, fuj tajbl).

V seznamu signatářů té výzvy Nečasovi jsou různá jména a pochopím tam spoustu lidí. Ale jedno jméno mi tam strašlivě nesedí - Jan Keller. Nedávno tu psal Matěj výzvu za Kellera na hrad a já pod ní nadšeně skandoval. Skandoval bych asi dál, pana Kellera prostě můžu. Ale kdyby čirou náhodou četl tuto diskusi, popřípadě kdyby někdo z redakce mohl pana Kellera přímo nějak požádat o komentář, strašně moc by mě zajímal jeho názor na věc a jeho důvod k podpisu té výzvy.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Čtvrtek, 23.Února 2012, 14:59:3

S existencí/neexistencí, resp. prosaditelností/neprosaditelností levicové alternativy k současnému hlavnímu proudu v EU to souvisí jen volně, ale myslím, že zdůrazňovat je to stále potřeba: Pakt přináší pouze dvě novinky. První (relativní, protože byla schválena už v tzv. six-packu minulý rok) jsou kvaziautomatické sankce za překročení strukturálního deficitu (tedy deficitu, který způsobila sama vláda svou politikou, nikoliv recese). Druhou (a jedinou skutečnou) je potom zlaté pravidlo, tj. závazek vtělit dluhovou brzdu do národní legislativy.

O nutnosti snižovat deficit pouze neoliberálními reformami se v Paktu nepíše. Vše ostatní jsou v zásadě maastrichtská kritéria, která se země zavázaly dodržovat už po roce 1992, a Pakt stability a růstu, který by sice mohl znít jinak, ale pro hospodářské společenství s jednou měnou je objektivně potřebný.

Jedna věc je, když jsou levičáci naštvaní, že strany s jim blízkým světonázorem tlačí jen málo na opatření, o nichž píše Tomáš Tožička. Druhá pak ale, že Evropská unie nemůže v současné podobě fungovat jinak než na základě kompromisu mezi levicí a pravicí, a to vždy vychýleným k té straně, která má v dané situaci politicky silnější pozici.

Dnes mají nejsilnější slovo trhy a ve většině zemí vládne pravice. V budoucnu se to možná změní; možná, že bude Evropa více solidární a více demokratická zároveň. Dnes však být pro společnou Evropu znamená ctít onu zásadu vychýleného kompromisu, která zaručuje, že se nevychýlí až někam do čínských nebo amerických poloh. A právě pro tuto záruku stojí i taková Evropa za zastání. Tak tedy alespoň chápu tu motivaci osobností z výzvy já.

Tomáš Tožička - Duchcov

Už to tu je, tak proč znova? Čtvrtek, 23.Února 2012, 15:15:41

Ano, to má Petr Jedlička pravdu, stačí pravidla, která máme, proč vymýšlet nová. A vychýlený kompromis není už kompromis. Levice by pro Evropu udělala nejlépe, kdyby to prostě smetla. Jako se smetla ústava jelo se dál. Zamítnutím ústavy se odstranily největší neoliberální pitomosti - ale ne díky podělaným levicovým politikům a intelektuálům, ale díky INFORMOVANÝM levicovým a liberálním aktivistům.

Kdyby se zamítl i Lisabon a ještě dvakrát se to dalo dokola, zmizely by možná i další neokonské hroty. Jenže levičáci oponovali, že pozitiva převažují a zbytek se opraví. No a místo aby se opravovaly chyby, sekají se další. A etatističtí levičáci s Mládkem v čele se zase třesou, jak se s pravicí domluví.

Proto taky nejsem levičák, protože tahle jejich politika mě znechutila už v osmdesátých letech!

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Proč znovu Čtvrtek, 23.Února 2012, 16:03:0

Proč? V tomto mají obhájci smlouvy jasno. Kvůli trhům. Klíčové jsou ty dvě novinky: automatičnost sankcí má zabránit tomu, aby si silné státy odhlasovaly výjimky a pravidla dále nedodržovaly jako v minulých letech; zlaté pravidlo v konkrétních národních zákonech nebo ústavách má zajistit právní vymahatelnost. Trhy kvitují stálost, transparentnost a předvídatelnost prostředí. Tyto zásady by ji měly pomoci.

A zde je myslím i jeden z hlavních důvodů, proč se levice neshodla na společném výrazně alternativním postupu. Každý politik, který má vládní odpovědnost, se totiž bojí trhy zneklidnit - levicový, nebo pravicový, v tomto je to jedno.

Tomáš Tožička tu kdysi vyjádřil přesvědčení, že by případné otřesy (a třeba následné pády bank) nemusely být v důsledku tak hrozné, ba naopak: mohly by způsobit změnu v úvěrové politice, protože po nich by se už nepůjčovalo kde komu na kde co - každá banka či jiná úvěrová instituce by si vše nejdříve důkladně rozmyslely, čímž by se zásadně změnila i podoba dnešního kapitalismu. Jenomže já si nedokážu představit politika s reálnou mocí, který si vezme za své něco podobného, byť by byl levicový sebevíc. Pády bank by připravily jeho voliče o úspory. A třeba ty německé spravují i důchodové fondy ...

... ten Pakt určitě žádný středový kompromis není, i když by samozřejmě mohl být daleko přísnější (neoliberálnější). V duchu logiky evropských kompromisů může být ale i přípravou pole k protikrizovým opatřením, po nichž tu volá Lukáš Kraus: zaplavením evropského trhu likviditou z ECB (což se potichu děje už od chvíle, kdy byl Pakt podepsán) a vydáním eurobondů, tj. společnou zárukou celé eurozóny za dluhy všech zemí, v nichž se platí eurem (s výjimkou Řecka). Toto je zase kompromis vychýlený směrem sociálnědemokratickým a podle mě dojde i na ně, pokud se situace bude dál zhoršovat.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Čtvrtek, 23.Února 2012, 16:03:50

Napíšu na to něco delšího, jen rychlá reakce na Petra Jedličku.

a) trhy paradoxně stojí za názorem socialistů, že na jedné neoliberální noze nejde snižovat zadlužení, že to žene Evropu do ještě větších problémů, nevratných problémů. Bavíme-li se o trzích, nedělejme z nich ještě větší dementy. Velmi dobře totiž vědí, že přijdou o vše, jako při odpisování řeckého dluhu, když nebude v Evropě růst. Růst přijít nemůže, s tímto paktem je to vyloučeno.

b) Diskuse se opravdu netočí pouze o tom, co v tom paktu je, ale hlavně o tom, co v tom paktu není!!!!!!!!!! Socialisté, trhy, liberálové, zelení preferují jednotné evropské dluhopisy, které jsou možným řešením v krátkém čase, tedy čase, který ještě máme, než se Evropa dostane do kompletní devastace fašizoidních neoliberálů.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Čtvrtek, 23.Února 2012, 16:08:56

Trhy jsou, sláva Bohu, stále více americké než německé. Americký liberální diskurs, které trhy sledují velmi pečlivě, jelikož tam je centrum, je v nesmiřitelné konfrontaci s německou strohostní politikou v Evropě. Ratingové agentury snižují rating celé sadě evropských zemí ne proto, že neškrtají, ale jejich zdůvodnění je stále častěji vedeno právě slabým růstovým výhledem.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Čtvrtek, 23.Února 2012, 16:25:42

K b) jasně, to je podstata. Otázka, co v Paktu chybí, tu byla už řešena zejména v debatách s Jiřím Dolejšem, já moc nemám, co bych k ní dodal. Proto jsem se jí nevěnoval.

K a) já nejsem přesvědčen, že Pakt růst vylučuje a i o tom už jsme debatovali. Zdůraznit je myslím ještě třeba, že v Paktu obsažené závazky nezačnou platit za rok či za dva, ale že si každá země vyjedná vlastní cestovní mapu, kdy a jak je hodlá naplnit. Obecně se předpokládá, že Paktem se země začnou řídit až se podaří aktuální krizi zvládnout. Trhy má ale již dnes uklidnit zárukou, že bude regulována jedna z jejích příčiny, jíž - a mohli bychom se jistě bavit u jakých států, čí zásluhou a jakou měrou - byla i nepodchycená předluženost.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Milane Znoji Čtvrtek, 23.Února 2012, 16:28:37

, dost se v tom motáte. Dělat z Matěje Stropnického nějakého zelenáče, mladíka, to nevidím rád. To je trochu nízká forma argumentace. Velmi lehce to jde obrátit, ale to asi není smyslem naší diskuse. Předně Milane Znoji, můj, nevíme, jestli váš, ale můj předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ustoupil do pozic, které zde už delší dobu hájím a já jsem za to nesmírně rád. Nedávno jsem konstatoval, že je ČSSD, tedy minimálně její předseda opět v jednom šiku se socialisty v rámci PES. Bohuslav Sobotka píše: „Jsou hořké kapky škrtů opravdu tou univerzální disciplínou? Z tajné zprávy „trojky“ z Řecka, která unikla na konci loňského roku, zjišťujeme, že přehnané úspory působí kontraproduktivně, protože není z čeho splácet. Nyní to zjistilo také Portugalsko, které vzorně plní všechny podmínky mezinárodní pomoci. Rozpočtové škrty mu nepomohly, naopak kriticky zhoršily jeho dluhovou situaci. Podíl dluhu vůči HDP vzrostl za jediný rok o deset procentních bodů, a to nikoliv proto, že by dluh rostl, ale že HDP tak ostře klesalo.“
Je to téměř přesná citace výsledku odborné diskuse kolem amerického deníku The New York Times, tedy Krugmana, Stiglitze, kterého zde správně cituje i Matěj Stropnický. Jak to vím? Jelikož jsem tyto závěry přeposílal k rukám předsedy na sociální síti. S Bohuslave Sobotkou už nejsme ve sporu, situaci velmi dobře chápe.
Diskuse se také nevede o nějaké podepsání či nepodepsání, nějaký podpis z ČR v Evropě téměř nikoho nezajímá. Evropa diskutuje v jiném levelu. Jsou tu dva tábory, dvě ležení. Jedno je kolem Merkelové, kde je stále Sarkozy a to druhé se staví kolem francouzského socialisty Hollandeho, který chce růstový, zaměstnanostní pakt. Že někteří i na české levici preferují tábor konzervativců, to je sice smutné, ale bránit jim v tom nemohu. Keller to posla nedávno v Právu přesně, že jsou „dvě Evropy“. Smiřte se tedy s tím pane Znoji, že je v stále Evropě demokracie, ne jeden jediný názor, jeden jediný neliberální pakt. Na tom evropská integrace opravdu nestojí, na stádnosti a servilitě. Je v národním zájmu exportní periferní otevřené evropské ekonomiky, hájit růstový koncept, jinak taková země padne jako první, jak už přeci víme velmi dobře z roku 2009. ČR má tedy bránit společný postup v rámci Evropy, ne národní postup německých konzervativců, kteří preferují pouze pakt, který zajistí jejich dominantní postavení a AAA rating na troskách z důvodu škrtů fašizující Evropy. Mimochodem, ten pakt už je tak jako tak v této podobě odpískaný, dokonce i Sarkozy k němu chce referendum, tedy předhodit ho lidem k rozcupování. A k té větě, že je rozdíl mezi Krausem a Hekrdlou. Ano, je, malý, tedy v tom, že já stále ještě věřím, že to po francouzských volbách uhrajeme, že přijde velká, ne malá změna.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Martine Šavčíku, Keller už se k tomu vyjádřil a stojí i na vší straně, nebojte... Čtvrtek, 23.Února 2012, 16:39:26

■Diskuse na dvě věci

Diskuse o tom, zda se účastnit užší integrace Evropy, je ve své dnešní podobě dobrá tak na dvě věci. Jednak zastírá, o co jde dnes v Evropě, jednak pomáhá vytvářet iluze o tom, jak jsme na tom my se svojí suverenitou. Zaráží už to, že otázka „Více Evropy ano, anebo ne?“, zcela zatlačila otázku, jakou Evropu vlastně chceme. Jestliže chce jít do Evropy ČSSD i TOP 09, není vyloučeno, že existují rovnou Evropy dvě. Ve skutečnosti je to ČSSD, kdo by měl zbystřit. Slavný program pro oddlužení Evropy přece není ničím novým. Zvýšit export, privatizovat zbylé podniky, omezit růst mezd, snížit výdaje do veřejného sektoru. Opravdu to sociálním demokratům nic nepřipomíná? Je to téměř doslova opsaný recept z takzvaných programů strukturní adaptace. Předepisovaly se zadluženým africkým a latinskoamerickým zemím. A vedly k tomu, že zadluženost těchto zemí dále vzrostla a ony se dostaly pod kuratelu Mezinárodního měnového fondu. Jeho zástupci v Praze v roce 2000 slavnostně prohlašovali, že už konečně vyřeší problém zadlužení. Jak byli úspěšní, vidí snad už každý. Opravdu chce ČSSD do Evropy, která se má sjednocovat na stejné bázi, která selhala v Africe? Pozice ODS je ovšem ještě trapnější. Odmítá připojit se k programu, který sama prosazuje. Odmítá, aby ji Evropa zavázala uplatňovat to, co od samého svého vzniku energicky prosazuje. Viděl kdy někdo něco nelogičtějšího? A občanští demokraté by měli vysvětlit také věc, kterou soc. dem. díky svému proevropskému postoji vysvětlovat nemusí. V čem se blahodárně projeví suverenita, kterou si uchováme, když užší integraci odmítneme? Bude naše koruna silnější? Bude náš export nezávislejší na situaci Německa a dalších zemí Evropy, do kterých v drtivé většině směřuje? Ubude u nás korupce? Budou se cizí banky ovládající naše finančnictví chovat národovečtěji? Slovensko je na tom v mnoha ohledech podobně jako my. Přestože má euro a přestože se hodlá dále integrovat, lidé tam v ledových ulicích demonstrují proti podobným věcem, proti kterým my brbláme v teple internetu také. Může kdokoliv z odpůrců sjednocování Evropy vysvětlit, v čem jsou horší poměry na Slovensku, které se evropsky integruje, proti poměrům a vyhlídkám Česka, které to už roky Evropě neslavně a trapně oslazuje?

Jan Keller, Právo, 16.2.2012

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Tomáši Tožičko, Čtvrtek, 23.Února 2012, 16:44:3

přesně tak. Pamatuji si, jak jsi tu (je to asi rok) říkal, že levice dělá neoliberálům v Evropě užitečné idioty. Ano, je to tak. Když však dělá socialistům v ČR užitečného idiota Nečas, levice toho neumí využít k obhajobě svého směru, programu. Zvláštní, no ne? Představme si tiskovou zprávu, která konstatuje, že děkujeme ODS, že nestojí za svým programem v Evropě, který tak vehementně praktikuje v ČR, kterou tím devastuje tak, že jako jediná země z regionu jde do recese a stále více se zadlužuje.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Čtvrtek, 23.Února 2012, 17:08:18

Nemám na tu věc jednoznačný názor, ale upozornil bych na něco, co naznačil už Petr Jedlička ve svém prvním vstupu. Princip vyrovnaného rozpočtu nemusí sám o sobě znamenat škrty, jestliže se zohlední, že rozpočty mají i příjmovou stránku a i ta se dá reformovat. Ten princip sám o sobě je vlastně nepolitický, je třeba ho teprve politicky interpretovat - a my příliš rychle předpokládáme, že je interpretován neoliberálně. Což je dáno momentálním kontextem. Ale teoreticky je možné začít ten kontext měnit a dluhovou brzdu použít jako zbraň levice, totiž jako argument pro to, aby větší procento ze soukromých zisků skončilo ve veřejných rozpočtech.

Foto_znoj__b

Milan Znoj - Praha

Čtvrtek, 23.Února 2012, 17:09:21

Doufám, že jsem to nepochopil. Považuji za smrtelnou tuto rýsující se třaskavou směs přesvědčení Tomáše Tožičky, že nejlepší je nechat prostě všechny ty banky padnout, a pak bude vymalován socialismus, a přání Lukáše Krause, aby česká levice poděkovala nečasovské konzervativní pravici za to, že rozkládá společnou Evropu. To je pastva jen pro otrlé. Co je na tom levicového?

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Čtvrtek, 23.Února 2012, 17:21:49

Milane Znoji, co je levicového na vašem konstatování, že společná Evropa může být společnou pouze v ultrakonzeravtivní podobě? Jak váš názor budete vysvětlovat na jihu, třeba v takovém Řecku, že hájíte tím paktem společnou Evropu? Vysvětlete to lidem v ulicích, ostatně i těch českých, že i když je ten pakt defektní, vedoucí k ještě větší depresi, ekonomické i sociální, k ještě většímu zadlužení, k ještě většímu rozdílu mezi centrem a periferií, tak ho někteří na levici hájí s tím, že jinak Evropa nebude jednotnou!!!!! To je dost odvážné konstatování pane Znoji. Pravdou totiž je, že tato forma "postupu" je zásadně desintegrační, ne integrační. A Stiglitz, se kterým se jistě nebudete chtít měřit, konstatoval již před půl rokem, že tento pakt povede k fašizaci periferie. Co se zatím v Evropě stalo? Jeho slova bohužel dostávají reálnou podobu nejen na jihu, ale i ve střední Evropě. Tedy pozor, jistě chceme oba stejnou věc, tedy jednotnou, sociální, progresivní Evropu. Jsou tu ale dva proudy, kdy jeden vede k pravému opaku toho, co chcete, jen jste si tu skládačku ještě nesložil, bohužel. Mimochodem, považuji od vás za neomalenost, tvrdit, že 99% opozičních sociálních demokracií chce rozkládat jednotnou Evropu. Náš názor v rámci PES je jasný a dohledat si ho můžete na stránkách pes.org.

Jakub Patočka - šéfredaktor DR, Brno

několik poznámek Čtvrtek, 23.Února 2012, 17:53:19

Lukáš Kraus to tu opět podivně překrucuje. Názor ať má, jaký chce, ale neměl by tvrdit věci, které prokazatelně nejsou pravda.

1. Bohuslav Sobotka nepřešel na jeho pozici. Samozřejmě, kdyby byl českým premiérem, ČR se k úmluvě o fiskální disciplíně přidá. Tak jako to udělaly všechny evropské vlády, v jejichž čele stojí sociální demokraté.

2. Ani Keller není na Lukášově pozici: výzvu, aby se ČR k úmluvě přidala, podpesal a svůj podpis nerevokoval. Že má Lukášovi blízké názory na celou věc, to je věc druhá, ale to mám i já či Sobotka a přesto si všichni myslíme, že ČR se k úmluvě přidat měla a má: více níže.

3. Podpis smlouvy neznamená, že člověk hájí neoliberální doktrínu. Petr Jedlička to tu vyložil přehledně, není důvod to opakovat.

4. Připojit se ke smlouvě nijak nebrání v tom pracovat na proměně celoevropské strategie směrem k radikální sociálně demokratické vizi, ba právě naopak český podpis smlouvy je toho pro nás podmínkou: musíme Evropskou unii a své místo v ní udržet, máme-li ji mít možnost změnit.

5. Zvlášť zřetelné je to v českém diskursu: na včerejší debatě AMO, o níž píšu zprávu (bude později dnes, nebo zítra) jasně Vladimír Špidla vyložil, proč se ČR připojit měla a o co svou absencí přichází, zatímco senátor ODS Sefzig řešil nelehkou otázku vyložit, proč se ČR nepřipojila k paktu, který je konformní s politikou současné české vlády. No nezbylo mu samozřejmě nakonec než to svést na prezidenta. Kdybych chtěl být hodně ironický, musel bych poznamenat, že na Pražském hradě bude senzační novnikou, že v Lukáši Krausovi, Matějovi Stropnickém a Tomáši Tožičkovi získali nečekané spojence.

6. Už úplně mimo je tvrdit, že Krugman a Stieglitz nějak určují směr politky v USA či dokonce světa: myslím, že by to byl šok pro oba pány, kdyby si to tady přečetli. To samozřejmě neznamená, že politika Merkelové a Sarkozyho není úplně mimo, což dokonce zvolna snad dochází i jim. Budou tudíž přicházet další kroky a jistě i pod občanským tlakem zdola ve směru, po němž všichni voláme.

7. To, v čem se s Lukášem Krausem, Tomášem Tožičkou, Matějem Stropnickým, kteří si myslí, že by se ČR ke smlouvě připojit neměla, ale i s Milanem Znojem, Vladimírem Špidlou, Janem Kellerem, Bohuslavem Sobotkou, kteří všichni stojí jako já za názorem, že ČR by se měla ke smlouvě připojit měla, je to, že ona sama vůbec k cílům, které sledujeme, nepostačuje a je produktem politického myšlení, které je třeba překonat. To lze ale zvládnout jen se silným evropským rámcem, nikoli bez něj. A souhlas se smlouvou je především souhlasem se silným evropským rámcem, což samozřejmě nebrání v tom kritizovat razantně její obsah.

8. Výzvě připojit se ke smlouvě je tedy v českém kontextu třeba rozumět jen a pouze jako výzvě k podpoře evropské integrace a co nejsilnější Evropy. Většinový odpor v ČR není motivován názory, které zaznívají v debatě tady, ale názory, které zaznívají z Hradu.

Tomáš Tožička - Duchcov

Elementary dr. Watson Čtvrtek, 23.Února 2012, 17:58:50

1) Padnout banky - ano. Uhradit střadatele dle zákona, investoři ať si to vyřídí se správní radou, že špatně investovali. Island to udělal, a nastartoval růst.
2) Už jsme to tu měli - Pakt stability a růstu z r. 1997 stanovil kritéria a byl rozvolněn pod tlakem ignorace ze strany BRD a Francie. Proč by to teď mělo fungovat? Protože je to zaměřeno na malé státy ve prospěch bank a těch velkých?
3) Pakt není neoliberální - ano Martine, ale ještě se nestalo, aby takovéhle podmínky byly naplněny sociálním programem. Empiricky se dá očekávat, že program je jako vždy: Deregulace, privatizace, škrty. Ono také s tolerováním daňových úniků a odlivem kapitálu nic jiného ani nejde dělat - musí se to prostě hodit na chudé.
4) Chytří a hloupí - čeští intelektuálové - s mnohými signatáři jsem sem se ještě nedávno přel o blahodárnost globalizace - jsou zřejmě chytřejší, než evropští odboráři, kteří se proti paktu staví.
5) Mě strašit socialismem nemusíte, pane Znoji, stačí, že v Lidovém domě je to pořád ještě sprosté slovo. Ale máte pravdu, ani odmítnutím tohoto paskvilu si sociálnější Evropu nevybudujeme. To by potřebovalo ještě více rozumu a odhodlání.
6) Dluhy Řecka by vyřešil nejspíš trh - tvrdí brookeři. Kdyby se EBC přestala dohadovat o oddlužení a začala skupovat řecké bondy na volném trhu, přišlo by to levněji. Jenže to nechtějí makléři z hedgeových a vulture fondů dovolit a tak korumpují (lobují) evropské politiky. Bondy během krize nakoupili za 25c za dolar a s EBC se nakonec dohodly na odkupu za 50c. Dobrý business ne? Kdyby dnes EBC nakupovala bez této dohody řecké bondy, nakonec se dostane na 20c za dolar a ještě by jí utrhaly ruce. Tohle je etatistický socialismus - ale jen pro bohaté.
7) Opakování matka moudrosti - odmítáním špatných direktiv, neodmítáme Evropu - naopak. Doufám, že pan Znoj nepodporuje privatizaci školství, protože je správný Čech a podporuje Českou Myšlenku. Nevím, co by na tom bylo levicového...

Tomáš Tožička - Duchcov

Elementary Mr. Patocka Čtvrtek, 23.Února 2012, 18:24:13

Jakube, tohle všechno pořád dokola opakujete při kdejaké ptákovině, kterou si v Radě vymyslí. Bylo to tak u ústavy, u Lisabonu a teď znova. Ústavu naštěstí odstřelili odboráři, Lisabon nenechali referendy projít - moudrost osvícenců. A následkem toho tu máme teď tohle.

Na rozdíl od Vás, signatářů, my odpůrci jsme na jedné lodi s odbory a s demokratickou proevropskou liberálně-sociální většinou včetně většiny Evropského parlamentu.

No ale intelektuálové v Čechách vědí, co je dobré. Jen doufám, že nepůjdou demonstrovat proti celoevropské odborářské akci proti paktu příští týden...

No. je pěkné, jak se nám to tu rozjelo.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Čtvrtek, 23.Února 2012, 18:38:51

Tak ještě jednou Jakube,
není to názor jen Lukáše Kraus, Tožičky, Stropnického a další a dalších, ale hlavně názor nejlepší české ekonomické kapacity, tedy Ilony Švihlíkové, která předběhla český diskurs o dlouhé míle a směle se může poměřovat právě s Krugmanem, Stiglitzem a další sadou skvělých ekonomů. Dále, odmítnout ten pakt, není názorem jen Lukáše Krause, ale 90% všech sociálních demokracií v Evropě a to už netřeba mluvit o radikální levici. Dokonce je to názorem všech velkých frakcí v Evropském parlament, když máš tedy Jakube takovou péči o jednotnou Evropu, snaž se alespoň poslouchat, jaký je převažující názor socialistů, zelených a liberálů v Evropě. V Evropském parlamentu máme aktuálně většinu proti paktu a dodávám, tohoto paktu! Dále, celá česká diskuse o „podepsat či nepodepsat“ je přesně na dvě věc, jak přesně konstatoval Keller v článku pro Právo. Dále, i v ČSSD, převážilo křídlo, které už nemluví o škrtech jako univerzálním a nutným řešením, naopak mluví o růstu. Nebylo tomu tak ještě nedávno, kdy se v ČSSD mluvilo také o škrtech, ale sociálně spravedlivých škrtech. Proto je to konstatování Sobotky průlomové a krásně to lze studovat právě na příkladu Portugalska, kam vede opačná cesta pana Mládka. Já dokážu chápat tvůj lokální postoj, kdy máš strach před klausisty, neofašisty, eurodestruktivními silami v české společnosti. Problém je Jakube, že já právě v tom paktu vidím jejich posilování, kdy ústavně chtějí celou Evropu dostat do tohoto strohostního chomout. Klidně si to tedy podepište, ale důsledně obnažujte fatálnost tohoto konzervativního směru, což prostě nevidím, ne náhodou je potom česká společnost uváděna v omyl, kdy se z evropské integrace dělá klausisty nějaké levicové spiknutí. Obnažuje realitu Evropy přátelé, jedině tak levicový evropský koncept nezanikne, a začněme tím, že přestaneme tleskat defektnímu, s levicovým programem zásadně kolidujícímu. Jinak k tomu podpisu či nepodpisuj, já dokážu pochopit, že to podepsalo i nyní levicové Dánsko. Předně, jich se dopady strohostního paktu dotknou až v druhé vlně, jelikož jsou centrem a nyní si užívají té evropské dvousměrnosti tím, že mají dokonce negativní výnos u dluhopisů, ne tak jih, že? Jak by měl jednat levicový český premiér z periferie, to je otázka velmi složitá, ale bezesporu by měl hájit zájem periferie a hledat pro to podporu nejen u socialistů, ale ve všech periferních státech. Tato otázka ale před největší opoziční stranou nestojí, jelikož není ve vládě ČR, ale je v opozici. Tedy diskuse, podepsat či nepodepsat není na pořadu dne v ČSSD. Naučme se na levici jednu věc, že má-li být Evropa demokratickou, nelze dělat z jednotného postupu posvátnou krávu, jelikož na některé věci budeme vždy hledět z různých úhlů a ekonomických pozicí. Jestli na to jednoho dne přestaneme hledět ze specifických regionálních úhlů, jestli přestaneme hledat kompromis, budeme vyžadovat jednotný postup vždy, i když to bude pro daný region zásadně nevyhovující, v Evropě nebude demokracie.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Čtvrtek, 23.Února 2012, 18:44:40

a Jakube, please, nemluv tu za lidi, kteří se diskuse neúčastní, nesnaž se tu mluvit za mého předsedu, já za něj také nemluvím, pouze konstatuji fakta a přesně ho cituji se zanlostí názorových posunů v ČSSD. Keller to myslí také vysvětlil v Právu dostatečně jasně....

Jakub Patočka - šéfredaktor DR, Brno

ano, pěkné Čtvrtek, 23.Února 2012, 18:48:46

Tome,

v duchu vytčené strategie "Proti Klausovi i s Merkozym, proti Merkozymu s evropskou demokratickou levicí" bych na tu odborářskou demonstraci šel klidně i s transparentem. Nepochybuju, že Keller taky a že Sobotka by patřil k té většině kritiků v EP, jako bych k ní samozřejmě patřil i já.

To ale neznamená, že bych byl proti připojení ČR. Je to vlastně pořád dokola úplně stejná figura. Chtěl jsem vstupd ČR do EU, ale současně jsem podporoval Skandinávce, aby zůstali venku.

Cíl máme totožný: jenom jde o to, jak dosáhnout toho, aby česká politika byla co nejzpůsobilejší k tomu cíli pracovat. Můj pevný názor je, že bez silného evropského rámce nemáme šanci.

V květnu jedu mluvit na akci evropských radikálních občanských iniciativ, které budou debatovat o možnostech změnit Evropu a zásadně v ní prohloubit demokracii zdola. Oni samozřejmě znají mé názory a vědí, že ve střední Evropě máme taky co do činění s panáčky jako Klaus nebo Orbán.

Nechápu, co je na tom stále tak nepochopitelného: jako občan ČR chci, aby český stát v rámci svých titěrných schopností a možností přispíval k evropské integraci; jako občan EU jí chci dát úplně jiný obsah než současné špičky evropské politiky.

Od té strategie si slibuju, že zpětně zlepší i předpoklady k žádoucím proměnám politiky české.

Jakub Patočka - šéfredaktor DR, Brno

Čtvrtek, 23.Února 2012, 18:57:12

Takže Lukáši ještě jednou:

1. Keller svůj podpis pod výzvou Nevydělujme se z Evropy nerevokoval.
2. Sobotka je pochopitelně stále pro to, aby ČR ke smlouvě přistoupila, a kdyby byl předsedou vlády, už by běžela ratifikace.

Jejich motivace jsou přitom v podstatě totožné s mými, lišíme se v důrazech. Tvé manipulace kolem toho vážně už bylo dost.

Přitom -- a to je pravda -- cíl máme, Sobotka, Keller, Ty i já v principu shodný.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Čtvrtek, 23.Února 2012, 19:24:46

No Jakube, pravda je taková, že s TOP 09 ČSSD nemá stejný názor na tento pakt, žádná koalice se na tom nezrodila, tedy někteří, kterým to připadalo jako taktické, vyměnit náš program, který hájíme nejen doma, ale máme ho stejně tak hájit i v Evropě, tedy vyměnit ho za "pochybnou strategii", jsou nyní v menšině. Říkám naposledy, že diskusi "podepsat či nepodepsat" nevedu, je mi ukradená, bojuje se úplně jinde a o úplně jiných věcech. Kdo chce být v ležení konzervativců, ať jde pomáhat Merkelové přímo do Francie. Ona tam je. Přímo v kampani. Kdo chce naopak pomáhat levici, tomuto paktu netleská, stojí za Hollandem, nepodepisuje fatálně jednosměrné pakty, naopak vysvětluje občanům, o čem se vlastně nyní v Evropě, USA diskutuje, mluví konkrétně o alternativním, zásadně opačném postupu, tedy jednotných evropských dluhopisech a transferech na periferii, mluví o zastavení škrtů, ale investicích, mluví ne o 1% rozpočtu EU, ale o 10% a i když má nyní většinu v evropských vládách konzervativní spolek, nepřestává volat po alternativě, snaží se vyhrát volby nejen doma, ale i do Evropského parlamentu jako důsledná opozice. Cíl máme stejný, taktiku tedy zjevně stále ne, naopak, kde mluví z federativních pozic o levicovém programu pro Evropu, je házen třeba Znojem, třeba tebou drze mezi klausisty.

Jana Maříková - České Budějovice

Evropa neoliberální Čtvrtek, 23.Února 2012, 19:26:37

Milý Lukáši, omlouvám se - že Vás tak oslovuji, i když se neznáme - neradujte se předčasně z obratu pana Sobotky. Ten nikdy neudělá nic, co by mohlo ohrozit jeho politickou kariéru. A pan Patočka a ostatní post-havlovci - nelze čekat nic jiného než po mnoha naděkných skovech příklon k politice pana Schwarzenberga. Vždycky si to zdůvodní a levicová politika to vždycky odskáče. Samozřejmě že ten pakt je zločin, na tom musíme trvat.Co bude dál s ČSSD uvidíme po dalších volbách - ten společný postup s TOP 09 v této věci nemusí být náhoda.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Čtvrtek, 23.Února 2012, 19:28:24

Omlouvám se za opakování, ale toto je naprosto zásadní nepochopení: ustanovení toho Paktu nezačnou platit dřív, než se EU s krizí vypořádá (pokud se jednotlivé země nerozhodnou za sebe jinak). Každá země bude mít svoji cestovní mapu. Je to smlouva pro časy růstu, ne pro časy úpadku. Spor o to, zda krizi řešit škrty nebo růstovými programy, či lépe - jakou kombinací obou - se Paktu vůbec netýká. Netýká se jej přímo ani současné dění v Řecku, nebo v Portugalsku. Vezměte to prosím na vědomí

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Čtvrtek, 23.Února 2012, 19:52:27

Jinak ještě k názoru, který zde hájí Petr jedlička a Martin Škabraha. Ano, v centru ten pakt nebude mít třeba dopad pouze ve formě škrtů a bezesporu Dánsko, Švédsko, Holandsko, Německo škrtat nebudou. Bez toho b), tedy transferů na periferii, rozpouštění přebytků centra, bez pomoci jihu, střední a východní Evropě, tedy bez opravdu federativní fiskální politiky, je tento pakt jasnou poukázkou na škrty na periferii, jelikož ta nemá žádný jiný možný manévrovací prostor. Kam vedou tyto koncepce, vidíme přesně na situaci v Portugalsku, ale i Irsku, kdy se dluh škrty zvětšuje, ne zmenšuje, jelikož škrty se dostává ekonomika do fatálního propadu. Portugalsko letos čeká 3% recesi, dluh se stále zvětšuje, dokonce o 10% za jediný rok a to jen proto, že Portugalsko plní zadání velké trojky ECB, EK, MMF. Co je ale důležité dodat, tyto škrty na periferii nás doženou všechny, i to Německo, které snížilo na letošek výhled svého růstu z 1,8% na 0,7%.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Čtvrtek, 23.Února 2012, 20:07:7

Petře Jedličko, fakticky diskutujeme mimo mantinel toho Paktu. Tato forma paktu je už mrtvá, odpískal to ostatně i Sarkozy,jelikož chce referendum a negativní názor francouzských občanů velmi dobře zná, stejně tak Hollande říká, že tento pakt není ani počátkem diskuse, že chce jiný, že chce "novou evropskou rovnováhu", tedy diskuse o dopadech přímo tohoto Paktu, je mimo evropskou diskusi. O čem se diskutuje v Evropě či bude, jak bude vypadat ten jiný Pakt, k této diskusi se doufám připojí už i ČR, tedy, nebude jí stačit pouze sedět za stolem, ale bude mít i věcný názor, bude vědět, jak hájit zájem bohužel stále více pouze proexportní ČR, tedy bude hájit růstový koncept.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Čtvrtek, 23.Února 2012, 20:17:9

Podle mých zdrojů ve Francii couvne Hollande do pozic, že nechá projít tento Pakt a k němu vyjedná druhý, protikrizový, ale budiž, uvidíme.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Čtvrtek, 23.Února 2012, 20:38:37

ano, uvidíme Petře, já už jsem tu psal, že věřím víc než třeba Martin Hekrdla ve větší obrat, rozhodně ale společně víme, a tady spor není žádný ani s tebou a věřím, že jednoho dne ani s Jakubem, co máme hájit a že situace potřebuje naléhavé evropské řešení, jak vidíme všichni na destrukci a desintegraci jihu a východu. Je smutné, že tak urputně musím bojovat o řešení více vyhovující či alespoň trochu vyhovující periferii zrovna já z Norska. Dělá to tak i norský soc.dem. premiér, který na záchranu Evropy posílí vice než 55 miliard norských korun z našich daní, jelikož tady už dávno nejde o nějaké hranice EU, eurozóny či já nevím čeho, o to, kdo podepíše či nepodepíše nějaký pakt, ale o Evropu jako celek, jelikož se bavíme o ekonomických dopadech na všechny.

Tomáš Tožička - Duchcov

Už končím Čtvrtek, 23.Února 2012, 22:03:38

Připadám si jako v kvadratuře kruhu. Demonstrovat proti půjdeme, ale ještě budeme podepisovat petice pro. No to je na mě moc těžká politika. Odboráři v Evropě říkají, že je socani zradili. Tomu rozumím.

Nevím, kde Petr Jedlička vzal, že to začne platit až po krizi, také by mě zajímalo, jak se bude měřit, že krize skončila. Až začne růst HDP a normální lidi budou makat 16 hodin denně za hrstku brambor? A to díky Euro plus a podobným zvěrstvům.

To co dělají z nerozumu čeští intelektuálové, je přepolitizování vlastních myšlenek. Tak jako na lokální a regionální úrovni je třeba odmítat špatná nařízení i na evropské úrovni.

Odmítnutí paktu Euro plus a Paktu stability jsou nechtěná pozitiva téhle vlády a Senila od Daliborky. Je to něco, na čem by mohla nepravicová vláda stavět!

A signatáři i ČSSD by si měli uvědomit, že jdou proti odborům, Evropskému parlamentu (jediné demokratické EU instituci) i evropské demokratické občanské společnosti. A to je prostě ostuda.

A na tu demošku s plakátem Jakube raději nechoď, mohli by Ti ho narazit na hlavu ;-)

Vojtěch Klusáček - Brno

Co místo škrtů? Čtvrtek, 23.Února 2012, 22:06:14

Celkem chápu námitky a obavy z Německa, že případné uvolnění rozpočtové strohosti, společný evropský dluhopis, centrifugální transfery, povedou akorát k tomu, že budou v Řecku (Portugalsku, Itálii...) kupovat za německé peníze čínské výrobky. V lepším případě německé. To samé, co se krátce po sjednocení stalo v Německu samotném, v důsledku překotné liberalizace (spolu s obecným trendem zániku výrob z důvodů soustavně klesající ziskovosti v reálné ekonomice) likvidace valné části průmyslu v býv. DDR, následné dorovnávání životní úrovně a východní Němci za západní peníze kupují výrobky ze západu - a z Číny. Dodnes obrovská, stále živá a palčivá, německá rána a jeden z velkých důvodů, proč to nechtějí připustit v násobně větším rozsahu pro celou jižní Evropu. Hlavně to není žádné řešení.

A snad ani moc nemusím připomínat nedávno zesnulého Miloše Picka, který tvrdil totéž. Že fiskální expanze v Řecku nemá potenciál žádoucího efektu, neboť z největší části jenom nasaje import ze zahraničí. Takže - co s tím?

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

TT: Kde jsem to vzal Pátek, 24.Února 2012, 10:33:47

z debat, článků a analýz k tématu, pochopitelně. Současná krize spadá mezi mimořádné okolnosti (v Paktu článek 3, odstavec 3) a vztahuje se na ni výjimka (článek 3, odstavec 1c ). O postupném zavádění pravidel se potom píše v úvodu smlouvy (NOTING in particular that, for the application of the budgetary "Balanced Budget Rule" described in Article 3 of this Treaty, this monitoring will be made through the setting up of country specific medium term objectives and of calendars of convergence, as appropriate, for each Contracting Party).

Tady případně k tématu: http://www.voxeu.org/index.php?q=node/7600.

Konec krize se bude předpokládám stanovovat klasicky, tj. na základě vývoje HDP.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Pátek, 24.Února 2012, 10:43:0

Jinak "ustanoveními toho Paktu", která začnou platit až po krizi, jsem prve myslel ta, o kterých debatujeme. Účast zemí mimo eurozónu na summitech, uspíšení ESM a další body tohoto typu v Paktu začnou samozřejmě platit dříve. Omlouvám se za nepřesnost.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

zblblá proevropská levice proti Evropě ? Neděle, 26.Února 2012, 22:15:40

chápu, že M. Znoj je skepitcký k praporu s nápisem Za socialistickou Evropu pokud by spíše nahrával národovecké demontáži integrace vůbec.
Problém je ale spíš v tom, že se démonizuje fiskální unie, která tu ani nevzniká (jen mezivládní akcent na dluhovou brzdu), místo aby
bylo jasno v tom jak znovu nahoditou motor ekonomiky EU.. A v tom má bohužel pan Znoj pravdu,taková negativní politika je výsostně ošidná.
Ta dluhová brzda není sama o sobě nic démonického, je to jen technokratická jednostrannost, pokud si neujasníme co s růstem a jak konsolidovat finance bez demontáže sociálního státu. Tak aspoň zní výhrada ETUC.
Česká konzervativní pravice nebojuje s dluhovou brzdou, připravuje totiž to samé v mnohem přísnějším provedení. ta bojuje proti jakémukoliv názaku společné hospodářké politiky EU.Červený hadr fiskální odpovědnosti je prostě jen chybné vidění problému.
Proevropská levice snad má zájem na dynamické (udržitelné) stabilitě v evropské integraci, jde jen o to jak jí dosáhnout. Fiskální pakt bude platit i bez nás, takže spíše je otázka co dál - napřít síly ne ani tak proti paktu samému (ČMKOS se dokonce přimlouvá za připojení ČR), ale na to co v něm chybí.
Od realistického akcentu na veřejné příjmy až po více prorůstovou poltiku ECB - ale bez sebevražedné pronflační expanze jako jakési parodie na evropské keynesiánství..

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.