Protesty proti ACTA zapůsobily, ratifikace zpomalí

Petr Jedlička

Po sobotní sérii protestů pozastavili ratifikaci další čtyři země. V Evropském parlamentu jsou proti sociální demokraté, zelení, poslanci levice a část konzervativců. Lidovci začínají pomalu váhat.

Protesty vůči Obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA) zdá se zapůsobily. Dva dny poté, co do ulic dvou stovek měst na celém světě vydaly desetitisíce odpůrců úmluvy, se rozhodlo pozastavit ratifikační proces Bulharsko. V úterý, resp. ve středu zveřejnili podobná usnesení zástupci chorvatské, rumunské a litevské vlády.

Již dříve byla ratifikace pozastavena v Polsku, Lotyšsku a České republice. Předložit do parlamentů ji zatím nechtějí ani kabinety v Německu, Nizozemí a na Slovensku, jejichž zástupci dohodu ještě nepodepsali.

Podle německých médií je zřejmý růst kritiky ACTA i v Evropském parlamentu.

„Sociální demokraté a strany levice dávají jasně najevo, že ji v současné podobě nepřijmou. Zelní proti ACTA sami protestovali (...) Konzervativci jsou spíše proti a zdá se, že její kritika roste i mezi liberály,“ píše v úterní zprávě berlínský Taz.

Dohodu ve stávající podobě odmítl také předseda europarlamentu Martin Schulz.

„Nemyslím si, že je dobrá (...) Míchá boj proti pirátství na internetu s ochranou autorsko-vlastnických práv (...) Myslím, že by si věc zasloužila úplně jiný přístup,“ uvedl v rozhovoru pro televizi ARD.

Souhlasu europoslanců je (spolu s národními ratifikacemi) třeba k tomu, aby ACTA začala platit na celém území EU. K případnému zamítnutí dohody jsou ovšem zapotřebí i hlasy pravicových frakcí, zvláště pak největší, Evropské lidové strany. Ta zprvu dohodu podporovala. Nyní ale i v ní mnoho poslanců přinejmenším váhá.

„Jestli mi někdo předloží věrohodné důkazy, že ACTA nějak omezí svobodu internetu v EU, budu hlasovat proti a doporučím to i svým kolegům,“ řekl Tazu Daniel Caspary zastupující v  europarlamentu CDU.

Vedle Evropského parlamentu a parlamentů jednotlivých států musí dohodu schválit ještě Rada EU. Příslušná jednání jsou v evropských strukturách plánována na červen.

Co je ACTA?

Oficiálním cílem úmluvy je vytvořit celosvětově platnou soustavu pravidel, která posílí váhu práv k duševnímu vlastnictví a usnadní boj proti šíření nelegálních padělků a kopí všeho druhu. ACTA byla podepsána zástupci většiny signatářských zemí na setkání ministrů zemědělství a rybolovu 26. ledna v Tokiu. Její ratifikace by měla v jednotlivých zemích probíhat v jarních měsících, případně podzimních měsících. Následně mají být jednotlivé body úmluvy vtěleny do konkrétních národních zákonů.

Odborné kritiky ACTA vytýkají především pokoutný způsob dojednání a její vágní znění. To podle znalců vytváří na jedné straně nejasnosti, které lze různě zneužít, a zároveň otevírá prostor k přijetí mimořádně přísných zákonů nebo legislativy, vytvořené ve prospěch korporací držících patenty či ochranných autorských svazů.

Angažované kritiky dále upozorňují na hrozbu cenzury internetu, zásahů do soukromí, policejní šikany, vydírání nebo i faktické likvidace odvětví zabývajícího se výrobou generických léčiv.

S konkrétními argumenty odpůrců se lze seznámit zdezde.

Další informace:

BBC News Acta: European Parliament's Schulz criticises treaty

The Register European Parliament prez slams ACTA 'in current form'

Taz.de Wenn aus 2,50 Euro 2 Millionen werden

CommonDreams.org Tens of Thousands Across Europe Protest Against ACTA

Reuters Protests Erupt Across Europe Against Web Piracy Treaty