Jak prosté

Monika Šatavová

Ředitelství silnic a dálnic je na stopě netušeně rozsáhlé zločinnosti státní správy.

Psát ještě něco o tom sněhu je už pomalu stejně nudné, jako je nevkusné reagovat na nehoráznosti Václava Klause a nebo takového Ivana Breziny. Ale když za oknem celou noc duní laviny, co sjíždějí ze střech, a v uzavřeném dvoře to zní opravdu velehorsky, jak to může jedna pominout. Když ten živel svou živelností její pozornost prostě opanuje. Ani stále stejná ostudnost naší nejvyšší státní reprezentace zatím neinspirovala česká média k důstojnému mlčení, což by snad mohla být jediná adekvátní reakce a možná i drobný příspěvek k regulaci toho hradního neštěstí. Ale na špek skáčou i komentátoři nezávislého internetového deníku, bohužel. A o tom druhém ptáčkovi až za chvíli.

Celý týden jsem se trápila tím, že bych chtěla něco nebo někoho pochválit. Většinu času to totiž vypadá, že mít na něco názor a psát o tom do nějakých novin, znamená také stále jen kritizovat něco, co je špatně. A názorová část periodika tedy začíná být esteticky podobným zážitkem jako procházka noční vesnicí. Za každým plotem hlídá a štěká nějaký pejsek. Když se ale podívám na radosti svého minulého týdne, jsou všechny jenom soukromé až velmi soukromé. Takže já se dnes také zase přidám k voříškům.

Ten dříve zmíněný Brezina je novinář nehorázný stejně jako Václav Klaus prezident. Jeho domovským přístavem je, jak se říká ve slušné společnosti, časopis pro pány, tedy pokud se vlastně ve slušné společnosti vůbec kdy mluví o časopisech, ve kterých se například informuje o tom, zda sperma mužů vegetariánů a těch, kteří jedí maso, chutná odlišně. Ale pan Brezina občas také píše o životním prostředí. Sice jen když si při tom může otírat své boty o lidi, kteří se věnují dlouho a profesionálně jeho ochraně, asi proto, že je nemá rád. Možná mu někdy něco provedli. A protože to dělá nejen už dlouho, ale stále stejným, předvídatelným způsobem, naučili se ochránci prostředí panu Brezinovi neposkytovat informace a nereagovat na jeho nehorázné spekulace a manipulace. Je to osvěžující.

Shodou okolností a jistě jenom nějakou velmi překvapivou náhodou vydalo Ředitelství silnic a dálnic 20. ledna tiskovou zprávu, která jako by byla rodnou sestrou článku pana Breziny z Lidových novin z minulého týdne. O čem se v ní píše: Ředitelství silnic a dálnic si stěžuje, že jeho dílo, stavba dálnice D8, musí čelit mnoha žalobám ochránců životního prostředí a že je to nespravedlivé, protože teď se navíc ukázalo, že jeden člověk, který se vydával za ochránce životního prostředí v Litoměřicích, byl obviněn z vydírání, protože prý podle zjištění policie požadoval od investorů staveb finanční částky za stažení svých žalob. Ten člověk ještě nebyl ani obžalován, natož odsouzen, ale pro Ředitelství silnic a dálnic už je důkazem o zločinných motivacích všech sdružení, která okolo stavby dálnice hájí zájmy životního prostředí. Protože „ŘSD si samozřejmě uvědomuje svou povinnost stavět co nejšetrněji k životnímu prostředí“. A na svou práci potřebuje klid.

V argumentaci tiskové zprávy i článku v Lidových novinách je pozoruhodný právě ten logický výkon. Když (možná) páchá trestnou činnost jeden, určitě to dělají i všichni ostatní, kteří se pohybují ve stejné oblasti. Tak já to zkusím teď stejně, schválně, co zjistíme, milý Watsone.

Občanské sdružení Děti Země sleduje bedlivě i stavbu dálnice D8 od počáteční fáze plánování a schvalování a argumentuje odborně proti její nepotřebnosti v prosazené stopě a nešetrnosti konkrétního provedení k cenné přírodě Českého středohoří. Sdružení se účastní povolovacích řízení a následně u soudů napadá nikoliv práci Ředitelství silnic a dálnic, ale činnost úředníků státní správy za rozhodnutí učiněná v rozporu s platnými zákony. Osmdesát procent jejich žalob soud uzná jako oprávněných a napadená úřední rozhodnutí z toho důvodu zruší. Takže pokud je osmdesát procent rozhodnutí učiněných okolo stavby jedné dálnice — a máme to, prosím pěkně, potvrzeno soudy — v rozporu se zákonem, potom je asi i osmdesát procent všech rozhodnutí činěných státní správou ve všech ostatních oblastech nezákonných. Panenko skákavá, kde to žijeme! A v novinách se o tom nic nepíše.

Ale ti škudiblíci, zločinci a trestanci, co vystupují jako občané se zájmem o životní prostředí, teď můžou za to, že Ředitelství silnic a dálnic už zase nestihne dodržet harmonogram stavby.