Dětská práce Čechům zatím nevadí, problém vesměs nechápou

Vratislav Dostál

NaZemi — společnost pro fair trade spustila kampaň s fiktivní nabídkou databáze dětských pracovních příležitostí. Jejím cílem bylo vyvolat k tématu diskusi. Ohlasy na kampaň podle organizátorů potvrzují, že dětská práce Čechům nevadí.

Zlobí vaše dítě? Pošlete ho do práce! Takové letáky s fiktivní nabídkou databáze dětských pracovních příležitostí se v lednu objevily na veřejných místech po celé České republice. Současně vyšly obdobné inzeráty v tištěných médiích a Rádio 1 odvysílalo reklamní spoty.

Jde o kampaň Práce pro děti, kterou spustila organizace NaZemi s úmyslem iniciovat diskusi o problematice dětské práce a současně upozornit na možnosti, jak přispět k řešení problémů s dětskou prací v rozvojových zemích.

„Hlavním cílem kampaně je vyvolat v české veřejnosti diskusi o tom, za jakých podmínek je dětská práce přijatelná a zda lze aktivně přispět k omezování dětské práce ve světě,“ uvedla organizace v tiskovém prohlášení.

Ohlasy na inzeráty, diskuse pod články v médiích i debaty na portálech zaměřených na maminky podle aktivistů většinou potvrdily, že dětská práce Čechům nevadí, neboť nevědí, co to je.

„Nabídku dětské práce maminky převážně vítaly. Děti se podle nich naučí znát hodnotu peněz, osvojí si pracovní návyky nebo si přivydělají ke kapesnému,“ popsala diskuse na webech tisková mluvčí NaZemi Gabriela Štěpánková. Matky ovšem podle ní práci chápaly ve smyslu například roznosu letáků a shodovaly se na věku od třinácti až patnácti let.

Nejčastějším stereotypem, který zaznamenala organizace NaZemi při osvětě o dětské práci a který se údajně potvrdil i při kampani Práce pro děti, je domněnka, že práce dětí vylepšuje rozpočet rodiny, tím pádem je lepší dětskou práci neomezovat.

„Je pravda, že děti pracují, aby sobě a rodině vydělaly na jídlo. Ale to k omezení jejich chudoby v důsledku nepřispívá. Zkušenosti z Habsburské monarchie, Anglie, Německa, ale samozřejmě i dnešních rozvojových zemí ukazují, že naopak odstranění dětské práce pomohlo ke snížení chudoby,“ uvedl ředitel organizace Pavel Malíř Chmelař.

Podle něj totiž děti dostávají nižší mzdu než dospělí. „Práce dětí tak snižuje cenu práce v celém regionu. A navíc děti, které nechodí do školy, mají těžko šanci získat v dospělosti lepší zaměstnání,“ doplnil Chmelař.

V roce 2010 ve světě pracovalo 215 milionů dětí

Podle odhadů Mezinárodní organizace práce a podle Ministerstva práce USA (nedávná zpráva US Department of Labor) pracovalo v roce 2010 ve světě kolem 215 milionů dětí. „Z 215 milionů pracujících dětí je víc než polovina mladších 12 let. A 115 milionů dětí vykonává nebezpečnou práci,“ upřesnil v tiskovém prohlášení ředitel organizace.

„Když hovoříme o dětské práci, jde o činnost, kvůli které děti nechodí do školy nebo je nebezpečná pro jejich zdravý tělesný a duševní vývoj. Nezřídka se jedná o těžkou fyzickou práci. Děti někdy pracují i 14 hodin denně,“ uvedl Chmelař.

Nejvíce ke zneužívání dětské práce podle něj dochází při pěstování zemědělských plodin jako bavlna, cukrová třtina, tabák nebo káva. Následují manufaktury a výroba například cihel, koberců, obuvi či šití oděvů. „Významně jsou děti využívány také v těžebním průmyslu, například při těžbě zlata, diamantů a uhlí,“ dodal.

Český a evropský trh obecně je navíc podle Chmelaře s dětskou prací spjat více, než si lidé umějí představit.

„Kakao z Pobřeží slonoviny, oděvy z Bangladéše nebo bavlna z Uzbekistánu — zde je velmi pravděpodobné, že kupujete zboží, na jehož výrobě pracovaly děti,“ vysvětlil Chmelař s tím, že bojkot zboží ke zlepšení situace nepřispěje. Podle něj by naopak udělal mnohem více škody než užitku.

„Obchodníci nám tvrdí, že zákazníky původ zboží nezajímá. Je potřeba jim dokázat, že lidé mají zájem kupovat eticky čisté zboží,“ uvedl Chmelař a dodal, že to jsou právě obchodníci, kteří mají možnost podmínky výroby zboží v rozvojových zemích pozitivně ovlivnit.

NaZemi — společnost pro fair trade prosazuje globální rozvojové vzdělávání do škol i mimo ně, zasazuje se o zodpovědnost firem v jejich dodavatelském řetězci a propaguje fair trade jako účinnou podporu chudým pěstitelům a řemeslníkům z rozvojových zemí.

Do loňského dubna organizace existovala pod názvem Společnost pro Fair Trade.