Vláda přežila! A přežije!

Nezkušený pozorovatel české politické scény si mohl chvíli myslet, že padne vláda. Opakovaný manévr však už ve skutečnosti nikoho nepřekvapí. Věci veřejné nakonec vždy ustoupí, neboť konec vlády by znamenal i jejich konec.

Česká politika po kratší době zase zaznamenala malé divadýlko. Scénář, režie i obsazení jako minule, předminule a předpředminule. Věci veřejné si na chvilku jako by vzpomněly, že mohou provozovat autentickou (byť populistickou) politiku. Ale skutečně to bylo jen na chvíli a určitě to nebylo myšleno vážně. Už na začátku jsme věděli, jak boj o církevní restituce skončí. Ústupem strany, protože konec vlády přece znamená konec Věcí veřejných. Petr Nečas alespoň ve svých vlastních očích mírně posílil, vždyť dokázal zajistit tolik potřebnou disciplínu. Nyní však nejde o debatu, ale smysl restitucí jako takových. S prezidentem lze nepochybně souhlasit v tomto: „V posledních dnech a hodinách na toto téma (církevních restitucí – pozn. PŠ) bylo naneseno tolik mediálního a politického balastu, že z toho jakákoliv racionální podstata této věci vymizela.“ Skvělé by bylo, kdyby si na tento výrok pan prezident občas vzpomněl. Ale zpět k věci samotné. Bohužel tradičním způsobem se zachovala levice, zejména sociální demokracie. O komunistech tu nemá smysl mluvit a o přeběhlících z Paroubkových „Nationalsozialisten“ jakbysmet.

Kdo ze současných politiků ČSSD se nad církevními restitucemi zamýšlel trochu hlouběji? Bohužel převládly kupecké počty a populismus. Požadovat o této věci referendum je absolutní nesmysl a čekat na to, že by se mělo rozhodnout až po dalších volbách, znamená jednoznačně církevní restituce odmítnout. Přemýšlet o jakýchsi fondech a tvrdit, že církev dostává moc peněz, je rovněž pod úroveň. Nepochybně je třeba většího pochopení na obou stranách.

Sociálnědemokratickým poslancům by možná pomohlo přečíst si alespoň rešerší z Michnikovy knihy Církev, levice, dialog, někteří církevní hodnostáři by zase levici jako takovou neměli předem odsuzovat a démonizovat. V každém případě je dobře, že alespoň nějakým způsobem po ostudně dlouhé době současná vláda rozhodla.

Druhou stranou, která nyní hrozí odchodem z vlády, je TOP 09. Karel Schwarzenberg požaduje podepsat (i když na pozici ČR až tak zcela nezáleží) novou evropskou smlouvu, která se týká hospodářské a měnové unie. Pokud se tak nestane, TOP 09 nebude sekundovat ve vládě, která zemi žene mimo hlavní evropský proud. Vzato čistě symbolicky, jsou to důležitá slova. A v tu chvíli přichází na řadu další centrum moci, zatím neposílené přímou volbou. Před několika dny Václav Klaus poslal premiéru Nečasovi dopis, „v němž mu oznámil, že novou smlouvu o rozpočtové unii v žádném případě nepodepíše“. Z ústavního hlediska by se měl prezident podobných výroků zdržet, protože hlavní roli má v tomto směru vláda. Prezident to mohl vyřešit známým způsobem: uspořádat seminář v rámci jeho Centra pro ekonomiku a politiku a tam si k tomu říci své.

Takto tu máme klasické divadelní představení. Bohužel nudné a monotónní.

A co si myslíte vy? Diskuse (7 příspěvků)

Dagmar Kubíčková - Pěnčín

Pátek, 13.Ledna 2012, 10:42:21

Jsem vděčná panu Šaradinovi za to, co napsal k současnému víření kolem vyrovnání s církvemi. Mrzí mě a štve, jak se populisticky politikaří a nahání se body na úkor slabých, na úkor živých lidí a živých společenství. Protože z mého pohledu se hraje hlavně o to, zda a jak budou moci přežít menší sbory, (které si faráře+provoz+péči o nemovitost(i) prostě nezaplatí.). A taky konečně i o jistotu (i kdyby třeba strašlivou jistotu :)) pro církve, které operují přes dvacet let v modu provizoria. Dále si myslím, že v téhle masivně sekularizované zemi opravdu není jiné cesty, než je skutečná odluka církve od státu.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Paní Oupické Pátek, 13.Ledna 2012, 18:17:30

Lidé by jistě pochopili, že z něčeho musíte být živi, kdyby jim to někdo pořádně vysvětlil. O co tedy jde? O zajištění materiálních potřeb církví nebo o vracení "kradeného"? Za postoj veřejnosti k restitucím může totiž především rétorika našich vládních politiků, jakož i představitelů římskokatolické církve (máme na to právo, bylo to ukradeno). Staví se tu mimoděk proti sobě část společnosti, která "byla okradena" proti té druhé, která "to ukradla". Lidé bez církevní příslušnosti se tak automaticky cítí být řazeni k té druhé části, což je popuzuje. Navíc se vše odehrává ve vypjaté politické situaci, kdy se převážné většině občanů něco bere a některým se i naznačuje, že jsou příživníci.

Dagmar Kubíčková - Pěnčín

pokus přece jen reagovat Pondělí, 16.Ledna 2012, 16:58:54

Milá paní Hájková,
to je asi dost komplexní otázka, co vlastně určuje postoj "veřejnosti" k vyrovnání s církvemi. Neznalost? Předsudky? Taky třeba i mediální obraz této záležitosti, za nějž si dejme tomu církve mohou dost samy. Že by za to nemalým dílem mohlo i komplexní "okradání a okradení" církví minulým režimem, posilováním a mocenským prosazováním antiklerikálních a protináboženských klišé a zahnáním církví do ghetta?
Vnímám vyrovnání s církvemi jako přiznání se, že tento stát navazuje nějak na komunistický režim, který církvím dal dost zabrat. A taky, že je vina státu, resp. politických reprezentací a ne církví, že se to táhne takhle dlouho po revoluci. A protože to "odškodnění" musí mít aspoň nějak srozumitelný a jakž takž přijatelný právní a společenský rámec, jde se přes zabavený majetek + benevolenci římsko-katolické církve vůči nám církvím nekatolickým. Zajisté dneska konkrétní vinu za ono tehdejší komplexní "okrádání" nesou ti nemnozí ještě žijící, kteří měli šikanování církví a věřících v popisu práce. A "okradeni" přece byli i mnozí předci dnešních hrdinných bezvěrců, kteří přece jen měli ještě církevní svatbu či pohřeb a možná i platili své církvi (třeba československé) pravidelně příspěvky.
Nezdá se mi, že bychom měli moc mediální a další síly přesvědčit nějak onu veřejnost, že se nikterak nemáme v úmyslu obohacovat na něčí úkor, jen bychom rádi pokračovali v činnosti bez drsných zářezů a aklimatizovali se postupně na časy, kdy už budeme jen minimálně"obtěžovat" a "příživničit" v rámci veřejným rozpočtů.

Petrasek Milan - penzista

Paní Oupická, Pondělí, 16.Ledna 2012, 22:10:50

stačí se porozhlédnou po vyzrálejších sekularizovaných společnostech a najdete mnoho modelů financování splečenské spirituality, právě osvobozené od výdělečné činnosti - mnohdy spekulativní - se závislostí na fyzickém majetku. Nejedno ze zdejších řešení - příkladně navrácení půdních ploch celých obcí do vlastnictví církve - je absurdně anachroní záměr.

Dagmar Kubíčková - Pěnčín

Vážený pane Petrásku, Úterý, 17.Ledna 2012, 00:38:23

s rozpaky jsem se vůbec do komentování pustila, s rozpaky v tom pokračuji. Nemám prostor obírat se modely financování a zas tak moc tomu nerozumím. Přesto:
- správně píšete o "vyzrálejších sekularizovaných společnostech", já bych řekla méně důkladně sekularizovaných než je ta v ČR. Kde se přece jen k velkým církvím hlásí formálně aspoň 40% obyvatel a více. Což je dost jiná situace pro hledání konsensu než s našimi 10%.
- nevím, řekla bych, že leckterý ten model může být notný anachronismus. Těžko může být zašťiťována veškerá "spiritualita", ba i veškerá nekomerční a institucionalizovaná "spiritualita". Často jsou to tedy "vyvolené" subjekty. Ne nadarmo v Německu v evangelickém spektru existují tzv. Landeskirchen a Freikirchen. Nedivila bych se, kdyby leckde ony vysvěpelé modely dost dřely. Stejně nakonec každá církev má nějaké ty "výdělečné aktivity", minimálně se snaží co nejvíce využít vlastněné objekty.
- sama kořením v tradici, která dlouho fungovala (vznik v 1. pol. 18. stol.) komunitárně, čile podnikala a zisky vrhala do misie. I dnes nějaké ty lesy, firmy a spol. vlastní (situace v Německu). Snaží se je co nejlépe spravovat a výnosy z nich jsou základními zdroji financování spolu s členskými příspěvky. Majetek nemusí být prokletí. Snad si i potřebujeme ruce špinit tím ošklivým majetkem, abychom byli řádně v kontaktu se zemí. Nejspíš je to i Boží vůle, když Kristus zatím otálí s druhým příchodem. Rizika jsou velká, ale ta jsou všude, kde se majetkem zachází. Ostatně "nezávislé na majetku" jsou tak maximálně malé nezávislé skupinky, co se schází po domích a bytech a rezignují více méně na veřejný charakter. Stačí vlastnit barák.... a už to jede. A kupodivu sbory, co znám, které byly nedobrovolně tohoto strašlivého břemene zbaveny, po něm touží a o něj znovu usilují. Bez něj se těžko rozvíjet a řádně sloužit.
- a nějak mě stejně děsí víc představa financování, které mají jakkoliv pod palcem a taktovkou úředníci a politici, než ta legrace, co nastane, až všechny české církve začnou hospodařit na tvrdo, bez změkčovacích polštářků. Římsko-katolickou církev obzvláště chraň Pán Bůh.

Stanislav Hošek - Český těšín

S bezohlednou tvrdostí. Úterý, 17.Ledna 2012, 20:44:26

Všechny církve dohromady za celá tisíciletí nevykonaly pro pracující lidi ani tolik, co dokázaly odbory za necelé dvě stovky let. A ptám se, jestli existoval někdy někde stát, který „dotoval“ odbory! Spíše je okradl. Ctím víru, uznávám náboženství. Leč církve, pokud chtějí žít, ať žijí za své. Tak jako většina těch, které nepatří pod Vatikánskou diktaturu.

Stanislav Hošek - Český těšín

ŠKODA SLOV Úterý, 17.Ledna 2012, 20:52:0

O straně VV už nemá cenu vůbec psát. Ignorace je jediný správný vztah k ní. Ještě víc to platí o Klausovi. A předseda TIOP09? Ten se už dostal do pasti svou prostořekostí několikrát. Nejviditelněji s Čunkem. Tomu už také věří jenom ti, kdo ho milují, jako třeba svého partnera i když je jim nevěrný. Jenže to s politikou nemá už nic společného.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.