Z videa zveřejněného 6. ledna 2012 na serveru Vimeo je zřejmé, jak hlubokou náklonnost cítí Su Ťij k Havlovi, který za svého života barmské demokratické opozici vytrvale pomáhal. Su Ťij Václava Havla charakterizuje jako intelektuála, v němž se spojovala myšlenková pronikavost s laskavým srdcem a instinktivním porozuměním potřebám druhých.

„Dostala jsem dopis psaný Václavem Havlem v listopadu, ale doručený až pár dní po jeho smrti, dopis vřelý a skromný, jako byl jeho autor,“ říká Su Ťij před tím, než z dopisu cituje.

V posledním odstavci Havlova dopisu, který Su Ťij ve své zdravici čte, se píše: „Po takřka padesáti letech totalitního režimu nebude cesta ke svobodné, demokratické, pluralitní společnosti snadná. I my jsme žili v padesáti letech tyranie (sic!), nejprve jsme tu měli Němce, pak komunisty. Ačkoli od naší sametové revoluce uplynulo už dvacet let, k cíli nám stále kus schází. Pokud je však něco, co bychom s Vámi mohli sdílet z našich transformačních zkušeností, bylo by nám potěšením.“

Vůdkyně barmské demokratické, která teprve před nedávnem mohla opustit mnoho let trvající domácí vězení, vyslovuje svou úctu k Havlovi za to, že pár týdnů před svou smrtí, kdy už byl sám těžce nemocen, se zabýval budoucností její země.

„Ačkoli už není mezi živými, bude nám pomáhat dál: svým příkladem, svou vírou, že lidé jsou schopni překonat vlastní slabosti, svou vírou, že společnost lez reformovat podle principů přijatelných pro co největší množství jejích členů. Ptá se, zda by nám mohl pomoci. A skutečně nám pomáhá a nepřestane pomáhat už holou skutečností, že člověk jako on vůbec žil,“ říká Su Ťij v závěru svého videopozdravu, na nějž upozornilo Barmské Centrum Praha na svém facebookovém profilu.

Aun Schan Su Ťij se s Václavem Havlem vinou perzekucí, jimž byla vystavena, nikdy osobně nemohla setkat, ale spojovalo je hluboké přátelství, založené tím, že v roce 1991 obdržela na Havlův návrh Nobelovu cenu míru. Václav Havel se snažil demokratickému úsilí Barmánců bojujících proti vojenské juntě, která zem řídí nepřetržitě od roku 1962, pomáhat po celou dobu svého působení ve funkci prezidenta i po vypršení svého mandátu.

V posledních době v Barmě snad nastává pozvolné uvolňování. Sama Su Ťij mohla v listopadu 2010 po sedmi a půl letech opustit domácí vězení a v minulých dnech William Hague, který Barmu navštívil jako první britský ministr zahraničních věcí po pětapadesáti letech, oznámil, že junta propustí další část politických vězňů.