Novoroční reakce na projev občana Václava Klause

Lukáš Kraus

Prezident Václav Klaus hovořil ve svém novoročním projevu o reformách. Myslel tím mechanické a radikální škrtání. Je dobré si připomínat, že k rozvoji ekonomiky není omezování výdajů dobrou cestou.

Některé části novoročního projevu pozdního, utopického neoliberalismu zasluhují krátkou reakci Opět se ve své nahotě ukázalo, že normalizačně nátlaková hradní skupinka zjevně nebude chtít ani na prahu nového roku pochopit, že „reformy“ nemusí destruovat společnost a sociální soudržnost a není potřeba ani vytahovat čísla z reálných ekonomik, které fungují a jsou v růstu (i díky důležité práci přistěhovalců), např. ta švédská. Tahle skupinka proti realitě heretických klausistických aktivistů, kterým je neuvěřitelně věnována většina mediálního času, asi nechce pochopit, že naopak investice do kvality života, do společnosti znalostí, společnosti co nejvíce kompaktní, jsou cestou, jak řešit celou sadu globálních i domácích problematik, které společnost tíží nejvíc. Jsou odpovědí na průvodní znak dneška, dnešního defektního systému, tedy na neoliberální „dluh“ v reálných číslech, i dluh na lidech a budoucnosti našich dětí. Dluh nedělá sociální stát, dluhy nedělají lidé práce, ale pouze a jedině privatizační oligarchická mafie, spekulativní burzovní plebs.

Všechny tyto tzv. „reformy“, které nehledě na odpor velké části společnosti i intelektuální obce tlačí hradní křídlo a klubko lobbistů kolem pánu Kalouska, Nečase a Bárty, budou okamžitě zrušeny po sestavení vlády sociální demokracií. Ani jedna zištná a nefunkční „reforma“ nezůstane. Tohle totiž nejsou reformy, ale pokus ještě více umocnit a prohloubit privatizačně-oligarchicky-mafiánský defekt systému, který nás přivedl až k této bezprecedentní krizi. Ne všechny státy Evropy jdou po této neoliberální lince škrtání a sociální destrukce. Nemusím doufám dodávat, že kdo neškrtá, nerozkládá společnost, nežene tím lidi oprávněně do ulic, nebere jim pracovní místa, ale naopak je vytváří, kdo nedusí poptávku po službách, nelikviduje tím podnikatelské subjekty, je v růstu, inovuje, je na špici ve světové konkurenceschopnosti a na prvních místech v kvalitě života, i když je v EU, je mnohdy jako Švédsko odkázán na export, tedy je ve stejné situaci jako ČR, ale krizi řeší naprosto rozdílně.

S přáním lepších dnů pro republiku, naší společnou Evropu a její občany v roce 2012