Kim Čong-il zemřel na infarkt, povládne syn nebo generálové

Petr Jedlička

Podle severokorejských médií by měl zesnulého vůdce nahradit jeho nejmladší syn Kim Čong-un. Na nástupnictví je připravován už od minulého roku. Znalci však připomínají, že jen málokterý pozorovatel dnes do poměrů v KLDR skutečně vidí.

Nejvyšší vůdce Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) Kim Čong-il zemřel. Dle státních médií se tak stalo v noci z pátku na sobotu; ke zveřejnění informace ale došlo až v pondělí. Příčinou smrti byl podle severokorejské agentury KCNA infarkt, jemuž „milovaný soudruh“ podlehl při inspekční cestě svým vlakem, v důsledku „psychického i fyzického přepracování“.

Devětašedesátiletý Kim Čong-il trpěl zdravotními problémy již řadu let. Četní analytikové se proto domnívali, že zemi řídí armádní generálové. Nyní znalecké komentáře vybízí spíše ke zdrženlivosti a připomínají, že do rozložení moci v severokorejské elitě nikdo úplně nevidí.

„Státní média vybídla národ, aby se v čase všeprostupujícího smutku semknul za Kimovým nejmladším synem Kim Čong-unem. Ten je na nástupnictví připravován už od loňska a zdá se, že jej podporuje i většina generálů (…) Proces nástupnictví však nebyl formálně završen. Očekávalo se, že mladý Kim bude vyhlášen oficiálním nástupcem v roce 2012 — při oslavách stoletého výročí narození svého děda a zakladatele KLDR Kim Ir-sena,“ uvádí Lucy Williamsová, dopisovatelka BBC ze Soulu.

Podle odborníků citovaných agenturami Kim Čong-un otce nakonec nahradí. Otázkami však zůstává kdy, s jakými pravomocemi a co všechno bude tuto výměnu provázet.

„Je pravděpodobné, že nyní vypuknou vnitřní mocenské boje. Současně lze ale očekávat, že režim udělá vše proto, aby se neklid nerozšířil do společnosti a země neupadla do chaosu,“ říká například Čung Ta-jang z Korejského institutu národního sjednocení, citovaný britskými médii.

„Severokorejský režim teď může vyhlásit třeba tříleté období truchlení, jako to učinil po smrti Kim Ir-sena. Kim Čong-un tak získá dost času na konsolidaci vůdčí pozice,“ dokládá Leonid Petrov z Sydneyské univerzity.

O Kim Čong-unovi lze z veřejných zdrojů doposud zjistit jen málo. Známo je, že zatím nedosáhl třiceti let, že získal vzdělání ve Švýcarsku a že byl ze všech dětí otci nejbližší. Jeho fotografie se v médiích objevily poprvé loni v září po sjezdu Korejské strany práce. Na něm byl mladý Kim zvolen do ústředního výboru strany a do funkce místopředsedy ústřední vojenské komise — formálně nejmocnějšího orgánu v zemi. Krátce před sjezdem byl také povýšen do funkce čtyřhvězdičkového generála.

Smutek a obavy

Dle státní agentury KCNA zachvátil občany KLDR „nepopsatelný smutek“. Severokorejská televize vysílá po celý den videa plná pláče a hořekování (viz záznam nahoře). I zpravodajové AP a Reuters v Pchjongjangu popisují setkání se četnými skupinkami lidí, kteří se zármutkem nijak netají.

V zemi byl s platností od 17. prosince vyhlášen státní smutek, který má trvat třináct dní. Kim Čong-ilovo tělo bude oficiálně pohřebeno 28. prosince.

Vlády okolních států mezitím reagují na vzniklou nejistotu. Čína ústy svých diplomatů vyjádřila korejskému lidu soustrast a vyslovila očekávání, že bude pokračovat spolupráce mezi oběma zeměmi zaměřená na udržení míru na Korejském poloostrově i v celé oblasti. Mnohem zdrženlivěji zareagovaly Spojené státy i Japonsko. V obou státech byly okamžitě svolány bezpečnostní rady, jež mají zvážit situaci i rizika možných scénářů.

Jižní Korea (tzn. Korejská republika) uvedla do pohotovosti armádu a čeká na další vývoj. V médiích země, která je s KLDR stále (byť formálně) ve válečném stavu, se ráno objevila zpráva o testu rakety krátkého doletu. Střela měla být odpálena na severokorejském pobřeží a měla nést jadernou nálož. Pravdivost zprávy nicméně nebyla doposud potvrzena.

Kim Čong-il vlád v Severní Koreji od smrti svého otce Kim Ir-sena v roce 1994. Podobně jak kolem „Věčného prezidenta“ byl také okolo jeho osoby zbudován národní kult, v rámci kterého byl Kim Čong-il líčen jako ústřední postava veškerého dění s místy až nadpřirozenými schopnostmi. Dle znalců je pro éru Kima II typické posilování pravomocí a navyšování rozpočtů armády, jakož i dovršení posunu země do mezinárodní izolace. KLDR si dnes vydržuje třetí největší ozbrojené síly světa (1,3 milionu vojáků). V roce 2006 přiznala test jaderné nálože, v roce 2009 pak provedla první úspěšnější zkoušky raket dlouhého doletu.

Severokorejský režim se řídí Kim Ir-senovou ideologií čučche, v níž se propojují konfuciánsko-izolacionistické, stalinsko-totalitární a tradičně-korejské prvky. Země se distancuje od komunistických myšlenek i politiky bývalého východního bloku. Slova komunismus či internacionalismus byla ze zákonů i ústavy v devadesátých letech odstraněna.

V zemi s 22 miliony obyvatel je na 200 tisíc lidí internováno v pracovních táborech. Jakékoliv náboženství je ze zákona zakázáno, lidé se nemohou volně stěhovat a po přírodních pohromách nebo neúrodě propuká obvykle hladomor. Možnost dopravy potravin a dalšího zboží ze zahraničí omezují mezinárodní sankce, které byly na KLDR uvaleny po přihlášení se k vojenskému jadernému programu.

Další informace:

BBC News N Korean leader Kim Jong-il dies

The Guardian Kim Jong-il, North Korean leader, dies

The Telegraph South Korea military on emergency alert in swift reaction to Kim Jong-il’s death

The New York Times Kim’s Death Inspires Worries and Anxiety