Senát poslancům vrátil novelu zákona o veřejných zakázkách

Vratislav Dostál

Podle senátorů by měli mít vítězové výběrových řízení povinnost odkrýt svou vlastnickou strukturu. A to tak, že by zadavateli zakázky předložili soupis případných anonymních akcionářů, tichých společníků nebo osob, jež se podílejí na zisku společnosti.

Senát prostřednictvím hlasů levice vrátil poslancům zákon o veřejných zakázkách s několkia změnami. Senátoři například požadují, aby měla vítězná firma výběrového řízení o veřejnou zakázku povinnost rozkrýt svou vlastnickou strukturu. S úpravami prosazenými Senátem nesouhlasí ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský z Věcí veřejných.

„Pro mě je ten návrh administrativně náročný, špatně prokazatelný a zkomplikuje život normálním firmám," uvedl Jankovský. Senát přesto navrhl, aby uchazeči o veřejnou zakázku měli povinnost předložit seznam subdodavatelů včetně náplně jejich činnosti ve vztahu k zakázce v případech, pokud by jejich podíl na zakázce měl hodnotu vyšší než půl milionu korun.

Horní komora navrhla také stanovit, že uchazeč bude moci informace k nabídce, které podléhají obchodnímu tajemství, uvést ve zvláštní příloze. Do novely doplnila také změnu zákona o svobodném přístupu k informacím s výčtem údajů, které by měl zadavatel zakázky zveřejnit. Má mezi ně patřit například předpokládaná hodnota zakázky, nabídnuté ceny jednotlivými uchazeči a výsledek výpočtu ekonomické výhodnosti a informace o vybraném dodavateli.

Poslanci novelu schválili v létě s tím, že do zákona zavedli pojem významné veřejné zakázky, u nichž bude přísnější režim zpracování. Na úrovni státu je bude schvalovat vláda, na úrovni samospráv pak zastupitelstvo. Zákon počítá například s tím, že od roku 2014 bude muset být tendr vypsán u všech zakázek nad milion korun.

Podle Jankovského jde o velmi rozsáhlou a zásadní novelu. „Novela zásadním způsobem systém zprůhledňuje a ztěžuje možnost  šít zakázky na míru určitým firmám. Jejím cílem je omezit prostor pro korupční jednání  a zlepšit kontrolu zacházení s veřejnými prostředky. Předpokládá se, že by přijetím novely stát mohl ročně ušetřit téměř devadesát miliard korun,“ charakterizovala úpravu poslankyně Věcí veřejných Lenka Andrýsová.

Návrh ve Sněmovně přesto narazil u místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka, který mimo jiné prohlásil, že zákon podle jeho mínění nebude „drtičem korupce". Poslanecký návrh totiž podle něj neřešil ani předražování zakázek, ani otázku uchazečů, kteří mají anonymní vlastníky.

Další informace:

ČT24 Vítězové zakázek ať obnaží své vlastníky, žádá Senát