Summit EU řešil Blairovu kandidaturu a změny klimatu

Petr Salamon

Tony Blair má podporu své země v možné kandidatuře na post prezidenta EU. Německo a Polsko brzdí přípravu společného stanoviska do Kodaně.

Funkce prezidenta EU do doby Klausova podpisu Lisabonské smlouvy neexistuje a volba historicky prvního prezidenta EU nebyla na oficiálním programu summitu. Přesto se v zákulisí stala hlavním tématem. Jedním z možných kandidátů je totiž Tony Blair, bývalý premiér Velké Británie. Ten o svém rozhodnutí dosud mlčí, nicméně současná britská vláda mu vyjadřuje podporu. Britský ministr zahraničí David Miliband se vyjádřil, že právě Blair by mohl dát Evropské unii silný hlas v globální politice. Jako jeho dosud jediný protikandidát tento týden veřejně vystoupil Jaen-Claude Juncker, bývalý lucemburský premiér. Někteří považují jeho kandidaturu pouze za taktický krok, který má usnadnit cestu třetímu kandidátovi.

Švédské předsednictví summitu považuje za svůj největší úkol opět rozhýbat evropskou diskusi o společné klimatické politice. Jejím cílem by mělo mimo jiné být připravení nabídky finančního příspěvku rozvojovým zemím, s níž budou zástupci sjednocené Evropy operovat na klimatickém summitu v prosinci v Kodani. Dle některých úvah by tak mohly země globálního jihu získat z Evropy až patnáct miliard euro. Některé země očekávají, že suma nabídnutá dopředu posílí pozici EU jako lídra boje proti klimatickým změnám.

Německo ale zastává názor, že by se nemělo přicházet dopředu s žádným konkrétním plánem, naopak chce postupovat podobně jako USA. Východním zemím se zase nelíbí, že budou muset dotovat i země bohatší jako například Brazílii. Proto vyžadují nejdříve dohodu o tom, jaký budou mít jednotlivé státy podíl na obnosu.

Prezident EU bude čtyřikrát v roce v čele setkání nejvyšších představitelů jednotlivých států. Bude se ale volit až po definitivním schválení Lisabonské smlouvy. Naopak ke zdárnému výsledku blížící se Kodaňské konference je nezbytné, aby EU přišla s kvalitně promyšleným návrhem klimatického programu.