Metodické poučení

Patrik Eichler

Sjezdu Strany evropských socialistů se v pátek a v sobotu v Bruselu účastnilo na dva tisíce lidí. Přijeli z evropských politických stran i jejich mládežnických organizací, think-tanků, politických nadací, organizací občanské společnosti i odborových centrál.

Mobilizace. Vzájemná podpora. Práce ve prospěch sousedů, kteří právě vedou volební boj. Socialistické a sociálně demokratické hnutí, ne jen stranická struktura. Otevřenost. Politický rozhled, vzdělání a formulační schopnosti mladých socialistů a sociálních demokratů napříč Evropou. To jsou první dojmy ze sjezdu Strany evropských socialistů (PES), který se v pátek a v sobotu konal v Bruselu — hlavním městě Evropské unie.

Sjezdu se účastnilo na dva tisíce lidí. Přijeli z evropských politických stran i jejich mládežnických organizací, think-tanků, politických nadací, organizací občanské společnosti i odborových centrál. Účastnilo se několik stovek aktivistů strany bez jakékoli formální funkce. Věk účastníků, když jste se rozhlíželi kolem sebe, byl ponejvíce mezi dvaceti a šedesáti lety. Sedmdesát nebo osmdesát procent programu se odehrávalo v angličtině, zbytek ve francouzštině, část programu v obou jazycích. Kromě několika bloků plenárního zasedání probíhalo odhadem sto jednotlivých programů sjezdu více méně bez překladu.

Za onu otevřenost ve svém opakovaně aplaudovaném vystoupení poděkoval ústřední tajemník sítě nevládních organizací SOLIDAR Cony Reuter. Připojil — musel připojit — ale i dvě figury další — zklamání a apel.

„Šokovalo mě, že sál, ve kterém právě vystupujeme, vypadá jako poušť,“ řekl hned po úvodním poděkování. V sále pro devět set lidí jich bylo možná tři sta. Z Reuterových slov jako by zaznívala obava, že jde o - v českém prostředí obvyklý — nezájem „straníků“ o reflexi z dalších organizací spojeného socialistického a sociálně demokratického hnutí.

Apel pak měl jednak podobu otázky: Co řekneme lidem v pondělí ráno, že jsme si přivezli z tohoto setkání? Co řekneme těm lidem, kteří mají dvě i tři zaměstnání a stejně z nich nejsou s to vyžít? A jednak výzvy k aktivitě: Sociální síť není facebook. Sociální síť je, když pracujete se svými sousedy, lidmi v práci, když lobbujete své kamarády. A naší společnou alternativou je sociálnější Evropa.

Cony Reuter byl tedy velmi kritický ke Straně evropských socialistů, jejímž byl hostem. Zároveň ale otevřeně řekl, že udělá všechno proto, aby ve francouzských prezidentských volbách příští rok zvítězil kandidát Socialistické strany, členky Strany evropských socialistů François Hollande.

Úcta k otevřené kritice odborových centrál a širokého spektra levicově orientovaných občanských organizací na straně jedné a zároveň věcná kritika stran spojená s otevřenou podporou jejich kandidátů na straně druhé, to jsou schopnost a zvyk, jaké v českém prostředí chybějí. Mezinárodní příklad ale ukazuje, že sociální demokracie jako hnutí existovat může. A že otevřenost jako cesta k pocitu hnutí a hnutí samotnému není zvlášť náročná.

Metodické poučení pro Českou stranu sociálně demokratickou, členku Strany evropských socialistů, může být zhruba následující. Programovou konferenci před blížícími se krajskými volbami příští rok na jaře konat tak, aby počet účastníků z řad členů strany byla nejvýše polovinou všech zúčastněných. Připravit třeba jen dva panely plenární diskuse, kde by byla předpokládána účast všech přítomných. Ostatní čas v místě jednání věnovat deseti nebo dvaceti paralelním kulatým stolů, seminářům či přednáškám, které pro přítomné připraví odborové svazy a sympatizující organizace občanské společnosti. Vše zakončit nikoli hlasováním, ale diskotékou či koncertem v gesci mladých sociálních demokratů.

Zahraniční hosté by pak kromě zahraničních tajemníků či předsedkyň svých stran měli přivézt také místní pivo, klobásy, koláče a k prodeji několik titulů filozofie i prózy. I Bruselu koncem minulého týdne opakovaně zaznělo, že sociální demokracie je životní styl. Je třeba připomínat, že to není životní styl šedých obleků a drahých aut. Sociální demokracie je životní styl lidí, které leccos zajímá, rádi se baví, pracují s druhými a těší se, že budou moci druhým ukázat, co právě dělají.

Strana evropských socialistů s takto postaveným programem slavila minulý týden v Bruselu veliký úspěch.

    Diskuse
    November 28, 2011 v 18.54
    Jsem nesmírně potěšen, že Patrik Eichler začíná stále více preferovat hnutí a ne „strukturu“, nomenklaturněeurohujerskou, kterou osobně ve své podstatě a v dnešní realitě spíše nesmírně opovrhuji minimálně jako Hekrdla z Práva, který nedávno konstatoval, že „smysluplným bojištěm odborářů a skutečné levice, která se z krizové dekády teprve zrodí, musí tedy být konflikt s určitou politikou, a to na velkém, přinejmenším evropském hřišti." To "teprve zrodí" bych dvakrát podtrhnul a to evropské hřiště bezesporu nemusí znamenat struktury nikým nevolené EK či ER. Evropská integrace může být zachráněna a posílena jedině řádnou, konečně zásadní kritikou tohoto procesu z levé strany.