Socialističtí a liberální poslanci kritizovali Rumaju Želevovou, kandidátku na pozici evropské komisařky pro humanitární pomoc. Želevová  podle nich nesprávně informovala o svých finančních záležitostech. Levice ji navíc obviňovala z nekompetentnosti a z  toho, že její manžel je napojen na organizovaný zločin.

Nakonec Bulharsko kandidaturu Želevové stáhlo, hrozilo totiž, že by mohlo být ohroženo i schvalování celé komise.

Zástupci středo-pravé Evropské lidové strany se rozhodli grilování socialistům oplatit a za cíl si vybrali slovenského kandidáta na post komisaře pro rovné příležitosti Maroše Šefčoviče. Šefčovič musel odpovídat na obvinění z rasistické předpojatosti vůči Romům, protože jako slovenský velvyslanec při Evropské unii na jedné bruselské konferenci v roce 2005 uvedl, že Romové zneužívají sociální systém v jeho zemi.

Evropské organizace, které bojují proti diskriminaci Romů, si podle IPS od hádek mezi evropskými poslanci a Šefčovičem udržují odstup. „Jeho vystoupení z roku 2005 považujeme za nevhodné, doufáme ale, že bude ke své nové funkci přistupovat odpovědně a nezapomene, že tato menšina je důležitou součástí jeho volebního obvodu i celého evropského společenství,“ řekl Rob Kushen z Evropského centra pro práva Romů v Budapešti.

„Slyšení bylo rušeno účelovými útoky na Šefčoviče, které mají být obranným manévrem po našich výhradách k bulharské kandidátce Rumjaně Želevové,“ uvedl pro Euro český europoslanec Jiří Havel.

Podle IPS je jednání o kandidátech mnohem více mocenským soubojem mezi jednotlivými institucemi EU a dominantními politickými stranami, než řešením zásadních otázek.

Europoslanci chtěli také ukázat, že volba komisařů neprobíhá automaticky. Například před pěti lety využil Evropský parlament svých pravomocí, když požádal předsedu Evropské komise José Manuela Barrosa o stáhnutí italského kandidáta Rocca Buttiglioneho. Ten vyvolal mezi liberály a levicovými poslanci pohoršení, neboť označil homosexualitu za hřích.

IPS uvádí, že svůj projev před Evropským parlamentem využívali někteří kandidáti  k vyjadřování sympatií neoliberálnímu étosu, kterým se vyznačovala první část volebního období předsedy EK Barrosa.

Například designovaný komisař pro zahraničí obchod Karel de Gucht prohlásil, že bude naslouchat zájmům nadnárodních společností a že jednou z jeho klíčových priorit je zrušení necelních překážek volného obchodu napříč Evropou. Za takové překážky považuje například i environmentální a sociální standardy.

Jako belgický ministr zahraničí se de Gucht pravidelně scházel se zástupci nadnárodních společností, jako jsou například Nestlé nebo Toyota. Trvale jim poskytoval poradenství ohledně budoucího směřování belgické zahraniční politiky. Naopak s organizacemi zabývajícími se lidskými právy nebo životním prostředím se scházel dvakrát ročně.

Odpovědnosti za životní prostředí a energetiku přitom budou rozděleny mezi několik různých komisařů nového Barrosova týmu. Barroso se snaží vzbudit dojem, že bere otázky životního prostředí vážně. Historicky poprvé se tak má objevit první komisař zaměřený výhradně na změny klimatu. Funkce má být obsazena dánskou političkou Connie Hedegaardovou, která předsedala mnoha přípravným jednáním na konferenci OSN v Kodani. Evropští zelení aktivisté se nicméně obávají, že se proklamovaný důraz neprojeví konkrétní aktivitou.

Podle bruselského ředitele Greenpeace Jorgo Risse žádný z nových komisařů nevzbuzuje důvěru, že bude Evropská unie směřovat od své závislosti na uhlí, ropě a zemním plynu k obnovitelným zdrojům. „Zateplování by mohlo okamžitě poskytnout pracovní příležitosti stovkám dělníků po celé Evropě. Zdá se ale, že to nikoho z nových komisařů nezajímá,“ uvedl Riss.

Další informace:

IPS News EUROPE: Shadow Falls Over New Leaders

Euro Slovák Maroš Šefčovič našel podporu levice