Odchod Martina Romana z čela polostátní energetické skupiny ČEZ vzbudil v uplynulých dnech nebývalou pozornost. Skoro jako by rezignoval ministerský předseda. Vysvětlovat proč, není zapotřebí. Všimněme si ale těch nejzajímavějších aspektů Romanova přesunu z postu generálního ředitele do křesla předsedy dozorčí rady, dosud zahřívaného šéfem premiérových poradců Martinem Římanem.

Mediální hon po důvodech změny byl vskutku vydatný. Své vlastní vysvětlení měla každá redakce, každý analytik. Od rizikových zahraničních akvizic, přes fotovoltaiku až po údajný vlažný Romanův přístup k dostavbě JE Temelín. Premiér Nečas si dával tuze záležet, aby vynikl posledně zmíněný impuls. Přesto sázím na dva jiné. Prvním jsou aktuální hospodářské výsledky ČEZu, které znamenají chudší výnosy pro akcionáře. A šušká se, že Roman nebyl zrovna dvakrát žhavý do vyplácení dividend, které jsou významným příspěvkem i do státního rozpočtu.

Jiný, neméně vážný důvod nenápadně připustil i Petr Nečas, když reagoval na zjištění otištěná v MF Dnes. Ta poukázala jednak na tajemný prodej Škody Plzeň (z dokumentů, které byly vyneseny na světlo při vyšetřování ve Švýcarsku, podle listu vyplývá, že tehdejší manažeři Škody figurovali jako beneficianti, tzn. koneční příjemci prostředků, ve firmě Havelet, přes kterou prošla část peněz určených na nákup Škody), jednak na tajemnou majetkovou strukturu Škody. Dokumenty prý prozrazují i to, že za oficiálním vlastníkem Škody, firmou Appian Machinery (Netherlands) B. V., byly další společnosti - Artwick Investments z Britských Panenských ostrovů a The California Trust z Kajmanských ostrovů. Také v The California Trust, jak napsala MF Dnes, jsou jako beneficienti uváděni čtyři bývalí manažeři Škody: Roman, Krsek, Korecký a Zapletal. Dodejme, že manažeři to popírají a zpochybňují pravdivost dokumentů.

A co na to Petr Nečas? MF Dnes 19. září na adresu těchto podezření řekl: „Jako předseda vlády mám přístup k mnoha informacím, které samozřejmě beru v potaz při svém rozhodování, a nevidím důvod cokoliv specifikovat nebo chodit do podrobností. To bych i porušil zákon.“

Nás to vše může vést k jednoduché otázce: Nesouvisí urychlený Romanův odchod s čerstvě publikovanou výroční zprávou Bezpečnostní informační služby? Věřme Romanovi i Nečasovi, že střídání stráží chystali delší dobu. Proč ale nyní ten spěch?

Rýpat se v Romanových úspěších a neúspěších nehodlám. Zajímavý je každopádně postřeh Jana Macháčka z Respektu: Pokud byl Roman úspěšný, neměl důvod k odchodu, pokud byl neúspěšný, nemá co dělat na významném postu předsedy dozorčí rady.

Věnujme se ale i obecnější rovině celého příběhu. Proč tolik cavyků kolem jedné energetické společnosti? Patří ČEZ České republice, nebo Česká republika ČEZu?

Petr Nečas, který se před říjnovým kongresem ODS — poněkud křečovitě — snaží působit jako rozený vůdce, jenž má pod kontrolou stranu, vládu i celý stát, ukázal svaly už 16. září v Právu. Tehdy na dotaz, zda měl vliv na Romanův odchod, odvětil: „Vzhledem k tomu, že šéfa ČEZ zpravidla určuje předseda vlády, tak jsem na něj vliv samozřejmě měl. (…) Nepočítal jsem s tím, že by se jeho mandát v únoru prodloužil. Toto on ode mne věděl.“

Možná jsem rejpal, ale mám s tímto vysvětlením problém. Můžeme na ČEZ pohlížet jako na kolečko v zaběhnutém tržním soukolí — a v něm o manažerech rozhoduje představenstvo. Anebo můžeme v ČEZu vidět prodlouženou ruku státu — a pak by bylo vhodné, aby do obsazení funkce generálního ředitele mluvila vláda jako celek, nikoli jen její předseda. Z vyjádření pro tisk lze odtušit, že o uzlíčku, který si Roman balil, věděli ministr financí Miroslav Kalousek a ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Překvapena byla nejen opozice, ale i koaliční Věci veřejné. Páru o personálních manévrech neměli ani řadoví ministři za ODS a nejspíš ani předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Nechce se mi věřit, že existuje předpis, podle kterého spadá generální ředitel ČEZu (či jiné firmy s většinovou účastí státu) pod rozhodovací pravomoci premiéra. Vláda jinak, jak známo, rozhoduje ve sboru. A akcionářská práva státu v ČEZu vykonává ministr financí. Z tohoto úhlu pohledu nejsou Nečasem ukazované svaly na místě. Anebo jsou? Je to vskutku tak prosté — že Gross „si“ jmenuje a Nečas „si“ odvolává?

No aspoň si chvíli můžeme myslet, že stát vrtí ČEZem, a ne ČEZ státem. Když pomineme společnost jako slepici snášející České republice zlatá vejce, a to přinejmenším za cenu výrazných škod na životním prostředí, zůstanou na stole zajímavé historky o jejím propojení se světem politiky. Manažeři ČEZu chodí s politiky a jejich blízkými na golf, cestují s nimi na dovolené. Hlavní politické strany jsou v podezření, že jejich programy v oblasti energetiky píší experti a lobbisté ČEZu. Ostatně efektivní lobbing firmy na parlamentní půdě je samostatnou kapitolou. A do toho všeho tu ještě máme ostrá slova významného a světa znalého byznysmena Andreje Babiše, podle kterého je ČEZ nejvíce tunelovanou firmou u nás.

Romanovým nástupcem se stal dosavadní výkonný ředitel Daniel Beneš. A tamtamy už začaly hlásit, že pod ním bude ČEZ poslušnější, loajálnější k potřebám státu — či spíše vlády. Beneš se prý hodlá s vervou pustit do stavby nových bloků Temelína a chystá rovněž personální změny. Sotva však omezí zálusk firmy ovlivňovat u nás cokoli se šustne.

Tak se mi zdá, že se „český kapitalismus“ moc nepovedl. Nejprve byli jeho vlajkonoši šibalové typu Viktora Koženého a Vladimíra Stehlíka. Posléze se symbolem úspěchu stal generální ředitel polostátní energetické společnosti. Přijde už někdy také řada na poctivé soukromé podnikatele a živnostníky, kteří hrají otevřeně, čestně a nepotřebují se poplácávat po zádech s Topolánky a jejich Dalíky?

Současný stav působí smutně. Zatímco ČEZ je státem ve státě, ministerstvo průmyslu kutá na energetické koncepci, jež přinejmenším v jaderné oblasti dosahuje vrcholu megalomanství. Doufat v rychlou změnu mohou jen naivní jedinci. ČEZ již stačil prorůst vládou, parlamentem i Pražským hradem (a prezidentovou rodinou). Nikdo se jej nechystá ani dělit, ani privatizovat (nebo aspoň zbavit stát většinového podílu). A stejně tak v nedohlednu je i společná energetická politika celé Evropské unie. Roman-Neroman, s ČEZem ještě bude veselo.