Koaliční strany se vracejí k již v minulosti diskutovanému institutu konstruktivního vyslovení nedůvěry vládě. Pokud tuto změnu Ústavy kabinet Petra Nečase prosadí, bude to pro opozici znamenat, že ke svržení vlády ji nebude stačit pouhá shoda na vyslovení nedůvěry vládě jako dosud, nýbrž se bude muset shodnout i na jméně budoucího premiéra.

Občanští demokraté, TOP 09 a Věci veřejné se k zavedení institutu, který se používá například v sousedním Německu, zavázali v koaliční smlouvě.

„Přispělo by to k vyšší stabilitě vlády a moci výkonné jako celku, neboťSněmovna, které je vláda odpovědna, poměrně často jedná o vyslovení nedůvěry vládě, což politickou a ve svých důsledcích i ekonomickou situaci v České republice destabilizuje,“ uvedla k návrhu místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake.

Změna ústavy také logicky omezuje pravomoci prezidenta, neboť po vyslovení nedůvěry vládě by už nebylo na něm, koho by pověřil sestavením nového kabinetu, nýbrž by musel by respektovat rozhodnutí poslanců.

A vedle toho, že by opozice musela najít shodu na jméně budoucího premiéra, chce ústavní novela také zavést periody, v nichž by bylo možné o nedůvěře hlasovat. V případě neúspěchu by mohli odpůrci vlády přijít s dalším návrhem nejdřív za půl roku. A pokud by chtěli hlasovat dřív než za půl roku, už by takový návrh muselo předložit nikoli jen padesátka poslanců, ale osmdesát.

Podle politologa Lukáše Jelínka se jedná přesně o jeden z těch návrhů, které nelze tlačit parlamentem bez odborné i laické debaty a bez průřezového politického konsensu. Ostatně ke schválení ústavní změny budou koaliční strany potřebovat v parlamentu také souhlas opozice.

Vládní strany totiž v Poslanecké sněmovně disponují 115 hlasy, avšak ke schválení potřebují hlasů 120. A souhlas musí vyslovit také Senát, kde mají opoziční sociální demokraté většinu. A předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se již nechal slyšet, že jeho strana novelu nepodpoří.

„Naše ústavní praxe ukázala, že hlasování o nedůvěře vládě vedlo ke skutečnému pádu vlády jen v minimu případů (stalo se to jednou a to druhé Topolánkově vládě), a není tedy zdrojem žádné vážné ústavní nestability vlády," uvedl Sobotka pro deník Právo.

Politolog Lukáš Jelínek s předsedou ČSSD souhlasí. Podle něj lze sice na jedné straně po německém vzoru uvažovat o zpevnění pozice vlády vůči Sněmovně, avšak na druhé straně není podle jeho slov českým problémem příliš časté střídání vlád, nýbrž jejich slabost a vnitřní nesehranost, neloajalita koaličních partnerů.

„Úplnou hloupostí pak je stanovovat, jak často lze o nedůvěře vládě hlasovat, nebo měnit předepsaný počet zákonodárců, kteří by mohli takové hlasování iniciovat. Je mi jasné, že strany momentálně vládnoucí budou vždy mít jiný vztah k institutu konstruktivní nedůvěry než strany momentálně opoziční. Ale nedá se svítit: jakkoli mi je německý model blízký, musí na něm panovat výrazné shoda,“ dodal Jelínek v rozhovoru pro Deník Referendum.

K takové shodě je pak podle něj zapotřebí čas a elementární důvěra mezi koalicí a opozicí. „Myslím, že v takovém stavu nejsme. Takže pokud vláda s podobným návrhem zbrkle přijde, je nanejvýš pravděpodobné, že jej Senát shodí ze stolu,“ nepochybuje Jelínek.

Další informace:

Novinky.cz Koalice plánuje ztížit opozici shodit vládu, chce změnit Ústavu