Opěrný bod

České samosprávy omezují pohyb ve veřejném prostoru. Reportáž na to téma publikoval minulé pondělí týdeník Respekt. V době, kdy jsme si článek mohli číst, omezil polský Sejm novelou přestupkového zákona pouliční prodej.

Týdeník Respekt minulý týden publikoval reportáž Petra Třešňáka z Rotavy a Horního Slavkova. První z dvojice západočeských městeček zakázalo vyhláškou posedávání ve veřejném prostoru. Letos, po roce platnosti, zastupitelé vyhlášku rozšířili. Nově je zakázáno se o veřejný majetek i opírat. Reportáž dokládá, že zastupitelé severočeských obcí jsou vedeni snahou „uklidit stranou pár desítek lidí, kteří obtěžují okolí“ a že chtějí řešit problém s „cikány a bezdomovci“.

Lidé z Rotavy v reportáži říkají, že o žádných výrazných, natožpak dlouhodobých problémech s pouličním životem v obci nevědí a že problémy naopak vytváří radnice a její vyhláška. Příkladem je muž, který „plastovou skluzavku ze své zahrady přenesl na veřejný trávník, aby si na ní mohly hrát i ostatní děti z ulice“. A který ji na příkaz městské policie musel vrátit zase zpátky na svůj pozemek. Anebo paní, která upozorňuje, že současně s vyhláškou město z centra odstranilo takřka všechny lavičky. „Nejsou ani na autobusových zastávkách, pro tři tisíce lidí žijících v centru zbyly všeho všudy tři,“ čteme v textu.

Podobně chce postupovat i druhé město ze sokolovského okresu – Horní Slavkov. Návrh vyhlášky, o kterém chce jeho vedení jednat s ministerstvem vnitra „zakazuje sezení, stání, ležení a opírání se o zábradlí, koše a obrubníky a pobyt na trávníku ve čtyřech zónách města: zahrnují dvě hlavní náměstí, autobusové nádraží se supermarketem a sídliště. Na otázku, jestli opírání o zábradlí nepatří k přirozenému projevu čekání na autobus, tajemník naznačuje, že vyhláška nebude tak úplně pro každého. ‚Policie bude samozřejmě hledat přiměřenost, proti komu tenhle předpis aplikovat‘ (…) a ztišeným hlasem dodává: ‚Je zaměřen hlavně na dvě skupiny obyvatel – na bezdomovce a na cikány.‘“

Oddychnout si tak prozatím mohou hornoslavkovští rodiče. Podle pravidla přiměřenosti zřejmě nebudou pokutováni, pokud se jejich ratolesti rozhodnou hrát venku na sídlišti fotbal. Pokud ale připravovanou vyhlášku nezavrhne hned na počátku ministerstvo vnitra, mohla by se taková pokuta stát důležitým podnětem. Nechat posoudit městskou vyhlášku Ústavním soudem totiž může buď ministerstvo vnitra, nebo vyhláškou postižený občan, který se do brněnské Joštovy ulice postupně prosoudí.

Vyhlášky, které lidem v podobném duchu zakazují chodit ven, jsou i výzvou pro aktivisty. Na výzvu z některé z takto postižených obcí by se jista dala dohromady skupina lidí ochotných přijet do Horního Slavkova, Rotavy nebo Postoloprt na pomoc. Mohli by se hromadně opírat třeba o dveře obecního úřadu.

Reportáž Petra Třešňáka vyšla v Respektu v pondělí. Ve středu pak polský Sejm schválil (zejména hlasy vládní Občanské platformy) malou novelu přestupkového zákona. Nově vložený paragraf uvádí, že bude pokutou potrestán ten, kdo bude prodávat zboží mimo místa k tomu určená. Pokud dojde k opakování přestupku, bude možné prodávané zboží zabavit. Trestán nebude pouze prodej hub, lesního ovoce a zemědělských plodin mimo administrativní hranice města.

Na jeho nedotaženost návrhu poukázali před začátkem projednávání analytici samotného Sejmu. Návrh podle nich pomíjí existující předpisy. I pouliční prodejci musejí mít živnostenské oprávnění a nesmějí bránit provozu na chodníku či silnici. Navrhovatelé sice v důvodové zprávě píší, že prodej mimo označená místa bývá v rozporu s pracovním a daňovým právem anebo hygienickými předpisy. Ale už nevysvětlují, proč tento argument neplatí u prodeje hub, lesního ovoce a zemědělských plodin mimo město. Dokument Kanceláře sejmových analýz také upozorňuje, že nově vkládaný paragraf neuvádí, kdo je zodpovědný za označení těch míst, která jsou k prodeji zboží určena.

Z trochu jiné strany pak proti novele vystoupili aktivisté jako Kongresu městských hnutí blízká Joanna Erbel. Ta v textu Nelegální stánky oživují město (Krytyka Polityczna, 1. 9. 2011) upozorňuje, že kvůli vysokým nájmům si ne každý si může otevřít vlastní obchod. Řada z pouličních prodejců jsou podle ní samostatní rolníci, kteří do města přijíždějí s jedním druhem jablek a nějakou tou zeleninou. A často přitom stojí na místech, kde stejně žádný další obchod s podobným zbožím v dohledu není. A i když ve Varšavě podobně jako v Praze vznikají za podpory místních obyvatel jednodenní tržnice, je lepší mít možnost nakoupit čerstvou zeleninu častěji než jen jednou týdně.

Polský i český návrh jsou neseny podobným duchem. Chtějí městský prostor se snadno udržovatelným povrchem, který nikdo moc nešpiní. Vycházejí tak vstříc, píše se v jedné internetové debatě k tématu, představě města coby skládačky vysokých skleněných budov. Můžete se přesouvat z jedné do druhé. Nemůžete se ale na ulici s nikým setkat ani se pro cokoli bezprostředně rozhodnout. „‚Nemůžete nic,‘ říká naštvaně z okna paneláku Ludmila Sedlmajerová, která v Rotavě žije už půl století.“

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pondělí, 5.Září 2011, 14:34:43


Zeleně pravicový RESPEKT téma (o tom, že starostové přicházejí na chuť reprosním obecním vyhláškám, které Ústavní soud víc toleruje) dokonce zdůraznil - sama karikatura na obalu uvedeného čísla RESPEKTu je věnována tomuto tématu - indiánský náčelník sedí s flaškou rumu někde na lavičce a před ním stojí městskej strážník, který mu říká pánovitě:

"Tak vstáváme, Sedící býku"

Anna Jančaříková - Brno

Je tu někdo fundovaný? Pondělí, 5.Září 2011, 18:53:40

Chtěla bych vědět:
To mají obce kompetence vydávat takovéto vyhlášky? Nejdou třeba tyto v obci omezující pobyt a pohyb vyhlášky proti nějakému zákonu? Občakským právům?

A pokud jsou tyto vyhlášky vydávání apriori s tím, že budou (neoficálně, ale fakticky ano) aplikovány selektivně (bezdomovci, romové), není to na žalobu?

--------
Jinak to jde ale v duchu "trendu restrikcí", který dnes převládá na všech stranách.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Úterý, 6.Září 2011, 10:51:46



... základ změny je v tom, že vůle a úhel pohledu Ústavního soudu se poněkud změnil - nikoli zákony, které jsou jak byly.

ÚS už neruší podobné vyhlášky v samostatné působnosti jako na běžícím pasu, jako to bylo kdysi - už je často potvrzuje.

v tom je hlavní rozdíl - více v článku z Respektu

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.