Německé zemské vlády ruší školné na univerzitách

Po vítězstvích levicových stran v poslední sérii voleb se další tři zemské vlády rozhodly pro návrat k plně dotovanému modelu vyššího vzdělávání. Školné na německých univerzitách tak bude od příštího roku vybíráno už jenom v Bavorsku a Dolním Sasku.

(pjed)

25.08.2011 12:20

Aktualizováno: 14:04

A1

Legalizaci školného v roce 2007 provázely mohutné protesty. I díky nim se je nakonec rozhodlo zavést jen 7 spolkových zemí z 16. Foto neznámého autora, flickr.com

Vlády jednotlivých zemí Spolkové republiky Německo schvalují v poslední době opatření, která znemožňují vybírat poplatky za studium na státem podporovaných univerzitách. Děje se tak v souvislosti s nástupem nové politické garnitury zvolené letos zjara. Podle vysvětlujících komentářů nedokázalo vedení většiny univerzit naplnit očekávání, jež byla se zaváděním školného spojována. Počet odpůrců placeného studia se tak za léta spoluúčasti nejen nesnížil, ale ještě vzrostl.

Na stránkách německé verze zpravodajského serveru Local se tématu věnuje Hannah Cleaverová.

Školné mnohou německé univerzity vybírat od roku 2007. Maximální poplatek byl kvůli studentským protestům omezen na 500 eur za semestr (12 000 korun); univerzitám bylo však zároveň garantováno, že když jej začnou vybírat, nedojde ke snížení jejich podpory od státu.

V německém myšlení je ovšem dle Cleaverové hluboce zakořeněna představa, že volný přístup jedinců ke vzdělání (tzn. bezplatnost) obohacuje celou společnost. Ze všech 16 spolkových zemí (školská politika spadá v SRN do kompetencí zemských vlád) tak školné povolilo po roce 2007 jen 7: Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Dolní Sasko, Hamburk, Hesensko, Sársko a Severní Porýní-Vestfálsko.

Sársko a Hesensko povolení zrušily hned první rok po zavedení. Severní Porýní-Vestfálsko se tak rozhodlo učinit s platností od letošní zimy. Nová zeleno-rudá vláda v Bádensku-Württembersku slíbila zakázat školné příští rok a stejný postup plánuje i vláda v Hamburku. Od roku 2012 by tedy měly být poplatky vybírány pouze v Bavorsku a Dolním Sasku.

Příčiny neúspěchu
Dle znalců problematicky, které Cleaverová cituje, byla se zaváděním školného spojena očekávání, že nový příjem umožní univerzitám najmout víc zaměstnanců a rozšířit výuku. V důsledku toho se měla zlepšit kvalita studia, poklesnout velký počet studentů na společných přednáškách (dnes mnohdy až 100 lidí) a rozšířit nabídka akademického uplatnění.

Vedení německých univerzit však peníze použilo spíše na zaplacení starých dluhů, rozšíření knihoven či nákup vybavení. Na představy studentů, jak školné využít, se podle Cleaverové obvykle neptalo, a navíc nedokázalo náležitě vysvětlit, proč se pro tu či onu investici rozhodlo.

Zatímco v roce 2007 se proti školnému stavělo 60 procent všech studentů, dnes je to už 64. Naopak pro školné se dříve vyslovovalo 15 procent. Nyní jej schvaluje 19.

Nárůst příznivců zpoplatnění si němečtí komentátoři spojují jednak s kladnou zkušeností z menší skupiny škol, kterým se podařilo nový příjem uplatnit efektivně (například k otevření vlastních analytických či výzkumných center), a jednak s obavou, že se kvalita studijních podmínek po případném zrušení školného zhorší. Pro politiky, kteří dnes k takovým krokům přistupují, tak bude velkou výzvou tyto obavy rozptýlit, konstatují znalci.


Další informace:
The Local – Germany Unpopular tuition fees could soon be history
Studis-online.de Ab WiSe 2011/2012 keine Gebühren mehr
Studilux.de Studiengebühren an deutschen Hochschulen


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.