Ze života rorýsů

Petr Borkovec

Nedělní chvilka poezie je pravidelný videopořad Deníku Referendum redakčně připravovaný Petrem Borkovcem. V sedmém díle Nedělní chvilky poezie čte Ondřej Buddeus "Ze života rorýsů" v nečekaném prostředí.

Ondřej Buddeus: Ze života rorýsů

Rorýsi nechávají svůj stín na zemi protože je prý příliš těžký a nemohli by s ním létat Vypráví se že jako trest za odhození stínu musí za letu všechno Celý život krouží v nepočetných hejnech Za letu spí a za letu se probouzí Než otevřou oči jsou už o nějakých 100 metrů dál než když ještě spali Za letu jí a jejich trávení je stejně rychlé jako jejich sny Pít můžou jen když zaprší a někdy táhnou i několik dní za deštěm Za letu přemýšlí jen málo Jsou intuitivní Za letu se milují Milují doteky protože dotýkání jim připomíná něco jako ztracenou půdu pod nohama Bojí se létat příliš nízko u země mají totiž strach z vlastního stínu Podvědomě po něm ale všichni rorýsi touží Znají stíny mnoha velkých věcí dole Tradují se dokonce příběhy o stínech některých tzv. dějinných událostí ale svůj vlastní stín neznají Vypráví se že ten který by se odvážil tak nízko k zemi ten že by svůj stín možná mohl uvidět do nejjemnějšího detailu Taky se ale tvrdí že by neviděl ve skutečnosti nic vždyť stín by byl neustále v pohybu Když se má narodit rorýsí mládě musí samička rorýsa letět až kam jí síly stačí prudce tam nahoru k nebi a když cítí že dál už nemůže — a dobrá rorýsí samice vyletí opravdu vysoko — snese za letu vejce a od té chvíle už nemůže pro svého potomka udělat nic a vrací se k hejnu Vejce padá dolů a mládě rorýsa se za nějakých dvacet sekund musí proklubat na svět musí otevřít oči musí roztáhnout křídla a musí nabrat svůj první směr To všechno musí stihnout už teď a napoprvé Rorýsi tak za letu odžijí celé mládí svůj produktivní věk zestárnou a jednoho dne za letu rorýs zemře To je ostatně pro rorýsy vůbec veliká záhada Rorýs který zemřel se nepozorovaně vydělí z hejna a klesá prý už docela pomalu níž a níž a níž Pověst praví že se pak setká se svým stínem někteří rorýsi tomu nevěří jiní se toho k smrti děsí a někteří po tom dokonce touží ale jistě to neví žádný z nich Rorýsi vlastně možná neví ani to že letí.

Ondřej Buddeus se narodil v roce 1984 v Praze. Studuje na

Filozofické fakultě UK obory norština a překladatelství-němčina. Básně

publikoval v revue Souvislostech, čtrnáctideníku A2, na stránkách

Totem.cz aj. V roce 2006 připravil scénické čtení Ibsenovy hry Heda

Gablerová. Překládal básně norského autora Jana Erika Volda.

Buddeusova prvotina vyjde v letošním roce v pražském nakladatelství Fra.