Rekonstrukce Haiti: jak se poučit z chyb?

Ostrovní stát teď čeká období rekonstrukce. Mezinárodní společenství se musí poučit z chyb, které jsou jednou z příčin, proč jsou důsledky přírodní katastrofy na Haiti tak otřesné.

(len)

15.01.2010 18:53

Zemetraseni_mediafaxefe_mediafax__efe

Haitské i mezinárodní záchranné skupiny musí nejprve vysvobodit lidi uvězněné pod sutinami. Foto Mediafax/EFE

Mezinárodní společenství bude nyní usilovat o rekonstrukci Haiti. Poslední desetiletí se mu to však zrovna nedařilo, a to ani zmírnit na ostrově chudobu či korupci, ani omezit násilí. Naopak.

Přestože v uplynulých deseti letech putovaly do země více než čtyři miliardy dolarů na obnovu infrastruktury obcí zničených hurikány, záplavami a sesuvy půdy, korupce, nedostatečná koordinace a politika globálních finančních institucí, které používaly Haiti jako pokusnou laboratoř neoliberální ekonomiky, vedly ke ztroskotání veškerého úsilí.

Kvůli zahraničnímu dluhu ve výši jedné a půl miliardy dolarů státní ekonomika skomírá. Hrozí, že peníze vynaložené na obnovu zničeného státu, budou zneužity velkými společnostmi k dalšímu podrývání vlády.

Reportér listu Guardian John Vidal píše, že první fází obnovy je samozřejmě  záchrana uvězněných lidí, odklízení suti a obnovení kanalizace, aby se předešlo šíření epidemií. K tomu má ovšem i Haiti vládní i občanské organizace a není zcela závislé na pomoci zvenčí.

Jak dále píše Vidal, bude šest až deset týdnů trvat, než se podaří zjistit, které budovy jsou v použitelném stavu. Přístavy, nemocnice, školy i silnice jsou mimořádně poničené a vodovody i elektřina fungují mimo hlavní město jen málokde. Při zemětřesení byla navíc poškozena čerpadla i potrubí. Kromě toho zahynula nejspíš řada pracovníků důležitých institucí – lékaři, učitelé, hasiči. To významně komplikuje záchranné práce.

Nejvíce utrpělo hlavní město Port-au-Prince, ale mohou být poškozena i města jako Carrefour a Jacmel, stejně jako stovky vesnic. „Kvůli velkému mediálnímu tlaku vznikají tendence, aby se vše co nejrychleji vrátilo do normálu,“ řekla vedoucí mezinárodního vývojového týmu v oblasti pozemního stavebnictví Arup Jo da Silva.

Dalším důležitým krokem je podle Vidala koordinace pomoci vnitrostátních institucí a občanského sektoru. „Hrozí nebezpečí, že by jednotlivé orgány mohly provést své plány bez ohledu na plány ostatních. Činnost by se tím mohla dublovat. Důležité je mít i v této situaci jasný plán do budoucna. Je to městská katastrofa, takže lidé potřebují především hotovost na nákup potravin,“ řekla ředitelka mezinárodních programů v Oxfamu Penny Lawrencová.

V případě, že se splní předpovědi Červeného kříže, budou tři miliony lidí potřebovat nové bydlení a následně bude třeba opravit téměř celou infrastrukturu v zemi. Vzhledem k nevalné mezinárodní pověsti státu však existuje nebezpečí, že země obeznámené se zneužíváním minulé pomoci Haiti peníze neposkytnou.

Po vyřešení akutních problémů nastane dlouhodobá etapa rekonstrukce, která může trvat i desítky let, varuje Vidal. Vidal cituje profesora ekonomie na Oxfordské univerzitě Paula Colliera, mnoho zemí a humanitárních organizací má již připravený pro Haiti rekonstrukční program. K zahájení těchto programů je třeba stanovit komise, které budou rekonstrukci řídit.

Tato otázka je základní, v Haiti je nezbytné přestat experimentovat s neoliberálním pokusy, které celý svět opustil, posílit státní instituce a demokracii a zejména schopnost Haiťanů postarat se sami o sebe.

Kerry Trueman v této souvislosti v článku na serveru Green Fork upozorňuje, že sama pomoc může ve skutečnosti napáchat víc škod než užitku. Uvádí příklad rýže, což je plodina, v jejímž pěstování bylo Haiti ještě před dvaceti lety soběstačné. Dnes je tato maličká chudá zemička třetím největším dovozcem rýže ze Spojených států. To se sice kolportuje po celé roky jako pomoc, ale haitští pěstitelé rýže o tom samozřejmě smýšlejí jinak.

Objevují se argumenty, že je nutné přestat Haiti nutit k vydržování proamerické nekompetentní vlády, protože právě ona a její charakteristická neschopnost důsledky katastrofy fatálně prohloubila celkovým zanedbáním infrastruktury.

Peter Hallward v Guardianu upozorňuje, že Haiti je mezinárodním společenstvím de facto řízeno od puče v roce 2004 proti prezidentu Aristidemu v roce 2004. Jenomže model mezinárodní pomoci, který vznikl, pomáhá především pomáhajícím, píše Hallward.

Kdyby mezinárodní společenství skutečně Haiti obnovovalo, nikdy by katastrofa zde nemohla mít tak tragické důsledky, tvrdí v Guardianu profesor filosofie z Middlesexské univerzity, který karibským zemím věnoval svou poslední knihu. Srovnává, že prudké bouře v roce 2008, které vedly k záplavám a zahubily na Haiti zhruba tisíc lidí, si na Kubě vyžádaly pouze čtyři oběti, přestože byla zasažena hůř.

„Pokud to míníme s pomocí vážně, musíme přestat vnucovat Haiti vlády zvenčí, pacifikovat jeho obyvatele a zneužívat jeho ekonomiku. A pak mu musíme začít splácet za škody, které jsme tam napáchali," napsal v Guardianu Peter Hallward.


Další informace:
The Guardian Haiti: Learning from past mistakes is the first priority
Green Fork Kerry Trueman Haiti: The Aid Masquerade
The Guardian Our role in Haiti's plight


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.